Mise raketoplánu Discovery: průběžné zpravodajství 2
Staniční robotická paže drží nový nosník S6Třetí den mise (v úterý 17. března) se raketoplán Discovery připojil k Mezinárodní kosmické stanici a obě posádky zahájily práce na hlavním cíli mise.
4. den
Po připojení Discoveryho ke stanici 3. den mise se obě posádky uvítaly a pustily do práce. Po tradičním bezpečnostním briefingu přišlo na řadu přenesení skafandrů připravených ke kosmickým vycházkám z raketoplánu do staničního přetlakového modulu Quest. Při té příležitosti si skafandry vyměnili i Magnusová a Wakata, tím se Wakata oficiálně stal členem posádky stanice a Magnusová členkou posádky raketoplánu. Hlavní cíl mise začal být plněn následující den. Nosník S6 se solárními panely byl staniční robotickou paží vyzvednut z nákladového prostoru raketoplánu a předán jeho robotické paži. Zatímco ho držela, staniční paže upevněna na mobilním transportéru se přesunula, protože ze své původní pozice by nedosáhla na konec nosníku S5, což bylo místo určení pro S6. Jakmile se staniční paže přesunula na nové stanoviště, převzala nový nosník zpět od paže raketoplánu (zlí jazykové si jistě vzpomenou na událost se servisní brašnou při minulé misi). Byla to velmi dlouhá a komplikovaná operace, ale John Phillips a Koichi Wakata, kteří ovládali staniční paži a Tony Antonelli a Joe Acaba v kokpitu raketoplánu, ji zvládli na výbornou.
5. den
Záběr z kosmické vycházky, astronaut upevňuje nový nosníkToho dne byl při první kosmické vycházce mise ke stanici připojen nový nosník S6 dopravený raketoplánem Discovery. Phillips a Wakata se opět chopili robotické paže stanice, která od minulého dne držela S6 a přiblížili nosník k místu, kde měl být instalován. Poté opustili přetlakový modul Quest astronuaté Steve Swanson a Richard Arnold a zahájili první spacewalk mise STS-119. Došplhali k nosníku S6 a navigovali Johna Phillipse uvnitř stanice, který robotickou paží dostal S6 přesně na místo instalace. Tam ho spacewalkeři přišroubovali a propojili se stanicí. Navrch ještě odstranili kryty ze solárních panelů, aby mohly být následujícího dne vyklopeny.
6. den
První ze solárních panelů, roztažený na 49 %K tomu tohoto dne také došlo. Původně to bylo plánováno až na 8. den a 6. den byla na pořadu dodatečná inspekce tepelného štítu Discoveryho. Pozemní týmy ale po rozboru předchozích inspekcí došly k závěru, že není nutná. Bylo objeveno pouze poškození jedné kachličky (celkem jich má raketoplán skoro 30 000) na levém křídle stroje, které je podle řídícího střediska zanedbatelné. Vyklopení solárních panelů nového nosníku bylo tedy uspíšeno. Šlo také, ač se to nemusí zdát, o poměrně složitou operaci. NASA z předchozích zkušeností ví, že solární panely složené v nosníku jako harmonika se mají tendenci lepit, čímž trpí mechanismus řídící jejich roztahování a musí vyvíjet nadměrný tah. Panely byly tedy roztaženy nejdřív na asi 50 procent a poté ponechány slunečnímu záření, aby se zahřály. Při tom bylo nutné pomocí raketoplánu a vlastních motorů manévrovat se stanicí, aby bylo zajištěno osvětlení panelu po celou dobu obletu Země (samozřejmě kromě přeletu nad noční polokoulí). Po asi půlhodinovém naslunění byl panel rozvinut úplně. Celá operace byla nakonec úspěšná, panely jsou již rozvinuty, nosník v provozu a dodává stanici 15 kilowattů pro vědecké operace.
Na závěr z trochu jiného soudku. 5. den Magnusová odebrala vzorky vody z nové staniční čističky dopravené do vesmíru v listopadu raketoplánem Endeavour. Voda z ní obsahovala nadměrné množství bakterií a tak byla dotyčná komponenta zařízení propláchnuta jódovým roztokem, taktéž přivezeným Discoverym. 6. den by měla být do čističky také nainstalována náhrada za část, která odstraňuje z moči nečistoty v počáteční fázi procesu a selhala krátce po odletu Endeavouru.
Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 3. 10. do 9. 11. 2025. Měsíc bude v úplňku. Saturn je dobře vidět večer, později v noci se přidává Jupiter, ráno končí viditelnost Venuše. Čeká nás poslední týden viditelnosti komety C/2025 A6 (Lemmon) a v neděli začne další okno viditelnosti slabší komety C/2025 R2 (SWAN) na tmavé večerní obloze. Z evropského kosmodromu Kourou v jihoamerické Francouzské Guayáně má startovat raketa Ariane 6 s radarovou družicí Sentinel-1D. V rámci sdílené mise Bandwagon-4 byla vynesena také česká družice CevroSat-1. Na Floridě proběhl statický zážeh velké rakety New Glenn. Před dvaceti lety začala mise sondy Venus Express jež přinesla velmi zajímavé poznatky o atmosféře Venuše.
Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý
Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten
SH2-188 – „Kozmická kreveta“ v Kasiopeii
Planetárna hmlovina Sharpless 2-188 (Sh2-188) leží v súhvezdí Kasiopeia vo vzdialenosti zhruba 3 000 svetelných rokov.
Ide o zvyšok hviezdy podobnej Slnku, ktorá pred ~22 500 rokmi odvrhla svoje vonkajšie obaly a v jej strede zostal horúci biely trpaslík (WD 0127+581).
Hmlovina je zapísaná aj pod označeniami LBN 633, Simeis 22 alebo PN G128.0-4.1.
Na prvý pohľad vyzerá skôr ako supernovový zvyšok – jasný červený oblúk s dlhým chvostom. Nie je to náhoda: centrálny biely trpaslík sa pohybuje medzihviezdnym plynom rýchlosťou asi 120 km/s.
Pred sebou vytláča oblúk rázovej vlny, ktorý na fotografii tvorí jasnú, jemne štruktúrovanú „krevetu/kozmickú vlnu“. Za hviezdou sa naopak tiahne veľmi slabý oblak plynu a prachu – materiál odfúknutý dozadu ako vlajka vo vetre. Celá bublina má priemer približne 2 svetelné roky a na oblohe zaberá niekoľko oblúkových minút, pričom najslabšie časti prstenca a chvosta siahajú až do priemeru ~15′.
Sh2-188 objavili v roku 1951 Vera Gaze a Grigorij Šajn na Kryme a dlho sa považovala za pozostatok supernovy. Až spektroskopické merania v 80. rokoch ukázali, že ide o planetárnu hmlovinu s typickým bohatstvom prvkov ako vodík, hélium, kyslík, dusík a síra.
Neskoršie snímky z Hα prieskumu IPHAS odhalili, že oblúk je v skutočnosti súčasťou takmer uzavretého prstenca s rozsiahlym chvostom – z Sh2-188 sa tak stal učebnicový príklad toho, ako medzihviezdne prostredie dokáže zdeformovať planetárnu hmlovinu a „zjasniť“ jej náveternú stranu.
Na mojej fotografii dominuje červené H-alfa žiarenie ionizovaného vodíka, ktoré kreslí tenké vláknité štruktúry rázovej vlny na pozadí hustého poľa hviezd v rovine Mliečnej cesty. Je to veľmi slabý objekt – okrem jasného oblúka sú zvyšky prstenca a chvosta viditeľné len pri dlhých expozíciách a starostlivom spracovaní dát.
Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system).
Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop
Lights 83x180sec. R, 79x180sec. G, 70x180sec. B, 84x120sec. L, 83x600sec Halpha, master bias, flats, master darks, master darkflats
Gain 150, Offset 300.
8.10. až 1.11.2025
Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4