Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Mise japonské lodi končí nouzovým odletem od kosmické stanice
Vít Straka Vytisknout článek

Mise japonské lodi končí nouzovým odletem od kosmické stanice

Loď HTV-3 za oknem ISS 27. 7. 2012. Autor: NASA
Loď HTV-3 za oknem ISS 27. 7. 2012.
Autor: NASA
Ve středu 12. září 2012 podle plánu opouštěla Mezinárodní vesmírnou stanici japonská zásobovací loď HTV-3, jež na její palubu koncem července dopravila skoro čtyři tuny nákladu. Rozloučení s orbitálním komplexem však nabralo lehce dramatický nádech, když si dosud přesně nevysvětlené problémy na palubě HTV vynutily urychlený odlet od ISS - takzvaný abort manévr.

Třetí exemplář bezpilotní japonské zásobovací lodě HTV (pokřtěný Kounotori-3 neboli Čáp-3) dosáhl svého cíle, stanice ISS, v pátek 27. července, 6 dnů po startu z japonského ostrova Tanegašima, a s sebou přivezl asi 3200 kg zásob a výbavy pro astronauty a 450 kg nehermetizovaného nákladu ve formě dvou vědeckých přístrojů, jež byly z nehermetizované sekce lodi vyloženy robotickou paží počátkem srpna (zajímavá událost, leč tehdy řádně zastíněná přistáním roveru Curiosity na Marsu).

Odlet lodi Kounotori ze spodního portu modulu Node-2 (Harmony) byl původně stanoven na 6. září, nicméně neplánovaná kosmická vycházka o pouhý den dříve (náprava předchozího neúspěchu při instalaci náhradní jednotky MBSU) a zaneprázdněnost astronautů jinými věcmi si vynutila lehké prodloužení mise.

HTV-3 po uvolnění robotickou paží 12. 9. 2012. Autor: spaceflightnow.com
HTV-3 po uvolnění robotickou paží 12. 9. 2012.
Autor: spaceflightnow.com
Ve středu 12. září přišlo definitivní rozloučení. Ve 13:50 SELČ astronauti Aki Hošide (Japonsko) a Joe Acaba (USA) sejmuli Čápa ze stykovacího portu pomocí 17,5metrové staniční kanadské robotické paže (stejně jako komerční Dragon) a v 17:50 loď robotickou paží uvolnili k samostatnému letu asi 10 metrů od stanice. A v tomto bodě skončil hladký běh věcí.

O několik minut později HTV-3 zažehla své motory a začala se rychle vzdalovat kosmické stanici. Řekli byste si, tak to má přece být. Jenže: zážeh, který zahájil rychlejší separaci lodě než obyčejně, byl podle NASA abort, neboli nouzový čin, vynucený nějakým větším problémem. HTV, stejně jako ostatní lodě, má řídící počítač, který takové kroky dělá automaticky, aby zabránil případné kolizi hůře ovladatelné lodě s 450tunovou ISS o rozloze fotbalového hřiště.

Dle NASA abort vyvolal výpadek počítače In/Out Computer 2 na palubě HTV. Vše ostatní však již potom šlapalo spolehlivě, abortový zážeh poslal loď urychleně do bezpečné vzdálenosti od ISS a japonským letovým kontrolorům se později podařilo obnovit telemetrický tok z lodi Kounotori na Zemi skrze jiný počítač.

V těchto chvílích zůstává zbytek mise HTV-3 platný dle původního plánu. V pátek 14. září v 06:51 SELČ má loď provést brzdící manévr a v 07:24 vstoupit do atmosféry, načež zanikne s nákladem odpadu ze stanice a její trosky dopadnou do vod odlehlé části Tichého oceánu.

Data o průletu atmosférou (pozici, zrychlení nebo teplotu) budou nahrávat dvě palubní zařízení, jejichž údaje by mohly v budoucnu pomoci při konstrukci lodí a umožní preciznější zvládání přistávacích nebo "zanikacích" manévrů v zemské atmosféře.

Testované ryby Medaka uvnitř nového přístroje AQH. Autor: NASA
Testované ryby Medaka uvnitř nového přístroje AQH.
Autor: NASA
Třetí kosmický čáp opustil stanici ISS po 47denním pobytu, během kterého z jeho útrob posádka stanice kromě tradičních položek jako je jídlo, léky nebo oblečení, vyložila i vědecké přístroje. Například speciální akvárium pro studium dopadů beztížného stavu na rybí organismus, novou speciální kameru pro pozorování Země, pět malých satelitů CubeSat a nové japonské zařízení na jejich vypouštění na samostatnou dráhu z kosmické stanice počínaje letošním podzimem. Mezi nákladem, vyloženým robotickou paží na vnější platformu japonské laboratoře Kibo najdeme americký experiment, který by mohl pomoci ve vývoji menších a výkonnějších komunikačních zařízení kosmických lodí, a japonské víceúčelové zařízení pro sledování plasmy a blesků v zemské atmosféře, sbírání dat pro vývoj nafukovacích kosmických systémů a testování komerčního HDTV vybavení v kosmickém prostoru.

HTV-3 je třetím z nejméně sedmi plánovaných exemplářů bezpilotní zásobovací lodě, která představuje japonský příspěvek do provozu Mezinárodní kosmické stanice. Je však pravděpodobné, že budou vyjednány ještě další mise HTV, které pomohou udržet stanici v provozu minimálně do roku 2020.

Zdroj:

Spaceflightnow.com; středa 12. 9. 2012




O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.

Štítky: ISS


19. vesmírný týden 2025

19. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »