Úvodní strana  >  Články  >  Světelné znečištění  >  Světelné znečištění ve vizuálních symfoniích

Světelné znečištění ve vizuálních symfoniích

Limity velkoměta. Foto a kredit: Dominic Bordeauld.
Limity velkoměta. Foto a kredit: Dominic Bordeauld.
Problém světelného znečištění je našim čtenářům již velmi důvěrně znám. Potýkáme se s ním nejen v astronomii, ačkoliv na pozorování a poznání skutečně přírodní noční oblohy se nám negativně podepisuje nejvíce. S rozmachem digitální fotografie a zejména technologie tzv. timelapsů, neboli časosběrných videí, nám Martin Gembec každý měsíc může přinášet krásnější přehled astronomických video-majstrštyků nejen v této podobě. My dnes ale přinášíme pomocí tohoto druhu média pohled na dopad světelného znečištění na náš každodenní život. A nečiníme tak náhodou - za dveřmi je každoroční celosvětový projekt Globe at Night.


Co je timelapse?

Než se pustíme do videoukázek se světelným znečištěním, bylo by vhodné trošku zabřednout do této relativně nové videotechnologie. V principu jde o naskládání několika stovek až tisíců kvalitních fotografií nějaké pomalé činnosti či ud8losti za sebe ve frekvenci odpovídající formátu videa (podle formátu 25-30 snímků za vteřinu, někdy jinak). Největší snaživci pak fotoaparát snímající zvolenou sekvenci posadí na pohyblivou kolejnici, případně i pohyblivé rameno, a nastaví předem určený pohyb těchto zařízení na plánovaný čas. Pohyb je v reálu velmi pomalý, ale při tvorbě videa, které se projeví mnohonásobným zrychlením odvislým právě na frekvenci snímků, má pak člověk zdání života v jiné časové dimenzi. Výsledkem mnohadenní až mnohaměsíční práce je pak doslova vizuální symfonie obrazu, za dobrého hudebního doprovodu i zvuku. V současnu na nejkvalitnější timelapsy můžete narazit na stránce vimeo.com.

Globe at Night za dveřmi

Tímto článkem bychom vás chtěli pomaličku navnadit na blížící se (a vlastně již probíhající) celosvětovou kampaň Globe at Night. Do této kampaně se může zapojit skutečně každý. Stačí podle oblohových mapek změřit kvalitu oblohy odvislou na lokálním světelném znečíštění; konkrétně vybíráním z předvolených mapek tu, na níž počet ještě očima viditelných hvězd nejvíce odpovídá skutečnosti. V minulém roce se do projektu zapojilo 115 zemí a podařilo se nashromáždit přes neuveřitelných 60 tisíc pozorování. Podaří se letos rekord překonat? Podrobnosti včetně aktuláního pozorovacího protokolu připravujeme.

Video: Dominic Bordeauld - Limity velkoměsta

A teď už pojďme k té vizuální symfonii. První video je dílem profesionálního fotografa a tvůrce timelapsů Dominica Bordeaulda. Svým pohledem do mrazivé krásy velkoměsta nás sice obohacuje nesmírným vizuálním zážitkem z prostředí kanadských a amerických měst, avšak v závěru nám jemně ukazuje, o co nás zář nesprávně užitých svítidel připravuje. Ostatně to dle slov autora bylo také cílem. Na videu můžete postupně obdivovat precizní záběry z kanadského Montreálu a Quebecu, rovněž pak severoamerického Chicaga a Manhattanu.



Video: Christoph Malin - Mléčná dráha a svět pod ní

Jen o ždibek méně profesionální, avšak pravdě do očí mnohem více vzhížející videozáznam přináší další z dnes již uznávaných tvůrců timelapsů, Christoph Malin. Jeho video, které zde uvádíme, bylo právem jako ukázka vlivu světelného znečištění a zejména neúčelného nočního svícení použito v článku National Geographic. Máme možnost si vychutnat krásnou Mléčnou dráhu, ovšem zásah do přírody "odspod" je prostě do očí bijící. Přehlídka nás vede Dolomity, Kanárskými ostrovy i rakouskými Tyroly. Máme vůbec v Evropě ještě možnost vidět opravdu krásnou Mléčnou dráhu? Ač je to drsné, pravda je taková - nejmladší generace se do tohoto světa narodily a už jim pohled nad hlavu přijde cizí. Ani totiž netuší, o co byly vlastně připraveni...



Video: Randy Halverson - Bouře a Mléčná dráha

A abychom plynule přecestovali ze záře velkoměsta ke kráse oblohy, třetím výběrem vás rovněž pomaličku navedeme do prvních jarních a oproti současnu určitě teplejších nocí. Ani ne tak my, jako spíš Randy Halverson z projektu Dakotalapse.com. Ten se svým videem volně přeloženým "Bouře a Mléčná dráha" dokonce zvítězil minulý ročník poměrně prestižní filmové soutěže Chronos Film Festival. Video s původní hudbou složenou Simonem Wilkonsonem bylo původně jen pouhou snahou o pěkný snímek bouře a Mléčné dráhy. Nádherné scenérie z Jižní Dakoty nám připomínají, co bychom v létě spatřili na našem nebi, kdyby nebylo tak přesvícené...



Doporučujeme:
[1] Další krásné timelapsy na Vimeo.com
[2] Christophmalin.com (stránky Christopha Malina)
[3] Dominicboudreault.com (stránky Dominica Bordeaulda)
[4] Dakotalapse.com

Související:
[1] Co nového ve světelném znečištění (Jan Kondziolka)
[2] Oficiální stránky projektu Globe At Night
[3] Minulý ročník Globe At Night v ČR (Jan Píšala)




O autorovi

Petr Horálek

Petr Horálek

Narodil se v roce 1986 v Pardubicích, kde také od svých 12 let začal navštěvovat tamní hvězdárnu. Astronomie ho nadchla natolik, že se jí rozhodl věnovat profesně, a tak při ukončení studia Teoretické fyziky a astrofyziky na MU v Brně začal pracovat na Astronomickém ústavu AVČR v Ondřejově. Poté byl zaměstnancem Hvězdárny v Úpici. V roce 2014 pak odcestoval na rok na Nový Zéland, kde si přivydělával na sadech s ovocem, aby se mohl věnovat fotografii jižní noční oblohy. Po svém návratu se na volné noze věnuje popularizaci astronomie a také astrofotografii. Redakci astro.cz vypomáhal od roku 2008 a mezi lety 2009-2017 byl jejím vedoucím. Z astronomie ho nejvíce zajímají mimořádné úkazy na obloze - zejména pak sluneční a měsíční zatmění, za nimiž cestuje i po světě. V roce 2015 se stal prvním českým Foto ambasadorem Evropské jižní observatoře (ESO). Je rovněž autorem populární knihy Tajemná zatmění, která vyšla v roce 2015 v nakladatelství Albatros a popisuje právě jeho oblíbená zatmění jako jedny nejkrásnějších nebeských úkazů vůbec. V říjnu 2015 po něm byla pojmenována planetka 6822 Horálek. Stránky autora.



35. vesmírný týden 2025

35. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 8. do 31. 8. 2025. Měsíc po novu se koncem týdne objeví na večerní obloze. Ráno můžeme pozorovat všechny planety kromě Marsu. Aktivita Slunce se možná zvýší. SpaceX se chystá k 10. testu Super Heavy Starship. První stupeň Falconu 9 se chystá k 30. znovupoužití. Tato raketa má letos za sebou již více než 100 startů a v uplynulém týdnu vynesla i vojenský miniraketoplán X-37b a nákladní loď Dragon na misi CRS-33 k ISS. Před 50 lety zazářila v souhvězdí Labutě poměrně jasná nová hvězda, nova V1500 Cygni.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mlhovina Barnard 150

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš       Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 1396 Sloní chobot

IC 1396 je veľká emisná hmlovina v súhvezdí Cefea. Nachádza sa pod spojnicou hviezd alfa a zéta Cephei a je v nej aj premenná hviezda Erakis. Hmlovina zaberá oblasť s priemerom niekoľko stoviek svetelných rokov a jej svetlo k nám letí asi 3 000 rokov. Na nočnej oblohe je jej zdanlivý priemer desaťkrát väčší ako priemer Mesiaca v splne, čo je 170´ (5°). Má celkovú magnitúdu 3,0, ale je taká roztiahnutá, že voľným okom nemáme šancu ju vidieť. Hmotnosť hmloviny je odhadovaná na 12 000 hmotností Slnka. Hmlovinu vzbudzuje k žiareniu najmä veľmi hmotná a veľmi mladá hviezda HD 206267 v strede oblasti. Hviezdu obklopujú ionizované mraky vytvárajúce okolo nej vo vzdialenosti 80 až 130 svetelných rokov prstencový útvar. Sú to zvyšky molekulárneho mraku, z ktorého sa zrodila hviezda HD 206267 a ďalšie hviezdy v tejto oblasti, ktoré spolu tvoria hviezdokopu s označením Tr37. Ďalej od centrálnej hviezdy sú pásma tmavého a chladného materiálu. Známou časťou hmloviny je obrovský tmavý molekulárny mrak pomenovaný hmlovina Sloní chobot. Jej tvar vymodeloval hviezdny vietor z HD 206267. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 65x120sec. R, 63x120sec. G, 52x120sec. B, 120x60sec. L, 186x600sec Halpha, 112x600sec.+18x900sec. O3, 144x600sec. S2, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.6. až 23.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »