Meteorické roje na přelomu roku 2008 a 2009
Autor: Fred Bruenjes.
Geminidy - Meteorický roj, který každoročně poskytuje vysoký počet meteorů. Aktivní bývá od 7. do 17. prosince. ZHR (zenitová hodinová frekvence) se v maximu pohybuje okolo 120 meteorů v hodině. V České republice při maximální výšce radiantu nad obzorem se tak může frekvence vyhoupnout ke 110 meteorům v hodině. Mateřským tělesem roje je asteroid 3200 Phaeton, který je možná pozůstatkem malé komety. Vstupní rychlost meteoroidů do zemské atmosféry je 36 km/s. Frekvence roje s dobou narůstá; první zmínka pochází z roku 1862. Během 19. století byly frekvence nízké, kolem 30 met./h. Teprve ve 40. - 50. letech se frekvence dostaly nad 60 meteorů v hodině. Současný stav přišel po roce 1990. Podle některých předpokladů se z pozorování roje ukazuje, že ke konci tohoto století by měl skoro vymizet. K přesnějším závěrům je však nutné roj nadále pozorovat.
Letos jsou však podmínky skutečně špatné. K maximu roje má sice dojít 13. prosince 2008 kolem 23:20 SEČ a radiant se v té době bude nacházet 54° nad obzorem. Nedaleko radiantu však bude ležet Měsíc ve fázi jen den po úplňku. Mnohem lepší podmínky nastanou příští rok.
Ursidy - Nevýrazný roj, jehož radiant leží nedaleko severního nebeského pólu. Jeho běžná ZHR je kolem 6 meteorů v hodině, aktivita v době od 17. do 26. prosince, vstupní rychlost meteoroidů 35 km/s. Jsou zaznamenány případy, kdy roj poskytl i spršky se ZHR ~ 100 meteorů v hodině. S největší pravděpodobností je mateřskou kometou roje 8P Tuttle. Je však zajímavé, že spršky se vyskytují spíše v době, kdy je tato periodická kometa (s periodou oběhu 13,6 let) v odsluní. Kometa se v přísluní octla letos na konci ledna, takže případné zvýšení frekvence může nastat za 6 let. Jsou však zaznamenána i zvýšená maxima v době průletu komety přísluním.
Letošní podmínky budou dobré, ale maximum nastane až po rozbřesku. Dojde k němu 22. prosince 2008 v 8:30 SEČ. Podle předpovědi IMO (Mezinárodní meteorická organizace) má dosáhnout ZHR 10 (možná však až 50) meteorů v hodině.
Kvadrantidy - Každoroční roj s největší běžnou ZHR ze všech hlavních rojů v roce (v rozmezí od 60 do 200 meteorů v hodině). Aktivní je od 31. prosince do 5. ledna, s maximem okolo 3. ledna. Vstupní rychlost meteoroidů je 41 km/s, radiant leží v již neexistujícím souhvězdí Kvadrantu na pomezí dnešního Draka a Pastýře. Pravděpodobnou mateřskou kometou je 96P Machholz s periodou 5,2 roku (vrátí se ke Slunci v roce 2012).
Nejbližší maximum Kvadrantid nastane 3. ledna 2009 ve 13:50 SEČ. Časově je sice položené velmi nevýhodně (po poledni), ale budeme-li pozorovat 3. ledna ráno (při maximální výšce radiantu nad obzorem), nebude vůbec rušit Měsíc - leží v souhvězdí Ryb na večerní obloze a zapadá 2. ledna kolem 23 hodin a 45 minut.
Příští rok (2009) bude z hlediska podmínek pro pozorování meteorických rojů mnohem příznivější. Mnohé roje budou mít maxima za Měsícem minimálně rušené oblohy. Dobré podmínky budou mít roje v druhé polovině roku, zejména Perseidy, Orionidy, Leonidy a Geminidy.
Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Hvězdářská ročenka 2008, P. Příhoda, 2007, HaP Praha v koedici s AVČR; pasáž o meteorech, autor Vladimír Znojil
[2] Hvězdářská ročenka 2009, P. Příhoda, 2008, HaP Praha v koedici s AVČR; pasáž o meteorech, autor Vladimír Znojil
[3] IMO - www.imo.net
[4] Geminidy, autor Roman Mikušinec - www.astro.cz/clanek/3504
[5] Databáze komet Seiichi Yoshidy - www.aerith.net
O autorovi
Petr Horálek
Narodil se v roce 1986 v Pardubicích, kde také od svých 12 let začal navštěvovat tamní hvězdárnu. Astronomie ho nadchla natolik, že se jí rozhodl věnovat profesně, a tak při ukončení studia Teoretické fyziky a astrofyziky na MU v Brně začal pracovat na Astronomickém ústavu AVČR v Ondřejově. Poté byl zaměstnancem Hvězdárny v Úpici. V roce 2014 pak odcestoval na rok na Nový Zéland, kde si přivydělával na sadech s ovocem, aby se mohl věnovat fotografii jižní noční oblohy. Po svém návratu se na volné noze věnuje popularizaci astronomie a také astrofotografii. Redakci astro.cz vypomáhal od roku 2008 a mezi lety 2009-2017 byl jejím vedoucím. Z astronomie ho nejvíce zajímají mimořádné úkazy na obloze - zejména pak sluneční a měsíční zatmění, za nimiž cestuje i po světě. V roce 2015 se stal prvním českým Foto ambasadorem Evropské jižní observatoře (ESO). Je rovněž autorem populární knihy Tajemná zatmění, která vyšla v roce 2015 v nakladatelství Albatros a popisuje právě jeho oblíbená zatmění jako jedny nejkrásnějších nebeských úkazů vůbec. V říjnu 2015 po něm byla pojmenována planetka 6822 Horálek. Stránky autora.
