Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Na návštěvě u Merkuru – díl první
Petr Kubala Vytisknout článek

Na návštěvě u Merkuru – díl první

Rostoucí Merkur
Rostoucí Merkur
V pondělí 14. ledna 2008 se nejmenší planeta sluneční soustavy dočkala po dlouhých 33 letech návštěvy pozemského posla. Kosmická sonda MESSENGER prolétla pouhých 200 km nad povrchem Merkuru, aby pořídila fotografie oblastí, které lidské oko ještě nikdy nespatřilo. MESSENGER se k Merkuru letos vrátí ještě jednou v říjnu a poslední třetí krátkou návštěvu uskuteční v roce 2009. V březnu 2011 pak bude MESSENGER naveden na oběžnou dráhu kolem Merkuru a stane se tak jeho první umělou družicí. Na výběr těch nejlepších fotografií z historického průletu se podíváme v krátkém seriálu.


Merkuru na dohled
Merkuru na dohled
Merkuru na dohled: Jeden z prvních snímků Merkuru ze sondy MESSENGER byl pořízen 11. ledna 2008 ze vzdálenosti asi 1,7 milionů kilometrů pomocí přístroje MDIS (Mercury Dual Imaging Systém). Cílem pořízení fotografie z této vzdálenosti byla především optická navigace sondy.
Rostoucí Merkur
Rostoucí Merkur
Rostoucí Merkur: povedená přehlídka devíti snímků Merkuru, které byly pořízeny v době od 9. do 13. ledna 2008 ze vzdálenosti 2,7 milionů až 760 000 km od planety. Na fotografiích je velmi dobře patrné, jak se sonda k Merkuru přibližovala.
Po 33 letech
Po 33 letech
Po 33 letech: první fotografie Merkuru z blízka po 33 letech. Snímek polokoule, kterou Mariner 10 v 70. letech nezachytil, vznikl asi 80 minut po nejtěsnějším přiblížení sondy k povrchu Merkuru. V té době se MESSENGER nacházel už 27 000 km od planety. Na fotografii lze rozlišit detaily o velikosti asi 10 km. Fotografie byla pořízena přes jeden z filtrů, který je citlivý na světlo poblíž červeného konce spektra (750 nm).
Merkur pod drobnohledem
Merkur pod drobnohledem
Merkur pod drobnohledem: fotografie byla pořízena 14. ledna 2008 asi 37 minut po nejtěsnějším přiblížení k Merkuru. Rozlišení snímku je asi 360 metrů na pixel. Šířka oblasti, kterou fotografie zachycuje, je 370 km. Fotografie byla současně využita jako jeden ze snímků do velké mozaiky povrchu Merkuru.
Horizont
Horizont
Horizont: tento snímek je jeden z dalších, které byly použity do výsledné mozaiky Merkuru. Snímek byl pořízen asi 55 minut po nejtěsnějším přiblížení ze vzdálenosti 18 000 km.
Sopečná aktivita?
Sopečná aktivita?
Sopečná aktivita? Kráter v centru snímku má průměr přibližně 52 kilometrů. Zhroucení terénu uprostřed kráteru by mohlo naznačovat dávnou sopečnou aktivitu. Zachycená oblast se nachází na jižní polokouli v místech, které Mariner 10 při průletech v letech 1974 a 75 nevyfotografoval. Nejmenší krátery na snímku mají průměr jen asi 1,6 km. Fotografie byla pořízena ze vzdálenosti 19 300 km.
Merkur v barvách
Merkur v barvách
Merkur v barvách: historicky první barevný snímek Merkuru z blízka. Fotografie byla pořízena pomocí širokoúhlé kamery WAC za použití několika filtrů. Jedná se ovšem o falešné barvy, lidské oko by povrch Merkuru vidělo jinak. Snímek byl pořízen ze vzdálenosti asi 27 000 km přibližně 80 minut před nejtěsnějším přiblížením. Merkur má průměr asi 4 880 km. Na fotografii lze rozeznat detaily o velikosti přibližně 10 km.
Klíčové krátery
Klíčové krátery
Klíčové krátery: vědci byli na snímcích z MESSENGERu zvědavi především na krátery. Právě krátery totiž mohou napovědět mnoho o stáří povrchu nejmenší planety sluneční soustavy. Na Merkuru najdeme kráterů opravdu spoustu. K lepší představě nám může pomoci tento snímek. V oblasti o šířce 276 km napočítali vědci 763 kráterů (zelená barva) a 189 kopců (žlutá barva).
Známe z Měsíce
Známe z Měsíce
Známe z Měsíce: tato fotografie zachycuje oblast, kterou jsme na snímcích z Marineru 10 neviděli. Přesto je zdejší scenérie lidskému oku poměrně známá. Odkud? Přece z našeho Měsíce. Za povšimnutí stojí především jeden z kráterů, od kterého vedou jasně světlé paprsky. Přítomnost paprsků naznačuje, že kráter bude poměrně mladý.
Tucet od Merkuru
Tucet od Merkuru
Tucet od Merkuru: dvanáct snímků Merkuru, které začal MESSENGER pořizovat asi 100 minut po nejtěsnějším přiblížení a skončil přibližně 19 hodin poté. Horní levý snímek byl pořízen ze vzdálenosti asi 34 000 km a spodní pravý snímek ze vzdálenosti asi 400 000 km.


Související články:

Zdroj: http://messenger.jhuapl.edu/gallery/sciencePhotos




O autorovi



22. vesmírný týden 2026

22. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »