Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Curiosity 7. díl: REMS

Curiosity 7. díl: REMS

Umístění přístrojů REMS na stěžni Curiosity. NASA/JPL-Caltech
Umístění přístrojů REMS na stěžni Curiosity. NASA/JPL-Caltech
Jak jsme slibovali včera, v dalším díle našeho seriálu se budeme věnovat přístroji REMS, což je zkratka z výrazu Rover Environmental Monitoring Station, což by se dalo přeložit jako stanice monitorující podmínky v okolí roveru. A tento český překlad poměrně přesně ukazuje, co od tohoto přístroje můžeme očekávat. Jeho hlavním úkolem je mapování počasí v průběhu dne a delších časových úseků.

Zařízení REMS má španělský původ a je to v podstatě meteorologická stanice zabudovaná do „krku“ vozítka. Bude sbírat například informace o rychlosti a směru větru, tlaku a vlhkosti atmosféry, teplotě a UV záření. Plán počítá s tím, že by tento přístroj každou hodinu po dobu pěti minut sbíral informace o počasí. A tak by to šlo po celý marsovský rok (cca 2 pozemské roky).

Instalace přístrojů REMS v tzv. clean-room. NASA/JPL-Caltech
Instalace přístrojů REMS v tzv. clean-room. NASA/JPL-Caltech
Údaje o větru, teplotě a vlhkosti sbírají čidla umístěná ve dvou „prstech“ na stěžni vozítka. Každý z těchto výběžků obsahuje snímač teploty vzduchu a tři senzory zajišťující snímání pohybu ve třech osách. Jelikož jsou „prsty“ od sebe vzdáleny 120°, je možné vypočítat údaje o větru i když by „krk“ bránil přímému snímání.

„Prst“ mířící vpřed navíc obsahuje měřič vlhkosti – druhý výběžek má naopak navíc infračervený detektor povrchové teploty. Senzor snímající tlak bychom našli v těle roveru za prachotěsnou přepážkou. UV senzor se nachází na horní ploše těla vozítka. Jeho úkolem je měřit šest různých vlnových délek ultrafialového spektra včetně těch, které má na starosti MRO – zatím žádná mise pracující na povrchu Marsu se nezaměřovala na komplexní měření UV záření.

 

Jeden ze dvou senzorů REMS na stěžni Curiosity. NASA/JPL-Caltech
Jeden ze dvou senzorů REMS na stěžni Curiosity. NASA/JPL-Caltech
Jeden ze dvou senzorů REMS na stěžni Curiosity. NASA/JPL-Caltech
Jeden ze dvou senzorů REMS na stěžni Curiosity. NASA/JPL-Caltech
Díky poznatkům z REMS můžeme zpřesnit naše znalosti o globální atmosféře rudé planety a rozvíjet případné teoretické scénáře jejího obydlení. Další výhodou je ověření údajů poskytovaných družicí MRO. Pozorování ukázala, že v období zimy na pólech zamrzne oxid uhličitý a změní se v suchý led. Během jara pak zase vysublimuje do atmosféry. Curiosity se bude pohybovat daleko od pólů, ale díky změnám tlaku atmosféry může tyto jevy nepřímo potvrdit. Měření teploty spolu s dalšími údaji mohou odhalit, zda tu jsou podmínky vhodné pro vznik života. Data získaná měřením teploty a vlhkosti zase zlepší naše znalosti vzájemného ovlivňování vodní páry mezi horninami a atmosférou. Očekává se, že teploty budou kolísat od -90°C do -30°C v zimě. S tím, že během „teplých dní“ by se rover mohl dočkat i teplot kolem nuly.

UV senzor přístroje REMS je umístěn na vrchní palubě. NASA/JPL-Caltech
UV senzor přístroje REMS je umístěn na vrchní palubě. NASA/JPL-Caltech
UV záření asi nemá smysl šířeji představovat – má mimořádný vliv pro případný vznik života. Díky datům z REMS mohou vědci lépe spočítat, kolik záření dopadá na povrch nyní a kolik mohlo dopadat dříve.

Data z přístroje REMS bude vyhodnocovat tým 40 španělských specialistů. Ti slibují, že by měli vydávat každý den aktuální zpravodajství – něco jako „Předpověď počasí z Marsu“ – jen s tím rozdílem, že se budou věnovat právě uplynulému dni.


Španělský příspěvek k Mars Science Laboratory. La Agencia Estatal Consejo Superior de Investigaciones Científicas (CSIC)

A na co se těšit zítra? Čeká nás přístroj RAD.

Přeložil Dušan Majer, doplnil Martin Gembec

Převzato z facebookové stránky Diskuzního fóra o kosmonautice vesmir.thos.cz

Všechny části:
1. díl: MastCam
2. díl: ChemCam
3. díl: APXS
4. díl: MAHLI
5. díl: CheMin
6. díl: SAM
7. díl: REMS
8. díl: RAD
9. díl: DAN
10. díl: MARDI




O autorovi

Dušan Majer

Dušan Majer

Narodil se roku 1987 v Jihlavě, kde bydlí po celý život. Po maturitě na všeobecném soukromém gymnáziu AD FONTES vstoupil do regionální televize, kde několik let pracoval jako redaktor. Ve volném čase se věnoval kosmonautice. Postupně zjistil, že jej baví o tomto tématu nejen číst, ale že mnohem zajímavější je předávat tyto informace dál. Na podzim roku 2009 udělal dva velké kroky – jednak na internetu zveřejnil své první video o kosmonautice a navíc založil diskusní fórum o tomto oboru. Postupem času fórum rozrostlo o další služby a vznikl specializovaný zpravodajský portál kosmonautix.cz, který informuje o dění v kosmonautice. Rozběhla se i jeho tvorba videí na portálu Stream.cz. Pořad Dobývání vesmíru má sledovanost v desítkách tisíc a nasbíral již několik cen od Akademie věd za popularizaci vědy.

Štítky: Curiosity, Mars


40. vesmírný týden 2025

40. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 29. 9. do 5. 10. 2025. Měsíc se dostává na večerní obloze do první čtvrti a dorůstá k úplňku. Dobrá viditelnost planety Saturn spadá už více do první poloviny noci. Ostatní planety, kromě merkuru s Marsem jsou vidět nejlépe ráno. A přidala se k nim i ranní kometa C/2025 A6 (Lemmon). Aktivita Slunce je nízká, skvrny menší, přesto se objevují středně silné erupce. Zajímavá kometa C/2025 A6 (Lemmon) zjasňuje na ranní obloze. Kosmická loď Dragon otestovala schopnost zvyšovat dráhu stanice ISS. Před 100 lety se narodil český astronom Zdeněk Švestka.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Bolid nad školou

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2025 obdržel snímek „Bolid nad školou“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Pecka Podíváme-li se v noci na jasnou oblohu, zaujmou nás samozřejmě zejména jasné objekty, tedy například Měsíc, pokud je tedy nad obzorem, nebo jasné planety. Ovšem i hvězdy a

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

C/2025 A6 Lemmon

Seestar S50, exp. 24x10 sek., bez úprav

Další informace »