Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Mise raketoplánu Discovery: průběžné zpravodajství 2
Vít Straka Vytisknout článek

Mise raketoplánu Discovery: průběžné zpravodajství 2

Staniční robotická paže drží nový nosník S6
Staniční robotická paže drží nový nosník S6
Třetí den mise (v úterý 17. března) se raketoplán Discovery připojil k Mezinárodní kosmické stanici a obě posádky zahájily práce na hlavním cíli mise.

4. den

Po připojení Discoveryho ke stanici 3. den mise se obě posádky uvítaly a pustily do práce. Po tradičním bezpečnostním briefingu přišlo na řadu přenesení skafandrů připravených ke kosmickým vycházkám z raketoplánu do staničního přetlakového modulu Quest. Při té příležitosti si skafandry vyměnili i Magnusová a Wakata, tím se Wakata oficiálně stal členem posádky stanice a Magnusová členkou posádky raketoplánu. Hlavní cíl mise začal být plněn následující den. Nosník S6 se solárními panely byl staniční robotickou paží vyzvednut z nákladového prostoru raketoplánu a předán jeho robotické paži. Zatímco ho držela, staniční paže upevněna na mobilním transportéru se přesunula, protože ze své původní pozice by nedosáhla na konec nosníku S5, což bylo místo určení pro S6. Jakmile se staniční paže přesunula na nové stanoviště, převzala nový nosník zpět od paže raketoplánu (zlí jazykové si jistě vzpomenou na událost se servisní brašnou při minulé misi). Byla to velmi dlouhá a komplikovaná operace, ale John Phillips a Koichi Wakata, kteří ovládali staniční paži a Tony Antonelli a Joe Acaba v kokpitu raketoplánu, ji zvládli na výbornou.

5. den

Záběr z kosmické vycházky, astronaut upevňuje nový nosník
Záběr z kosmické vycházky, astronaut upevňuje nový nosník
Toho dne byl při první kosmické vycházce mise ke stanici připojen nový nosník S6 dopravený raketoplánem Discovery. Phillips a Wakata se opět chopili robotické paže stanice, která od minulého dne držela S6 a přiblížili nosník k místu, kde měl být instalován. Poté opustili přetlakový modul Quest astronuaté Steve Swanson a Richard Arnold a zahájili první spacewalk mise STS-119. Došplhali k nosníku S6 a navigovali Johna Phillipse uvnitř stanice, který robotickou paží dostal S6 přesně na místo instalace. Tam ho spacewalkeři přišroubovali a propojili se stanicí. Navrch ještě odstranili kryty ze solárních panelů, aby mohly být následujícího dne vyklopeny.

6. den

První ze solárních panelů, roztažený na 49 %
První ze solárních panelů, roztažený na 49 %
K tomu tohoto dne také došlo. Původně to bylo plánováno až na 8. den a 6. den byla na pořadu dodatečná inspekce tepelného štítu Discoveryho. Pozemní týmy ale po rozboru předchozích inspekcí došly k závěru, že není nutná. Bylo objeveno pouze poškození jedné kachličky (celkem jich má raketoplán skoro 30 000) na levém křídle stroje, které je podle řídícího střediska zanedbatelné. Vyklopení solárních panelů nového nosníku bylo tedy uspíšeno. Šlo také, ač se to nemusí zdát, o poměrně složitou operaci. NASA z předchozích zkušeností ví, že solární panely složené v nosníku jako harmonika se mají tendenci lepit, čímž trpí mechanismus řídící jejich roztahování a musí vyvíjet nadměrný tah. Panely byly tedy roztaženy nejdřív na asi 50 procent a poté ponechány slunečnímu záření, aby se zahřály. Při tom bylo nutné pomocí raketoplánu a vlastních motorů manévrovat se stanicí, aby bylo zajištěno osvětlení panelu po celou dobu obletu Země (samozřejmě kromě přeletu nad noční polokoulí). Po asi půlhodinovém naslunění byl panel rozvinut úplně. Celá operace byla nakonec úspěšná, panely jsou již rozvinuty, nosník v provozu a dodává stanici 15 kilowattů pro vědecké operace.

Na závěr z trochu jiného soudku. 5. den Magnusová odebrala vzorky vody z nové staniční čističky dopravené do vesmíru v listopadu raketoplánem Endeavour. Voda z ní obsahovala nadměrné množství bakterií a tak byla dotyčná komponenta zařízení propláchnuta jódovým roztokem, taktéž přivezeným Discoverym. 6. den by měla být do čističky také nainstalována náhrada za část, která odstraňuje z moči nečistoty v počáteční fázi procesu a selhala krátce po odletu Endeavouru.




O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.



20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »