Program Evropské noci vědců 25. září 2009 na observatoři v Ondřejově
Logo Noci vědcůAstronomický ústav AV ČR, v.v.i. v rámci Evropské noci vědců připravil následující mimořádnou nabídku pro veřejnost zahrnující prohlídku areálu observatoře, pozorování oblohy dalekohledy a prohlídku specializovaných pracovišť při jejich činnosti. Vše zdarma. Návštěvníci se na pracovištích setkají s vědci, kteří zde práci v průběhu roku přímo vykonávají. Uvidíte u nás také dvě mimořádné výstavy.
Program se uskuteční v pátek 25. září 2009 na observatoři v Ondřejově od 15:00 do 24:00.
Vernisáž – v 17:30 bude v Muzeu V. Šafaříka slavnostně zpřístupněna knížka Písní kosmických Jana Nerudy, kterou americký astronaut Andrew Feustel vzal na palubě raketoplánu Atlantis k Hubbleovu kosmickému dalekohledu jako symbol věčných otázek o vesmíru.
15:00 - 19:00 (začátky v 15:00, 16:00, 17:00 a 18:00 u historické hvězdárny a muzea)
Exkurze do Slunečního oddělení: můžete se podívat na sluneční patrolu, k horizontálnímu dalekohledu HSFA 2 (průměr zrcadlového objektivu 50 cm, ohnisková vzdálenost 35 metrů) a slunečnímu radioteleskopu o průměru 10 metrů. Přístroje budou v provozu a za jasného počasí bude předvedeno reálné pozorování Slunce, jinak ukázky pozorování ze záznamu.
Exkurze k přístroji PZT Oddělení galaxií a planetárních systémů.
Exkurze k největšímu dalekohledu v ČR (přístroj Stelárního oddělení – průměr hlavního zrcadla 2 m, ohnisková vzdálenost 64 m, hmotnost 87 tun), prohlídka a informace o pozorování dalekohledem a zpracování výsledků.
Exkurze k robotickému dalekohledu D 50 skupiny astrofyziky vysokých energií.
Otevřeno muzeum V. Šafaříka - historické přístroje a dokumenty, vznik a vývoj ondřejovské hvězdárny, osobnost jejího zakladatele J. J. Friče.
Prohlídka dvou historických kopulí původní hvězdárny, v případě jasného počasí pozorování Slunce v Západní kopuli.
Výstava Bolidy a pády meteoritů k 50. výročí pádu Příbramských meteoritů. Výstava ukáže příběh unikátního světového prvenství české vědy – prvního pozorovaného pádu meteoritu s rodokmenem (1959) a zároveň informuje o současné Evropské bolidové síti řízené z Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově.
Ukázka z připravované výstavy Kresby Měsíce Milana Blažka
Výstava kreseb Měsíce, autor Milan Blažek, premiéra v ČR.
Výstava vítězných prací Výtvarné soutěže ZUŠ Říčany VIDÍM VESMÍR pořádané při příležitosti Mezinárodního roku astronomie.
Kosmonautika. Návštěvníci si budou moci prohlédnout modely kosmické techniky, seznámit se s aplikacemi kosmického výzkumu používanými v běžném lidském životě, prověřit si své znalosti v malém testu z kosmonautiky. Děti si vymalují podle svých představ skafandr kosmonauta nebo raketoplán. K vidění bude i malá výstavka fotografií a autogramů
nejznámějších kosmonautů světa. Informace o aktuálním dění v kosmonautice - ve světě, v kosmu i u nás. (Zajišťuje Astronautická sekce České astronomické společnosti.)
Evropský stánek.
19:30 - 24:00 (začátky posledních prohlídek ve 23:00)
Za jasného počasí pozorování oblohy v Západní kopuli původní hvězdárny a s pomocí přenosných dalekohledů v prostoru původní hvězdárny.
Vybranými dalekohledy se bude možné podívat na největší planetu Sluneční soustavy Jupiter a do vzdáleného vesmíru na dvojhvězdy, hvězdokupy, mlhoviny a galaxie. Zajímavý pohled dalekohled poskytne např. na dvojhvězdu Albireo v souhvězdí Labutě či na dvojhvězdu Alcor a Mizar ve Velké medvědici. Bude možné pozorovat kulovou hvězdokupu M 13 v Herkulovi, prstencovou mlhovinu M 57 v Lyře, galaxii M 31 v Andromedě a další.
Na večerní pozorování oblohy v prostoru historické hvězdárny zveme amatérské astronomy - majitele astronomických dalekohledů, aby se přidali a svými dalekohledy se v prostředí, kde se astronomický výzkum odehrává už více jak sto let, společně podívali do vesmíru (po dohodě s organizátory, viz kontakt níže).
Otevřeno muzeum V. Šafaříka - historické přístroje a dokumenty, vznik a vývoj ondřejovské hvězdárny a osobnost jejího zakladatele J. J. Friče.
Výstava kreseb Měsíce, autor Milan Blažek, premiéra v ČR.
Výstava Bolidy a pády meteoritů k 50. výročí pádu Příbramských meteoritů. Výstava ukáže příběh unikátního světového prvenství české vědy – prvního pozorovaného pádu meteoritu s rodokmenem (1959) a zároveň informuje o současné Evropské bolidové síti řízené z Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově.
Výstava vítězných prací Výtvarné soutěže ZUŠ Říčany VIDÍM VESMÍR pořádané při příležitosti Mezinárodního roku astronomie.
Exkurze po malých skupinách návštěvníků na specializovaná pracoviště:
- k největšímu dalekohledu v ČR (přístroj Stelárního oddělení – průměr hlavního zrcadla 2 m, ohnisková vzdálenost 64 m, hmotnost 87 tun)
- k automatizovanému dalekohledu skupiny asteroidů o průměru objektivu 65 cm
- k přístroji PZT Oddělení galaxií a planetárních systémů
- k robotickému dalekohledu D50 skupiny astrofyziky vysokých energií
- ke slunečnímu spektrografu HSFA 2, který ovšem mimořádně nabídne za jasného počasí pozorování Jupiteru, největší planety Sluneční soustavy
Kosmonautika. Návštěvníci si budou moci prohlédnout modely kosmické techniky, seznámit se s aplikacemi kosmického výzkumu používanými v běžném lidském životě, prověřit si své znalosti v malém testu z kosmonautiky. Děti si vymalují podle svých představ skafandr kosmonauta nebo raketoplán. K vidění bude i malá výstavka fotografií a autogramů
nejznámějších kosmonautů světa. Informace o aktuálním dění v kosmonautice - ve světě, v kosmu i u nás. (Zajišťuje Astronautická sekce České astronomické společnosti.)
Evropský stánek.
• Shromaždiště účastníků exkurze je jednak na tzv. centrální plošině v prostoru původní hvězdárny, v případě deště v muzeu tamtéž, jednak u kopule dvoumetrového dalekohledu. Přijďte ještě před setměním, budete se lépe orientovat! Návštěvníkům budou ku pomoci informátoři.
• Parkování bude možné v prostoru u hřiště před vstupem do obou částí areálu observatoře (bude označeno), nejezděte prosím za zákazy vjezdu.
• Observatoř v Ondřejově není vzhledem k potřebě zachování dobrých pozorovacích podmínek v noci osvětlena. Proto žádáme návštěvníky, aby se vybavili na cesty po observatoři baterkami a aby je používali podle pokynů našich průvodců. Sviťte prosím pouze dolů!
• V pozdějších večerních hodinách užijete možná i teplejší oblečení.
• K dispozici budeme i za špatného počasí, i když s omezenou nabídkou.
• Pozorování dalekohledem bude možné pouze za jasného počasí.
• Strávíte-li na hvězdárně celou dobu programu, bude se vám hodit občerstvení z vašich zásob.
• Po celou dobu prodej upomínkových předmětů v muzeu (pohlednice, turistická známka a další).
• Vstup zdarma.
• Informační materiály k dispozici.
• Plánek areálu observatoře
• Jak se k nám dostanete, kontakt...
Bližší informace a dotazy: Pavel Suchan – suchan@ig.cas.cz, tel. 267 103 040, 737 322 815, Astronomický ústav AV ČR, v. v. i., Fričova 298, 251 65 Ondřejov.
Narodil se v roce 1956 a astronomii se věnuje prakticky od dětství. Dlouhodobě působil na petřínské hvězdárně v Praze jako popularizátor astronomie a zároveň byl aktivním účastníkem meteorických expedic na Hvězdárně v Úpici. V současnosti pracuje na Astronomickém ústavu AV ČR, kde je vedoucím referátu vnějších vztahů a tiskovým mluvčím. V České astronomické společnosti je velmi významnou osobností - je čestným členem, místopředsedou ČAS, tiskovým tajemníkem, předsedou Odborné skupiny pro tmavou oblohu a také zasedá v porotě České astrofotografie měsíce.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 21. 9. do 27. 9. 2026. Měsíc dorůstá k úplňku. Ten nastane v sobotu 26. 9. a bude se nacházet jen tři stupně od Neptunu, jenž bude zrovna i v opozici se Sluncem. Ve středu 23. 9. nastane podzimní rovnodennost a začne astronomický podzim. Venuše zůstává extrémně nízko nad večerním obzorem, ale díky velkému jasu je k vidění dobře i na denní obloze. Ráno uvidíme Jupiter a Mars, Saturn je vidět prakticky celou noc. Odstartoval Sojuz s nákladní lodí Progress MS-35, která se 19. 9. připojila k ISS. První orbitální start rakety Starship je odložen a další pokus o start připadne asi až na následující pondělí 28. 9. nebo později. Před 180 lety byl objeven Neptun.
Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek
Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“
12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé
Iris Nebula (známá také jako NGC 7023 nebo Caldwell 4) je jasná reflexní mlhovina nacházející se asi 1 300 světelných let od Země v souhvězdí Cefea. Mlhovina je osvětlena hvězdičkou +7,4 s označením HD 200775. Je to šest světelných let v průměru. Mlhovinu objevil v roce 1794 sir William Herschel, astronom, kde byla poté přidána do Nového všeobecného katalogu (NGC).
Mlhovina je členem Cepheus Flare. Nachází se v blízkosti proměnné hvězdy typu Mira T Cephei a v blízkosti jasné velikosti +3.23 proměnné hvězdy Beta Cephei (Alfirk). Označení NGC 7023 odkazuje na otevřenou hvězdokupu uvnitř větší reflexní mlhoviny označené LBN 487.
Charakteristika
Mlhovina Iris má komplexní strukturu oblaků a vláknových struktur. Distribuce těchto oblaků je vysoce nehomogenní, obsahuje několik hustých ozařovaných struktur. Bylo pozorováno několik fotodisociačních oblastí (PDR) a disociačních front (FD) hraničících s dutinou, když most osvětlil hřebeny směrem k severozápadnímu, jihozápadnímu a východnímu směru. Tyto oblasti jsou poháněny měkkými radiačními poli s efektivními teplotami 18.000 Kelvinů a G 0 ~2,6 ×10^3. Tyto mraky mají maximální hustotu od 10 4 /cm 3 do 10 6 / cm 33. Uvnitř oblaků tyto hustoty ubývají. Odtoky z binárních hvězd v blízkosti středu mlhoviny Iris vybojovaly bikónickou dutinu a vyvolaly vznik několika fotodisociačních oblastí (PDR 1 a PDR 2).
Obecně platí, že každé vlákno H 2 má odpovídající prodlouženou červenou emisi (ERE). Tato vlákna ERE jsou obecně o 10% širší. Vlákna ERE jsou upravena ve dvoustupňovém procesu. První krok vyžaduje foton s energií 10,5 eV k výrobě nosiče ERE. Tyto nosiče jsou pravděpodobně PAH, protože odpovídají třem kritériím: (1) mají ionizační nebo disociační potenciál, který přesahuje 10,5 eV, (2) vykazují silnou absorpci v optické nebo blízké UV spektrální oblasti a (3) je schopen efektivní fotoluminiscence. To se pravděpodobně provádí procesem fotoionizace a fotodisociace vhodného prekurzoru. Druhý krok vyžaduje dostatečné množství čerpání ERE, které je přenášeno hojnými optickými a téměř UV fotony, energizujícími ERE.
Mlhovina Iris obsahuje polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), velké organické molekuly, které mají své carbonsuhlíky uspořádané do tvarů podobných medu a jejich vodíků.
