Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Kosmická sonda MRO pořídila další detailní fotografie Marsu

Kosmická sonda MRO pořídila další detailní fotografie Marsu

PIA08068_modest.jpg
Dne 10. 3. 2006 byla na protáhlou oběžnou dráhu kolem Marsu navedena americká kosmická sonda MRO (Mars Reconnaissance Orbiter). Zhruba půl roku budou trvat úpravy její oběžné dráhy metodou tzv. aerobrakingu. Již v současné době však probíhá testování vědecké aparatury sondy, mj. i jejích kamer, které pořizují první zkušební snímky.

O detailních snímcích povrchu Marsu, které pořídila sonda MRO pomocí kamery HiRISE (High Resolution Imaging Science Experiment), jsme vás informovali v článku Sonda MRO pořídila první zkušební snímek povrchu Marsu. V dnešním článku si představíme fotografie, které pořídila další z kamer, označovaná jako Context Camera (CTX).

Context Camera byla zaměřena na povrch Marsu při desátém průletu sondy MRO pericentrem dráhy, tj. 24. 3. 2006. Ačkoliv má pořízená fotografie 10krát nižší rozlišení, než budou nakonec mít snímky po navedení sondy na nízkou pracovní oběžnou dráhu, snímek poskytl důležité informace o kvalitě kamery a sondy.

Fotografie v úvodu článku, pořízená kamerou CTX, zachycuje část chaotického terénu ve východní části Valles Marineris. Rozlišení snímku je přibližně 87 m/pixel, což je 14,5krát horší, než bude v době zahájení primární fáze výzkumu po navedení sondy na nízkou oběžnou dráhu. Typický snímek bude zachycovat oblast o šířce 30 km s rozlišením 6 m/pixel.

PIA08068_fig1.jpg

Na prvním obrázku je srovnání snímku, který pořídila širokoúhlá kamera MOC (Mars Orbiter Camera) na sondě Mars Global Surveyor (MGS) přes červený filtr s první fotografií stejné oblasti, kterou vyfotografovala pomocí kamery CTX sonda MRO. Sonda MGS vyfotografovala uvedenou oblast ve stejný den jako sonda MRO, ale o 6,2 hodiny později.

PIA08068_fig2.jpg

Druhý (barevný) publikovaný obrázek je výřez z denní globální mapy, pořízené kamerou MOC na sondě MGS, s vyznačenými oblastmi, které ve stejný den vyfotografovala sonda MRO pomocí kamery CTX. Kamera MOC snímala danou oblast o 4 hodiny později, tedy za poněkud jiných světelných podmínek. Menší snímek je v titulu článku.

PIA08068_fig3.jpg

Na třetí fotografii je v detailu větší ze dvou obrázků, pořízených kamerou CTX. V nejširším místě zachycuje oblast o šířce 260 km, v nejužším (dole) o šířce 122 km. Na délku měří 1590 km. Zachycuje oblast o ploše zhruba 40 000 kilometrů čtverečních.

PIA08068_fig4.jpg

Čtvrtá fotografie představuje detail, tj. severní část předcházejícího obrázku. Bílý rámeček v tomto obrázku vyznačuje oblast, kterou detailně vyfotografovala kamera HiRISE na sondě MRO - viz článek Sonda MRO pořídila první zkušební snímek povrchu Marsu.

PIA08067_fig1.jpg

Nezahálela ani širokoúhlá kamera MARCI (Mars Color Imager) na sondě MRO. Dne 24. 3. 2006 vyfotografovala oblast Argyre Basin na jižní polokouli Marsu. Černobílé fotografie byly pořízeny přes filtry, propouštějící záření o různých vlnových délkách. Barevný obrázek vpravo pořídila sonda MGS o 4 hodiny později. Zkušební snímek v oblasti záření na vlnové délce 260 nm ukazuje, jak se část povrchu planety Mars jeví v oboru ultrafialového záření, které je absorbováno ozónem. Relativně tmavé oblasti na snímku indikují přítomnost ozónu, relativně světlé oblasti naopak jeho absenci. Vodní pára je v atmosféře Marsu v inverzním poměru vůči ozónu. Kde je více vody, tam je méně ozónu a naopak.

Kamera MARCI je obdobným zařízením, které se nacházelo na palubě sondy Mars Climate Orbiter, která byla zničena v září 1999 při neúspěšném navádění na oběžnou dráhu kolem Marsu. V primární fázi mise bude pořizovat denní globální mapy povrchu planety. Snímky budou využity například ke sledování výskytu a pohybu prachových bouří, k monitorování oblačnosti a vodní páry a ke zjišťování sezónních změn povrchového albeda polárních čepiček.

PIA08067.jpg

A zde je barevný obrázek oblasti Argyre Basin, který vznikl složením tří snímků, pořízených přes červený, zelený a modrý filtr. Byl získán kamerou MARCI na sondě MRO.

Ve větším rozlišení najdete všechny publikované fotografie na níže uvedených internetových adresách.

Zdroj: photojournal1 a photojournal2




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



4. vesmírný týden 2026

4. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 19. 1. do 25. 1. 2026. Měsíc je mezi novem a první čtvrtí. Saturn s Neptunem jsou večer na jihozápadě, Uran je nejvýše a nad jihovýchodem je jasný Jupiter. Tři nejmenší planety jsou v zorném poli koronografu SOHO. Aktivita Slunce je zvýšená a nelze vyloučit ani slabší polární záře. Kromě komety 24P/Schaumasse, viditelné nejlépe v druhé polovině noci, připomínáme také zmínku o nadějných kometách jarní oblohy. S blížící se misí Artemis II kolem Měsíce jsme mohli na Floridě zaznamenat vývoz rakety SLS i s mobilní startovní věží na startovní rampu. Před 20 lety startovala na svou misi sonda New Horizons, tehdy ještě k planetě Pluto. Před 40 lety snímal Voyager 2 zblízka Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

M27 přes 1.54m Dánský dalekohled, La Silla

Titul Česká astrofotografie měsíce za prosinec 2025 obdržel snímek autorů Kamil Hornoch a Martin Myslivec s názvem M27 – Dumbbell Nebula Kalendář ukazuje datum 14. srpna 1758 a francouzský astronom Charles Messier na observatoři v Hôtel de Cluny v Paříži pátrá po Halleyově kometě. Pátrá však již

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

24P/Schaumasse

Kométa 24P/Schaumasse zachytená 19. januára 2026 v skorých ranných hodinách, ešte pred svitaním. Na prvý pohľad pôsobí nenápadne, no v strede záberu vyniká jemne zelenkastá koma – oblak plynov a prachu, ktorý sa uvoľňuje zo zmrznutého jadra kométy pri priblížení k Slnku. Jemný náznak chvosta sa stráca v pozadí hviezdneho poľa a pripomína, že kométa je „živý“ objekt: z noci na noc mení polohu aj vzhľad. Zaujímavý kontrast dotvára aj drobná vzdialená galaxia na okraji záberu – statické hlboké pozadie oproti objektu, ktorý prelieta našou Slnečnou sústavou. Technické údaje: Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton 200/800 (200/600 F3) + Starizona Nexus 0.75×, Touptek ATR585M mono, AFW-M + Touptek LRGB filtre, Gemini EAF, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (Observatory Control System). Software: NINA, Astro Pixel Processor, PixInsight, Adobe Photoshop. Expozície: LRGB 18x60sec. na každý kanál, master bias, flats, darks, darkflats. Gain 150, Offset 300. 19.1.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »