Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Kometa Lovejoy už i na večerní obloze

Kometa Lovejoy už i na večerní obloze

Kometa Lovejoy u oje Velkého vozu. Autor: Petr Horálek.
Kometa Lovejoy u oje Velkého vozu.
Autor: Petr Horálek.
Právě dnes se celý svět nechává unášet fascinujícím dramatem komety ISON nad nemilosrdným slunečním povrchem. Přežije jádro komety? A když ne, rozpadne se alespoň až po přísluní, abychom se dočkali "bezhlavé" vlasatice na ranní obloze? Dozvíme se za pár hodin. Do té doby ovšem s jistotou můžeme zvát na pohled k jiné kometě - C/2013 R1 Lovejoy. Ta se shodou okolností právě v těchto dnech dostává do maxima své jasnosti (okolo 4,5 magnitudy), zároveň na večerní oblohu a rovněž do nejlepšího období - když vůbec neruší Měsíc.

Kometu objevil známý australský astronom a hledač komet Terry Lovejoy 7. září letošního roku. Šťastný lovec komet si tak na své konto připsal už 4. úlovek a opět viditelný pouhýma očima. Oproti očekávané vlasatici ISON se zdaleka neměla dostat až k takovým hodnotám své jasnosti, za níž vděčíme aktivitě v komě komety. Díky velmi příznové geometrii dráhy lze ovšem kometu pohodlně vyhledat už měsíc a půl malými přístroji na časné ranní obloze velmi vysoko nad obzorem. A aby toho nebylo málo, právě v těchto dnech se kometa pomalu stěhuje na večerní oblohu.

Kometa Lovejoy a Velký vůz. Autor: Alan Dyer.
Kometa Lovejoy a Velký vůz.
Autor: Alan Dyer.
Nejjasnější bude kometa v následujících dnech, kdy se postupně přesune z Honících psů přes severní cíp Pastýře do Severní koruny (na počátku prosince) a Herkula. Situace je dokonce tak příjemná, že pro vyhledání komety nepotřebujeme nutně detailní mapu - do konce týdne stačí vyhlížet malým dalekohledem mezi pátou a šestou večerní hodinou severozápadní obzor nalevo od oje známého asterismu "Velkého vozu". Měsíc se pomalu odsouvá do novu a rušit svým svitem začne na večerní obloze přibližně až od 8. prosince.

Ačkoliv se nejedná o výraznou kometu, jakou bychom si přáli od dob vlasatice Hale-Bopp, lepších podmínek pro sledování komety jsme se již dlouho nenabažili. Kometa je už při pohledu malým dalekohledem - triedrem či binokulárem - patrná jako kulová mlhavá skvrnka. Až na opravdu tmavé obloze se dá bez obtíží pozorovat poměrně dlouhý ohon, jehož výsostná délka okolo 5° (deseti úplňků naskládaných vedle sebe) vynikne až na fotografii. V České republice je kometa viditelná po dlouhý čas noci - několik hodin po západu Slunce nízko nad severozápadem a dalších několik hodin před východem Slunce vysoko nad východním obzorem (na konci příštího týdne zapadne za obzor jen na 4 hodiny - před devátou večerní do první hodiny ranní). Jedině nepříznivé počasí tak může pohled ke kometě zmařit.

Pokud tedy kometa ISON nepřežije svůj dnešní průlet kolem Slunce, nebude to až takové zklamání. Na druhou stranu - přežije-li, obě komety se na obloze fotogenicky setkají, byť za silného svitu Měsíce v noci z 19. na 20. prosince v Herkulovi a Severní koruně, kde je bude dělit asi 10°. Zatímco kometa ISON se v té době bude k Zemi blížít (přízemím by měla proletět 26. prosince), Lovejoy se v té době již s námi začne pomalu loučit. Využijte proto následujících dnů...

Převzato: Hvězdárna v Úpici

Doporučujeme:
[1] O kometě Lovejoy na stránkách Seiichi Yoshidy
[2] Vyhledávací mapky současných komet na webu SMPH
[3] Galerie čtenářů Astro.cz
[4] Světová galerie komety Lovejoy




O autorovi

Petr Horálek

Petr Horálek

Narodil se v roce 1986 v Pardubicích, kde také od svých 12 let začal navštěvovat tamní hvězdárnu. Astronomie ho nadchla natolik, že se jí rozhodl věnovat profesně, a tak při ukončení studia Teoretické fyziky a astrofyziky na MU v Brně začal pracovat na Astronomickém ústavu AVČR v Ondřejově. Poté byl zaměstnancem Hvězdárny v Úpici. V roce 2014 pak odcestoval na rok na Nový Zéland, kde si přivydělával na sadech s ovocem, aby se mohl věnovat fotografii jižní noční oblohy. Po svém návratu se na volné noze věnuje popularizaci astronomie a také astrofotografii. Redakci astro.cz vypomáhal od roku 2008 a mezi lety 2009-2017 byl jejím vedoucím. Z astronomie ho nejvíce zajímají mimořádné úkazy na obloze - zejména pak sluneční a měsíční zatmění, za nimiž cestuje i po světě. V roce 2015 se stal prvním českým Foto ambasadorem Evropské jižní observatoře (ESO). Je rovněž autorem populární knihy Tajemná zatmění, která vyšla v roce 2015 v nakladatelství Albatros a popisuje právě jeho oblíbená zatmění jako jedny nejkrásnějších nebeských úkazů vůbec. V říjnu 2015 po něm byla pojmenována planetka 6822 Horálek. Stránky autora.



18. vesmírný týden 2025

18. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 28. 4. do 4. 5. 2025. Měsíc je v novu a bude dorůstat do první čtvrti, takže jej uvidíme na večerní obloze. Večer můžeme pozorovat Jupiter a Mars, ráno kromě jasné Venuše ještě slabý Saturn (bez prstence). Aktivita Slunce je střední. Sonda Lucy provedla průzkum a poslala fotografie planetky Donaldjohanson. Před 125 lety se narodil Jan Hendrik Oort, který předpověděl existenci sférického oblaku kometárních jader.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Slunce očima i vodíkem

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2025 obdržel snímek „Slunce očima i vodíkem“, jehož autory jsou astrofotografové Michal Šrejber a Marek Tušl   Zatmění Slunce již od pradávna vzbuzovalo v našich předcích mnohdy i divoké představy o tom, co se vlastně na obloze děje.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Leo Triplet zoom

výřez Leo Triplet (známý také jako M66 Group) je malá skupina galaxií vzdálena asi 35 milionů světelných let v souhvězdí Lva. Tato galaxie se skládá ze spirálních galaxií M65, M66 a NGC 3628

Další informace »