Jasnou kometu C/2009 R1 McNaught najdeme v červnu nízko nad severním obzorem
Kometa na snímku Michaela Jaegera z 19. května 2010Po více jak dvouleté přestávce se na noční obloze opět rýsuje malé kometární představení. To přinese další kometa objevená australským astronomem Robertem H. McNaughtem, která nese označení C/2009 R1 (McNaught). Kometa by měla být v období kolem letního slunovratu a krátce po něm viditelná pouhýma očima a v té době bude pozorovatelná celou noc. Žel jen při své nízké poloze nad severním obzorem...
Kometu objevil Robert H. McNaught na observatoři Siding Spring v Austrálii za pomoci 0.5m Uppsalla Schmidt teleskopu a CCD kamery. Objev provedl ze snímků pořízených 9. září 2009, na nichž se kometa jevila jako mírně kondenzovaný objekt o hvězdné velikosti kolem 17.3 magnitudy. Už krátce po objevu bylo jasné, že půjde o poměrně jasný objekt roku 2010, neboť při své vzdálenosti byla kometa již poměrně dost aktivní. Datum průchodu přísluním (nejbližším bodem u Slunce) byl určen na 2. července 2010. Při tomto okamžiku bude kometu od Slunce dělit vzdálenost asi 0.4 AU (tedy přibližně 60 milionů km). Přízemím ledové kometární jádro proletí už 15. června, a to ve vzdálenosti přibližně 3x větší (asi 1.1 AU).
Pohyb komety na obloze do počátku července. Zdroj: aerith.net.Do počátku června bude kometa doménou spíše druhé poloviny noci a ranní oblohy. Ve čtvrtek 20. května se kometa přesunula do jižní oblasti souhvězdí Andromedy (dala se najít mezi hvězdami Alpheratz a Algenib, které tvoří východní "stranu" Pegasova čtverce). Tehdy již měla hvězdnou velikost kolem 8. magnitudy a byla pohodlně v dosahu malých dalekohledů a binokulárů. Na konci května bude nejspíše o magnitudu jasnější. 30. května bude jen 2.5° jižně od hvězdy Mirach v Andromedě. V té době bude mít na obloze velmi rychlý pohyb a 10. června se octne v Perseovi, kde o 4 dny později projde otevřenou hvězdokupou Mel 20 asi 2.8° jižně od hvězdy Mirfak. Následující den těsně míjí hvězdu delta Persei s hvězdnou velikostí 4. magnitudy. Sama kometa by měla být jen o magnitudu slabší (a tudíž již za dobrých podmínek již pozorovatelná pouhýma očima). Dne 21. června pak prolétá jen 2° severně nad Capellou ze souhvězdí Vozky a v té době by již mohla dosahovat 4. magnitudy. Poslední možnost k jejímu spatření pak máme na počátku července, kdy ji nalezneme vpravo od spojnice Castor-Pollux (jasné hvězdy v souhvězdí Blíženců) za pokročilého soumraku. Tehdy by měla dosahovat až 3.5 magnitudy. V době své maximální jasnosti bude kometa ležet v cirkumpolárních souhvězdích nízko nad severním obzorem a bude proto viditelná celou noc. Do letního slunovratu bude nejlépe pozorovatelná ráno před rozbřeskem, po něm spíše na večerní obloze.
Vyhledávací mapka komety pro červen, vždy pro půlnoc.K pozorování komety si proto najděte místo s dokonale odkrytým severním obzorem (v pásmu od severozápadu k severovýchodu), pokud možno mimo město. Dosáhne-li jasnost komety předpovězených optimistických hodnot, bude celý červen bez potíží vlasatice viditelná pouhýma očima. I tak je samozřejmě na takový objekt nejlepší namířit malý dalekohled (například myslivecký triedr), který zážitek mnohokrát umocní. Nutno též připomenout, že jasnost komety se nikdy nedá s jistotou předpovědět - kometa nás nakonec může velmi zklamat (ale i mile překvapit).
Raritní podívanou umožní poloha komety 11. července těm šťastlivcům, kteří budou mít jasnou oblohu během úplného zatmění Slunce v Tichomoří. Kometa bude ležet jen asi 10° na východ od zakrytého slunečního kotouče (a asi 4.5° západně od Merkuru) a v případě její vysoké jasnosti bude perlou nejedné fotografie z tohoto beztak jedinečného úkazu.
Pakliže se vám kometu podaří nafotografovat (či nakreslit) a nebudete si to chtít nechat pro sebe, určitě zašlete své snímky do redakce astro.cz na e-mailovou adresu info@astro.cz. K fotografii nezapomeňte uvést své jméno, čas a místo pozorování, případně technické údaje pořízeného snímku (fotoaparát, expozice...). Sejde-li se více snímků, vytvoříme fotogalerii. Zdařilé snímky můžete též zasílat do ČAM. Zajímavou fotografií by pak mohla být scenérie s kometou v závoji nočních svítících oblak.
Narodil se v roce 1986 v Pardubicích, kde také od svých 12 let začal navštěvovat tamní hvězdárnu. Astronomie ho nadchla natolik, že se jí rozhodl věnovat profesně, a tak při ukončení studia Teoretické fyziky a astrofyziky na MU v Brně začal pracovat na Astronomickém ústavu AVČR v Ondřejově. Poté byl zaměstnancem Hvězdárny v Úpici. V roce 2014 pak odcestoval na rok na Nový Zéland, kde si přivydělával na sadech s ovocem, aby se mohl věnovat fotografii jižní noční oblohy. Po svém návratu se na volné noze věnuje popularizaci astronomie a také astrofotografii. Redakci astro.cz vypomáhal od roku 2008 a mezi lety 2009-2017 byl jejím vedoucím. Z astronomie ho nejvíce zajímají mimořádné úkazy na obloze - zejména pak sluneční a měsíční zatmění, za nimiž cestuje i po světě. V roce 2015 se stal prvním českým Foto ambasadorem Evropské jižní observatoře (ESO). Je rovněž autorem populární knihy Tajemná zatmění, která vyšla v roce 2015 v nakladatelství Albatros a popisuje právě jeho oblíbená zatmění jako jedny nejkrásnějších nebeských úkazů vůbec. V říjnu 2015 po něm byla pojmenována planetka 6822 Horálek. Stránky autora.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.
Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“
„Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento
V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom.
Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou.
Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost.
220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme.
Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie.
Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system).
Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop
Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats
Gain 150, Offset 300.
9.8.2026
Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4