Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Simonyi podruhé kosmickým turistou

Simonyi podruhé kosmickým turistou

Posádka Sojuzu TMA-14
Posádka Sojuzu TMA-14
Ve čtvrtek 26. března 2009 v 11:49:18 UT [1] odstartovala z kazašského kosmodromu Bajkonur ruská kosmická loď Sojuz TMA-14. Jedná se o první letošní misi pilotované lodi Sojuz k Mezinárodní kosmické stanici ISS. Na palubě je jeden ruský a jeden americký kosmonaut, které doprovází kosmický turista Charles Simonyi s americkým občanstvím, ale maďarskými kořeny. K Mezinárodní kosmické stanici ISS by se měl Sojuz TMA-14 připojit v sobotu 28. března 2009 ve 12:14 UT.

Na Mezinárodní kosmické stanici ISS v současné působí Expedice 18 ve složení Jurij Valentinovič Lončakov, Edward Michael Fincke a Koichi Wakata. První dva kosmonauty dopravil na stanici Sojuz TMA-13 v polovině října 2008 a japonského kosmonauta Wakatu raketoplán Discovery při misi STS-119. Po příletu Sojuzu TMA-14 k Mezinárodní kosmické stanici ISS se rozšíří počet jejich obyvatel na šest o Gennadije Ivanoviče Padalku, Michaela Reeda Barratta a Charlese Simonyiho. Nejde však o stálý stav, neboť dojde k předání stanice nové dlouhodobé posádce Expedici 19 ve složení Padalka, Barratt a Wakata. Zbylí tři kosmonauti se vrátí na zpět na Zemi 7. dubna na palubě kosmické lodi Sojuz TMA-13. Expedice 19 je poslední, kdy na Mezinárodní kosmické stanici ISS bude působit tříčlenná dlouhodobá posádka. Od června letošního roku by na stanici mělo trvale pracovat šest osob. Těmi prvními budou Gennadij Padalka, Michael Barratt, Koichi Wakata, Frank De Winne, Roman Romaněnko a Robert Thirks. Posádka to bude vskutku mezinárodní, protože to půjde o dva Rusy, Američana, Japonce, Kanaďana a zástupce Evropské kosmické agentury (Belgie).

Pojďme si nyní v krátkosti představit tři kosmonauty z lodi Sojuz TMA-14.

  • Gennadij Ivanovič Padalka se narodil 21. června 1958 ve městě Krasnodar. Je ženatý s Irinou Anatolievnou a mají spolu tři dcery. Po vystudování vojenské školy v roce 1979 nastoupil a vojenskému letectvu, kde nalétal přes 1 500 hodin na osmi typech letadel. Padalka je také instruktorem pro seskoky padákem a na svém kontě jich má již přes 300. Do týmu ruských, tehdy ještě sovětských, kosmonautů byl vybrán v lednu 1989. Od června téhož roku až do ledna 1991 prodělal výcvik ve Hvězdném městečku a byl kvalifikován na kosmonauta. Svůj první kosmický let zahájil v srpnu 1998 a hned se jednalo o dlouhodobý pobyt na ruské orbitální stanici Mir. Zde pobýval 198 dní 16 hodin a 31 minut. Na Zemi se vracel na konci února 1999 v Sojuzu TM-28 spolu s doposud jediným slovenským kosmonautem Ivanem Bellou. Druhý kosmický let Gennadije Padalky byl také dlouhodobý pobyt, tentokrát však na palubě Mezinárodní kosmické stanice ISS, kam se vypravil v dubnu 2004 na palubě Sojuzu TMA-4. Na stanici byl členem dlouhodobé posádky Expedice 9 a zpět na Zemi se vrátil v Sojuzu TMA-4 v říjnu 2004 po 187 dnech 21 hodinách a 17 minutách. Celkem tak má na svém kontě přes jeden rok ve vesmíru a navíc provedl pět výstupů do volného prostoru a jeden výstup do dehermetizovaného prostoru modulu Spektr o celkové délce 22 hodin a 41 minut. [2, 3]
  • Michael Reed Barratt se narodil 16. dubna 1959 ve městě Vancouver v americkém státě Washington. Je ženatý s Michelle Lynne Sasynuik a mají spolu pět dětí. V roce 1988 dokončil studium interní medicíny na Northwestern University a o tři roky později si jej rozšířil o aerokosmickou medicínu na Wright State University. Mezi astronauty americké NASA byl vybrán v červnu 2000. Mise Sojuzu TMA-14 je první kosmická zkušenost Michale Barratta. [4]
  • Charles Simonyi se narodil 10. září 1948 v Budapešti, je ženatý s Lisou Persdotter. Již v 17 letech opustil domov a odešel pracovat do Kodaně a později se přesunul do Spojených států amerických. Zde vystudoval matematiku na University of California. Doktorát z počítačových věd získal na Stanford University a poté začal pracovat pro několik soukromých firem. Simonyi vlastní leteckou licenci na vícemotorové (i proudové) letouny a vrtulníky. Celkem má nalétáno přes 2 000 hodin. V roce 2007 se stal Charles Simonyi pátým kosmickým turistou, když si zaplatil kosmický let v kosmické lodi Sojuz TMA-10 a pobýval také na Mezinárodní kosmické stanici ISS. Zpět na Zemi se vrátil po 13 dnech a 19 hodinách. Letos se Simonyi zapsal do historie kosmonautiky ještě jednou, neboť při se při misi Sojuzu TMA-14 podívá do vesmíru podruhé a stane se tak prvním kosmickým turistou, který uskutečnil dva kosmické lety. [5, 6]

Pro úplnost jenom dodejme, že záložní posádku Sojuzu TMA-14 tvořil Maksim Viktorovič Surajev, Jeffrey Nels Williams a náhradní turistka Esther Dyson.

Převzato z Hvězdárny Vsetín

[1] SFN, Soyuz TMA-14 Mission Status Center. Dostupné z: http://www.spaceflightnow.com/station/exp19/status.html.
[2] MEK - Padalka, G. I. Dostupné z: http://mek.kosmo.cz/bio/rusko/00381.htm.
[3] Падалка Геннадий Иванович (командир). Dostupné z: http://www.roscosmos.ru/NewsDoSele.asp?NEWSID=5625.
[4] Astronaut Bio: Michael R. Barratt. Dostupné z: http://www11.jsc.nasa.gov/Bios/htmlbios/barratt-mr.html.
[5] MEK - Simonyi, Ch. Dostupné z: http://mek.kosmo.cz/bio/usa/00453.htm.
[6] NASA biography of Charles Simonyi. Dostupné z: http://www.nasa.gov/pdf/163534main_simonyi.pdf.




O autorovi

Michal Václavík

Michal Václavík

Michal Václavík (*1985) studoval na Elektrotechnické fakultě ČVUT. Od roku 2007 spolupracuje s Fakultou strojní ČVUT na výuce předmětů Základy kosmonautiky, Kosmický prostor, Nosiče a družice a Kosmické systémy. V roce 2004 se stal zakládajícím členem Kosmo Klubu, který sdružuje profesionální i amatérské zájemce o kosmonautiku nejenom z České republiky. Od roku 2008 pracuje v České kosmické kanceláři a věnuje se oblastem výzkumu v podmínkách mikrogravitace, průzkumu sluneční soustavy a kosmické vědě. Od roku 2009 je českým zástupcem v tematických výborech Evropské kosmické agentury. Působil také jako poradce v OSN a podílí se na rozvoji iniciativy HSTI. V roce 2013 se stal členem Evropské asociace pro výzkum v podmínkách nízké gravitace (ELGRA).



19. vesmírný týden 2025

19. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »