Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Endeavour STS-127: Start povolen!
Vít Straka Vytisknout článek

Endeavour STS-127: Start povolen!

Příjezd raketoplánu Endeavour na rampu 39A
Příjezd raketoplánu Endeavour na rampu 39A
Raketoplán Endeavour byl vyvezen na rampu 39B Kennedyho kosmického střediska 17. dubna, aby zde byl připraven jako možný záchranný člun pro posádku poslední servisní mise k Hubbleovu teleskopu. Ta dopadla dobře a nyní přichází čas, aby se do vesmíru vydal i Endeavour. Sice to nebude vzrušující záchrana posádky raketoplánu Atlantis, půjde o klasický let k Mezinárodní kosmické stanici ale tím lépe.

Z rampy 39B, na které byl v pohotovosti v průběhu mise STS-125, se Endeavour k ISS vydat nemůže, jelikož této rampě chybí zařízení pro ukládání do nákladového prostoru raketoplánu, je už připravována pro testovací let rakety Ares I-X, plánovaný na toto léto. Proto byl Endeavour 31. května převezen na rampu 39A. Ve středu 3. 6. na Floridě proběhla schůzka manažerů NASA, kteří dali zelenou plánovanému startu 13. června. Přitom jde o tzv. šibeniční termín.

Převoz raketoplánu Atlantis
Převoz raketoplánu Atlantis

Působí zde spousta faktorů. Převoz raketoplánu na rampu 39A byl kvůli špatnému počasí na Floridě opožděn a tím byly zdrženy všechny jeho přípravy ke startu, na které by bylo velmi málo času i bez tohoto zdržení. Další problém by mohla představovat událost, jež potkala Atlantis. Krátce po zážehu jeho hlavních motorů při startu vypověděl službu jeden ze 4 elektronických boxů, jež formátují příkazy od počítačů a řídí hydraulické systémy, které mají na starosti pohyb elevonů a výškových kormidel raketoplánu, důležitých při přistání. Poškozený box byl pouze záložní, takže pro Atlantis z toho nevyplynuly žádné problémy. Doteď ale nebylo zjištěno, proč box vypověděl službu. Podle původních předpokladů šlo o zkrat, ten byl však vyloučen už při prvních testech v Kalifornii, kde Atlantis přistál 24. května kvůli špatnému počasí na Floridě. Jinak Atlantis je už zpátky doma na Floridě, kde přistál ve středu po půlnoci po dvoudenním letu (samozřejmě s mezipřistáními) na vrcholu speciálního Boeingu 747. Na Floridě technici plánují vyjmout celý box z raketoplánu a podrobně ho prozkoumat, dokud nebudeme znát příčinu jeho "skonu", nebudeme si jistí, že stejné problémy nehrozí raketoplánu Endeavour.

V červnu navíc bude mít NASA doslova jen pár příležitostí ke startu, ten je plánován na 13. června. 17. odstartuje k Měsíci sonda LRO, mise, jež má pro NASA vysokou prioritu. Startovat bude ze stejného kosmodromu jako Endeavour a ten jí musí jít z cesty. A 21. června se zavíra startovací okno pro let k ISS, další se otevírá až 11. července. Nicméně manažeři NASA prohlásili, že systémy raketoplánu Endeavour jsou v dobrém stavu a jeho elektronické boxy (z nichž jeden selhal při startu STS-125) také nevykazují nic neobvyklého. Ve čtvrtek si posádka STS-127 vyzkoušela ve skafandrech na palubě raketoplánu procedury před startem, takže držíme palce!

Záběr z poslední kosmické vycházky STS-125
Záběr z poslední kosmické vycházky STS-125

Na závěr se vraťme k historické misi STS-125. Hubbleův teleskop ještě nikdy nebyl v tak dobrém stavu. Všechny cíle této poslední servisní mise byly splněny. A jaké vlastně? Předně byl teleskop vybaven dvěma novými vědeckými přístroji. Jeho širokoúhlá kamera byla vyměněna za svou modernější verzi. Ta má pomoci při studiu vývoje galaxií a průzkumu temné hmoty a temné energie. Dále Hubble obdržel nový spektrograf, pracující v ultrafialovém oboru spektra. Je to nejcitlivější spektrograf, jaký kdy vyletěl do vesmíru. Další dva vědecké přístroje byly opraveny. Zkrat vyřadil v roce 2007 kameru ACS, která má na svědomí velké množství těch slavných obrázků. V provozu byla jen jedna ze tří jejích komponent. Oprava sice obnovila činnost jen druhé komponenty, která ale vykonává více než 90 procent práce tohoto přístroje. Úspěšně opraven byl také spektrograf STIS, který ukončil činnost kvůli zkratu v roce 2004. Co se týče "nevědeckého" vybavení, tak byl úspěšně vyměněn počítač, který řídí vědecké přístroje a posílá jejich data zpátky na Zemi. Selhal v září 2008 a od té doby Hubbleův dalekohled používal jeho zálohu. Už nemusí, hlavní počítač byl vyměněn. Výměny se dočkalo také všech 6 gyroskopů, z nichž byly aktivní pouze dva. Posádka si s sebou přivezla 3 nové kontejnery po dvou gyroskopech. Jeden z nich se bohužel nepodařilo do Hubblea upevnit a tak byl místo něj nainstalován starší box s gyroskopy, který si astronauti přivezli jako zálohu. Předpokládá se, že nevydrží tak dlouho, jako jeho dva novější a modernější kolegové ale navigace Hubblea by měla být možná i bez něj. Vyměněn byl také jeden ze tří naváděcích senzorů, které zaměřováním hvězd slouží k navigaci teleskopu. Instalovány byly nové baterie, sbírající a skladující energii ze solárních panelů, vnější kryty teleskopu proti teplotám okolí a kosmickému záření. V poslední řadě dostal teleskop stykovací uzel pro plavidlo, které jej na konci jeho života navede do zemské atmosféry. Stále není jasné, kdy to přesně bude a jaké plavidlo bude použito. Určitě to ale nebude v blízké době, jelikož životnost teleskopu je plánovaná (minimálně) do roku 2013 a po poslední servisní misi je v nejlepší formě, v jaké kdy byl od vypuštění v roce 1990.

Zdroje:




O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.



45. vesmírný týden 2025

45. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 3. 10. do 9. 11. 2025. Měsíc bude v úplňku. Saturn je dobře vidět večer, později v noci se přidává Jupiter, ráno končí viditelnost Venuše. Čeká nás poslední týden viditelnosti komety C/2025 A6 (Lemmon) a v neděli začne další okno viditelnosti slabší komety C/2025 R2 (SWAN) na tmavé večerní obloze. Z evropského kosmodromu Kourou v jihoamerické Francouzské Guayáně má startovat raketa Ariane 6 s radarovou družicí Sentinel-1D. V rámci sdílené mise Bandwagon-4 byla vynesena také česká družice CevroSat-1. Na Floridě proběhl statický zážeh velké rakety New Glenn. Před dvaceti lety začala mise sondy Venus Express jež přinesla velmi zajímavé poznatky o atmosféře Venuše.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

SH2-188

SH2-188 – „Kozmická kreveta“ v Kasiopeii Planetárna hmlovina Sharpless 2-188 (Sh2-188) leží v súhvezdí Kasiopeia vo vzdialenosti zhruba 3 000 svetelných rokov. Ide o zvyšok hviezdy podobnej Slnku, ktorá pred ~22 500 rokmi odvrhla svoje vonkajšie obaly a v jej strede zostal horúci biely trpaslík (WD 0127+581). Hmlovina je zapísaná aj pod označeniami LBN 633, Simeis 22 alebo PN G128.0-4.1. Na prvý pohľad vyzerá skôr ako supernovový zvyšok – jasný červený oblúk s dlhým chvostom. Nie je to náhoda: centrálny biely trpaslík sa pohybuje medzihviezdnym plynom rýchlosťou asi 120 km/s. Pred sebou vytláča oblúk rázovej vlny, ktorý na fotografii tvorí jasnú, jemne štruktúrovanú „krevetu/kozmic­kú vlnu“. Za hviezdou sa naopak tiahne veľmi slabý oblak plynu a prachu – materiál odfúknutý dozadu ako vlajka vo vetre. Celá bublina má priemer približne 2 svetelné roky a na oblohe zaberá niekoľko oblúkových minút, pričom najslabšie časti prstenca a chvosta siahajú až do priemeru ~15′. Sh2-188 objavili v roku 1951 Vera Gaze a Grigorij Šajn na Kryme a dlho sa považovala za pozostatok supernovy. Až spektroskopické merania v 80. rokoch ukázali, že ide o planetárnu hmlovinu s typickým bohatstvom prvkov ako vodík, hélium, kyslík, dusík a síra. Neskoršie snímky z Hα prieskumu IPHAS odhalili, že oblúk je v skutočnosti súčasťou takmer uzavretého prstenca s rozsiahlym chvostom – z Sh2-188 sa tak stal učebnicový príklad toho, ako medzihviezdne prostredie dokáže zdeformovať planetárnu hmlovinu a „zjasniť“ jej náveternú stranu. Na mojej fotografii dominuje červené H-alfa žiarenie ionizovaného vodíka, ktoré kreslí tenké vláknité štruktúry rázovej vlny na pozadí hustého poľa hviezd v rovine Mliečnej cesty. Je to veľmi slabý objekt – okrem jasného oblúka sú zvyšky prstenca a chvosta viditeľné len pri dlhých expozíciách a starostlivom spracovaní dát. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 83x180sec. R, 79x180sec. G, 70x180sec. B, 84x120sec. L, 83x600sec Halpha, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 8.10. až 1.11.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »