Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Zaznamenejte s námi přechod Venuše!

Zaznamenejte s námi přechod Venuše!

Venuše přecházející přes sluneční kotouč a reliéf ptáka. Autor: AP/Kyodo
Venuše přecházející přes sluneční kotouč a reliéf ptáka.
Autor: AP/Kyodo
Zatímco hodiny tikají a Venuše se nezastavitelně blíží do prostoru mezi Slunce a pozemšťany, lidé na celém světě se precizně připravují na doslova stoletou událost - poslední přechod planety přes Slunce na dlouhých 105 let. O úkazu se internet plní množstvím informací od historických dat po obsáhlé tabulky jeho průběhu zítra 6. června na celém světě. Ani Česká astronomická společnost by nechtěla nic nechat náhodě, a tak vyzývá vás - čtenáře, abyste se do pozorování zapojili. Vaše snímky, kresby i textové postřehy budou mít bez nadsázky vysokou hodnotu pro další generace!


Zašlete nám fotky

Černý kotouček Venuše před Sluncem při přechodu 8. června 2004. Autor: David Cortner
Černý kotouček Venuše před Sluncem při přechodu 8. června 2004.
Autor: David Cortner
O tom, jak úkaz vyfotografovat, čemu se vyvarovat a na co se zaměřit, můžete již diskutovat na Astronomickém fóru. Pro amatérského fotografa není přechod Venuše přes Slunce vesměs žádnou vědeckou výzvou, nicméně obrázky, co pořídí, budou mít i tak dost velkou hodnotu. Ilustrační snímky jevu pochází ve vysoké kvalitě pouze z jediného případu - z června roku 2004. Předtím byl přechod pozorován v roce 1882, kdy klasická fotografie byla batoletem a ta digitální ještě hudbou budoucnosti. Proto jakýkoliv snímek, na němž bude černý kotouček planety na oslnivém Slunci dobře zřetelný, již ponese cejch hodnotné a v budoucnu dost možná ilustrační fotografie. Z našeho území máme jistou výhodu, že k jevu dojde při východu Slunce, kdy je naše mateřská hvězda zpravidla oslabena vlhkostí v atmosféře nad obzorem, čili v té době bude stačit fotit na velmi krátké expozice bez filtru, maximálně přes nějaké oslabující sklíčko. Samozřejmě si při tom nezapomeňte chránit zrak. Majitelé zrcadlovek a náročnějšího technického vybavení mají již zcela jistě vlastní nápady, jak úkaz zachytit. Své snímky nám pak zašlete pomocí formuláře.

I kresba se počítá!

Kresba přechodu Venuše 8. června 2004. Autor: Petr Horálek.
Kresba přechodu Venuše 8. června 2004. Autor: Petr Horálek.
Nemáte foťák? Nevadí. Pokud jste vybaveni alespoň malým dalekohledem a samozřejmě bezpečným filtrem, či možností si přes dalekohled Slunce někam promítnout, zachyťte úkaz pomocí tužky a papíru. Zejména závěrečná fáze jevu, kdy se Venušin kotouček přiblíží k vnitřnímu okraji Slunce, bude stát za to. Ovšem i záznam slunečních skvrn v době úkazu bude mít své neocenitelné kouzlo. Kreslit můžete buď klasicky zaznamenáním toho, co vidíte, nebo při projekci "obkreslit" promítnutý obraz, kresbu přeskenovat a zaslat opět přes formulář. I kresby zařadíme do připravované galerie. Poradit se můžete na Astronomickém fóru nebo na nejbližší hvězdárně.

Pište jak Dickens…

A na závěr malá lahůdka. Rádi píšete? O svém pozorování nám můžete zaslat textový záznam. Jak jste sledovali východ Slunce s černou pihou? Jak vám to nakonec (ne)zkazila oblačnost? Jaký dojem jste měli při vědomí, že tohle je pro lidstvo na 105 let poslední pohled, co právě vidíte? Když k textu připojíte i jednu fotografii z pozorování, bude to ideální. Text nemusí být nijak dlouhý - stačí 2-3 odstavce. K textu nezapomeňte připsat Vaše jméno, věk a místo pozorování. Soupis pozorování vydáme v samostatném článku, který budeme neustále aktualizovat. Své texty a k nim přiložené fotografie nám posílejte na emailovou adresu info@astro.cz.

Doufejme tedy, že nám úkaz dovolí počasí spatřit a my se staneme na víc jak století jeho posledními svědky.

Doporučujeme:
[1] Tiskové prohlášení o přechodu Venuše 6. června 2012
[2] Stránka o přechodu Venuše 6. června 2012
[3] Světová fotogalerie úkazu z roku 2004




O autorovi

Petr Horálek

Petr Horálek

Narodil se v roce 1986 v Pardubicích, kde také od svých 12 let začal navštěvovat tamní hvězdárnu. Astronomie ho nadchla natolik, že se jí rozhodl věnovat profesně, a tak při ukončení studia Teoretické fyziky a astrofyziky na MU v Brně začal pracovat na Astronomickém ústavu AVČR v Ondřejově. Poté byl zaměstnancem Hvězdárny v Úpici. V roce 2014 pak odcestoval na rok na Nový Zéland, kde si přivydělával na sadech s ovocem, aby se mohl věnovat fotografii jižní noční oblohy. Po svém návratu se na volné noze věnuje popularizaci astronomie a také astrofotografii. Redakci astro.cz vypomáhal od roku 2008 a mezi lety 2009-2017 byl jejím vedoucím. Z astronomie ho nejvíce zajímají mimořádné úkazy na obloze - zejména pak sluneční a měsíční zatmění, za nimiž cestuje i po světě. V roce 2015 se stal prvním českým Foto ambasadorem Evropské jižní observatoře (ESO). Je rovněž autorem populární knihy Tajemná zatmění, která vyšla v roce 2015 v nakladatelství Albatros a popisuje právě jeho oblíbená zatmění jako jedny nejkrásnějších nebeských úkazů vůbec. V říjnu 2015 po něm byla pojmenována planetka 6822 Horálek. Stránky autora.



25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »