Meteorický roj Drakonidy patrí medzi menšie meteorické roje, napriek tomu však ide o jeden z najzaujímavejších a zároveň najnevyspytateľnejších rojov jesennej oblohy. Jeho aktivita sa môže z roka na rok výrazne meniť a v minulosti Drakonidy niekoľkokrát prekvapili výskytom mimoriadne silných meteorických dažďov.
Aktuální dění na obloze
ČAM 08/2026: Sedm tváří zatmění
Fotogalerie: večerní zatmění Slunce
Výzkumy v AV ČR: Viskozita akrečních disků
Organizátorem 19. Mezinárodní olympiády v astronomii a astrofyzice se v letošním roce stal Vietnam. Desetidenní soutěže konané v Hanoji se účastnilo 64 zemí. Naši mladí astronomové získali v konkurenci 312 soutěžících hned dvě zlaté, dvě stříbrné a jednu bronzovou medaili. Zlato vybojovali Anita Vaceková a Alex Faivre, stříbro přivážejí Viktorie Snášelová a Vojtěch Černý a bronzovou medaili získala Marie Hrubá. Je to jeden z nejlepších výsledků českého týmu v historii soutěže!
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. do 11. 10. 2026. Měsíc se jeví jako zmenšující se srpek na ranní obloze a v sobotu 10. října bude v novu, takže budou výborné podmínky pro pozorování slabých objektů. Ráno projde Měsíc kolem Marsu (5. října) a Jupiteru (6. října), koncem týdne projde Mars hvězdokupou Jesličky. Saturn je těsně po opozici vidět celou noc. V noci z 8. na 9. října mají maximum meteory roje Drakonidy. V kosmonautice budeme hodnotit první orbitální let Starship a ve středu 7. října má startovat jihokorejská raketa Nuri s družicemi NEONSAT. Před 180 lety byl objeven Neptunův měsíc Triton.
V pátek 2. října v brzkých ranních hodinách odstartovala raketa Falcon Heavy společnosti SpaceX na misi NROL-97. V rámci ní byl na oběžnou dráhu vynesen neupřesněný utajený náklad pro americký úřad vojenského kosmického zpravodajství (NRO).
Astronomové mají rádi ve svých objevech pořádek. Každý objev nového přechodného jevu nebo druhu objektu má své jméno často už při nálezu prvního zástupce. V polovině 20. století se nám znásobil počet objevených galaxií. A byla by škoda použít na jejich dělení jen 3 škatulky, když je vidíme s prstenci, spirálami, příčkami, a v různých tvarech. Stejně jako by byla škoda rozdělit velkou knihovnu jen na beletrii a zbytek. Pojďme se podívat na uměleckou rozmanitost vesmíru v galaxiích.
V pondělí 28. září kolos tvořený boosterem Super Heavy B21 a kosmickou lodí Starship S41 odstartoval ke svému 14. letovému testu. Po třinácti suborbitálních letových testech se tak největší a z hlediska tahu nejsilnější raketa konečně vydala na oběžnou dráhu a úspěšně vynesla užitečný náklad.
V druhém díle s RNDr. Miroslavem Bártou, Ph.D. ze Slunečního odd. Astronomického ústavu AV ČR si budeme povídat o chystaném projektu Observatoře LOFAR – Low-Frequency Array v Česku a o rozšíření radioteleskopu ALMA v Chile.
Dne 23. září 1846 objevil německý astronom Johann Gottfried Galle planetu Neptun. Při svém pátrání využil výpočtů francouzského astronoma a matematika Urbaina Jeana Josepha Le Verriera, oba astronomové mají tedy na objevu Neptunu zásadní podíl. Společně s Gallem je za dalšího spoluobjevitele Neptunu považován jeho žák, Heinrich Louis d'Arrest. Zaměříme se nyní na všechny tři astronomy a povíme si o tom, jaký měli na objevu podíl.
Webbův teleskop je ideálním přístrojem k lovu vznikajících hvězd a exoplanet, ale také k lovu velmi málo hmotných objektů zvaných hnědí trpaslíci. Tyto objekty jsou velmi lehké oproti hvězdám a jen trochu těžší než naše planeta Jupiter. JWST našel v hvězdotvorné oblasti IC 348 desítky těchto objektů, ale snímek ukazuje i úžasné objekty kolem protohvězd a vzdálené galaxie.
Někdo z dnešních středoškolaček a středoškoláků může jednou objevit druhou Zemi – planetu podobnou té naší. Nebo vyvinout přístroj, který takový objev umožní. Iniciativa Generace vesmír mladým lidem ukáže, jak se k podobné práci dostat. Prostřednictvím osobních příběhů propojí svět mezinárodní astronomie s těmi, kdo si právě vybírají své další studium.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. do 11. 10. 2026. Měsíc se jeví jako zmenšující se srpek na ranní obloze a v sobotu 10. října bude v novu, takže budou výborné podmínky pro pozorování slabých objektů. Ráno projde Měsíc kolem Marsu (5. října) a Jupiteru (6. října), koncem týdne projde Mars hvězdokupou Jesličky. Saturn je těsně po opozici vidět celou noc. V noci z 8. na 9. října mají maximum meteory roje Drakonidy. V kosmonautice budeme hodnotit první orbitální let Starship a ve středu 7. října má startovat jihokorejská raketa Nuri s družicemi NEONSAT. Před 180 lety byl objeven Neptunův měsíc Triton.
Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“ 12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé
