Mise raketoplánu Discovery: průběžné zpravodajství 2

4. den

Po připojení Discoveryho ke stanici 3. den mise se obě posádky uvítaly a pustily do práce. Po tradičním bezpečnostním briefingu přišlo na řadu přenesení skafandrů připravených ke kosmickým vycházkám z raketoplánu do staničního přetlakového modulu Quest. Při té příležitosti si skafandry vyměnili i Magnusová a Wakata, tím se Wakata oficiálně stal členem posádky stanice a Magnusová členkou posádky raketoplánu. Hlavní cíl mise začal být plněn následující den. Nosník S6 se solárními panely byl staniční robotickou paží vyzvednut z nákladového prostoru raketoplánu a předán jeho robotické paži. Zatímco ho držela, staniční paže upevněna na mobilním transportéru se přesunula, protože ze své původní pozice by nedosáhla na konec nosníku S5, což bylo místo určení pro S6. Jakmile se staniční paže přesunula na nové stanoviště, převzala nový nosník zpět od paže raketoplánu (zlí jazykové si jistě vzpomenou na událost se servisní brašnou při minulé misi). Byla to velmi dlouhá a komplikovaná operace, ale John Phillips a Koichi Wakata, kteří ovládali staniční paži a Tony Antonelli a Joe Acaba v kokpitu raketoplánu, ji zvládli na výbornou.

5. den

Toho dne byl při první kosmické vycházce mise ke stanici připojen nový nosník S6 dopravený raketoplánem Discovery. Phillips a Wakata se opět chopili robotické paže stanice, která od minulého dne držela S6 a přiblížili nosník k místu, kde měl být instalován. Poté opustili přetlakový modul Quest astronuaté Steve Swanson a Richard Arnold a zahájili první spacewalk mise STS-119. Došplhali k nosníku S6 a navigovali Johna Phillipse uvnitř stanice, který robotickou paží dostal S6 přesně na místo instalace. Tam ho spacewalkeři přišroubovali a propojili se stanicí. Navrch ještě odstranili kryty ze solárních panelů, aby mohly být následujícího dne vyklopeny.

6. den

K tomu tohoto dne také došlo. Původně to bylo plánováno až na 8. den a 6. den byla na pořadu dodatečná inspekce tepelného štítu Discoveryho. Pozemní týmy ale po rozboru předchozích inspekcí došly k závěru, že není nutná. Bylo objeveno pouze poškození jedné kachličky (celkem jich má raketoplán skoro 30 000) na levém křídle stroje, které je podle řídícího střediska zanedbatelné. Vyklopení solárních panelů nového nosníku bylo tedy uspíšeno. Šlo také, ač se to nemusí zdát, o poměrně složitou operaci. NASA z předchozích zkušeností ví, že solární panely složené v nosníku jako harmonika se mají tendenci lepit, čímž trpí mechanismus řídící jejich roztahování a musí vyvíjet nadměrný tah. Panely byly tedy roztaženy nejdřív na asi 50 procent a poté ponechány slunečnímu záření, aby se zahřály. Při tom bylo nutné pomocí raketoplánu a vlastních motorů manévrovat se stanicí, aby bylo zajištěno osvětlení panelu po celou dobu obletu Země (samozřejmě kromě přeletu nad noční polokoulí). Po asi půlhodinovém naslunění byl panel rozvinut úplně. Celá operace byla nakonec úspěšná, panely jsou již rozvinuty, nosník v provozu a dodává stanici 15 kilowattů pro vědecké operace.

Na závěr z trochu jiného soudku. 5. den Magnusová odebrala vzorky vody z nové staniční čističky dopravené do vesmíru v listopadu raketoplánem Endeavour. Voda z ní obsahovala nadměrné množství bakterií a tak byla dotyčná komponenta zařízení propláchnuta jódovým roztokem, taktéž přivezeným Discoverym. 6. den by měla být do čističky také nainstalována náhrada za část, která odstraňuje z moči nečistoty v počáteční fázi procesu a selhala krátce po odletu Endeavouru.

• www.spaceflightnow.com
• www.nasa.gov
• NASA TV