Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Evropa slaví, loď Jules Verne ATV se vydala k ISS
Petr Kubala Vytisknout článek

Evropa slaví, loď Jules Verne ATV se vydala k ISS

ATV_to_ISS_L.jpg
Píše se 9. březen 2008, hodiny v Evropě ukazují 5:03 a na druhém konci světa ve Francouzské Guayaně zahřměly motory nosné rakety Ariane-5ESV. Pýcha evropské kosmonautiky se vydává do vesmíru již poněkolikáté, tentokrát ovšem nevynáší na oběžnou dráhu kolem Země jen tak ledajakou družici. K Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) vyráží automatická kosmická loď Jules Verne ATV (Automated Transfer Vehicle). Video ze startu si můžete stáhnout a přehrát zde.

Další evropský příspěvek při budování ISS

Před několika týdny se vydal v nákladovém prostoru raketoplánu Atlantis (STS-122) k ISS evropský vědecký modul Columbus. Nyní posílá Evropská kosmická agentura (ESA) do vesmíru další svůj příspěvek v budování ISS. Automatický kosmický dopravní prostředek Jules Verne ATV je principiálně podobný ruským automatickým lodím Progress, které dopravovaly zásoby pro orbitální stanice Saljut, MIR a nyní tak činí pro ISS.

ATV dopraví k ISS asi 5 500 kg suchého materiálu v podobě potravin, náhradních dílů, vědeckého vybavení apod., dále 840 kg pitné vody, 100 kg vzduchu a 860 kg paliva. Celková hmotnost zásob tak bude asi 7,5 tuny.

Vyzvedne ISS na vyšší oběžnou dráhu

ATV_approach_L.jpg
Kromě dopravy nákladu k ISS bude mít ATV také další úkoly. U vesmírného komplexu bude kotvit asi 6 měsíců, v průběhu této doby loď zvýší svými motory oběžnou dráhu stanice. Proč? Zažitá představa, že družice jsou na oběžné dráze na věčné časy, je chybná. I ve výškách okolo 360 km nad zemským povrchem, ve kterých se ISS pohybuje, jsou stále molekuly vzduchu a ty zpomalují rychlost stanice. Důsledkem toho ISS „padá“ k Zemi. Tento pád pochopitelně není dramatický a pohybuje se řádově v desítkách metrů denně. Občas je ale potřeba stanici vyzvednout na vyšší oběžnou dráhu, v opačném případě by byl její osud zpečetěn, nebo spíš upečen.

ATV je vybavena čtyřmi hlavními motory, každý o tahu 490 N a 28 menšími manévrovacími motorky o tahu 220 N.

Konec v atmosféře

Po půlroce u ISS bude ATV naplněna nepotřebným materiálem o hmotnosti až 6,5 tun. Poté se kosmická loď od ISS odpojí a bude navedena do hustých vrstev atmosféry. Stejně plní funkci „kosmického kontejneru“ také ruský Progress.

Popis

ATV se skládá ze dvou částí – servisní a nákladové. Startovní hmotnost lodi je více než 20 tun. Na délku měří kosmické plavidlo 9,8 m, průměr má 4,5 m a rozpětí slunečních panelů je 22 metrů.

Jules Verne ATV se ke stykovacímu uzlu ruského modulu Zvezda připojí až 3. dubna. Proč tak pozdě? Rozhodně to není proto, že by ATV byla při dohánění ISS pomalejší než ostatní kosmické lodě. Důvod je prozaičtější. Současná mise lodi je první a tak chce ESA několik dní plavidlo testovat. Zkoušet se mimo jiné bude přibližování ke stanici, k čemuž je ATV vybavena laserovým setkávacím systémem. Od ISS se má ATV odpojit 7. srpna.

Další ATV

Prozatím se počítá s misemi 5 lodí ATV. Další kousek se k ISS vydá okolo října 2009 a následně v letech 2011, 2012 a 2015. Speciální úkol by mohla mít loď s označením ATV-6. Motory by v tomto případě nevyzvedly ISS na vyšší oběžnou dráhu, ale naopak by navedly stanici do hustých vrstev atmosféry. Ano, i s koncem a zánikem ISS je potřeba počítat. Tento úkol ale pro ATV určitě nepřijde dříve než po roce 2020.

Potřebuje ESA pilotovanou loď?

V souvislosti se startem prvního exempláře ATV se objevila diskuse, zda ESA potřebuje vlastní kosmickou loď, která by dopravovala evropské astronauty do vesmíru. ATV by totiž teoreticky šla předělat na pilotovanou loď. Někteří experti tak vidí současnou misi jako první krok pro realizaci evropské pilotované lodi. Otázka je, zda Evropa vůbec vlastní pilotovanou loď potřebuje a zda se má pouštět do drahé, riskantní a nepříliš neperspektivní oblasti kosmonautiky, kterou pilotované lety určitě jsou. Tato otázka se bude brzy týkat i nás. Česká republika se v nejbližších měsících stane členem ESA.

Doporučené a použité odkazy





O autorovi



26. vesmírný týden 2025

26. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc projde novem a večer se objeví u Merkuru. Ještě před novem však zakryje Plejády. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a jen o trochu výše Mars. Ráno je vidět hlavně Saturn a Venuše. Aktivita Slunce je střední. Probíhá sezóna viditelnosti nočních svítících oblak (NLC). Prototyp Starship S36 explodoval. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce a Proba-3 už zvládá dělat úplná zatmění Slunce na oběžné dráze Země. Mise Axiom-4 k ISS byla opět odložena. Před 110 lety se narodil astronom Fred Hoyle, který nám přinesl pojem Big Bang, neboli Velký třesk. Před rokem začala novodobá Česká cesta do vesmíru.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Mezinárodní stanice ISS stoupá nad obzor

Další informace »