Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Letní slunovrat s sebou přinesl mimořádně intenzivní noční svítící oblaka

Letní slunovrat s sebou přinesl mimořádně intenzivní noční svítící oblaka

NLC z Kunětické hory u Pardubic 21. 6. 2009 ve 2:42 SELČ. Autor: Petr Horálek
NLC z Kunětické hory u Pardubic 21. 6. 2009 ve 2:42 SELČ.
Autor: Petr Horálek
Těm, kteří náhodou ráno 21. června časně vstali či naopak ponocovali, přinesla skorojasná obloha nad severním obzorem mimořádnou podívanou v podobě opravdu výrazných NLC (nočních svítících oblaků). Nejlépe byla pozorovatelná od 2:10 do 3:50 středoevropského letního času a ve svém maximu se rozléhala v rádiusu více jak 100°. Dosáhla až 40° výšky nad obzorem. Jako třešnička na dortu pak představení doplnila dvojice planet Venuše a Mars a krátce po třetí hodině se zpoza mraků vydral i tenký měsíční srpek.

NLC byla pozorovatelná už 20. června večer. Kdo je však chtěl spatřit, musel mít jasný a ničím nerušený severozápadní obzor. Krátce po 23. hodině se pak naskytla příležitost sledovat NLC nízko u obzoru jako slábnoucí stříbřité cáry čehosi. Předpůlnoční úkaz ale trval necelou hodinu - krátce před půlnocí už byla NLC takřka nepozorovatelná. Je však dost dobře možné, že je mohli sledovat pozorovatelé na vysoko položených místech, například na hřebeni Krkonoš jako stříbřitý jemný závoj jen mimořádně nízko dotýkající se polského obzoru. Tyto informace bohužel nemáme.

Pro pozorovatele na zbytku území České republiky začal být nejzajímavější úkaz až 21. června od přibližně 2:10 letního času, kdy severní až severovýchodní obzor začal chytat neobvyklou stříbřitou barvu jen zdaleka podobnou běžnému svítání. Při pohledu malým přístrojem už nebyl pochyb o tom, co se děje. Jemná vláknitá struktura se dala vytušit v dalších minutách už i pouhýma očima a jak Slunce pod obzorem pomalu stoupalo a nasvěcovalo bližší a bližší vrstvy NLC, ukázala se jejich rozsáhlá struktura v celé kráse. Před třetí hodinou ranní pak šou doplnila dvojice nápadných planet Venuše a Mars (na jihu pak již od půlnoci zářil Jupiter, jehož v malém dalekohledu "doprovází" planeta Neptun) a o půl hodiny později vše završil úzký měsíční srpek. V maximální fázi úkazu, krátce po třetí hodině, NLC zabírala rádius přibližně 100° od severozápadu k severovýchodu a kolem 3:45 stoupala až 40° nad obzor. To už je v našich zeměpisných šířkách nepříliš obvyklé.

V severských zemích měli NLC nad hlavami po celou noc. To už ostatně ale není žádnou výjimkou, neboť sezóna NLC je takříkajíc v plném proudu a o jejich pozorování přichází zprávy každý den. To mimo jiné dokazuje i rozsáhlá fotogalerie na spaceweather.com. V současném období slunovratu bývá navíc nemálo obvyklé pravidlo, že vyskytnou-li se NLC na večerní obloze, spatříme je té noci s největší pravděpodobností i časně zrána. Za dobu, kdy nám zmizí z dohledu (přibližně na dvě hodiny od půlnoci do dvou ráno) se nemusí nutně rozpadnout či co víc - mohou se ještě více vyvíjet.

I u nás už byla v letošní sezóně pozorována NLC. Úkaz 21. června byl však bezprostředně nejintenzivnější ze všech letošních v ČR. Pakliže jste jej ale nespatřili, nezoufejte. Šance spatřit NLC potrvá přinejmenším do první poloviny července a není vyloučeno, že i déle. Chcete-li mít jistotu, že o nic nepřijdete, můžete se zdarma zaregistrovat na ukazy.astro.cz a dostávat alerty. V této síti to funguje tak, že spatří-li nějaký zaregistrovaný uživatel NLC, ihned pošle ostatním zprávu. Tím se nejen můžete o výskytu NLC dozvědět, ale být i ten první, kdo dá zprávu ostatním.

Doporučené odkazy:

[1] Článek o NLC
[2] Rozsáhlá fotogalerie na Spaceweather.com
[3] Registrace na Alerty NLC na ukazy.astro.cz
[4] Humlnet - online kamery v v okolí Krkonoš, snímek NLC 21. června 2009
[5] Český rozhlas Leonardo, rozhovor o NLC

Fotogalerie

Následuje fotogalerie autora článku (foceno z Kunětické hory nedaleko Pardubic fotoaparátem LUMIX DMC-FZ28). Pokud jste měli to štěstí, úkaz též fotografovali a chcete se o své fotografie podělit, určitě nám je pošlete na adresu info@astro.cz. Rádi fotografie zveřejníme v postupně dopňované fotogalerii. Zdařilé fotografie samozřejmě můžete posílat do ČAM a pokusit se tak zvítězit v prestižní astronomicko-fotografické soutěži.


Kunětická hora v Pardubicích. Autor: Petr Horálek
Kunětická hora v Pardubicích.
Autor: Petr Horálek
Datum a čas (SELČ): 20. června 2009, 22:14
Popis: Hrad na Kunětické hoře v Pardubicích
Technické: exp. 60s, f 3.0
NLC z Kunětické hory u Pardubic 20. 6. 2009 ve 23:19 SELČ. Autor: Petr Horálek
NLC z Kunětické hory u Pardubic 20. 6. 2009 ve 23:19 SELČ.
Autor: Petr Horálek
Datum a čas (SELČ): 20. června 2009, 23:19
Popis: Večerní NLC, detail
Technické: exp. 60s, f 3.0
NLC z Kunětické hory u Pardubic 20. 6. 2009 ve 23:22 SELČ. Autor: Petr Horálek
NLC z Kunětické hory u Pardubic 20. 6. 2009 ve 23:22 SELČ.
Autor: Petr Horálek
Datum a čas (SELČ): 20. června 2009, 23:22
Popis: Večerní NLC, detail
Technické: exp. 60s, f 3.0
NLC z Kunětické hory u Pardubic 20. 6. 2009 ve 23:31 SELČ. Autor: Petr Horálek
NLC z Kunětické hory u Pardubic 20. 6. 2009 ve 23:31 SELČ.
Autor: Petr Horálek
Datum a čas (SELČ): 20. června 2009, 23:31
Popis: Večerní NLC
Technické: exp. 60s, f 3.0
NLC z Kunětické hory u Pardubic 20. 6. 2009 ve 23:41 SELČ. Autor: Petr Horálek
NLC z Kunětické hory u Pardubic 20. 6. 2009 ve 23:41 SELČ.
Autor: Petr Horálek
Datum a čas (SELČ): 20. června 2009, 23:41
Popis: Slábnoucí večerní NLC
Technické: exp. 60s, f 3.0
NLC z Kunětické hory u Pardubic 21. 6. 2009 ve 2:16 SELČ. Autor: Petr Horálek
NLC z Kunětické hory u Pardubic 21. 6. 2009 ve 2:16 SELČ.
Autor: Petr Horálek
Datum a čas (SELČ): 21. června 2009, 2:16
Popis: Zjasňující NLC ve Vozce (jasná hvězda je Capella)
Technické: exp. 60s, f 3.0
NLC z Kunětické hory u Pardubic 21. 6. 2009 ve 2:19 SELČ. Autor: Petr Horálek
NLC z Kunětické hory u Pardubic 21. 6. 2009 ve 2:19 SELČ.
Autor: Petr Horálek
Datum a čas (SELČ): 21. června 2009, 2:19
Popis: Zjasňující NLC nad severním obzorem
Technické: exp. 60s, f 3.2
NLC z Kunětické hory u Pardubic 21. 6. 2009 ve 2:24 SELČ. Autor: Petr Horálek
NLC z Kunětické hory u Pardubic 21. 6. 2009 ve 2:24 SELČ.
Autor: Petr Horálek
Datum a čas (SELČ): 21. června 2009, 2:24
Popis: Zjasňující NLC nad severním obzorem
Technické: exp. 60s, f 3.2
NLC z Kunětické hory u Pardubic 21. 6. 2009 ve 2:28 SELČ. Autor: Petr Horálek
NLC z Kunětické hory u Pardubic 21. 6. 2009 ve 2:28 SELČ.
Autor: Petr Horálek
Datum a čas (SELČ): 21. června 2009, 2:28
Popis: Zjasňující NLC nad severním obzorem
Technické: exp. 60s, f 3.6
NLC z Kunětické hory u Pardubic 21. 6. 2009 ve 2:31 SELČ. Autor: Petr Horálek
NLC z Kunětické hory u Pardubic 21. 6. 2009 ve 2:31 SELČ.
Autor: Petr Horálek
Datum a čas (SELČ): 21. června 2009, 2:31
Popis: Detail vláknitých struktur NLC ve Vozce
Technické: exp. 60s, f 4.2
NLC z Kunětické hory u Pardubic 21. 6. 2009 ve 2:36 SELČ. Autor: Petr Horálek
NLC z Kunětické hory u Pardubic 21. 6. 2009 ve 2:36 SELČ.
Autor: Petr Horálek
Datum a čas (SELČ): 21. června 2009, 2:36
Popis: Detail vláknitých struktur NLC ve Vozce
Technické: exp. 60s, f 4.2
NLC z Kunětické hory u Pardubic 21. 6. 2009 ve 2:39 SELČ. Autor: Petr Horálek
NLC z Kunětické hory u Pardubic 21. 6. 2009 ve 2:39 SELČ.
Autor: Petr Horálek
Datum a čas (SELČ): 21. června 2009, 2:39
Popis: Celkový pohled na severní obzor
Technické: exp. 50s, f 4.2
NLC z Kunětické hory u Pardubic 21. 6. 2009 ve 2:42 SELČ. Autor: Petr Horálek
NLC z Kunětické hory u Pardubic 21. 6. 2009 ve 2:42 SELČ.
Autor: Petr Horálek
Datum a čas (SELČ): 21. června 2009, 2:42
Popis: Vláknitá NLC nad oblačností v Orlických horách
Technické: exp. 40s, f 4.2
NLC z Kunětické hory u Pardubic 21. 6. 2009 ve 2:53 SELČ. Autor: Petr Horálek
NLC z Kunětické hory u Pardubic 21. 6. 2009 ve 2:53 SELČ.
Autor: Petr Horálek
Datum a čas (SELČ): 21. června 2009, 2:53
Popis: NLC a Opatovická elektrárna
Technické: exp. 30s, f 5.0
NLC z Kunětické hory u Pardubic 21. 6. 2009 ve 2:59 SELČ. Autor: Petr Horálek
NLC z Kunětické hory u Pardubic 21. 6. 2009 ve 2:59 SELČ.
Autor: Petr Horálek
Datum a čas (SELČ): 21. června 2009, 2:59
Popis: Detail vláken v NLC
Technické: exp. 30s, f 5.6




O autorovi

Petr Horálek

Petr Horálek

Narodil se v roce 1986 v Pardubicích, kde také od svých 12 let začal navštěvovat tamní hvězdárnu. Astronomie ho nadchla natolik, že se jí rozhodl věnovat profesně, a tak při ukončení studia Teoretické fyziky a astrofyziky na MU v Brně začal pracovat na Astronomickém ústavu AVČR v Ondřejově. Poté byl zaměstnancem Hvězdárny v Úpici. V roce 2014 pak odcestoval na rok na Nový Zéland, kde si přivydělával na sadech s ovocem, aby se mohl věnovat fotografii jižní noční oblohy. Po svém návratu se na volné noze věnuje popularizaci astronomie a také astrofotografii. Redakci astro.cz vypomáhal od roku 2008 a mezi lety 2009-2017 byl jejím vedoucím. Z astronomie ho nejvíce zajímají mimořádné úkazy na obloze - zejména pak sluneční a měsíční zatmění, za nimiž cestuje i po světě. V roce 2015 se stal prvním českým Foto ambasadorem Evropské jižní observatoře (ESO). Je rovněž autorem populární knihy Tajemná zatmění, která vyšla v roce 2015 v nakladatelství Albatros a popisuje právě jeho oblíbená zatmění jako jedny nejkrásnějších nebeských úkazů vůbec. V říjnu 2015 po něm byla pojmenována planetka 6822 Horálek. Stránky autora.



39. vesmírný týden 2026

39. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 21. 9. do 27. 9. 2026. Měsíc dorůstá k úplňku. Ten nastane v sobotu 26. 9. a bude se nacházet jen tři stupně od Neptunu, jenž bude zrovna i v opozici se Sluncem. Ve středu 23. 9. nastane podzimní rovnodennost a začne astronomický podzim. Venuše zůstává extrémně nízko nad večerním obzorem, ale díky velkému jasu je k vidění dobře i na denní obloze. Ráno uvidíme Jupiter a Mars, Saturn je vidět prakticky celou noc. Odstartoval Sojuz s nákladní lodí Progress MS-35, která se 19. 9. připojila k ISS. První orbitální start rakety Starship je odložen a další pokus o start připadne asi až na následující pondělí 28. 9. nebo později. Před 180 lety byl objeven Neptun.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Iris Nebula

Iris Nebula (známá také jako NGC 7023 nebo Caldwell 4) je jasná reflexní mlhovina nacházející se asi 1 300 světelných let od Země v souhvězdí Cefea. Mlhovina je osvětlena hvězdičkou +7,4 s označením HD 200775. Je to šest světelných let v průměru. Mlhovinu objevil v roce 1794 sir William Herschel, astronom, kde byla poté přidána do Nového všeobecného katalogu (NGC). Mlhovina je členem Cepheus Flare. Nachází se v blízkosti proměnné hvězdy typu Mira T Cephei a v blízkosti jasné velikosti +3.23 proměnné hvězdy Beta Cephei (Alfirk). Označení NGC 7023 odkazuje na otevřenou hvězdokupu uvnitř větší reflexní mlhoviny označené LBN 487. Charakteristika Mlhovina Iris má komplexní strukturu oblaků a vláknových struktur. Distribuce těchto oblaků je vysoce nehomogenní, obsahuje několik hustých ozařovaných struktur. Bylo pozorováno několik fotodisociačních oblastí (PDR) a disociačních front (FD) hraničících s dutinou, když most osvětlil hřebeny směrem k severozápadnímu, jihozápadnímu a východnímu směru. Tyto oblasti jsou poháněny měkkými radiačními poli s efektivními teplotami 18.000 Kelvinů a G 0 ~2,6 ×10^3. Tyto mraky mají maximální hustotu od 10 4 /cm 3 do 10 6 / cm 33. Uvnitř oblaků tyto hustoty ubývají. Odtoky z binárních hvězd v blízkosti středu mlhoviny Iris vybojovaly bikónickou dutinu a vyvolaly vznik několika fotodisociačních oblastí (PDR 1 a PDR 2). Obecně platí, že každé vlákno H 2 má odpovídající prodlouženou červenou emisi (ERE). Tato vlákna ERE jsou obecně o 10% širší. Vlákna ERE jsou upravena ve dvoustupňovém procesu. První krok vyžaduje foton s energií 10,5 eV k výrobě nosiče ERE. Tyto nosiče jsou pravděpodobně PAH, protože odpovídají třem kritériím: (1) mají ionizační nebo disociační potenciál, který přesahuje 10,5 eV, (2) vykazují silnou absorpci v optické nebo blízké UV spektrální oblasti a (3) je schopen efektivní fotoluminiscence. To se pravděpodobně provádí procesem fotoionizace a fotodisociace vhodného prekurzoru. Druhý krok vyžaduje dostatečné množství čerpání ERE, které je přenášeno hojnými optickými a téměř UV fotony, energizujícími ERE. Mlhovina Iris obsahuje polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), velké organické molekuly, které mají své carbonsuhlíky uspořádané do tvarů podobných medu a jejich vodíků.

Další informace »