Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Záznam online přenosu startu lodi Sojuz TMA-20 + videa
Vít Straka Vytisknout článek

Záznam online přenosu startu lodi Sojuz TMA-20 + videa

Start Sojuzu TMA-20. Autor: Roscosmos
Start Sojuzu TMA-20.
Autor: Roscosmos
15. prosince večer jsme měli letos naposled možnost vidět vzlet lodi na vrcholku rakety Sojuz z Bajkonuru a její pomalé zmizení v noční obloze Kazachstánu. Na vlastní kůži si vzlet prožila tříčlenná, vskutku mezinárodní posádka. Start se uskutečnil ve 20:09 SEČ, náš přenos začal v 19:30.

Doporučujeme také následující video, dokumentující činnost posádky v posledních hodinách před startem.

20:35 Končíme náš přenos a děkujeme všem za pozornost. Brzy bude záznam přenosu doplněn o multimédia.

20:33 V noci na zítřek našeho času (v 0:02 a 0:39) čekají Sojuz dva ze čtyř zážehů, které upraví jeho dráhu tak, aby asi za 48 hodin dorazil ke stanici ISS. Třetí zážeh se uskuteční zítra ve 20:49 SEČ a čtvrtý v pátek. Loď by se měla se stanicí ISS spojit v pátek 17. prosince asi ve 21:12 SEČ.

20:26 Řídící středisko Moskva právě gratuluje veliteli lodi D. Kondratěvovi k úspěšnému startu. Všechno proběhlo úspěšně, posádka též dostala povolení uvolnit popruhy, kterými je připoutána do křesel.

20:18 Start dokončen. Třetí stupeň rakety byl vypnut a loď Sojuz se od něj oddělila. Nyní musí vyklopit solární panely pro výrobu energie a komunikační a navigační antény. Řízení letu právě přebírá řídící středisko Moskva. Loď se pohybuje ve výšce asi 200 km.

20:17

Uvnitř lodi během startu. Autor: TV NASA
Uvnitř lodi během startu.
Autor: TV NASA
Vše pokračuje hladce, raketa funguje přesně, jak má.

20:16 Rychlost 6 kilometrů za sekundu (k dosažení oběžné dráhy je třeba asi 8 km/s).

20:14 Ve výšce asi 170 km právě došlo k odhození druhého stupně a zážehu třetího.

20:12 Raketa odhodila již nepotřebnou záchrannou věž a aerodynamický kryt kabiny.

20:11 První stupeň, čtyři postranní motory druhého stupně, byl odhozen v rychlosti 1500 m/s.

20:10

Sojuz se pomalu vzdaluje.. Autor: NASA TV
Sojuz se pomalu vzdaluje..
Autor: NASA TV
Rychlost rakety dosáhla 500 metrů za sekundu.

20:09 Odklopení stabilizačních ramen rampy, zážeh motorů prvního i druhého stupně a START! Tři lidé různých národností míří na půl roku na stanici ISS.

20:08 Raketa přepnuta na vlastní zdroje energie, do startu již zbývají jen sekundy. První ze dvou zásobovacích ramen startovací rampy bylo odklopeno, druhé přijde na řadu 15 vteřin před startem. Vše jde hladce.

20:07 Bylo zahájeno tlakování všech nádrží plynným dusíkem kvůli lepšímu a rychlejšímu průtoku paliva do spalovacích komor motorů.

20:05 Kosmodrom Bajkonur hlásí čistý vzdušný prostor a raketu připravenou k letu.

20:04 Řízení systémů rakety bylo přepnuto na její počítače. Posádka zavírá hledí svých přilb.

20:03 Program, řídící finální operace před startem, byl aktivován. Přípravy probíhají podle plánu.

19:57 V poslední (asi) hodině příprav ke startu, kdy již posádka sedí připoutána v kabině lodi, je jí pouštěna nejrůznější hudba, za jejíhož doprovodu plní poslední úkoly před startem.

19:54 Posádka dokončuje prověrky těsnosti svých skafandrů Sokol. Skafandry by kosmonauty ochránily při případném nenadálém poklesu tlaku v kabině během startu.

19:47 Všechny přípravy pokračují podle plánu, NASA TV tak využívá příležitosti a reprízuje osobní medailonky posádky.

19:45

soyuz_final.jpg Autor: NASA

Autor: NASA
Při dnešním startu bude použita klasická raketa Sojuz ve verzi -FG. Ruské nosiče Sojuz už mají za sebou více než 1500 úspěšných startů, ať už s posádkou nebo bez. Raketa Sojuz sestává ze tří stupňů, přičemž první je tvořen čtyřmi pomocnými motory, seskupenými okolo stupně druhého (oba stupně se zažehují současně asi 10 vteřin před startem). Dosažení oběžné dráhy raketě trvá necelých 9 minut. Jako palivo používají všechny motory rakety petrolej (kerosin) a tekutý kyslík. Raketa je vysoká necelých 50 metrů, její tělo má v průměru asi 10 metrů a prázdná váží asi 305 tun (dle wikipedie). První start rakety Sojuz se uskutečnil roku 1963, první start s pilotovanou lodí o čtyři roky později. Startovat se dnes bude ze stejné rampy, kterou využil roku 1961 Jurij Gagarin.

19:43 Od rakety Sojuz jsou právě odsouvány dvě členité obslužné věže, které umožňovaly přístup k prakticky celému nosiči v době jeho pobytu na startovací rampě (od pondělí 13. 12.).

19:39 Právě došlo k odjištění záchranné věže, která by v případě havárie rakety zapálila své motorky a dopravila kabinu s posádkou do bezpečné vzdálenosti.

19:33

pad.jpg Autor: NASA TV

Autor: NASA TV
Posádka je usazena v kabině lodi již asi hodinu a půl. V jižním Kazachstánu, kde se nachází kosmodrom Bajkonur, je hluboká noc, velmi nízké teploty, hrozící sněžení kosmodrom nakonec naštěstí minulo.

19:30 Vítáme všechny příznivce kosmonautiky u online přenosu startu kosmické lodi Sojuz TMA-20 z kosmodromu Bajkonur v Kazachstánu. Doporučujeme taktéž naladit TV NASA (odkaz níže), kde běží přenos z Bajkonuru již 15 minut.
Dnešními "hlavními hrdiny" jsou velitel lodi a budoucí velitel stanice Dmitrij Kondratěv (Rusko), Catherine Colemanová (USA) a Paolo Nespoli (ESA, Itálie). Jejich start je v plánu ve 20:09:25 SEČ, ve čtvrtek 16. prosince v 1:09:25 ráno místního času v Kazachstánu.

Zdroje informací:




O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.



28. vesmírný týden 2026

28. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 7. do 12. 7. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti a 11. 7. bude poblíž hvězdokupy Plejády. Večer je nízko na západě Venuše a potká se s Regulem. Ráno je vidět Saturn se slabým Neptunem a velmi nízko už i Mars a Uran. Aktivita Slunce zůstává poměrně vysoká, i když velké skvrny již zapadají, protože další zajímavá aktivní oblast vylézá. Kolem planetky Torifune proletěla úspěšně japonská sonda Hayabusa, mezitím u jiné planetky Kamoʻoalewa kotví čínská Tianwen 2, ale o její misi zatím Čína mlčí. Do kosmu se chystá česká čistě studentská družice KOSTKA. Před 15 lety se na oběžnou dráhu vydal poslední raketoplán (Atlantis k ISS).

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Postupka komety R3 PANSTARRS v Orionu

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2026 obdržel snímek Jakuba Kuřáka a Martina Maška „Kometa R3 PANSTARRS v Orionu“ „Uprostřed léta, kolem sedmnáctého dne měsíce července, se na nebi znenadání zrodila hvězda nesmírné velikosti a nádhery. Žádný z tehdy žijících lidí nikdy nespatřil nic, co

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

10P/Tempel 2

10P/Tempel 2 – návrat známej periodickej kométy V závere noci z 20. na 21. júna 2026, už nad ránom, som ako poslednú z trojice komét zachytil 10P/Tempel 2. Na snímke sa nachádza v blízkosti stredu záberu ako kompaktný zelenkastý difúzny obláčik s jasnejšou centrálnou kondenzáciou. Výrazný chvost tu nedominuje; viditeľná je skôr jemná koma, ktorá sa nenápadne rozplýva v bohatom hviezdnom poli. 10P/Tempel 2 patrí medzi krátkoperiodické kométy Jupiterovej rodiny. Nejde teda o jednorazového návštevníka z veľmi vzdialených oblastí Slnečnej sústavy, ale o teleso, ktoré sa k Slnku pravidelne vracia približne raz za 5,36 roka. Objavil ju 4. júla 1873 nemecký astronóm Ernst Wilhelm Leberecht Tempel. Rok 2026 je pre túto kométu veľmi priaznivým návratom. V čase snímania sa už postupne zjasňovala a približovala sa k perihéliu, ktorým má prejsť 2. augusta 2026 vo vzdialenosti približne 1,42 AU od Slnka. Najbližšie k Zemi sa dostane krátko nato, 3. augusta 2026, približne na 0,41 AU. V okolí 21. júna sa jej jasnosť odhadovala približne na 10. magnitúdu, takže išlo skôr o objekt pre fotografiu alebo väčší ďalekohľad než pre vizuálne pozorovanie malým prístrojom. Na rozdiel od dramatických komét s dlhými chvostmi pôsobí 10P/Tempel 2 na tejto fotografii pokojne a nenápadne. Práve to však dobre vystihuje jej povahu – pravidelne sa vracajúceho kometárneho telesa, ktoré pri každom priblížení k Slnku znova ožíva sublimáciou ľadu a uvoľňovaním prachu. Táto snímka uzatvára moju kometárnu trojicu z jednej júnovej noci: od slabších objektov v hustých hviezdnych poliach až po známu periodickú kométu, ktorá sa v roku 2026 vracia za veľmi priaznivých geometrických podmienok. Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 12x90sec. R, 12x90sec. G, 10x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 21.6.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »