Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Kometa Lovejoy už i na večerní obloze

Kometa Lovejoy už i na večerní obloze

Kometa Lovejoy u oje Velkého vozu. Autor: Petr Horálek.
Kometa Lovejoy u oje Velkého vozu.
Autor: Petr Horálek.
Právě dnes se celý svět nechává unášet fascinujícím dramatem komety ISON nad nemilosrdným slunečním povrchem. Přežije jádro komety? A když ne, rozpadne se alespoň až po přísluní, abychom se dočkali "bezhlavé" vlasatice na ranní obloze? Dozvíme se za pár hodin. Do té doby ovšem s jistotou můžeme zvát na pohled k jiné kometě - C/2013 R1 Lovejoy. Ta se shodou okolností právě v těchto dnech dostává do maxima své jasnosti (okolo 4,5 magnitudy), zároveň na večerní oblohu a rovněž do nejlepšího období - když vůbec neruší Měsíc.

Kometu objevil známý australský astronom a hledač komet Terry Lovejoy 7. září letošního roku. Šťastný lovec komet si tak na své konto připsal už 4. úlovek a opět viditelný pouhýma očima. Oproti očekávané vlasatici ISON se zdaleka neměla dostat až k takovým hodnotám své jasnosti, za níž vděčíme aktivitě v komě komety. Díky velmi příznové geometrii dráhy lze ovšem kometu pohodlně vyhledat už měsíc a půl malými přístroji na časné ranní obloze velmi vysoko nad obzorem. A aby toho nebylo málo, právě v těchto dnech se kometa pomalu stěhuje na večerní oblohu.

Kometa Lovejoy a Velký vůz. Autor: Alan Dyer.
Kometa Lovejoy a Velký vůz.
Autor: Alan Dyer.
Nejjasnější bude kometa v následujících dnech, kdy se postupně přesune z Honících psů přes severní cíp Pastýře do Severní koruny (na počátku prosince) a Herkula. Situace je dokonce tak příjemná, že pro vyhledání komety nepotřebujeme nutně detailní mapu - do konce týdne stačí vyhlížet malým dalekohledem mezi pátou a šestou večerní hodinou severozápadní obzor nalevo od oje známého asterismu "Velkého vozu". Měsíc se pomalu odsouvá do novu a rušit svým svitem začne na večerní obloze přibližně až od 8. prosince.

Ačkoliv se nejedná o výraznou kometu, jakou bychom si přáli od dob vlasatice Hale-Bopp, lepších podmínek pro sledování komety jsme se již dlouho nenabažili. Kometa je už při pohledu malým dalekohledem - triedrem či binokulárem - patrná jako kulová mlhavá skvrnka. Až na opravdu tmavé obloze se dá bez obtíží pozorovat poměrně dlouhý ohon, jehož výsostná délka okolo 5° (deseti úplňků naskládaných vedle sebe) vynikne až na fotografii. V České republice je kometa viditelná po dlouhý čas noci - několik hodin po západu Slunce nízko nad severozápadem a dalších několik hodin před východem Slunce vysoko nad východním obzorem (na konci příštího týdne zapadne za obzor jen na 4 hodiny - před devátou večerní do první hodiny ranní). Jedině nepříznivé počasí tak může pohled ke kometě zmařit.

Pokud tedy kometa ISON nepřežije svůj dnešní průlet kolem Slunce, nebude to až takové zklamání. Na druhou stranu - přežije-li, obě komety se na obloze fotogenicky setkají, byť za silného svitu Měsíce v noci z 19. na 20. prosince v Herkulovi a Severní koruně, kde je bude dělit asi 10°. Zatímco kometa ISON se v té době bude k Zemi blížít (přízemím by měla proletět 26. prosince), Lovejoy se v té době již s námi začne pomalu loučit. Využijte proto následujících dnů...

Převzato: Hvězdárna v Úpici

Doporučujeme:
[1] O kometě Lovejoy na stránkách Seiichi Yoshidy
[2] Vyhledávací mapky současných komet na webu SMPH
[3] Galerie čtenářů Astro.cz
[4] Světová galerie komety Lovejoy




O autorovi

Petr Horálek

Petr Horálek

Narodil se v roce 1986 v Pardubicích, kde také od svých 12 let začal navštěvovat tamní hvězdárnu. Astronomie ho nadchla natolik, že se jí rozhodl věnovat profesně, a tak při ukončení studia Teoretické fyziky a astrofyziky na MU v Brně začal pracovat na Astronomickém ústavu AVČR v Ondřejově. Poté byl zaměstnancem Hvězdárny v Úpici. V roce 2014 pak odcestoval na rok na Nový Zéland, kde si přivydělával na sadech s ovocem, aby se mohl věnovat fotografii jižní noční oblohy. Po svém návratu se na volné noze věnuje popularizaci astronomie a také astrofotografii. Redakci astro.cz vypomáhal od roku 2008 a mezi lety 2009-2017 byl jejím vedoucím. Z astronomie ho nejvíce zajímají mimořádné úkazy na obloze - zejména pak sluneční a měsíční zatmění, za nimiž cestuje i po světě. V roce 2015 se stal prvním českým Foto ambasadorem Evropské jižní observatoře (ESO). Je rovněž autorem populární knihy Tajemná zatmění, která vyšla v roce 2015 v nakladatelství Albatros a popisuje právě jeho oblíbená zatmění jako jedny nejkrásnějších nebeských úkazů vůbec. V říjnu 2015 po něm byla pojmenována planetka 6822 Horálek. Stránky autora.



22. vesmírný týden 2026

22. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »