Kometa nejspíš vrazí do Slunce
Na kometu bylo upozorněno včera (2. ledna) v odpoledních hodinách, kdy se objevila v širokoúhlém snímku korónografu LASCO C3. Kometa vypadala jako malá kapička protažená směrem od slunečního kotouče. Postupně se přibližovala k slunečnímu povrchu, až se konečně objevila v dnešních časných ranních hodinách v druhém korónografu - LASCO C2 (s menším zorným polem). Tyto dva korónografy sledují vnější obálku sluneční atmosféry, tzv. korónu. K tomu je zapotřebí, aby byl v kameře nainstalován malý terčík, který zakryje Slunce, neboť jas koróny je o více než 6 řádů menší než jas sluneční fotosféry (to, co vidíme za jasného počasí na obloze).
Kometám, které nebezpečně blízko prochází kolem slunečního povrchu, se odborně říká "sungrazing comets", neboli volně přeloženo "komety dotýkající se Slunce". Jedná se o komety, které mají nejbližší bod své dráhy ke Slunci ve vzdálenosti menší než 0.1 AU (tedy asi 15 miliónů km). Je-li vzdálenost ještě menší, je téměř jisté, že kometa nepřežije, neboť její ledoprachové jádro se nad slunečním povrchem doslova vypaří. K fyzické srážce, jak již bylo několikrát naznačeno, tedy dojít nemůže - Slunce nemá pevný povrch. Rozhodně tak při "srážce" nedojde k něčemu, co by ovlivnilo běžný život naší mateřské hvězdy či dokonce nás pozemšťanů. Kometární jádra mají maximálně jen několik málo desítek kilometrů v průměru, což je v porovnání se Sluncem podobné jako porovnání velikosti zrnka písku s osobním automobilem.
O autorovi
Petr Horálek
Narodil se v roce 1986 v Pardubicích, kde také od svých 12 let začal navštěvovat tamní hvězdárnu. Astronomie ho nadchla natolik, že se jí rozhodl věnovat profesně, a tak při ukončení studia Teoretické fyziky a astrofyziky na MU v Brně začal pracovat na Astronomickém ústavu AVČR v Ondřejově. Poté byl zaměstnancem Hvězdárny v Úpici. V roce 2014 pak odcestoval na rok na Nový Zéland, kde si přivydělával na sadech s ovocem, aby se mohl věnovat fotografii jižní noční oblohy. Po svém návratu se na volné noze věnuje popularizaci astronomie a také astrofotografii. Redakci astro.cz vypomáhal od roku 2008 a mezi lety 2009-2017 byl jejím vedoucím. Z astronomie ho nejvíce zajímají mimořádné úkazy na obloze - zejména pak sluneční a měsíční zatmění, za nimiž cestuje i po světě. V roce 2015 se stal prvním českým Foto ambasadorem Evropské jižní observatoře (ESO). Je rovněž autorem populární knihy Tajemná zatmění, která vyšla v roce 2015 v nakladatelství Albatros a popisuje právě jeho oblíbená zatmění jako jedny nejkrásnějších nebeských úkazů vůbec. V říjnu 2015 po něm byla pojmenována planetka 6822 Horálek. Stránky autora.
