Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Kosmická sonda MRO pořídila další detailní fotografie Marsu

Kosmická sonda MRO pořídila další detailní fotografie Marsu

PIA08068_modest.jpg
Dne 10. 3. 2006 byla na protáhlou oběžnou dráhu kolem Marsu navedena americká kosmická sonda MRO (Mars Reconnaissance Orbiter). Zhruba půl roku budou trvat úpravy její oběžné dráhy metodou tzv. aerobrakingu. Již v současné době však probíhá testování vědecké aparatury sondy, mj. i jejích kamer, které pořizují první zkušební snímky.

O detailních snímcích povrchu Marsu, které pořídila sonda MRO pomocí kamery HiRISE (High Resolution Imaging Science Experiment), jsme vás informovali v článku Sonda MRO pořídila první zkušební snímek povrchu Marsu. V dnešním článku si představíme fotografie, které pořídila další z kamer, označovaná jako Context Camera (CTX).

Context Camera byla zaměřena na povrch Marsu při desátém průletu sondy MRO pericentrem dráhy, tj. 24. 3. 2006. Ačkoliv má pořízená fotografie 10krát nižší rozlišení, než budou nakonec mít snímky po navedení sondy na nízkou pracovní oběžnou dráhu, snímek poskytl důležité informace o kvalitě kamery a sondy.

Fotografie v úvodu článku, pořízená kamerou CTX, zachycuje část chaotického terénu ve východní části Valles Marineris. Rozlišení snímku je přibližně 87 m/pixel, což je 14,5krát horší, než bude v době zahájení primární fáze výzkumu po navedení sondy na nízkou oběžnou dráhu. Typický snímek bude zachycovat oblast o šířce 30 km s rozlišením 6 m/pixel.

PIA08068_fig1.jpg

Na prvním obrázku je srovnání snímku, který pořídila širokoúhlá kamera MOC (Mars Orbiter Camera) na sondě Mars Global Surveyor (MGS) přes červený filtr s první fotografií stejné oblasti, kterou vyfotografovala pomocí kamery CTX sonda MRO. Sonda MGS vyfotografovala uvedenou oblast ve stejný den jako sonda MRO, ale o 6,2 hodiny později.

PIA08068_fig2.jpg

Druhý (barevný) publikovaný obrázek je výřez z denní globální mapy, pořízené kamerou MOC na sondě MGS, s vyznačenými oblastmi, které ve stejný den vyfotografovala sonda MRO pomocí kamery CTX. Kamera MOC snímala danou oblast o 4 hodiny později, tedy za poněkud jiných světelných podmínek. Menší snímek je v titulu článku.

PIA08068_fig3.jpg

Na třetí fotografii je v detailu větší ze dvou obrázků, pořízených kamerou CTX. V nejširším místě zachycuje oblast o šířce 260 km, v nejužším (dole) o šířce 122 km. Na délku měří 1590 km. Zachycuje oblast o ploše zhruba 40 000 kilometrů čtverečních.

PIA08068_fig4.jpg

Čtvrtá fotografie představuje detail, tj. severní část předcházejícího obrázku. Bílý rámeček v tomto obrázku vyznačuje oblast, kterou detailně vyfotografovala kamera HiRISE na sondě MRO - viz článek Sonda MRO pořídila první zkušební snímek povrchu Marsu.

PIA08067_fig1.jpg

Nezahálela ani širokoúhlá kamera MARCI (Mars Color Imager) na sondě MRO. Dne 24. 3. 2006 vyfotografovala oblast Argyre Basin na jižní polokouli Marsu. Černobílé fotografie byly pořízeny přes filtry, propouštějící záření o různých vlnových délkách. Barevný obrázek vpravo pořídila sonda MGS o 4 hodiny později. Zkušební snímek v oblasti záření na vlnové délce 260 nm ukazuje, jak se část povrchu planety Mars jeví v oboru ultrafialového záření, které je absorbováno ozónem. Relativně tmavé oblasti na snímku indikují přítomnost ozónu, relativně světlé oblasti naopak jeho absenci. Vodní pára je v atmosféře Marsu v inverzním poměru vůči ozónu. Kde je více vody, tam je méně ozónu a naopak.

Kamera MARCI je obdobným zařízením, které se nacházelo na palubě sondy Mars Climate Orbiter, která byla zničena v září 1999 při neúspěšném navádění na oběžnou dráhu kolem Marsu. V primární fázi mise bude pořizovat denní globální mapy povrchu planety. Snímky budou využity například ke sledování výskytu a pohybu prachových bouří, k monitorování oblačnosti a vodní páry a ke zjišťování sezónních změn povrchového albeda polárních čepiček.

PIA08067.jpg

A zde je barevný obrázek oblasti Argyre Basin, který vznikl složením tří snímků, pořízených přes červený, zelený a modrý filtr. Byl získán kamerou MARCI na sondě MRO.

Ve větším rozlišení najdete všechny publikované fotografie na níže uvedených internetových adresách.

Zdroj: photojournal1 a photojournal2




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »