Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Simonyi podruhé kosmickým turistou

Simonyi podruhé kosmickým turistou

Posádka Sojuzu TMA-14
Posádka Sojuzu TMA-14
Ve čtvrtek 26. března 2009 v 11:49:18 UT [1] odstartovala z kazašského kosmodromu Bajkonur ruská kosmická loď Sojuz TMA-14. Jedná se o první letošní misi pilotované lodi Sojuz k Mezinárodní kosmické stanici ISS. Na palubě je jeden ruský a jeden americký kosmonaut, které doprovází kosmický turista Charles Simonyi s americkým občanstvím, ale maďarskými kořeny. K Mezinárodní kosmické stanici ISS by se měl Sojuz TMA-14 připojit v sobotu 28. března 2009 ve 12:14 UT.

Na Mezinárodní kosmické stanici ISS v současné působí Expedice 18 ve složení Jurij Valentinovič Lončakov, Edward Michael Fincke a Koichi Wakata. První dva kosmonauty dopravil na stanici Sojuz TMA-13 v polovině října 2008 a japonského kosmonauta Wakatu raketoplán Discovery při misi STS-119. Po příletu Sojuzu TMA-14 k Mezinárodní kosmické stanici ISS se rozšíří počet jejich obyvatel na šest o Gennadije Ivanoviče Padalku, Michaela Reeda Barratta a Charlese Simonyiho. Nejde však o stálý stav, neboť dojde k předání stanice nové dlouhodobé posádce Expedici 19 ve složení Padalka, Barratt a Wakata. Zbylí tři kosmonauti se vrátí na zpět na Zemi 7. dubna na palubě kosmické lodi Sojuz TMA-13. Expedice 19 je poslední, kdy na Mezinárodní kosmické stanici ISS bude působit tříčlenná dlouhodobá posádka. Od června letošního roku by na stanici mělo trvale pracovat šest osob. Těmi prvními budou Gennadij Padalka, Michael Barratt, Koichi Wakata, Frank De Winne, Roman Romaněnko a Robert Thirks. Posádka to bude vskutku mezinárodní, protože to půjde o dva Rusy, Američana, Japonce, Kanaďana a zástupce Evropské kosmické agentury (Belgie).

Pojďme si nyní v krátkosti představit tři kosmonauty z lodi Sojuz TMA-14.

  • Gennadij Ivanovič Padalka se narodil 21. června 1958 ve městě Krasnodar. Je ženatý s Irinou Anatolievnou a mají spolu tři dcery. Po vystudování vojenské školy v roce 1979 nastoupil a vojenskému letectvu, kde nalétal přes 1 500 hodin na osmi typech letadel. Padalka je také instruktorem pro seskoky padákem a na svém kontě jich má již přes 300. Do týmu ruských, tehdy ještě sovětských, kosmonautů byl vybrán v lednu 1989. Od června téhož roku až do ledna 1991 prodělal výcvik ve Hvězdném městečku a byl kvalifikován na kosmonauta. Svůj první kosmický let zahájil v srpnu 1998 a hned se jednalo o dlouhodobý pobyt na ruské orbitální stanici Mir. Zde pobýval 198 dní 16 hodin a 31 minut. Na Zemi se vracel na konci února 1999 v Sojuzu TM-28 spolu s doposud jediným slovenským kosmonautem Ivanem Bellou. Druhý kosmický let Gennadije Padalky byl také dlouhodobý pobyt, tentokrát však na palubě Mezinárodní kosmické stanice ISS, kam se vypravil v dubnu 2004 na palubě Sojuzu TMA-4. Na stanici byl členem dlouhodobé posádky Expedice 9 a zpět na Zemi se vrátil v Sojuzu TMA-4 v říjnu 2004 po 187 dnech 21 hodinách a 17 minutách. Celkem tak má na svém kontě přes jeden rok ve vesmíru a navíc provedl pět výstupů do volného prostoru a jeden výstup do dehermetizovaného prostoru modulu Spektr o celkové délce 22 hodin a 41 minut. [2, 3]
  • Michael Reed Barratt se narodil 16. dubna 1959 ve městě Vancouver v americkém státě Washington. Je ženatý s Michelle Lynne Sasynuik a mají spolu pět dětí. V roce 1988 dokončil studium interní medicíny na Northwestern University a o tři roky později si jej rozšířil o aerokosmickou medicínu na Wright State University. Mezi astronauty americké NASA byl vybrán v červnu 2000. Mise Sojuzu TMA-14 je první kosmická zkušenost Michale Barratta. [4]
  • Charles Simonyi se narodil 10. září 1948 v Budapešti, je ženatý s Lisou Persdotter. Již v 17 letech opustil domov a odešel pracovat do Kodaně a později se přesunul do Spojených států amerických. Zde vystudoval matematiku na University of California. Doktorát z počítačových věd získal na Stanford University a poté začal pracovat pro několik soukromých firem. Simonyi vlastní leteckou licenci na vícemotorové (i proudové) letouny a vrtulníky. Celkem má nalétáno přes 2 000 hodin. V roce 2007 se stal Charles Simonyi pátým kosmickým turistou, když si zaplatil kosmický let v kosmické lodi Sojuz TMA-10 a pobýval také na Mezinárodní kosmické stanici ISS. Zpět na Zemi se vrátil po 13 dnech a 19 hodinách. Letos se Simonyi zapsal do historie kosmonautiky ještě jednou, neboť při se při misi Sojuzu TMA-14 podívá do vesmíru podruhé a stane se tak prvním kosmickým turistou, který uskutečnil dva kosmické lety. [5, 6]

Pro úplnost jenom dodejme, že záložní posádku Sojuzu TMA-14 tvořil Maksim Viktorovič Surajev, Jeffrey Nels Williams a náhradní turistka Esther Dyson.

Převzato z Hvězdárny Vsetín

[1] SFN, Soyuz TMA-14 Mission Status Center. Dostupné z: http://www.spaceflightnow.com/station/exp19/status.html.
[2] MEK - Padalka, G. I. Dostupné z: http://mek.kosmo.cz/bio/rusko/00381.htm.
[3] Падалка Геннадий Иванович (командир). Dostupné z: http://www.roscosmos.ru/NewsDoSele.asp?NEWSID=5625.
[4] Astronaut Bio: Michael R. Barratt. Dostupné z: http://www11.jsc.nasa.gov/Bios/htmlbios/barratt-mr.html.
[5] MEK - Simonyi, Ch. Dostupné z: http://mek.kosmo.cz/bio/usa/00453.htm.
[6] NASA biography of Charles Simonyi. Dostupné z: http://www.nasa.gov/pdf/163534main_simonyi.pdf.




O autorovi

Michal Václavík

Michal Václavík

Michal Václavík (*1985) studoval na Elektrotechnické fakultě ČVUT. Od roku 2007 spolupracuje s Fakultou strojní ČVUT na výuce předmětů Základy kosmonautiky, Kosmický prostor, Nosiče a družice a Kosmické systémy. V roce 2004 se stal zakládajícím členem Kosmo Klubu, který sdružuje profesionální i amatérské zájemce o kosmonautiku nejenom z České republiky. Od roku 2008 pracuje v České kosmické kanceláři a věnuje se oblastem výzkumu v podmínkách mikrogravitace, průzkumu sluneční soustavy a kosmické vědě. Od roku 2009 je českým zástupcem v tematických výborech Evropské kosmické agentury. Působil také jako poradce v OSN a podílí se na rozvoji iniciativy HSTI. V roce 2013 se stal členem Evropské asociace pro výzkum v podmínkách nízké gravitace (ELGRA).



20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »