Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  04. září 2006

Astronomický snímek dne (APOD) - 04. září 2006

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Velké Magellanovo mračno infračerveně

Uznání: NASA/JPL-Caltech/M. Meixner (STScI) & the SAGE Legacy Team

Kde se v galaxiích hromadí prach? Tuto otázku pomohl odpovědět tým badatelů, který pořídil vůbec kdy nejpodrobnější snímek plynných mračen a prachu v sousední galaxii Velké Magellanovo mračno (Large Magellanic Cloud - LMC). Kompozitní obraz nahoře pořídil Spitzerův kosmický dalekohled v infračerveném světle, které zvýrazňuje přirozené záření teplého materiálu, který do mezihvězdného média odeslaly hvězdy. Mozaika nahoře kombinuje 300 000 jednotlivých zaměření a tak bylo možno vytvořit kompozitní obraz 1000 ostřejší, než jakýkoliv předešlý LMC snímek. Jsou vidět rozsáhlá mračna plynu a prachu, která graficky upřesňují, že prach se vyskytuje především kolem mladých hvězd (červeně zbarvená jasná mračna), nepravidelně rozesetý mezi hvězdami (zeleně zbarvená mračna) a v obálkách kolem starých hvězd (malé červené body). Také jsou patrné obrovské dutiny vyčištěné energetickými toky bývalých hmotných hvězd. Slabá modrá (falešná barva) záře přes spodní část je kombinací světla starých hvězd z centrální příčky LMC. LMC je satelitní galaxií naší vlastní Mléčné dráhy, má asi 70 000 světelných let a nachází se asi 160 000 světelných let daleko v jižním souhvězdí Mečouna (Dorado).

Štítky: Lmc, Infračervený, Spitzer space telescope


19. vesmírný týden 2025

19. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »