Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Záznam online přenosu přistání raketoplánu Discovery STS-133
Vít Straka Vytisknout článek

Záznam online přenosu přistání raketoplánu Discovery STS-133

landing.jpg Autor: NASA

Autor: NASA
Po úspěšné misi, své vůbec poslední, se legendární raketoplán Discovery definitivně vrátil na Zemi. V provozu byl celkem 26 let a nyní ukončil jeho 39. a poslední let, při kterém zakotvil na více než týden u stanice ISS a dopravil na ni nový modul. Přistání se uskutečnilo v 17:57 SEČ na Floridě, přenos začal v 16:40.

Čtěte také: Zprávy z mise STS-133, Záznam startu raketoplánu Discovery

Video převzato z kanálu NASA na youtube.com


18:07 Náš přenos nyní končí, děkujeme za vaši účast a pozornost. Raketoplán Discovery je v bezpečí zpět doma, nádherným přistáním ukončil svou poslední výpravu do vesmíru.

18:04 K letounu se vydal konvoj servisních vozidel, Discovery stojí na přistávací dráze. Posádka jej za asistence techniků a lékařů opustí asi za hodinu. Na TV NASA může být živě vysílána tradiční obchůzka raketoplánu posádkou.

17:58 "Houstone, naposledy Discovery. Zastavili jsme!" Raketoplán Discovery právě naposledy přistál, mise bezpečně skončila.

17:50

d.jpg Autor: TV NASA

Autor: TV NASA
Raketoplán již vidíme na záběrech TV NASA z místa přistání.

17:48 Discovery je 320 km od runwaye, letí rychlostí 1800 m/s.

17:47 Discovery se blíží k místu přistání, vše pokračuje podle plánu. 10 minut do přistání.

17:43 Raketoplán nyní zatáčí doleva po vykonané zatáčce doprava. Řízení přebraly elevony a zadní směrové kormidlo, trysky RCS již byly deaktivovány.

17:36 Raketoplán se pohybuje ve výšce 71 km, 3220 km od místa přistání.

17:35 Raketoplán se blíží k místu přistání a s ohnivým chvostem "prořezává" atmosféru. Zatáčí lehce doprava. Během přistávacího manévru letoun několikrát zabočí do stran a jeho dráha tedy připomíná písmeno S. Zatáčky vykonává kvůli pozbytí kinetické energie.

Příletová trasa na Floridu. Autor: TV NASA
Příletová trasa na Floridu.
Autor: TV NASA
17:25 Discovery právě vstupuje do zemské atmosféry ve výšce asi 120 km nad jižním Pacifikem.

17:15 Zbývající dvě ze tří jednotek APU, řídících hydraulické systémy, byly úspěšně spuštěny. Hydraulicky jsou řízeny např. elevony (pohyblivé konce křídel), zadní směrové kormidlo anebo vysunování podvozku.

17:09 Raketoplán právě vypouští zbytky nespáleného paliva z nádrže pro přední svazek manévrovacích motorků. Do konce letu již budou dráhu ovlivňovat pouze zadní dva svazky trysek RCS.

17:07 Discovery nyní následkem brzdícího zážehu klesá pomalu ale jistě do zemské atmosféry. Posádka jej nyní musí naorientovat pro vstup, při kterém jej bude před žárem chránit štít, sestávající z několika desítek tisíc keramických destiček.

ksc.jpg Autor: TV NASA

Autor: TV NASA
17:01 Počasí na mysu Canaveral je vskutku velmi pěkné, jak je vidět na obrázku. Discovery dosedne na dráhu Shuttle Landing Facility, což je speciální runway pro raketoplány v Kennedyho kosmickém středisku. Přistane na dráze 15, což znamená, že se k Shuttle Landing Facility bude přibližovat z jihovýchodu.

16:55 Manévr je úspěšně hotov, zážeh trval dvě minuty a 27 vteřin. Letoun zpomalil o asi 83 m/s, což je dost, aby za půl hodiny vstoupil do atmosféry.

16:52 Dva motory OMS již chrlí plameny proti směru letu. Každý z nich má tah asi 2720 kg.

16:50 Houston potvrzuje, že je vše připraveno k brzdícímu zážehu.

16:46 Brzdící manévr je v plánu v 16:52.

16:42 Raketoplán je v dobrém technickém stavu a připravuje se k zážehu, jenž jej zbrzdí a umožní vstup do atmosféry. Počasí je též příznivé. Na Floridě je skoro jasná obloha, sice fouká trochu vítr ale nepřekračuje limity.
Povolení k brzdícímu manévru bylo uděleno z Houstonu již před začátkem našeho přenosu.

16:40 Mise STS-133, poslední let raketoplánu Discovery, nám přinesl spoustu napětí a zajímavých událostí. Jmenujme např. měsíce odkladů startu kvůli prasklinkám v externí nádrži, výměnu klíčového člena posádky na poslední chvíli, napínavý start jen tři sekundy před koncem startovacího okna, nádherné přelety raketoplánu a ISS na české obloze, dva kosmické výstupy atd.
Jakkoliv to zní smutně, je čas tuto misi ukončit. Přejme posádce i letounu štěstí a sledujme návrat.

Zdroje a doporučené odkazy:




O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.



18. vesmírný týden 2025

18. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 28. 4. do 4. 5. 2025. Měsíc je v novu a bude dorůstat do první čtvrti, takže jej uvidíme na večerní obloze. Večer můžeme pozorovat Jupiter a Mars, ráno kromě jasné Venuše ještě slabý Saturn (bez prstence). Aktivita Slunce je střední. Sonda Lucy provedla průzkum a poslala fotografie planetky Donaldjohanson. Před 125 lety se narodil Jan Hendrik Oort, který předpověděl existenci sférického oblaku kometárních jader.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Slunce očima i vodíkem

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2025 obdržel snímek „Slunce očima i vodíkem“, jehož autory jsou astrofotografové Michal Šrejber a Marek Tušl   Zatmění Slunce již od pradávna vzbuzovalo v našich předcích mnohdy i divoké představy o tom, co se vlastně na obloze děje.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Leo Triplet zoom

výřez Leo Triplet (známý také jako M66 Group) je malá skupina galaxií vzdálena asi 35 milionů světelných let v souhvězdí Lva. Tato galaxie se skládá ze spirálních galaxií M65, M66 a NGC 3628

Další informace »