Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Napínavý příběh z paluby lodi ATV-3
Vít Straka Vytisknout článek

Napínavý příběh z paluby lodi ATV-3

Animace příletu lodi ATV k ISS. Autor: Onorbit.com
Animace příletu lodi ATV k ISS.
Autor: Onorbit.com
V pátek 23. března brzy ráno vzlétla z kosmodromu v Kourou evropská nákladní loď ATV-3 Edoardo Amaldi, jež v těchto dnech provádí orbitální "závody" a každý další zážeh motorů ji stále přibližuje k jejímu cíli - ke stanici ISS, ke které se má připojit v noci na čtvrtek 29. března. Ale jak známo, máloco jde bez problémů, což platí trojnásob o misi tak složitého stroje jako ATV. O víkendu pozemní týmy do řešení problému na palubě ATV zapojily dokonce i posádku stanice ISS.

Start, navedení na výchozí oběžnou dráhu i separace lodi Amaldi od posledního stupně rakety Ariane proběhly na výbornou. Poté přišlo na řadu vyklopení solárních panelů a komunikačních antén. A tady náš napínavý příběh začíná.

Řídící středisko v jihofrancouzském Toulouse zaznamenalo vyklopení antény ADB, signál ze senzoru, že anténa je zabezpečena ve vysunuté pozici, však již nepřišel.

Celý název antény je Proximity Link Antenna Boom, slovo Proximity překládáme jako blízkost, čemuž také odpovídá její účel: slouží k přímé komunikaci a synchronizaci dat při příletu ke stanici ISS. Jeden přijímač/vysílač se nachází na ISS, druhý na palubě ATV. Systém využívá posádka kosmické stanice k monitorování funkcí bezpilotního náklaďáku při jeho příletu k ISS.

Čelní pohled na loď ATV-2, šipka ukazuje anténu ADB. Autor: NASA
Čelní pohled na loď ATV-2, šipka ukazuje anténu ADB.
Autor: NASA
Tým v Toulouse vzniklou situaci konzultoval s techniky a dospěli k závěru, že chyba může být v senzoru nebo, mnohem hůře, v samotné anténě systému ADB. Někoho napadlo, že nejistotu může rozseknout vizuální kontrola antény zvenku. V sobotu, den po startu, tedy bylo rozhodnuto požádat o pomoc astronauty na ISS, zda by nepořídili HD fotografie lodi Amaldi, míjející stanici jen o asi 100 kilometrů níže, fotky by zodpověděly dotazy o poloze antény ADB. Astronauté samozřejmě pomoci neodmítli (i přes narušení volné neděle) a fotografie pořídili v neděli mezi 08:55 a 09:15 SELČ, když se ATV pohybovalo asi 104 km pod stanicí. ATV se dokonce na příkaz ze Země trochu pootočilo, aby fotografům na ISS ukázalo zlobivou anténu.

Co se však nestalo v řídícím středisku v Toulouse prakticky přesně v době, kdy na ISS vznikaly fotografie ATV? Telemetrický signál z dosud mlčícího senzoru v neděli 25. března v 09:03 SELČ ráno ohlásil, že anténa je zabezpečena ve správné pozici! Tím problém skončil.

Daniel Firre, letový ředitel ESA, který v té šťastné chvíli vedl směnu v Toulouse, později prohlásil, že příčin náhlé změny signálu ze senzoru je možných vícero, od vibrací při činnosti motorů přes zahřívání Sluncem až po možné rozmrznutí nějaké nečistoty, jež mechanismus blokovala.

"Tento signál (zabezpečení antény ADB) potvrzuje perfektní chování ATV, všechny jeho systémy fungují bezvadně a pozemní týmy jsou šťastné a věří tomuto úžasnému plavidlu," řekl Firre.

Dnes ESA přidala na blog o misi následující větičku: ATV Edoardo Amaldi si vede extrémně dobře.

Připomeňme, že spojení ATV a ISS je v plánu v noci ze středy 28. na čtvrtek 29. března v 0:32 SELČ.

Zdroje:




O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.



21. vesmírný týden 2026

21. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 5. do 24. 5. 2026. Měsíc bude v první čtvrti a na večerní obloze vytvoří pěkné seskupení s planetami Venuší a Jupiterem. V pondělí se poměrně blízko k Zemi přiblíží asi 20 metrů velká planetka. Slunce je téměř beze skvrn, ale jedna aktivní oblast o sobě dává vědět. K ISS byla vypuštěna nákladní loď Dragon 2. Očekáváme 12. testovací let Super Heavy Starship. Ke startu se chystá raketa Vega-C s misí SMILE. 70 let slaví Pavel Suchan, dlouholetý člen ČAS a tajemník Astronomického ústavu AV ČR.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »