Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Eugene Cernan v České republice

Eugene Cernan v České republice

Cernan v Praze v roce 2004, zdroj: http://kosmos-news.kosmo.cz/
Cernan v Praze v roce 2004, zdroj: http://kosmos-news.kosmo.cz/
Průběžně aktualizováno!

Do vlasti svých předků přiletí v úterý 17. června 2008 jako host předsedy vlády americký astronaut Eugene Cernan - poslední člověk naší planety, který zanechal svou stopu na Měsíci, aby se podíval na výstavu o stopách lidstva v Národním muzeu, na níž je umístěna i československá vlajka, kterou měl s sebou na měsíčním povrchu a kterou v roce 1974 věnoval Astronomickému ústavu v Ondřejově.

Eugene Cernan se jako velitel Apolla 17 stal v roce 1972 zatím posledním člověkem, který stanul na jiném vesmírném tělese. Z jeho měsíční mise pochází také československá vlajka, kterou měl celou dobu při sobě, neboť jeho prarodiče pocházejí z České republiky. Vlajka s astronautovým věnováním je jedním z nejvyhledávanějších předmětů výstavy Stopy lidí v Národním muzeu. Tato vlajka se po skončení výstavy vrátí na své trvalé umístění na pilíři největšího dalekohledu v České republice na observatoři Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově.

Eugene Cernan se ve svém nabitém programu ve dnech 17. - 21. 6. 2008 sejde s předsedou vlády, s Václavem Havlem a na recepci v Národním muzeu s představiteli českého muzejnictví a české vědy. V Národním muzeu si prohlédne výstavu Stopy lidí a sejde se zde také se studenty pražských gymnázií. Součástí jeho programu budou také dvě tiskové konference. Spolupořadatelem programu E. Cernana je spolu s Národním muzeem Astronomický ústav AV ČR.

Zdroj: tisková zpráva Národního muzea


Aktuálně:

Sobota 21. června:

Eugene Cernan včera navštívil rodná místa svých předků v Jižních Čechách (Bernartice, Borovany) a dnes dopoledne odlétá z České republiky.


Čtvrtek 19. června:

  • Rozsáhlý článek o E. Cernanovi od Karla Pacnera na Idnes.cz

Eugene Cernan ve středu navštívil za doprovodu generálního ředitele Národního muzea a za účasti novinářů výstavu Stopy lidí v Národním muzeu a podepsal se zde na zeď. Následovala tisková konference neobyčejně navštívená novináři. Eugene Cernan odpovídal na otázky a mnohokrát sál ztichnul tak, že by bylo slyšet spadnout jehlu na zem. Témata dotýkající se poznávání vesmíru i naší Země, smyslu lidského bytí, boží existence, ochrany našeho prostředí, komentoval člověk, který se dá označit jedním slovem - osobnost. To znělo z mnoha úst po skončení tiskové konference. Přítomen byl i emeritní ředitel Astronomického ústavu AV ČR Doc. Luboš Perek, který se v roce 1974 zasloužil o to, že Eugene Cernan měl nakonec možnost československou vlajku, kterou s sebou měl na měsíčním povrchu, předat, když už ho odmítla vláda přijmout. Po skončení výstavy Stopy lidí, která byla prodloužena do 3. srpna 2008, se vlajka opět vrátí na své domácí místo - na pilíř největšího dalekohledu v České republice na observatoři Astronomického ústavu AV ČR, v.v.i.v Ondřejově. Zde si ji návštěvníci exkurzí na observatoři budou moci i nadále prohlédnout z návštěvnické galerie.

Ve středu se Eugene Cernan ještě setkal s jeho přítelem Václavem Havlem, ve čtvrtek 19. června posnídal s ministrem kultury, setká se s předsedou vlády, bude besedovat se studenty pražských gymnázií a večer se zúčastní slavnostní recepce na jeho počest v Pantheonu Národního muzea.

V pátek se podívá do míst, kde se jeho čeští předkové narodili. Na pobytu v České republice je s ním jeho nejstarší vnučka Ashley, kterou její dědeček seznamuje s českými kořeny. Na tiskové konferenci ostatně zazněla otázka Radiožurnálu: Myslíte, pane Cernane, že je možné, že tak jako Vy s Vaší vnučkou se dnes vracíte do rodiště Vašich prarodičů, že takhle se budou Vaši potomci jednou vracet z Marsu na Zemi, do rodiště jejich pra pra pra…předků?

Z místa děje komentoval Pavel Suchan.



Středa 18. června:

  • Dnes od 11:20 vysílá ČT 24 v přímém přenosu tiskovou konferenci s E.Cernanem z Národního muzea.
  • Kamery České televize budou přítomné také na uzavřené besedě E. Cernana se studenty pražských gymnázií. Kdy a kde bude záznam vysílán zatím není zcela zřejmé, ale určitě to dáme včas vědět.
  • Článek, fotografie a video na stránkách Idnes.cz.
  • Velmi pěkný článek s bohatou fotogalerií na webu ČRo.
  • E. Cernan v Praze a co má společného Hubblův dalekohled s J. Nerudou? Článek na webu aktualne.cz.





O autorovi

Pavel Suchan

Pavel Suchan

Narodil se v roce 1956 a astronomii se věnuje prakticky od dětství. Dlouhodobě působil na petřínské hvězdárně v Praze jako popularizátor astronomie a zároveň byl aktivním účastníkem meteorických expedic na Hvězdárně v Úpici. V současnosti pracuje na Astronomickém ústavu AV ČR, kde je vedoucím referátu vnějších vztahů a tiskovým mluvčím. V České astronomické společnosti je velmi významnou osobností - je čestným členem, místopředsedou ČAS, tiskovým tajemníkem, předsedou Odborné skupiny pro tmavou oblohu a také zasedá v porotě České astrofotografie měsíce.



22. vesmírný týden 2026

22. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »