Program Evropské noci vědců 25. září 2009 na observatoři v Ondřejově
Logo Noci vědcůAstronomický ústav AV ČR, v.v.i. v rámci Evropské noci vědců připravil následující mimořádnou nabídku pro veřejnost zahrnující prohlídku areálu observatoře, pozorování oblohy dalekohledy a prohlídku specializovaných pracovišť při jejich činnosti. Vše zdarma. Návštěvníci se na pracovištích setkají s vědci, kteří zde práci v průběhu roku přímo vykonávají. Uvidíte u nás také dvě mimořádné výstavy.
Program se uskuteční v pátek 25. září 2009 na observatoři v Ondřejově od 15:00 do 24:00.
Vernisáž – v 17:30 bude v Muzeu V. Šafaříka slavnostně zpřístupněna knížka Písní kosmických Jana Nerudy, kterou americký astronaut Andrew Feustel vzal na palubě raketoplánu Atlantis k Hubbleovu kosmickému dalekohledu jako symbol věčných otázek o vesmíru.
15:00 - 19:00 (začátky v 15:00, 16:00, 17:00 a 18:00 u historické hvězdárny a muzea)
Exkurze do Slunečního oddělení: můžete se podívat na sluneční patrolu, k horizontálnímu dalekohledu HSFA 2 (průměr zrcadlového objektivu 50 cm, ohnisková vzdálenost 35 metrů) a slunečnímu radioteleskopu o průměru 10 metrů. Přístroje budou v provozu a za jasného počasí bude předvedeno reálné pozorování Slunce, jinak ukázky pozorování ze záznamu.
Exkurze k přístroji PZT Oddělení galaxií a planetárních systémů.
Exkurze k největšímu dalekohledu v ČR (přístroj Stelárního oddělení – průměr hlavního zrcadla 2 m, ohnisková vzdálenost 64 m, hmotnost 87 tun), prohlídka a informace o pozorování dalekohledem a zpracování výsledků.
Exkurze k robotickému dalekohledu D 50 skupiny astrofyziky vysokých energií.
Otevřeno muzeum V. Šafaříka - historické přístroje a dokumenty, vznik a vývoj ondřejovské hvězdárny, osobnost jejího zakladatele J. J. Friče.
Prohlídka dvou historických kopulí původní hvězdárny, v případě jasného počasí pozorování Slunce v Západní kopuli.
Výstava Bolidy a pády meteoritů k 50. výročí pádu Příbramských meteoritů. Výstava ukáže příběh unikátního světového prvenství české vědy – prvního pozorovaného pádu meteoritu s rodokmenem (1959) a zároveň informuje o současné Evropské bolidové síti řízené z Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově.
Ukázka z připravované výstavy Kresby Měsíce Milana Blažka
Výstava kreseb Měsíce, autor Milan Blažek, premiéra v ČR.
Výstava vítězných prací Výtvarné soutěže ZUŠ Říčany VIDÍM VESMÍR pořádané při příležitosti Mezinárodního roku astronomie.
Kosmonautika. Návštěvníci si budou moci prohlédnout modely kosmické techniky, seznámit se s aplikacemi kosmického výzkumu používanými v běžném lidském životě, prověřit si své znalosti v malém testu z kosmonautiky. Děti si vymalují podle svých představ skafandr kosmonauta nebo raketoplán. K vidění bude i malá výstavka fotografií a autogramů
nejznámějších kosmonautů světa. Informace o aktuálním dění v kosmonautice - ve světě, v kosmu i u nás. (Zajišťuje Astronautická sekce České astronomické společnosti.)
Evropský stánek.
19:30 - 24:00 (začátky posledních prohlídek ve 23:00)
Za jasného počasí pozorování oblohy v Západní kopuli původní hvězdárny a s pomocí přenosných dalekohledů v prostoru původní hvězdárny.
Vybranými dalekohledy se bude možné podívat na největší planetu Sluneční soustavy Jupiter a do vzdáleného vesmíru na dvojhvězdy, hvězdokupy, mlhoviny a galaxie. Zajímavý pohled dalekohled poskytne např. na dvojhvězdu Albireo v souhvězdí Labutě či na dvojhvězdu Alcor a Mizar ve Velké medvědici. Bude možné pozorovat kulovou hvězdokupu M 13 v Herkulovi, prstencovou mlhovinu M 57 v Lyře, galaxii M 31 v Andromedě a další.
Na večerní pozorování oblohy v prostoru historické hvězdárny zveme amatérské astronomy - majitele astronomických dalekohledů, aby se přidali a svými dalekohledy se v prostředí, kde se astronomický výzkum odehrává už více jak sto let, společně podívali do vesmíru (po dohodě s organizátory, viz kontakt níže).
Otevřeno muzeum V. Šafaříka - historické přístroje a dokumenty, vznik a vývoj ondřejovské hvězdárny a osobnost jejího zakladatele J. J. Friče.
Výstava kreseb Měsíce, autor Milan Blažek, premiéra v ČR.
Výstava Bolidy a pády meteoritů k 50. výročí pádu Příbramských meteoritů. Výstava ukáže příběh unikátního světového prvenství české vědy – prvního pozorovaného pádu meteoritu s rodokmenem (1959) a zároveň informuje o současné Evropské bolidové síti řízené z Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově.
Výstava vítězných prací Výtvarné soutěže ZUŠ Říčany VIDÍM VESMÍR pořádané při příležitosti Mezinárodního roku astronomie.
Exkurze po malých skupinách návštěvníků na specializovaná pracoviště:
- k největšímu dalekohledu v ČR (přístroj Stelárního oddělení – průměr hlavního zrcadla 2 m, ohnisková vzdálenost 64 m, hmotnost 87 tun)
- k automatizovanému dalekohledu skupiny asteroidů o průměru objektivu 65 cm
- k přístroji PZT Oddělení galaxií a planetárních systémů
- k robotickému dalekohledu D50 skupiny astrofyziky vysokých energií
- ke slunečnímu spektrografu HSFA 2, který ovšem mimořádně nabídne za jasného počasí pozorování Jupiteru, největší planety Sluneční soustavy
Kosmonautika. Návštěvníci si budou moci prohlédnout modely kosmické techniky, seznámit se s aplikacemi kosmického výzkumu používanými v běžném lidském životě, prověřit si své znalosti v malém testu z kosmonautiky. Děti si vymalují podle svých představ skafandr kosmonauta nebo raketoplán. K vidění bude i malá výstavka fotografií a autogramů
nejznámějších kosmonautů světa. Informace o aktuálním dění v kosmonautice - ve světě, v kosmu i u nás. (Zajišťuje Astronautická sekce České astronomické společnosti.)
Evropský stánek.
• Shromaždiště účastníků exkurze je jednak na tzv. centrální plošině v prostoru původní hvězdárny, v případě deště v muzeu tamtéž, jednak u kopule dvoumetrového dalekohledu. Přijďte ještě před setměním, budete se lépe orientovat! Návštěvníkům budou ku pomoci informátoři.
• Parkování bude možné v prostoru u hřiště před vstupem do obou částí areálu observatoře (bude označeno), nejezděte prosím za zákazy vjezdu.
• Observatoř v Ondřejově není vzhledem k potřebě zachování dobrých pozorovacích podmínek v noci osvětlena. Proto žádáme návštěvníky, aby se vybavili na cesty po observatoři baterkami a aby je používali podle pokynů našich průvodců. Sviťte prosím pouze dolů!
• V pozdějších večerních hodinách užijete možná i teplejší oblečení.
• K dispozici budeme i za špatného počasí, i když s omezenou nabídkou.
• Pozorování dalekohledem bude možné pouze za jasného počasí.
• Strávíte-li na hvězdárně celou dobu programu, bude se vám hodit občerstvení z vašich zásob.
• Po celou dobu prodej upomínkových předmětů v muzeu (pohlednice, turistická známka a další).
• Vstup zdarma.
• Informační materiály k dispozici.
• Plánek areálu observatoře
• Jak se k nám dostanete, kontakt...
Bližší informace a dotazy: Pavel Suchan – suchan@ig.cas.cz, tel. 267 103 040, 737 322 815, Astronomický ústav AV ČR, v. v. i., Fričova 298, 251 65 Ondřejov.
Narodil se v roce 1956 a astronomii se věnuje prakticky od dětství. Dlouhodobě působil na petřínské hvězdárně v Praze jako popularizátor astronomie a zároveň byl aktivním účastníkem meteorických expedic na Hvězdárně v Úpici. V současnosti pracuje na Astronomickém ústavu AV ČR, kde je vedoucím referátu vnějších vztahů a tiskovým mluvčím. V České astronomické společnosti je velmi významnou osobností - je čestným členem, místopředsedou ČAS, tiskovým tajemníkem, předsedou Odborné skupiny pro tmavou oblohu a také zasedá v porotě České astrofotografie měsíce.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 5. do 24. 5. 2026. Měsíc bude v první čtvrti a na večerní obloze vytvoří pěkné seskupení s planetami Venuší a Jupiterem. V pondělí se poměrně blízko k Zemi přiblíží asi 20 metrů velká planetka. Slunce je téměř beze skvrn, ale jedna aktivní oblast o sobě dává vědět. K ISS byla vypuštěna nákladní loď Dragon 2. Očekáváme 12. testovací let Super Heavy Starship. Ke startu se chystá raketa Vega-C s misí SMILE. 70 let slaví Pavel Suchan, dlouholetý člen ČAS a tajemník Astronomického ústavu AV ČR.
Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“
Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý
Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi
Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt.
Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd.
M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka.
Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd.
Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi.
M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov.
Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty.
Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie
Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system).
Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop
Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats
Gain 150, Offset 300.
29.4. až 3.5.2026
Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
