Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Nešikovná Hyakutake a zaběhnutá Hale-Bopp

Nešikovná Hyakutake a zaběhnutá Hale-Bopp

C-SWAN-2006-10-25_20x1.jpg
Víte, co mají společného komety Hyakutake a Hale-Bopp? Někteří si je možná pamatují, jiní o nich slyšeli, či viděli slavné fotky, ale najdou se jistě i tací, kterým tyto dvě komety neřeknou asi už vůbec nic. Pro osvěžení - co měly tyto komety společného? Prakticky nic, krom viditelnosti pouhým okem a nezvyklé jasnosti nebo monumentálnosti ohonů. Kometa Hale-Bopp byla impozantní těleso s jádrem větším než drtivá většina nám známých komet. Hyakutake byla naopak "tuctovka", která předvedla akrobatický kousek a prosmýkla se těsně kolem Země. Nyní se ukazuje, že nás v nedaleké době možná čeká kometární deja vu.

Tato dvojice komet má své následovnice v letošním roce. Řeč je o dvou zajímavých a očekávaných kometách letošního podzimu/zimy - Garradda a Elenina. Tato dvojice komet tak trochu připomíná právě dvojici slavných vlasatic. Pojďme si je představit.

Snímek komety C/2009 P1 Garradd z 10. října 2010. Autor: A. Novichonok a D. Chestnov
Snímek komety C/2009 P1 Garradd z 10. října 2010.
Autor: A. Novichonok a D. Chestnov
C/2009 P1 (Garradd) je pravděpodobně impozantní kometa s velkým jádrem, z její současné aktivity vychází absolutní magnituda blízká 0 mag (přesně 0.74 mag) při standardní rychlosti zjasňování. Současná pozorování ale ukazují na podstatně dynamičtější zjasňování. Nelze ovšem říct, zda se jedná o trvalý či přechodný jev. První možnost je mnohem pravděpodobnější. Pokud ovšem natvrdo spočítáme současné vizuální odhady, vychází absolutní magnituda na neuvěřitelných -9 mag! O jak velkou kometu se jedná? Těžko soudit, kometa je určitě velice aktivní, a pokud bychom vycházeli jen z absolutní magnitudy, je asi o trošičku menší než kometa C/2006 W3 Christensen, tedy s průměrem jádra něco okolo 10 km. Perioda 140 000 let ukazuje, že kometa u Slunce již byla, a tak lze předpokládat, že současná aktivita není jen přechodná.

Dle současných "opatrných" kalkulací by tato kometa měla dosáhnout maxima jasnosti 3.8 magnitudy. V té době v polovině února roku 2012 bude v našich zeměpisných šířkách více než 70 stupňů nad obzorem. Můžeme tedy kometu přejmenovat na jakéhosi "zaběhnutého Hale-Boppa", tedy superkometu, která se zaběhla až za dráhu Marsu. Pozitivní je že budeme moci kometu téměř nepřetržitě vizuálně sledovat od letošního června až do dubna 2013 a v maximu jasnosti bude položena prakticky ideálně pro nás seveřany - v cirkupolárním souhvězdí Draka (v průběhu noci vůbec nezapadne).

Snímek komety C/2010 X1 Elenin z 11. listopadu 2010. Autor: A. Sergeyev a A. Novichonok
Snímek komety C/2010 X1 Elenin z 11. listopadu 2010.
Autor: A. Sergeyev a A. Novichonok
C/2010 X1 (Elenin) je prakticky opakem předešlé komety. Nejedná se o žádnou výjimečnou vlasatici. Naopak aktivita této komety je zatím velice slabá, absolutní jasnost při stávající aktivitě vychází podobně jako u "mrtvých komet" C/1999 S4 LINEAR nebo například loňské C/2009 R1 (McNaught), které se okolo průchodu perihelem dočista rozprášily. Tyto komety s Eleninem spojuje také jejich dráha. Všechny tři jsou nové komety z Oortova oblaku, takže jejich aktivita je poháněná sublimací těkavých plynů při prvním kontaktu se slunečním větrem. Tato aktivita nevydrží dlouho.

Čím je tato "tuctovka" zajímavá? Její dráha po objevu byla dlouho nejistá, dost dlouho byla reálná i možnost na velice těsné přiblížení k Zemi (až 0.05 AU!). Poslední výpočet hyperbolické dráhy ale přiblížení k Zemi značně vzdálil, tato "nešikovná Hyakutake" se jaksi netrefila a Zemi mine ve vzdálenosti 0.27 AU. I přesto je tu ale šance na poměrně jasnou kometu. Maximální jasnosti okolo 5. magnitudy sice dosáhne nepozorovatelná u Slunce (jen v zorném poli korónografů družice SOHO), ale na říjnové jarní obloze by mohla vyjít o jasnosti okolo 6. magnitudy a rychle stoupat vysoko na oblohu, až 70 stupňů vysoko!

Můžeme tedy shrnout, že nás na podzim letošního čekají dvě poměrně jasné komety. Obě mohou příjemně překvapit (Garradd by mohl mít až 2 magnitudy a Elenin 3 magnitudy), nebo silně zklamat - pokud je zvýšení aktivity komety Garradd dočasné, může mít klidně jen 6 magnitud; když Elenin nepřežije průlet kolem Slunce, uvidíme jen nejasný mlhavý oblak prachu zbylém z komety.

Převzato: www.kommet.cz




O autorovi

Jakub Černý

Jakub Černý

Jakub Černý (* 25. června 1982, Praha, Česká republika) je amatérský astronom, který se věnuje především pozorování komet (druhotně i meteorů). Je správcem novinkového serveru o viditelných kometách www.kommet.cz a jako člen Společnosti pro MeziPlanetární Hmotu se věnuje právě začínajícím "kometářům". V případě viditelnosti zajímavé komety koordinuje mimořádnou pozorovací kampaň, která se zaměřuje na vizuální i CCD hlídku očekávaného objektu.



16. vesmírný týden 2024

16. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 15. 4. do 21. 4. 2024. Měsíc bude v první čtvrti. Rozloučili jsme se s kometou 12P/Pons-Brooks. Z Ameriky dorazily zprávy i fotografie o úspěšném pozorování úplného zatmění Slunce i dvou komet během tohoto úkazu. Aktivita Slunce se konečně opět zvýšila. Proběhl také poslední start velké rakety Delta IV Heavy. SpaceX si připsala rekord v podobě dvacátého přistání prvního stupně Falconu 9. Před deseti roky ukončila dopadem na Měsíc svou misi sonda LADEE zkoumající prach v těsné blízkosti nad povrchem Měsíce.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

!

Další informace »