Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Program Evropské noci vědců 25. září 2009 na observatoři v Ondřejově

Program Evropské noci vědců 25. září 2009 na observatoři v Ondřejově

Logo Noci vědců
Logo Noci vědců
Astronomický ústav AV ČR, v.v.i. v rámci Evropské noci vědců připravil následující mimořádnou nabídku pro veřejnost zahrnující prohlídku areálu observatoře, pozorování oblohy dalekohledy a prohlídku specializovaných pracovišť při jejich činnosti. Vše zdarma. Návštěvníci se na pracovištích setkají s vědci, kteří zde práci v průběhu roku přímo vykonávají. Uvidíte u nás také dvě mimořádné výstavy.

Program se uskuteční v pátek 25. září 2009 na observatoři v Ondřejově od 15:00 do 24:00.

Vernisáž – v 17:30 bude v Muzeu V. Šafaříka slavnostně zpřístupněna knížka Písní kosmických Jana Nerudy, kterou americký astronaut Andrew Feustel vzal na palubě raketoplánu Atlantis k Hubbleovu kosmickému dalekohledu jako symbol věčných otázek o vesmíru.

15:00 - 19:00 (začátky v 15:00, 16:00, 17:00 a 18:00 u historické hvězdárny a muzea)

Exkurze do Slunečního oddělení: můžete se podívat na sluneční patrolu, k horizontálnímu dalekohledu HSFA 2 (průměr zrcadlového objektivu 50 cm, ohnisková vzdálenost 35 metrů) a slunečnímu radioteleskopu o průměru 10 metrů. Přístroje budou v provozu a za jasného počasí bude předvedeno reálné pozorování Slunce, jinak ukázky pozorování ze záznamu.

Exkurze k přístroji PZT Oddělení galaxií a planetárních systémů.

Exkurze k největšímu dalekohledu v ČR (přístroj Stelárního oddělení – průměr hlavního zrcadla 2 m, ohnisková vzdálenost 64 m, hmotnost 87 tun), prohlídka a informace o pozorování dalekohledem a zpracování výsledků.

Exkurze k robotickému dalekohledu D 50 skupiny astrofyziky vysokých energií.

Otevřeno muzeum V. Šafaříka - historické přístroje a dokumenty, vznik a vývoj ondřejovské hvězdárny, osobnost jejího zakladatele J. J. Friče.

Prohlídka dvou historických kopulí původní hvězdárny, v případě jasného počasí pozorování Slunce v Západní kopuli.

Výstava Bolidy a pády meteoritů k 50. výročí pádu Příbramských meteoritů. Výstava ukáže příběh unikátního světového prvenství české vědy – prvního pozorovaného pádu meteoritu s rodokmenem (1959) a zároveň informuje o současné Evropské bolidové síti řízené z Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově.

Ukázka z připravované výstavy Kresby Měsíce Milana Blažka
Ukázka z připravované výstavy Kresby Měsíce Milana Blažka
Výstava kreseb Měsíce, autor Milan Blažek, premiéra v ČR.

Výstava vítězných prací Výtvarné soutěže ZUŠ Říčany VIDÍM VESMÍR pořádané při příležitosti Mezinárodního roku astronomie.

Kosmonautika. Návštěvníci si budou moci prohlédnout modely kosmické techniky, seznámit se s aplikacemi kosmického výzkumu používanými v běžném lidském životě, prověřit si své znalosti v malém testu z kosmonautiky. Děti si vymalují podle svých představ skafandr kosmonauta nebo raketoplán. K vidění bude i malá výstavka fotografií a autogramů
nejznámějších kosmonautů světa. Informace o aktuálním dění v kosmonautice - ve světě, v kosmu i u nás. (Zajišťuje Astronautická sekce České astronomické společnosti.)

Evropský stánek.

19:30 - 24:00 (začátky posledních prohlídek ve 23:00)

Za jasného počasí pozorování oblohy v Západní kopuli původní hvězdárny a s pomocí přenosných dalekohledů v prostoru původní hvězdárny.

Vybranými dalekohledy se bude možné podívat na největší planetu Sluneční soustavy Jupiter a do vzdáleného vesmíru na dvojhvězdy, hvězdokupy, mlhoviny a galaxie. Zajímavý pohled dalekohled poskytne např. na dvojhvězdu Albireo v souhvězdí Labutě či na dvojhvězdu Alcor a Mizar ve Velké medvědici. Bude možné pozorovat kulovou hvězdokupu M 13 v Herkulovi, prstencovou mlhovinu M 57 v Lyře, galaxii M 31 v Andromedě a další.

Na večerní pozorování oblohy v prostoru historické hvězdárny zveme amatérské astronomy - majitele astronomických dalekohledů, aby se přidali a svými dalekohledy se v prostředí, kde se astronomický výzkum odehrává už více jak sto let, společně podívali do vesmíru (po dohodě s organizátory, viz kontakt níže).

Otevřeno muzeum V. Šafaříka - historické přístroje a dokumenty, vznik a vývoj ondřejovské hvězdárny a osobnost jejího zakladatele J. J. Friče.

Výstava kreseb Měsíce, autor Milan Blažek, premiéra v ČR.

Výstava Bolidy a pády meteoritů k 50. výročí pádu Příbramských meteoritů. Výstava ukáže příběh unikátního světového prvenství české vědy – prvního pozorovaného pádu meteoritu s rodokmenem (1959) a zároveň informuje o současné Evropské bolidové síti řízené z Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově.

Výstava vítězných prací Výtvarné soutěže ZUŠ Říčany VIDÍM VESMÍR pořádané při příležitosti Mezinárodního roku astronomie.

Exkurze po malých skupinách návštěvníků na specializovaná pracoviště:

- k největšímu dalekohledu v ČR (přístroj Stelárního oddělení – průměr hlavního zrcadla 2 m, ohnisková vzdálenost 64 m, hmotnost 87 tun)

- k automatizovanému dalekohledu skupiny asteroidů o průměru objektivu 65 cm

- k přístroji PZT Oddělení galaxií a planetárních systémů

- k robotickému dalekohledu D50 skupiny astrofyziky vysokých energií

- ke slunečnímu spektrografu HSFA 2, který ovšem mimořádně nabídne za jasného počasí pozorování Jupiteru, největší planety Sluneční soustavy

Kosmonautika. Návštěvníci si budou moci prohlédnout modely kosmické techniky, seznámit se s aplikacemi kosmického výzkumu používanými v běžném lidském životě, prověřit si své znalosti v malém testu z kosmonautiky. Děti si vymalují podle svých představ skafandr kosmonauta nebo raketoplán. K vidění bude i malá výstavka fotografií a autogramů
nejznámějších kosmonautů světa. Informace o aktuálním dění v kosmonautice - ve světě, v kosmu i u nás. (Zajišťuje Astronautická sekce České astronomické společnosti.)

Evropský stánek.

• Shromaždiště účastníků exkurze je jednak na tzv. centrální plošině v prostoru původní hvězdárny, v případě deště v muzeu tamtéž, jednak u kopule dvoumetrového dalekohledu. Přijďte ještě před setměním, budete se lépe orientovat! Návštěvníkům budou ku pomoci informátoři.
• Parkování bude možné v prostoru u hřiště před vstupem do obou částí areálu observatoře (bude označeno), nejezděte prosím za zákazy vjezdu.
• Observatoř v Ondřejově není vzhledem k potřebě zachování dobrých pozorovacích podmínek v noci osvětlena. Proto žádáme návštěvníky, aby se vybavili na cesty po observatoři baterkami a aby je používali podle pokynů našich průvodců. Sviťte prosím pouze dolů!
• V pozdějších večerních hodinách užijete možná i teplejší oblečení.
• K dispozici budeme i za špatného počasí, i když s omezenou nabídkou.
• Pozorování dalekohledem bude možné pouze za jasného počasí.
• Strávíte-li na hvězdárně celou dobu programu, bude se vám hodit občerstvení z vašich zásob.
• Po celou dobu prodej upomínkových předmětů v muzeu (pohlednice, turistická známka a další).
• Vstup zdarma.
• Informační materiály k dispozici.
Plánek areálu observatoře
Jak se k nám dostanete, kontakt...

Bližší informace a dotazy: Pavel Suchan – suchan@ig.cas.cz, tel. 267 103 040, 737 322 815, Astronomický ústav AV ČR, v. v. i., Fričova 298, 251 65 Ondřejov.

Těšíme se na vás!




O autorovi

Pavel Suchan

Pavel Suchan

Narodil se v roce 1956 a astronomii se věnuje prakticky od dětství. Dlouhodobě působil na petřínské hvězdárně v Praze jako popularizátor astronomie a zároveň byl aktivním účastníkem meteorických expedic na Hvězdárně v Úpici. V současnosti pracuje na Astronomickém ústavu AV ČR, kde je vedoucím referátu vnějších vztahů a tiskovým mluvčím. V České astronomické společnosti je velmi významnou osobností - je čestným členem, místopředsedou ČAS, tiskovým tajemníkem, předsedou Odborné skupiny pro tmavou oblohu a také zasedá v porotě České astrofotografie měsíce.



12. vesmírný týden 2026

12. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 410

IC 410 – Hmlovina žubrienok v súhvezdí Povozník Na snímke je zachytená emisná hmlovina IC 410, nachádzajúca sa v súhvezdí Povozník (Auriga) na zimnej oblohe severnej pologule. Na oblohe leží približne na súradniciach rektascenzia 5 h 22 min a deklinácia +33°, takže je dobre pozorovateľná najmä počas zimných mesiacov. Od Zeme je vzdialená približne 10 000 až 12 000 svetelných rokov a patrí medzi výrazné oblasti aktívnej tvorby hviezd v našej Galaxii. V jej vnútri sa nachádza mladá otvorená hviezdokopa NGC 1893, ktorej horúce mladé hviezdy intenzívnym žiarením ionizujú okolitý plyn a spôsobujú jeho charakteristické žiarenie. Jednou z najzaujímavejších častí tejto hmloviny sú útvary prezývané „žubrienky“ – husté prachoplynné globuly Sim 129 a Sim 130, ktoré majú pretiahnutý tvar s dlhými chvostami. Tieto štruktúry formuje silné ultrafialové žiarenie a hviezdny vietor z mladých hviezd v okolí. Každý z týchto útvarov má rozmery rádovo niekoľko svetelných rokov, takže ide o obrovské kozmické štruktúry. IC 410 je fascinujúcim príkladom oblasti, kde sa súčasne stretáva zrodenie nových hviezd, pôsobenie ich žiarenia na okolité prostredie aj tmavé pásy medzihviezdneho prachu, ktoré vytvárajú dramatický kontrast vnútri hmloviny. Práve táto kombinácia jemných emisných štruktúr, tmavých prachových oblastí a výrazných detailov robí z IC 410 jeden z najpôsobivejších objektov zimnej oblohy. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 70x180sec. R, 60x180sec. G, 60x180sec. B, 100x120sec. L, 105x600sec Halpha, 82x600sec SII, 74x600sec OIII, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 10.1. až 9.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »