Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Očekávaná kometa Garradd na letní obloze

Očekávaná kometa Garradd na letní obloze

Snímek komety C/2009 P1 Garradd ze 27. června 2011. Autor: Michael Jäger
Snímek komety C/2009 P1 Garradd ze 27. června 2011.
Autor: Michael Jäger
Čeká nás dlouhé období, při kterém budeme moci pozorovat pozoruhodnou kometu s označením C/2009 P1 (Garradd). S velkou pravděpodobností se nebude jednat o jasnou kometu zaplňující přední stránky novin, přesto půjde o velice výjimečný objekt. Tato kometa bude téměř rok z našich šířek viditelná malými dalekohledy a triedry, které mívá ve skříni schovaný kdekdo. Kometa se nijak výjimečně nepřiblíží ani ke Slunci ani k Zemi, uctivou vzdálenost vyrovná překotná aktivita kometárního jádra. To by mohlo mít průměr okolo úctyhodných 10 km (tento údaj je ale velkou spekulací) a mezi kometami je takový velký rozměr spíše výjimkou. Právě díky tomu můžeme vděčit za tak dlouhé období stabilní viditelnosti komety, při kterém budeme moci pozorovat změny její jasnosti, vývoj ohonů i jejich postupné otáčení na obloze, jak se bude poloha komety měnit vůči Slunci.

Tato kometa má ještě další výhodu. Je daleko a jádro je silně aktivní. To znamená, že na obloze se bude jevit spíše s menším průměrem a střed komy bude připomínat mlhavou jasnou hvězdu. Díky tomu nebude problémem pro nezkušené pozorovatele najít kometu i menším dalekohledem! Kondenzované jádro je také snáze pozorovatelné i z měst, i když pozorování mimo aglomerace je velkou výhodou.

S ohledem na téměř roční viditelnost komety nebudeme odhalovat celé představení. Přiblížíme si jen to, co se bude dít v prvním dějství - v nadcházejícím období léta 2011.

Kometa Garrad: dějství první

Kometa se před pár týdny objevila na ranní obloze a její pozice jí velice rychle činí dobře pozorovatelnou. Téměř každý den ji můžeme vidět o stupeň výš na obloze. Znatelně poroste její jasnost; během necelých dvou týdnů zjasní o půl magnitudy, jak se rychle přibližuje Slunci i Zemi. Kometu můžeme zastihnout poblíž "škopku" Vodnáře pod hlavou Pegase, ke které bude rychle směřovat. V trochu větších dalekohledech bude možné vidět ohony komety, které nebudou příliš měnit pozici. K jejich pozorování je ale zapotřebí velice tmavé oblohy.

    
   Date      Time     r       d       m1    Tail(') p.a.  Best Time(A, h)
2011- 7- 1   2:05   2.751   2.164    9.1     10.6 242.9   2:06 (321, 36)
2011- 7- 4   2:08   2.722   2.091    9.0     10.7 241.7   2:09 (326, 39)
2011- 7- 7   2:13   2.693   2.019    8.9     10.9 240.1   2:13 (332, 41)
2011- 7-10   2:16   2.664   1.950    8.7     10.9 238.2   2:17 (338, 43)
2011- 7-13   2:22   2.635   1.883    8.6     11.0 235.9   2:22 (345, 45)

Kometu z oblohy následně "vymaže" Měsíc. Respektive ne úplně, ale na kometu bude tou dobou žalostný pohled. Pokud tedy nechcete být zklamaní, při rušení Měsíce kometu nepozorujte! Přelom prázdnin začne být dalším dobrým obdobím viditelnosti komety. Ta se rychle přesouvá z ranní oblohy nad jih a nejlepším časem pozorování bude půlnoc, kdy již bude nádherně vysoko nad obzorem v souhvězdí Pegase. Zpočátku bude blízko hvězdy v hlavě Pegase - Enif, rychle se bude blížit Delfínovi - malému, ale dobře znatelnému souhvězdí. Jasnost bude už okolo 8 magnitud a ohon komety se bude rychle přetáčet ze západu na jih. Velice zajímavé bude přiblížení komety ke kulové hvězdokupě M15 na necelý stupeň 3. srpna! Jistě se bude jednat o velice dobrou příležitost pro astrofotografy zachytit tento moment.

    
    Date     Time     r       d       m1    Tail(') p.a.  Best Time(A, h)
2011- 7-28   1:28   2.492   1.600    8.1     10.2 214.1   1:28 (  0, 51)
2011- 7-31   1:07   2.464   1.555    8.0     10.0 206.6   1:07 (  0, 52)
2011- 8- 3   0:45   2.436   1.516    7.9      9.9 197.9   0:45 (  0, 53)
2011- 8- 6   0:22   2.408   1.481    7.8     10.0 188.0   0:23 (  0, 54)
2011- 8- 8   0:07   2.389   1.461    7.7     10.1 181.0   0:07 (  0, 55)

Po odeznění dalšího úplňku kometu nalezneme v souhvězdí Šípu v Mléčné dráze. Kometa bude již jasná okolo 7 magnitud a ohon by se mohl viditelně prodloužit až na dvojnásobek na konci období. Směřovat by měl směrem na jihovýchod. Touto dobou kometa dosáhne nejvyšší pozice na obloze v tomto období. Nalezneme ji večer téměř 2/3 výšky zenitu nad obzorem! V tomto období dojde k dalšímu zajímavému úkazu. Kometa na konec prázdnin 27. srpna projde jen něco kolem 10 úhlových minut kolem kulové hvězdokupy M71 v Šípu! Ta by měla být v tomto období znatelně slabší než kometa. Pokud bude jasno, rozhodně si tuto podívanou nenechte ujít. Kometa dosáhne prvního největšího přiblížení Zemi, okolo 1.4 AU (tedy i tak poměrně daleko). Zjasňování způsobené přibližováním ke Slunci téměř vykompenzuje začínající vzdalování komety od Země.

    
    Date     Time     r       d       m1    Tail(') p.a.  Best Time(A, h)
2011- 8-22  22:07   2.252   1.391    7.4     14.4 134.6  22:08 (  0, 58)
2011- 8-25  21:43   2.225   1.393    7.4     15.7 128.1  21:43 (  0, 59)
2011- 8-28  21:19   2.198   1.400    7.3     16.8 122.5  21:19 (  0, 59)
2011- 8-31  20:56   2.172   1.412    7.3     17.9 117.5  20:56 (  0, 60)
2011- 9- 2  20:39   2.154   1.422    7.3     18.6 114.5  20:40 (  0, 60)

V září se kometa přesune do souhvězdí Herkula, konkrétně se bude sunout poblíž jedné z jeho nohou. Jasnost komety bude stagnovat a držet se 7. magnitudy, jak se bude vzdalovat od Země a přibližovat Slunci. Ohon by měl být v celém období nejdelší a směřovat na východ. Viditelnost bude pohodlná ve večerních hodinách, kdy bude kometa téměř 60 stupňů vysoko nad obzorem.

    
    Date     Time     r       d       m1    Tail(') p.a.  Best Time(A, h)
2011- 9-16  19:22   2.035   1.537    7.3     21.2  98.2  19:23 ( 11, 60)
2011- 9-19  19:16   2.010   1.569    7.3     21.3  95.4  19:16 ( 17, 59)
2011- 9-22  19:08   1.986   1.602    7.3     21.3  92.7  19:09 ( 22, 58)
2011- 9-25  19:02   1.962   1.636    7.3     21.2  90.1  19:02 ( 27, 57)
2011- 9-28  18:55   1.938   1.670    7.3     21.1  87.6  18:55 ( 31, 56)
2011- 9-29  18:53   1.930   1.682    7.3     21.0  86.8  18:53 ( 33, 56)

Konec prvního dějství...

Komety jsou nicméně známé svým nevypočitatelným chováním. Jasnost komety se mnohdy nevyvíjí podle předpovědí. Mohou prudce zjasnit, nebo naopak začít nečekaně slábnout. U komety Garradd se s ohledem na pravděpodobné rozměry jádra očekává spíše stabilnější chování, ale jako každá kometa může příjemně i nepříjemně překvapit.

Zapojte se do pozorovací kampaně!

Sledování komet nemusí být jen zábavou, vědecky cenné jsou vizuální odhady jasností komet. Ty slouží k monitorování aktivity komety a měření produkční rychlosti molekul vody v různých vzdálenostech komety od Slunce. K odhadu jasnosti stačí i malý dalekohled, přehledný návod jak pozorovat naleznete v TOMTO dokumentu. Poněkud obsáhlejší návod s více informacemi naleznete ZDE. Pro zjednodušení zpracování pozorování lze použít TUTO tabulku v Excelu, která ze zadaných údajů zpracovává výstup do několika formátů a obsahuje i e-mailové kontakty, kam se pozorování zasílají.

K pozorování je třeba ještě program, ve kterém zjistíte jasnosti srovnávacích hvězd. Z volně šiřitelných programů se jeví dobře mapa Cartes du Ciel, do které je třeba doplnit katalog Tycho 2, obojí lze naleznout a stáhnout na této stránce.

Více informací naleznete v našem diskuzním fóru Czech Garradd Watch.

Aktuality o kometě lze sledovat na naší Facebookové stránce pojmenované na počest první novodobé kometární hlídky Czech Hartley Watch.

Další informace a vyhledávací mapky naleznete na www.kommet.cz.

Poznámka redakce: Máte fotografii komety? Zašlete nám ji do redakce na e-mail info@astro.cz. Nezapomeňte uvést své jméno, datum a místo pozorování, příp. technické údaje. Vzhledem k tomu, že kometa je viditelná už nyní malými přístroji a na počátku příštího roku bude vidět i očima, fotogalerie bude perfektním průvodcem jejího vývoje.




O autorovi

Jakub Černý

Jakub Černý

Jakub Černý (* 25. června 1982, Praha, Česká republika) je amatérský astronom, který se věnuje především pozorování komet (druhotně i meteorů). Je správcem novinkového serveru o viditelných kometách www.kommet.cz a jako člen Společnosti pro MeziPlanetární Hmotu se věnuje právě začínajícím "kometářům". V případě viditelnosti zajímavé komety koordinuje mimořádnou pozorovací kampaň, která se zaměřuje na vizuální i CCD hlídku očekávaného objektu.



20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »