Přístroj MAHLI na robotu Curiosity. Snímek Malin Space Science SystemsVe čtvrtém díle našeho miniseriálu se zaměříme na přístroj MAHLI. Zkratka vychází z názvu Mars Hand Lens Imager. V článku se dozvíte přesnější údaje a tak vás nepřekvapí, že se této kameře někdy přezdívá "digitální lupa". Našli bychom ji na konci robotické paže.
MAHLI zabírá horninu na Zemi. Snímek má 2,6x2,0cm. NASA/JPL-Caltech/Malin Space Science SystemsDetailní snímky hornin s fosíliemi, pořízené na Zemi. Lastura vlevo má délku 1,2 cm. NASA/JPL-Caltech/Malin Space Science SystemsJedná se o barevnou kameru schopnou snímat velmi detailní záběry kamenů. Díky tomu, že MAHLI může ostřit, dokáže dělat i snímky okolí roveru. Hlavním úkolem ale bude pořizovat detailní snímky vzorků – stejně jako si pozemský geolog s sebou nosí lupu, aby odhalil barvy, zlomy hornin, tvary krystalů a podobně, tak i Curiosity tohle všechno dokáže. U sedimentárních hornin totiž potřebujeme zjistit jak velká zrna ji tvoří a jaký mají tvar. Pokud mají ostré hrany, znamená to, že před dosednutím neabsolvovaly dlouhou cestu, která by je jinak obrousila – ať už by byla původcem pohybu voda, nebo vítr. Díky snímkům z MAHLI se budou moci operátoři rozhodnout, zda vzorek prozkoumají ostatními přístroji. Fotky z kamery mají rozlišení 1600 x 1200 pixelů a ukládají se na 8 GB flash paměť. Umí navíc snížit objem dat posílaných na Zemi – ze série různě zaostřených záběrů umí složit koláž, která zabírá 4x méně místa, než kdyby se posílala jedna fotka po druhé.
Kalibrační terčík pro kameru MAHLI. NASA/JPL-Caltech/Malin Space Science SystemsNa první pohled se může zdát, že MAHLI připomíná přístroje použité na MERech (Spirit a Opportunity). Ale je tu několik rozdílů – MAHLI na Curiosity snímá ve všech barvách, umí si posvítit na cíl a umí ostřit (od 22,5 mm až do nekonečna). Je také umístěn na delší paži – zvládne udělat i autoportrét vozítka. Její rozlišení je navíc téměř třikrát vyšší. Snímky mohou posloužit k vizuální kontrole stavu vědeckých přístrojů, ale umí také pořizovat časosběrná videa. Nejvíc se může k vzorku přiblížit na dva centimetry. V tu chvíli zachycuje 1 pixel jen asi 0,025 milimetru! Přičemž takto vyfotí oblast o rozměrech 2,2 x 1,7 centimetru. Jak jsme již řekli, kamera MAHLI umí ostřit. Umožňuje tak dělat snímky velkých detailů, tak i fotky z větších vzdáleností. Na vzdálenost 1 metru od předmětu má 1 pixel velikost půl milimetru, což je velmi slušný výsledek. Snímá přitom oblast širokou asi 70 centimetrů.
Zkušební snímek se zaostřením na nekonečno. Kamera se dívala z tzv. cleanroom (přípravné místnosti) skrz okno do jiné místnosti a odtud ven na letní San Diego). NASA/JPL-Caltech/Malin Space Science SystemsPokud se zkoumaný vzorek nachází ve špatných světelných podmínkách, není to pro MAHLI problém – disponuje totiž dvěma sadami bílých LED diod. Další dvojice diod vydává ultrafialové záření o vlnové délce 365 nanometrů. S jejich pomocí bude možné prokázat fluorescenci vzorků. Aby MAHLI snímala barvy tak, jak má, může využít kalibračního terčíku, který je umístěný na těle roveru. S jeho pomocí je možné kalibrovat barevné snímání, ostření, nebo UV osvětlení.
Tolik tedy ke kameře MAHLI. Další na řadě bude CheMin, které se podíváme na zoubek zítra.
Narodil se roku 1987 v Jihlavě, kde bydlí po celý život. Po maturitě na všeobecném soukromém gymnáziu AD FONTES vstoupil do regionální televize, kde několik let pracoval jako redaktor. Ve volném čase se věnoval kosmonautice. Postupně zjistil, že jej baví o tomto tématu nejen číst, ale že mnohem zajímavější je předávat tyto informace dál. Na podzim roku 2009 udělal dva velké kroky – jednak na internetu zveřejnil své první video o kosmonautice a navíc založil diskusní fórum o tomto oboru. Postupem času fórum rozrostlo o další služby a vznikl specializovaný zpravodajský portál kosmonautix.cz, který informuje o dění v kosmonautice. Rozběhla se i jeho tvorba videí na portálu Stream.cz. Pořad Dobývání vesmíru má sledovanost v desítkách tisíc a nasbíral již několik cen od Akademie věd za popularizaci vědy.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 13. 10. do 19. 10. 2025. Měsíc je vidět nad ránem a po poslední čtvrti bude ubývat k novu. Jeho světlo nebude večer rušit pozorování komet. Jasnější je C/2025 A6 (Lemmon), o něco slabší C/2025 R2 (SWAN). Planeta Saturn je vidět celou noc, Jupiter a Venuše jsou vidět nejlépe ráno. Slunce je zatím málo aktivní. SpaceX plánuje opět testovat Super Heavy Starship při letu IFT-11. Před 50 lety byla vypuštěna první plně operační geostacionární meteorologická družice GOES-1.
Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý
Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten
