Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Zprávy ze základny Vastitas Borealis II
Petr Kubala Vytisknout článek

Zprávy ze základny Vastitas Borealis II

Zkušební odběr vzorků. Kamera SSI
Zkušební odběr vzorků. Kamera SSI
Zprávy ze základny Vastitas Borealis, kde už téměř dva týdny pracuje sonda Phoenix, jsou jako na houpačce. Špatné zprávy střídají dobré…naštěstí jsou ty špatné zprávy mnohem méně špatné, než jsou ty dobré zprávy dobré. Kamera na sondě zřejmě odhalila led a robotické ruce se podařilo odebrat první vzorky. Proti tomu se vyskytly problémy při přenosu dat a dvířka na jedné z komor přístroje TEGA nelze úplně otevřít.

Panorama

Černobílé panorama
Černobílé panorama
Už 29. května zveřejnila NASA ucelené panorama okolí místa přistání. Fotografie je trochu rozkouskovaná, ale jeden z cílů prvních hodin na povrchu rudé planety se podařilo splnit. Na barevném panoramatu se v současnosti pracuje.

Paradox s motory

Mnoho čtenářů jistě napadla otázka, zda zplodiny z hydrazinových motorů nemohly kontaminovat místo přistání a znehodnotit tak analýzu vzorků. Popravdě na to zřejmě neexistuje jednoznačný názor. JPL a Arizonská univerzita sice nic takového nepřipouštějí, ale na internetu se dočtete i opačné názory od některých odborníků. Pravdou ale je, že Phoenix má zkoumat pouze vlastnosti a složení marťanské půdy, takže případná kontaminace nehraje tak důležitou roli, jako by tomu bylo v případě hledání stop života.

Led na Marsu?
Led na Marsu?
Bizardní úder těmto diskusím přinesl přelom května a června. Phoenix totiž pořídil snímky části povrchu v blízkosti jedné z přistávacích vzpěr. Vědce na fotografiích zaujaly podezřelé světlé oblasti. Je více než pravděpodobné, že se jedná o led. Vědci předpovídali, že led se ukrývá jen několik málo centimetrů pod vrstvou marťanské půdy. Při přistávání zřejmě motory sondy tuto vrstvu odfoukly a nám se tak odhalil led. Motory tedy nakonec vědcům paradoxně pomohly. Nad vším ale ještě visí otazníky. Zda se skutečně jedná o led, budou muset jednoznačně potvrdit až analýzy vzorků.

Trnitá cesta k první analýze

Odebrané vzorky půdy
Odebrané vzorky půdy
V nedělo 1. června se radlice na robotickém rameni sondy Phoenix poprvé zabořila do povrchu Marsu. Marťanská půda ovšem neputovala k analýze, ale byla po chvíli opět vysypaná na povrch. Cílem totiž bylo pouze celý mechanismus otestovat a pořídit snímky vyhloubené horniny. A snímky nezklamaly. Ve vzorcích půdy se podařilo odhalit bílá zrníčka, zda se ale jedná o led či spíše o sůl, ukáží teprve rozbory.

Test odběru vzorků ale nedopadl úplně na výbornou. Část půdy totiž zůstala přilepená v radlici. Další problém na sebe nenechal dlouho čekat. Zjistilo se, že dvířka jedné z komor na přístroji TEGA se otevřela jen částečně. V přístroji TEGA mají být vzorky půdy zahřáty až na 1 000°C a odpařené látky následně zkoumány hmotnostním spektrometrem. Příčinou byla zřejmě zima, v severních oblastech rudé planety panují v současnosti teploty od -30 do -80°C. Chlad se zřejmě podepsal na pružinkách dvířek, která jednoduše řečeno zamrzla. Plně se otevřela pouze dvířka, na které dopadaly sluneční paprsky. Druhé se otevřela jen částečně.

Mohou tyto problémy ohrozit analýzu vzorků? Nikoliv. Phoenix si pouze zkušební odběr vzorků zopakoval ještě jednou, čímž se lopatka zbavila přilepené půdy. Dvířka komory se sice nepodařilo otevřít úplně, nicméně dostatečně na to, aby se do ní mohly vzorky nasypat.

Příkopy Dodo a Baby Bear
Příkopy Dodo a Baby Bear
Obrázek zachycuje místa odběru vzorků radlicí na robotickém rameni. Vědci dokonce oba „příkopy“ pojmenovali. Ten vlevo se jmenuje Dodo a byl vyhlouben za účelem testů ramene. Příkop vpravo byl pojmenován Baby Bear a je asi 9 cm široký a 4 cm hluboký. Vzorky z něj by měly být dopraveny do přístroje TEGA a analyzovány.

Retranslační sondy zlobí

V minulém článku jsme vás informovali o problémech při přenosu dat na Zemi přes sondu MRO. Tehdy byla jako záloha zvolena sonda Mars Odyssey. Nyní si obě kosmické sondy na oběžné dráze prohodily role. Technické potíže totiž potkaly Mars Odyssey a opět oddálily první analýzu vzorků půdy.

Sonda se přepnula do bezpečnostního módu. Phoenix se v té době připravoval na první odběr za účelem analýzy a stereoskopická kamera pokračovala v detailním snímkování okolí. Z fotografií má být vyhotoveno barevné panorama.

Lidé okolo sondy Odyssey zkoumají, co způsobilo přechod kosmického plavidla na bezpečností mód. Během něj sonda ukončí všechny operace, které nejsou životně důležité a čeká na další příkazy ze Země. Misi Phoenixu to ale neohrozí, komunikace probíhá přes sondu MRO, která tak oplácí svůj výpadek z druhého dne Phoenixu na Marsu. První analýzy probíhají právě v době vydání tohoto článku.

Meteorologie

Foukání větru
Foukání větru
V uplynulých dnech proběhla první laserové měření atmosféry. Cílem je výzkum prachových částic v atmosféře Marsu. Měření zatím probíhají naprosto hladce.

Tak trochu stranou zájmu zůstává jeden zajímavý přístroj meteorologické stanice, který měří rychlost a směr větru. Stereoskopická kamera SSI pořídila 2. června sérii 5 snímků, ze kterých byla sestavena tato animace. Můžete se podívat, jak to na Marsu hezky fouká. Pro spuštění animace (gif) klikněte na obrázek.



Phoenix na webu astro.cz: www.astro.cz/udalosti/phoenix

Zdroj: NASA, JPL, Arizonská univerzita




O autorovi



12. vesmírný týden 2026

12. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 410

IC 410 – Hmlovina žubrienok v súhvezdí Povozník Na snímke je zachytená emisná hmlovina IC 410, nachádzajúca sa v súhvezdí Povozník (Auriga) na zimnej oblohe severnej pologule. Na oblohe leží približne na súradniciach rektascenzia 5 h 22 min a deklinácia +33°, takže je dobre pozorovateľná najmä počas zimných mesiacov. Od Zeme je vzdialená približne 10 000 až 12 000 svetelných rokov a patrí medzi výrazné oblasti aktívnej tvorby hviezd v našej Galaxii. V jej vnútri sa nachádza mladá otvorená hviezdokopa NGC 1893, ktorej horúce mladé hviezdy intenzívnym žiarením ionizujú okolitý plyn a spôsobujú jeho charakteristické žiarenie. Jednou z najzaujímavejších častí tejto hmloviny sú útvary prezývané „žubrienky“ – husté prachoplynné globuly Sim 129 a Sim 130, ktoré majú pretiahnutý tvar s dlhými chvostami. Tieto štruktúry formuje silné ultrafialové žiarenie a hviezdny vietor z mladých hviezd v okolí. Každý z týchto útvarov má rozmery rádovo niekoľko svetelných rokov, takže ide o obrovské kozmické štruktúry. IC 410 je fascinujúcim príkladom oblasti, kde sa súčasne stretáva zrodenie nových hviezd, pôsobenie ich žiarenia na okolité prostredie aj tmavé pásy medzihviezdneho prachu, ktoré vytvárajú dramatický kontrast vnútri hmloviny. Práve táto kombinácia jemných emisných štruktúr, tmavých prachových oblastí a výrazných detailov robí z IC 410 jeden z najpôsobivejších objektov zimnej oblohy. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 70x180sec. R, 60x180sec. G, 60x180sec. B, 100x120sec. L, 105x600sec Halpha, 82x600sec SII, 74x600sec OIII, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 10.1. až 9.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »