Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Záznam online přenosu startu lodi Sojuz TMA-20 + videa
Vít Straka Vytisknout článek

Záznam online přenosu startu lodi Sojuz TMA-20 + videa

Start Sojuzu TMA-20. Autor: Roscosmos
Start Sojuzu TMA-20.
Autor: Roscosmos
15. prosince večer jsme měli letos naposled možnost vidět vzlet lodi na vrcholku rakety Sojuz z Bajkonuru a její pomalé zmizení v noční obloze Kazachstánu. Na vlastní kůži si vzlet prožila tříčlenná, vskutku mezinárodní posádka. Start se uskutečnil ve 20:09 SEČ, náš přenos začal v 19:30.

Doporučujeme také následující video, dokumentující činnost posádky v posledních hodinách před startem.

20:35 Končíme náš přenos a děkujeme všem za pozornost. Brzy bude záznam přenosu doplněn o multimédia.

20:33 V noci na zítřek našeho času (v 0:02 a 0:39) čekají Sojuz dva ze čtyř zážehů, které upraví jeho dráhu tak, aby asi za 48 hodin dorazil ke stanici ISS. Třetí zážeh se uskuteční zítra ve 20:49 SEČ a čtvrtý v pátek. Loď by se měla se stanicí ISS spojit v pátek 17. prosince asi ve 21:12 SEČ.

20:26 Řídící středisko Moskva právě gratuluje veliteli lodi D. Kondratěvovi k úspěšnému startu. Všechno proběhlo úspěšně, posádka též dostala povolení uvolnit popruhy, kterými je připoutána do křesel.

20:18 Start dokončen. Třetí stupeň rakety byl vypnut a loď Sojuz se od něj oddělila. Nyní musí vyklopit solární panely pro výrobu energie a komunikační a navigační antény. Řízení letu právě přebírá řídící středisko Moskva. Loď se pohybuje ve výšce asi 200 km.

20:17

Uvnitř lodi během startu. Autor: TV NASA
Uvnitř lodi během startu.
Autor: TV NASA
Vše pokračuje hladce, raketa funguje přesně, jak má.

20:16 Rychlost 6 kilometrů za sekundu (k dosažení oběžné dráhy je třeba asi 8 km/s).

20:14 Ve výšce asi 170 km právě došlo k odhození druhého stupně a zážehu třetího.

20:12 Raketa odhodila již nepotřebnou záchrannou věž a aerodynamický kryt kabiny.

20:11 První stupeň, čtyři postranní motory druhého stupně, byl odhozen v rychlosti 1500 m/s.

20:10

Sojuz se pomalu vzdaluje.. Autor: NASA TV
Sojuz se pomalu vzdaluje..
Autor: NASA TV
Rychlost rakety dosáhla 500 metrů za sekundu.

20:09 Odklopení stabilizačních ramen rampy, zážeh motorů prvního i druhého stupně a START! Tři lidé různých národností míří na půl roku na stanici ISS.

20:08 Raketa přepnuta na vlastní zdroje energie, do startu již zbývají jen sekundy. První ze dvou zásobovacích ramen startovací rampy bylo odklopeno, druhé přijde na řadu 15 vteřin před startem. Vše jde hladce.

20:07 Bylo zahájeno tlakování všech nádrží plynným dusíkem kvůli lepšímu a rychlejšímu průtoku paliva do spalovacích komor motorů.

20:05 Kosmodrom Bajkonur hlásí čistý vzdušný prostor a raketu připravenou k letu.

20:04 Řízení systémů rakety bylo přepnuto na její počítače. Posádka zavírá hledí svých přilb.

20:03 Program, řídící finální operace před startem, byl aktivován. Přípravy probíhají podle plánu.

19:57 V poslední (asi) hodině příprav ke startu, kdy již posádka sedí připoutána v kabině lodi, je jí pouštěna nejrůznější hudba, za jejíhož doprovodu plní poslední úkoly před startem.

19:54 Posádka dokončuje prověrky těsnosti svých skafandrů Sokol. Skafandry by kosmonauty ochránily při případném nenadálém poklesu tlaku v kabině během startu.

19:47 Všechny přípravy pokračují podle plánu, NASA TV tak využívá příležitosti a reprízuje osobní medailonky posádky.

19:45

soyuz_final.jpg Autor: NASA

Autor: NASA
Při dnešním startu bude použita klasická raketa Sojuz ve verzi -FG. Ruské nosiče Sojuz už mají za sebou více než 1500 úspěšných startů, ať už s posádkou nebo bez. Raketa Sojuz sestává ze tří stupňů, přičemž první je tvořen čtyřmi pomocnými motory, seskupenými okolo stupně druhého (oba stupně se zažehují současně asi 10 vteřin před startem). Dosažení oběžné dráhy raketě trvá necelých 9 minut. Jako palivo používají všechny motory rakety petrolej (kerosin) a tekutý kyslík. Raketa je vysoká necelých 50 metrů, její tělo má v průměru asi 10 metrů a prázdná váží asi 305 tun (dle wikipedie). První start rakety Sojuz se uskutečnil roku 1963, první start s pilotovanou lodí o čtyři roky později. Startovat se dnes bude ze stejné rampy, kterou využil roku 1961 Jurij Gagarin.

19:43 Od rakety Sojuz jsou právě odsouvány dvě členité obslužné věže, které umožňovaly přístup k prakticky celému nosiči v době jeho pobytu na startovací rampě (od pondělí 13. 12.).

19:39 Právě došlo k odjištění záchranné věže, která by v případě havárie rakety zapálila své motorky a dopravila kabinu s posádkou do bezpečné vzdálenosti.

19:33

pad.jpg Autor: NASA TV

Autor: NASA TV
Posádka je usazena v kabině lodi již asi hodinu a půl. V jižním Kazachstánu, kde se nachází kosmodrom Bajkonur, je hluboká noc, velmi nízké teploty, hrozící sněžení kosmodrom nakonec naštěstí minulo.

19:30 Vítáme všechny příznivce kosmonautiky u online přenosu startu kosmické lodi Sojuz TMA-20 z kosmodromu Bajkonur v Kazachstánu. Doporučujeme taktéž naladit TV NASA (odkaz níže), kde běží přenos z Bajkonuru již 15 minut.
Dnešními "hlavními hrdiny" jsou velitel lodi a budoucí velitel stanice Dmitrij Kondratěv (Rusko), Catherine Colemanová (USA) a Paolo Nespoli (ESA, Itálie). Jejich start je v plánu ve 20:09:25 SEČ, ve čtvrtek 16. prosince v 1:09:25 ráno místního času v Kazachstánu.

Zdroje informací:




O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.



42. vesmírný týden 2026

42. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Ngc 6888

NGC 6888 (také známá jako mlhovina Srpek nebo Caldwell 27) je emisní mlhovina v souhvězdí Labutě vzdálená od Země přibližně 4 700 světelných let. Objevil ji William Herschel 15. září 1792. Mlhovina je tvořena rychlým hvězdným větrem z Wolfovy–Rayetovy hvězdy s označením WR 136 (HD 192163), který se sráží s pomaleji se pohybující obálkou, kterou hvězda odvrhla, když se stala rudým obrem před zhruba 250 000 lety. Výsledkem srážky je obálka a dvě rázové vlny, jedna se šíří směrem ven a druhá dovnitř. Vlna šířící se dovnitř zahřívá hvězdný vítr na teploty, při kterých vyzařuje rentgenové záření. Je to objekt s malou plošnou jasností a nachází se přibližně 2,5 stupně jihozápadně od hvězdy Sadr (γ Cygni). Při pozorování velmi pomůže astronomický mlhovinový filtr (UHC nebo OIII). Za příznivých podmínek je možné objekt s pomocí filtru zahlédnout i v dalekohledu o průměru pouhých 80 mm. Větší dalekohledy (200 mm a větší) odhalí srpkovitý tvar, který se podobá znaku euro, díky čemuž se mlhovině někdy říká anglicky „Euro sign nebula“. Ústřední hvězda WR 136 má hvězdnou velikost 7,5 a je tak pozorovatelná i triedrem. Během pár tisíciletí se plyn tvořící mlhovinu rozptýlí do okolí a mlhovina tak vyhasne. Samotná hvězda WR 136 však během 100 tisíc let vybuchne jako supernova a vytvoří tak novou ještě působivější mlhovinu

Další informace »