Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Záznam online přenosu přistání raketoplánu Endeavour + video
Vít Straka Vytisknout článek

Záznam online přenosu přistání raketoplánu Endeavour + video

Endeavour po přistání
Endeavour po přistání
Přistání raketoplánu Endeavour po úspěšné misi STS-127 k Mezinárodní kosmické stanici proběhlo v pátek 31. 7. v 16:48 SELČ v Kennedyho kosmickém středisku na Floridě. Online přenos zde běžel od 15:30.

Související články na astro.cz:
Průběh mise, Záznam startu, Shrnutí mise + informace o odkladu 13. 6., Další odklad 17. 6., Proč unikal vodík?, Úspěšná oprava


www.youtube.com

16:53: Posádka raketoplánu byla řídícím střediskem přivítána zpět a dostalo se jí gratulací k úspěšné misi, stroj opustí asi za hodinu. Děkujeme za pozornost, v záznamu tohoto přenosu se co nejdříve objeví také videozáznam tohoto perfektního přistání.

16:50: "Houstone, právě jsme zastavili". Raketoplán Endeavour po bezchybném přistání stojí na dráze 15 Kennedyho kosmického střediska na Floridě.

16:45: Velitel Mark Polansky převzal ruční řízení.

16:43: 5 minut do přistání, na TV NASA už můžeme vidět blížící se raketoplán.

16:39:

První záběry raketoplánu z místa přistání
První záběry raketoplánu z místa přistání
Letoun překročil břeh Floridy a blíží se k místu přistání.

16:38: Endeavour přelétá ostrov Kuba.

16:36: Komunikace s raketoplánem se ztrácí, v těchto chvílích je to ale očekáváno.

16:33: Výška 67 km, rychlost 22000 km/h.

16:32: Všechny systémy raketoplánu v normálu.

16:26: Rychlost 25000 km/h, výška 72 km.

16:25:

Přistávací dráha
Přistávací dráha
Zde si můžete prohlédnout příletovou dráhu raketoplánu na Floridu (přistává z 248. obletu Země).

16:23: V těchto chvílích také raketoplán začíná sérii asi 80stupňových zatáček doprava i doleva, což slouží k jeho zpomalení.

16:22: Raketoplán prochází největším tepelným zatížením. V těchto chvílích je stroj řízen počítačem, při ohromném žáru vstupu do atmosféry je potřeba rychle vyhodnocovat takové množství údajů, jakého by člověk snad ani nebyl schopen. Ruční řízení přebírá velitel raketoplánu jen pár minut před vlastním přistáním, přičemž zarovnává raketoplán s přistávací dráhou.


16:17:

Orientace raketoplánu při vstupu do atmosféry
Orientace raketoplánu při vstupu do atmosféry
Endeavour právě vstupuje do atmosféry ve výšce 122 km nad jižním Tichým oceánem, od runwaye na Floridě ho dělí asi 8000 km, letí rychlostí 25krát větší než rychlost zvuku.

16:07: Spuštěny byly všechny 3 hydraulické systémy, které budou řídit pohyb elevonů (kormidla na koncích křídel) a vysunutí podvozku při přistání.

16:03:

Koichi Wakata na ISS
Koichi Wakata na ISS
Endeavour klesá do zemské atmosféry. Na jeho palubě je kromě jiných také Koichi Wakata, první japonský astronaut, který absolvoval dlouhodobý kosmický let. Na ISS pobýval od poloviny března. Nyní je na palubě raketoplánu Endeavour upoután ve speciálním křesle, které zmírní dopady zemské gravitace na jeho tělo po dlouhém pobytu ve stavu beztíže.

15:59: Okolo přistávací dráhy, kam Endeavour dosedne asi za 50 minut, se ozývají výstřely. Kennedyho kosmické středisko totiž leží v chráněné krajinné oblasti a jeho pracovníci odhánějí slepými náboji okolní ptactvo.

15:52: Posádka právě dostala povolení vypustit do prostoru zbylé palivo pro přední blok manévrovacích motorků na "nose" raketoplánu. Dále budou používány jen dva zadní bloky.

15:49: Raketoplán nyní čeká naorientování pro vstup do atmosféry, při kterém s ní jeho tepelný štít svírá úhel asi 40 stupňů. První kontakty letounu s atmosférou nastanou asi za necelou půlhodinu.

15:45: Motory utichly, hořely 3 minuty a 4 sekundy, rychlost raketoplánu byla snížena asi o 100 m/s, což ovšem ke vstupu do atmosféry stačí.

15:42:

Orientace raketoplánu pro brzdící manévr
Orientace raketoplánu pro brzdící manévr
Zážeh! Endeavour právě proti směru letu zapálil dva motory, určené k manévrování na oběžné dráze, a tím snižuje rychlost, aby zhruba za půl hodiny vstoupil do atmosféry.

15:40: Čekáme na brzdící manévr v 15:42. Počasí dnes, stejně jako při opakovaných pokusech o start, působilo mnoha lidem starosti, nakonec se však umoudřilo. Přistání neprovází žádné technické potíže (kromě selhání jedné z vyrovnávacích trysek v předním bloku, což však nezpůsobí problémy) a nic neodhalila ani poslední inspekce tepelného štítu, provedená ve středu.

15:33: V 15:42 by měl Endeavour na asi 3 minuty zažehnout motory a tím snížit rychlost, což jej navede do zemské atmosféry.

15:30: Vítáme vás u přenosu přistání raketoplánu Endeavour, který před 16 dny odstartoval k Mezinárodní kosmické stanici a doručil na ni poslední část japonské laboratoře Kibo. Ředitel směny v řídícím středisku v Houstonu Bryan Lunney právě přistání oficiálně povolil.

Doporučené odkazy:




O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.



28. vesmírný týden 2026

28. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 7. do 12. 7. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti a 11. 7. bude poblíž hvězdokupy Plejády. Večer je nízko na západě Venuše a potká se s Regulem. Ráno je vidět Saturn se slabým Neptunem a velmi nízko už i Mars a Uran. Aktivita Slunce zůstává poměrně vysoká, i když velké skvrny již zapadají, protože další zajímavá aktivní oblast vylézá. Kolem planetky Torifune proletěla úspěšně japonská sonda Hayabusa, mezitím u jiné planetky Kamoʻoalewa kotví čínská Tianwen 2, ale o její misi zatím Čína mlčí. Do kosmu se chystá česká čistě studentská družice KOSTKA. Před 15 lety se na oběžnou dráhu vydal poslední raketoplán (Atlantis k ISS).

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Postupka komety R3 PANSTARRS v Orionu

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2026 obdržel snímek Jakuba Kuřáka a Martina Maška „Kometa R3 PANSTARRS v Orionu“ „Uprostřed léta, kolem sedmnáctého dne měsíce července, se na nebi znenadání zrodila hvězda nesmírné velikosti a nádhery. Žádný z tehdy žijících lidí nikdy nespatřil nic, co

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

10P/Tempel 2

10P/Tempel 2 – návrat známej periodickej kométy V závere noci z 20. na 21. júna 2026, už nad ránom, som ako poslednú z trojice komét zachytil 10P/Tempel 2. Na snímke sa nachádza v blízkosti stredu záberu ako kompaktný zelenkastý difúzny obláčik s jasnejšou centrálnou kondenzáciou. Výrazný chvost tu nedominuje; viditeľná je skôr jemná koma, ktorá sa nenápadne rozplýva v bohatom hviezdnom poli. 10P/Tempel 2 patrí medzi krátkoperiodické kométy Jupiterovej rodiny. Nejde teda o jednorazového návštevníka z veľmi vzdialených oblastí Slnečnej sústavy, ale o teleso, ktoré sa k Slnku pravidelne vracia približne raz za 5,36 roka. Objavil ju 4. júla 1873 nemecký astronóm Ernst Wilhelm Leberecht Tempel. Rok 2026 je pre túto kométu veľmi priaznivým návratom. V čase snímania sa už postupne zjasňovala a približovala sa k perihéliu, ktorým má prejsť 2. augusta 2026 vo vzdialenosti približne 1,42 AU od Slnka. Najbližšie k Zemi sa dostane krátko nato, 3. augusta 2026, približne na 0,41 AU. V okolí 21. júna sa jej jasnosť odhadovala približne na 10. magnitúdu, takže išlo skôr o objekt pre fotografiu alebo väčší ďalekohľad než pre vizuálne pozorovanie malým prístrojom. Na rozdiel od dramatických komét s dlhými chvostmi pôsobí 10P/Tempel 2 na tejto fotografii pokojne a nenápadne. Práve to však dobre vystihuje jej povahu – pravidelne sa vracajúceho kometárneho telesa, ktoré pri každom priblížení k Slnku znova ožíva sublimáciou ľadu a uvoľňovaním prachu. Táto snímka uzatvára moju kometárnu trojicu z jednej júnovej noci: od slabších objektov v hustých hviezdnych poliach až po známu periodickú kométu, ktorá sa v roku 2026 vracia za veľmi priaznivých geometrických podmienok. Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 12x90sec. R, 12x90sec. G, 10x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 21.6.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »