Profesor Zdeněk Kopal Autor: Česká astronomická společnostČeská astronomická společnost, Město Litomyšl a Astronomický ústav Univerzity Karlovy vás srdečně zvou na pietní shromáždění k uctění památky prof. Zdeňka Kopala, které se uskuteční na Vyšehradském hřbitově Slavín v Praze v pátek 4. dubna 2014 od 10 hodin (v den 100. výročí narození Zdeňka Kopala).
Na shromáždění promluví starosta města Litomyšl Michal Kortyš, RNDr. Jiří Grygar, CSc. za Českou astronomickou společnost a Doc. RNDr. Martin Šolc, CSc. za Matematicko fyzikální fakultu Univerzity Karlovy.
V závěru shromáždění budou k hrobu profesora Zdeňka Kopala položeny věnce institucí, jež se podílejí na připomínce života a díla předního českého badatele a horlivého vlastence.
Michal Kortyš, starosta Litomyšle
Ing. Jan Vondrák, DrSc., předseda České astronomické společnosti
Plakát k oslavě 100. výročí narození Zdeňka Kopala Autor: Česká astronomická společnostProfesor Zdeněk Kopal se narodil 4. dubna 1914 v Litomyšli. Vystudoval přírodovědeckou fakultu UK v Praze a absolvoval postgraduální studia ve Velké Británii, kde ho zastihla II. světová válka. Během války působil na Harvardově univerzitě a M. I. T. v Cambridgi a počítalo se s tím, že po skončení války převezme katedru astronomie přírodovědecké fakulty UK v Praze. Vinou komunistického převratu v únoru 1948 k tomu však nedošlo a profesor Kopal přijal nabídku na založení katedry astronomie Univerzity v Manchesteru ve Velké Británii, na které působil až do své smrti v roce 1993.
Kdykoli to však bylo možné, navštěvoval rodnou zemi a udržoval těsné kontakty s našimi astronomy i za svízelných podmínek komunistické cenzury. Po převratu v roce 1989 navštívil také rodnou Litomyšl a převzal zde čestné občanství města. Byl rovněž zvolen čestným členem České astronomické společnosti a je po něm pojmenována planetka číslo 2628. V anketě českých astronomů o nejvýznamnějším českém astronomovi XX. století s velkou převahou zaujal první místo. Proslavil se svými pracemi v oboru výzkumu těsných dvojhvězd, výzkumu Měsíce (příprava amerického programu Apollo) a v numerické matematice. Napsal velkou řadu monografií a spoustu vynikajících vědeckých prací. Založil a řídil mezinárodní vědecké astronomické časopisy a vychoval řadu odborníků nejen v USA a Velké Británii, ale také v zemích třetího světa.
Redakce Astro.cz je tu od roku 1995, kdy stránky založil Josef Chlachula. Nejaktivnějším přispěvovatelem je od roku 2003 František Martinek. Šéfredaktorem byl v letech 2007 - 2009 Petr Kubala, v letech 2010 - 2017 Petr Horálek, od roku 2017 je jím Petr Sobotka. Zástupcem šéfredaktora je astrofotograf Martin Gembec. Facebookovému profilu ČAS se z redakce věnuje především Martin Mašek a o Instagram se starají především Jan Herzig, Adam Denko a Zdeněk Jánský. Nejde o výdělečný portál. O to více si proto vážíme Vaší spolupráce! Kontakty na členy redakce najdete na samostatné stránce.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 28. 4. do 4. 5. 2025. Měsíc je v novu a bude dorůstat do první čtvrti, takže jej uvidíme na večerní obloze. Večer můžeme pozorovat Jupiter a Mars, ráno kromě jasné Venuše ještě slabý Saturn (bez prstence). Aktivita Slunce je střední. Sonda Lucy provedla průzkum a poslala fotografie planetky Donaldjohanson. Před 125 lety se narodil Jan Hendrik Oort, který předpověděl existenci sférického oblaku kometárních jader.
Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2025 obdržel snímek „Slunce očima i vodíkem“, jehož autory jsou astrofotografové Michal Šrejber a Marek Tušl
Zatmění Slunce již od pradávna vzbuzovalo v našich předcích mnohdy i divoké představy o tom, co se vlastně na obloze děje.
výřez
Leo Triplet (známý také jako M66 Group) je malá skupina galaxií vzdálena asi 35 milionů světelných let v souhvězdí Lva. Tato galaxie se skládá ze spirálních galaxií M65, M66 a NGC 3628