Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Záznam online přenosu startu lodi Sojuz TMA-20 + videa
Vít Straka Vytisknout článek

Záznam online přenosu startu lodi Sojuz TMA-20 + videa

Start Sojuzu TMA-20. Autor: Roscosmos
Start Sojuzu TMA-20.
Autor: Roscosmos
15. prosince večer jsme měli letos naposled možnost vidět vzlet lodi na vrcholku rakety Sojuz z Bajkonuru a její pomalé zmizení v noční obloze Kazachstánu. Na vlastní kůži si vzlet prožila tříčlenná, vskutku mezinárodní posádka. Start se uskutečnil ve 20:09 SEČ, náš přenos začal v 19:30.

Doporučujeme také následující video, dokumentující činnost posádky v posledních hodinách před startem.

20:35 Končíme náš přenos a děkujeme všem za pozornost. Brzy bude záznam přenosu doplněn o multimédia.

20:33 V noci na zítřek našeho času (v 0:02 a 0:39) čekají Sojuz dva ze čtyř zážehů, které upraví jeho dráhu tak, aby asi za 48 hodin dorazil ke stanici ISS. Třetí zážeh se uskuteční zítra ve 20:49 SEČ a čtvrtý v pátek. Loď by se měla se stanicí ISS spojit v pátek 17. prosince asi ve 21:12 SEČ.

20:26 Řídící středisko Moskva právě gratuluje veliteli lodi D. Kondratěvovi k úspěšnému startu. Všechno proběhlo úspěšně, posádka též dostala povolení uvolnit popruhy, kterými je připoutána do křesel.

20:18 Start dokončen. Třetí stupeň rakety byl vypnut a loď Sojuz se od něj oddělila. Nyní musí vyklopit solární panely pro výrobu energie a komunikační a navigační antény. Řízení letu právě přebírá řídící středisko Moskva. Loď se pohybuje ve výšce asi 200 km.

20:17

Uvnitř lodi během startu. Autor: TV NASA
Uvnitř lodi během startu.
Autor: TV NASA
Vše pokračuje hladce, raketa funguje přesně, jak má.

20:16 Rychlost 6 kilometrů za sekundu (k dosažení oběžné dráhy je třeba asi 8 km/s).

20:14 Ve výšce asi 170 km právě došlo k odhození druhého stupně a zážehu třetího.

20:12 Raketa odhodila již nepotřebnou záchrannou věž a aerodynamický kryt kabiny.

20:11 První stupeň, čtyři postranní motory druhého stupně, byl odhozen v rychlosti 1500 m/s.

20:10

Sojuz se pomalu vzdaluje.. Autor: NASA TV
Sojuz se pomalu vzdaluje..
Autor: NASA TV
Rychlost rakety dosáhla 500 metrů za sekundu.

20:09 Odklopení stabilizačních ramen rampy, zážeh motorů prvního i druhého stupně a START! Tři lidé různých národností míří na půl roku na stanici ISS.

20:08 Raketa přepnuta na vlastní zdroje energie, do startu již zbývají jen sekundy. První ze dvou zásobovacích ramen startovací rampy bylo odklopeno, druhé přijde na řadu 15 vteřin před startem. Vše jde hladce.

20:07 Bylo zahájeno tlakování všech nádrží plynným dusíkem kvůli lepšímu a rychlejšímu průtoku paliva do spalovacích komor motorů.

20:05 Kosmodrom Bajkonur hlásí čistý vzdušný prostor a raketu připravenou k letu.

20:04 Řízení systémů rakety bylo přepnuto na její počítače. Posádka zavírá hledí svých přilb.

20:03 Program, řídící finální operace před startem, byl aktivován. Přípravy probíhají podle plánu.

19:57 V poslední (asi) hodině příprav ke startu, kdy již posádka sedí připoutána v kabině lodi, je jí pouštěna nejrůznější hudba, za jejíhož doprovodu plní poslední úkoly před startem.

19:54 Posádka dokončuje prověrky těsnosti svých skafandrů Sokol. Skafandry by kosmonauty ochránily při případném nenadálém poklesu tlaku v kabině během startu.

19:47 Všechny přípravy pokračují podle plánu, NASA TV tak využívá příležitosti a reprízuje osobní medailonky posádky.

19:45

soyuz_final.jpg Autor: NASA

Autor: NASA
Při dnešním startu bude použita klasická raketa Sojuz ve verzi -FG. Ruské nosiče Sojuz už mají za sebou více než 1500 úspěšných startů, ať už s posádkou nebo bez. Raketa Sojuz sestává ze tří stupňů, přičemž první je tvořen čtyřmi pomocnými motory, seskupenými okolo stupně druhého (oba stupně se zažehují současně asi 10 vteřin před startem). Dosažení oběžné dráhy raketě trvá necelých 9 minut. Jako palivo používají všechny motory rakety petrolej (kerosin) a tekutý kyslík. Raketa je vysoká necelých 50 metrů, její tělo má v průměru asi 10 metrů a prázdná váží asi 305 tun (dle wikipedie). První start rakety Sojuz se uskutečnil roku 1963, první start s pilotovanou lodí o čtyři roky později. Startovat se dnes bude ze stejné rampy, kterou využil roku 1961 Jurij Gagarin.

19:43 Od rakety Sojuz jsou právě odsouvány dvě členité obslužné věže, které umožňovaly přístup k prakticky celému nosiči v době jeho pobytu na startovací rampě (od pondělí 13. 12.).

19:39 Právě došlo k odjištění záchranné věže, která by v případě havárie rakety zapálila své motorky a dopravila kabinu s posádkou do bezpečné vzdálenosti.

19:33

pad.jpg Autor: NASA TV

Autor: NASA TV
Posádka je usazena v kabině lodi již asi hodinu a půl. V jižním Kazachstánu, kde se nachází kosmodrom Bajkonur, je hluboká noc, velmi nízké teploty, hrozící sněžení kosmodrom nakonec naštěstí minulo.

19:30 Vítáme všechny příznivce kosmonautiky u online přenosu startu kosmické lodi Sojuz TMA-20 z kosmodromu Bajkonur v Kazachstánu. Doporučujeme taktéž naladit TV NASA (odkaz níže), kde běží přenos z Bajkonuru již 15 minut.
Dnešními "hlavními hrdiny" jsou velitel lodi a budoucí velitel stanice Dmitrij Kondratěv (Rusko), Catherine Colemanová (USA) a Paolo Nespoli (ESA, Itálie). Jejich start je v plánu ve 20:09:25 SEČ, ve čtvrtek 16. prosince v 1:09:25 ráno místního času v Kazachstánu.

Zdroje informací:




O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.



20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »