Vyhledávání v článcích
Deep Space 1 a planetka Braille
Sonda Deep Space 1 určená k testování nových technologií pro kosmické projekty 21. století splnila už většinu svýchúkolů. Nyní ji čeká poslední, kterým je těsný průlet kolem planetky označené 1992 KD a teprve nedávno pojmenovanéBraille po vynálezci slepeckého písma, Francouzovi Louisi Braillem. Experimentální navigační systém zvaný AutoNav vede sondu k planetce rychlostí 56 000 km/hod. Sonda se pohybuje v rovině ekliptiky, planetka přiletí "zdola" o něco větší rychlostí, takže ve skutečnosti vlastně planetka dožene sondu. K přiblížení na pouhých 15 km dojde dnes v 6:46 hod. LSEČ.Během průletu budou v provozu dva přístroje na palubě sondy, kamera, která pořídí černo-bílé a infračervené snímky asteroidua spektrometr, který zaznamená 3D rozdělení plazmy v okolí tělesa. Jednou z mála znalostí, které dnes vědci o planetce mají,je je její předpokládaný průměr mezi 1 až 5 km.Zdroj: JPL press release z 28. července 1999
Nejrychleji rotující planetka
Maličká 30m planetka 1998 KY26 byla důkladně sledována pozemskými dalekohledy a radary během blízkého průletu kolem Země v červnu loňského roku. Ukázalo se, že má zdaleka nejkratší rotační periodu ze všech známých planetek.K východu či západu Slunce zde dochází každých 5 minut, planetka se totiž otočí kolem své osy jednou za 10,7 minuty. Zvlaštníje i její sférický tvar, který je typický pro velká tělesa, ale ne pro tak malé planetky. Krátká rotační perioda i tvar jsou zřejmě důsledkem srážky, při které planetka vznikla. Ukázalo se také, že složením je podobná uhlíkatým chondritům, které obsahujíorganické materiály a také 10-20% vody. Planetka by se mohla v budoucnosti stát jakousi kolonizační oázou, protože bude snadno přístupná kosmickým lodím. Na pozorovací kampani se podílely radary sitě DSN v Kalifornii a optické dalekohledyv Arizoně, Kalifornii, na Havaji a v Ondřejově!Zdroj: JPL press release z 22. července 1999
Observatoř Chandra vypuštěna
Pouhých sedm hodin po pátečním startu splnila posádka raketoplánu STS-93 Columbia hlavní úkol mise a z nákladovéhoprostoru raketoplánu vypustila rentgenovou observatoř Chandra. Poté se raketoplán od observatoře vzdálil a zážeh prvního stupně rakety IUS vynesl Chandru na eliptickou dráhu. Následoval zážeh druhého stupně IUS a první z pětice plánovanýchzážehů motorů samotné observatoře, které ji navedly na vyšší eliptickou dráhu 1250 - 71800 km nad Zemí. V průběhu následujích14 dnů se uskuteční zbývající 4 zážehy, které observatoř navedou na konečnou pozorovací dráhu. Posádka raketoplánu mezitímprováděla některé další expetimenty jako např. pozorování pomocí UV dalekohledu SWUIS nebo některé biologické pokusy s růstem rostlin. Přistání Columbie je plánováno na úterý.Zdroj: Chandra X-ray observatory News
Raketoplán Columbia odstartoval
Třetí pokus o start raketoplánu Columbia uskutečněný dnes ráno v 6h 31m SELČ byl úspešný a raketoplán může splnithlavní úkol své mise, tj. vypustit rentgenový dalekohled Chandra. Během startu nastaly dva problémy, které vedlyk tomu, že raketoplán dosáhl nižší oběžné dráhy (o 11.3 km) než bylo plánováno. Jednak to byl zkrat, který vedl k dočasné ztrátě kontroly nad dvěma ze tří hlavních motorů několik sekund po startu a jednak byl hlavní motor vypnut o něco dříve nežbylo plánováno z důvodu vyčerpání tekutého kyslíku. K dorovnání výšky nad Zemí bude použit motor raketoplánu. První pokuso start se uskutečnil 20. 7. a byl přerušen 7 sekund před zážehem kvůli chybnému hlášení jednoho senzoru, druhý pokus 22. 7.byl zrušen kvůli špatnému počasí. Let STS-93 je vůbec prvním letem jemuž velí žena. Velitelkou výpravy je EileenCollinsová.Zdroj: SpaceViews ze dne 23. července.
Turínská stupnice
Planetární astronomové vymysleli novou pomůcku pro ohodnocení nebezpečí možnosti srážky naší planety s některou planetkou.Jedná se o obdobu Richterovy stupnice hodnotící sílu zemětřesení. Také tato tzv. Turínská stupnice, pojmenovaná podlemísta konání konference, na které byla poprvé zveřejněna, má deset stupňů. Nula znamená, že není žádná šance na srážku se Zemí, desítka globální katastrofu. Blízká setkání dostávají stupně dva až sedm, od "případů zasluhujících pozornost" po "případy ohrožení". Jisté kolize mají pak hodnoty 8 až 10 podle energie impaktu, která způsobí lokální, regionální či globální katastrofu. Dosud nebyly objeveny planetky, které by dosáhly hodnoty vyšší než je jedna. Některé z nich byly později překlasifikovány jako stupeň nula. Autorem stupnice je Dr. Richard P. Binzel.Zdroj: NASA Press release 99-83 ze dne 22. července.
Před 30 lety vstupil člověk na Měsíc
Právě dnes si celý svět připomíná 30. výročí prvního přistání kosmické lodi s lidskou posádkou na povrchu Měsíce. LoďApollo 11 odstartovala na cestu k Měsíci 16. července 1969 pomocí obří rakety Saturn V a o tři dny pozdějidorazila k Měsíci. Lunární modul se oddělil od velitelské sekce, ve které zůstal Michael Collins 20. července a po 2,5hodinách přistál v Moři klidu. O 6,5 hodiny později vstoupil Neil Armstrong na povrch Měsíce a pronesl památný výroko "malém kroku a velkém skoku". Byly 3 hodiny 56 minut 21 sekund SEČ 21. července 1969. O čtvrt hodiny později jej následoval i Buzz Aldrin. Oba strávili na Měsíci 21 hodin, z toho 2 hodiny a 16 minut se nacházeli mimo lunární modul. Během procházek nasbírali mj. 23 kg měsíčních hornin. Poté lunární modul Eagle odstartoval z povrchu Měsíce a opět se spojil s velitelskou sekcí. Výprava byl zakončena úspěšným přistáním 24. července.Zdroj: Stránky NASA věnované výročí
Progress se spojil s Mirem
Ruská nákladní kosmická loď Progress M-42 se včera odpoledne v 19:53 LSEČ spojila s orbitální stanicí MIR.Loď přivezla vodu, potraviny a další zásoby pro poslední posádku stanice, mj. také nový navigační systém, který umožní jejířízený zánik. Bez něj by se opuštěná stanice zřítila na zemský povrch. Startu Progressu 16. července předcházelo napětí meziRuskem a Kazachstánem, který pozastavil starty raket z kosmodromu Bajkonur. Stalo se tak po neúspěšném pokusu o vypuštění vojenského satelitu Raduga. Rusko by mělo platit ročně 115 miliónů US$, ale jeho současný dluh jen za kosmodrom činí 300 miliónů US$. Rusové uváděli, že když se nepodaří nákladní loď vypustit do 20. července, bude nutné, aby se posádka z Miru evakuovala a stanice se brzy stane neovladatelnou.Zdroj: SpaceViews ze 17. a 18. července
HST sledoval kolidující galaxie
Hubble Space Telescope (HST) přinesl snímky více než tuctu velmi vzdálených kolidujících galaxií nacházejících sev kupě galaxií označené MS1054-03, která leží ve vzdálenosti 8 miliard světelných roků. Dohromady astronomové zkoumali81 galaxií z této kupy a 13 z nich jsou pozůstatky srážek galaxií nebo přímo páry právě kolidujících galaxií. Pozorování dokazují,minimálně v několika případech, že obří galaxie se formují při kolizích menších galaxií, v "generace po generaci" nekončícím příběhu. To podporuje předpovědi teorie Velkého třesku, podle kterých právě velké galaxie vznikají postupným splýváním menších.Zdroj: STScI Press release z 15. července.
Nova Aquilae 1999
Japonec Akihiko Tago objevil na snímcích pořízených během 13. července novu v souhvězdí Orla. Její souřadnice jsou podleněj R.A. = 19h 07m 40s, De = +12o 32'.2. Tago také poznamenal, že objekt nenalezl na svých snímcích dané oblasti pořízených5. a 9. července s limitní magnitudou 11, resp. 10,5. Ze snímku pořízeného o den později určil, že její jasnost je 8,9 magnitudy.Přesnější poziční měření ze CCD snímků udávají polohu R.A = 19h 07m 36s.90, Decl. = +12o 31' 26".2. (červenec 14.513).Nejbližšími hvězdami k této poloze jsou podle Digital Sky Survey hvězda 18. magnitudy ležící 4'' severovýchodně a rudá hvězda(R = 16,4) nacházející se 8'' jihozápadně od dané polohy.Zdroj: IAU Circular No. 7223 ze 14. července.
Planetka 1999 AN10 Zemi neohrozí
Před několika měsíci se objevilo varování před možností srážky Země s planetkou 1999 AN10 v příštím století. Nedávnose podařilo dvěma německým amatérům dohledat snímky této planetky pořízené při jejím přiblížení k Zemi před 44 lety. Nová data vedla k podstatnému zpřesnění dráhy podezřelé planetky, jejíž elementy byly předtím stanoveny na základě několika měsícůpozorování. O tom, jaké toto zpřesnění je, svědčí následující údaje. K prvnímu "nebezpečnému" přiblížení mělo dojít v roce2039, minimální vzdálenost by činila 32 600 km, kdežto podle nových dat, proletí planetka ve vzdálenosti více než 10x větší,390 000 km od Země. Ještě markantnější je změna polohy pro rok 2044, kdy předchozí analýza udávala pravděpodobnostsrážky se Zemí 1:500 000. Nyní je zřejmé, že se v tuto dobu bude planetka nacházet na opačné straně Slunce ve vzdálenosti320 miliónů kilometrů.Zdroj: www.spacenews.com ze 13. července.
Impakt v zátoce Chesapeake
Před 35 milióny let dopadl do Atlantského oceánu v místě kde je dnes ústí zátoky Chesapeake obrovský kamenný nebo ledový objekt a vytvořil 90 km široký kráter v mělkém mořském dně. Do atmosféry se uvolnilo obrovské množství materiálua zvedly se obrovské vlny tsunami o výšce téměř 700 metrů. Dnes je kráter pohřben pod 150 - 400 metrů silnou vrstvou písku,bahna a jílu. Dopadající těleso mělo průměr mezi 3 a 5 km. Jedná se o jeden z mála zdokumentovaných mořských kráterů na světě. Je například mnohem přístupnější než kráter na pobřeží Mexika, jehož vznik pravděpodobně vedl k mohutnému vymíránídruhůů včetně dinosaurů. Objev kráteru Chesapeake pomohl vysvětlit řadu neobvyklých znaků, které byly zaznamenány v této oblasti, jako je slaná podzemní voda, zemětřesení podél obvodu kráteru a neobvyklé tempo zvedání úrovně mořské hladiny.Průzkumné práce v dané oblasti budou nadále pokračovat.Zdroj: U. S. Geological Survey Press release ze 7. července
a Explorezone.com ze 7. července.
Třetí muž na Měsíci zahynul
Charles P. Conrad, v pořadí třetí člověk, který se procházel po povrchu Měsíce, zemřel 9. července na následky zranění při nehodě na motocyklu. Bylo mu 69 let. Conrad vešel do historie 19. listopadu 1969, kdy jako velitel lodě Apollo 12 přistál spolu s A. Beanem na Měsíci. Během 8 hodinového pobytu zde umístnili řadu měřících přístrojů,nasbírali přes 30 kg měsíčních hornin a také vyjmuli kameru ze sondy Surveyor 3, která nedaleko přistála o dva rokydříve. Conrad se stal astronautem v roce 1962, v srpnu 1965 strávil 8 dní na palubě Gemini 3 spolu s G. Cooperem a dále velel letu Gemini 11 v září 1966. Naposledy se do vesmíru podíval jako velitel první posádky orbitální staniceSkylab v roce 1973. Spolu s Paulem Weitzem a Josephem Kerwinem zde pobyli 28 dnů a vlastně stanici zachránili,protože kvůli problémům při startu byla její další existence velmi ohrožena. Conradova smrt přišla pouhých 11 dnů před30. výročím prvního přistání na Měsíci.Zdroj: NASA News z 9. července.
Sondy ke kometě a k Merkuru
Deep Impact a Messenger, tak se jmenují další dvě mise z amerického programu "levných, rychlých a lepších" sond, programu Discovery, které byly vybrány z 26 návrhů podaných v loňském roce. První z nich vyšle 500 kg vážícíměďený projektil na kometu Tempel 1, který na jejím povrchu dopadne rychlostí 10 km/s a vytvoří kráter o velikosti fotbalového hřiště a hloubce sedmipatrové budovy. Kamera a spektrometr na palubě sondy budou společně s řadou pozemských přístrojů sledovat jak uvolněné ledové trosky, tak i odhalené nitro komety. Druhá sonda má za úkol pořídit první globální mapu Merkuru a studovat jeho tvar, strukturu a magnetické pole. Bude to návrat k Merkuru po více než třiceti letech. Start obou sond je plánován na první polovinu roku 2004, Merkuru bude dosaženo v roce 2009, komety v roce 2005.Zdroj: NASA News ze 7. července.
SOHO nahlíží za okraj Slunce
Vědci pracující se sondou SOHO dospěli k překvapivému zjištění. Pomocí přístroje SWAN mohou nahlížet za okrajslunečního disku a předpodívat sluneční bouře ještě dříve než se objeví na přivrácené straně. Myšlenka je poměrně jednoducháa zároveň geniální. Sluneční soustava je plná mezihvězdného vodíkového plynu, ve kterém je v okolí Slunce vyfouknutá ionizovanáeliptická bublina o průměru asi 1 AU. Vnitřní plocha této bubliny slouží jako promítací plátno. UV záření z aktivních oblastí za okrajem Slunce vytváří na tomto "plátně" horké skvrny, protože neutrální vodík je pro něj neprůchodný. Tyto skvrny pak může přístroj SWAN pozorovat díky své poloze v Lagrangeově bodu L1. Na starších snímcích navíc vědci objevili stín, který na toto "plátno" vrhla kometa Halle-Bopp při svém přiblížení ke Slunci v roce 1997. Stín vznikl právě pohlcením UV záření vodíkem vypařeným z kometárního jádra. Díky tomu mohlo být určeno tempo tohoto odpařování, které činilo asi 300 tun za sekundu.Zdroj: Space Science News z 23. června.
Další "lovec" NEAs
Mezi dalekohledy automaticky pátrající po blízkozemních planetkách (NEAs) přibyl další. Pracovníci NASA zmodernizovali1,2m dalekohled na Mt. Palomaru, který bylo dosud možné ovládat pouze ručně. Dalekohled je nyní vybaven počítačovýmovládáním a moderní elektronickou kamerou a díky svým zobrazovacím schopnostem by měl předčít o 20% jedničku mezi"pátrači", dalekohled NEAT na Mt. Haleakela. Poprvé byl modernizovaný dalekohled vyzkoušen 9. a. 10. června a plně potvrdil, že bude velmi užitečným pomocníkem při hledání NEAs. Cílem NASA je objevit do 10 let všechny NEA větší než1 km a předpokládá se, že tento dalekohled se na tom bude podílet celou jednou třetinou. Jeho modernizace stála méně než500 000 dolarů.Zdroj: JPL Press release z 21. června.
Družice QuikScat vypuštěna
V sobotu 19. 6. byla vynesena raketou Titan II do kosmického prostoru družice QuikScat (Quick Scatterometer). Startproběhl bez komplikaci a po 59 minutách se satelit oddělil od 2. stupně nosné rakety. Nyní se nachází na eliptické dráze279 - 807 km nad zemským povrchem. Během následujících dvou týdnů bude jeho dráha upravena na kruhovou polární. Osmnáctý den po startu bude zahájeno testování přístroje na palubě sondy a po dalších 12 dnech by měla být zahájena měření. Předpokládaná doba trvání mise je 2 roky. Družice bude denně poskytovat klimatologům, oceánologům a meteorologům detailní pohled na oceánské větry. Větry mají velký vliv na vývoj počasí na Zemi. QuikScat by měl pomoci výrazně zlepšit předpovědi počasí. Zároveň se očekává, že umožní nahlédnout do tajemství ničivých bouří jako jsou tornáda, tajfuny a cyklóny.Zdroj: JPL Press release z 19. června.
Obří teleskop ALMA
Atacama Large Millimeter Array (ALMA) je název společného evropsko-amerického projektu, ke kterému by sev blízké budoucnosti mělo připojit i Japonsko. Jedná se o obří teleskop pracující na milimetrových vlnových délkách. ALMA sebude skládat z 64 12m antén rozložených na ploše o průměru 10 km. Teleskop bude umístněn na místě zvaném Chajnantor, v nadmořské výšce 5000 metrů, ve vzdálenosti 60 kilometrů východně od vesnice San Pedro de Atacama. Celková sběrná plochateleskopu bude 7000 m2. Jednotlivé antény musí být vyrobeny s přesností menší než 0,025 mm. Výsledné úhlové rozlišení budečinit 10 úhlových milisekund. Konstrukční fáze by měla být zahájena do dvou let, s omezeným provozem se počítá od roku 2005,a s plným od roku 2009Zdroj: ESO Press release PR9-99 z 10. června.
Nejdéle pozorovaná rentgenová nova
Vědci z Harvard-Smithsonian Center for Astrophysics (CfA) pořídili dosud nejdelší a nejúplnější světelnou křivku rentgenové novy. Nova GRO J0422+32 byla objevena 5. srpna 1992 družicí Compton GRO a od té doby ji astronomovésledovali nepřetržitě po dobu 6,7 roku zejména s použitím 1,2m dalekohledu na Mt. Hopkins. Rentgenové novy jsou systémytvořené hvězdou srovnatelnou se Sluncem a centrálním objektem, nejčastěji černou dírou. Jsou charakteristické dramatickýmvzrůstem intenzity rentgenového záření v době, kdy materiál z druhé složky dopadá na černou díru. Následuje pokles trvajícíměsíce a poté roky či desetiletí klidu. Dvě optická mini-vzplanutí a jedno rentgenové mikro-vzplanutí v období klidu ukazují u této novy na poněkud neobvyklé chování. Centrální černá díra této X-novy má hmotnost nejméně 5 Sluncí.Zdroj: CfA Press release PR99-14 z 1. června.
Mlhovina Papillon by HST
Hubbleův kosmický dalekohled pohlédl do nitra oblasti tvořících se hvězd označené N159, nacházející se ve Velkém Magelanověmračnu ve vzdálenosti 170 000 světelných roků od nás. Prudké hvězdné větry z nově stvořených hvězd uvnitř mlhoviny vytvářejízáhyby, oblouky a vlákna v rozsáhlém oblaku o průměru přes 150 sv. r. HST v centru oblaku zářícího plynu a prachu rozlišiilmlhovinu tvaru motýla, pojmenovanou Papillon (franc. motýl) a ukázal ji astronomům s nevídanými detaily. Pravděpodobnýmvysvětlením pro její bipolární tvar je výtok plynu z masívní hvězdy skryté v centrální absorpční zóně. Tlak záření takové horké hvězdy dokáže zastavit pád hmoty na její povrch a naopak ji usměrní pryč od hvězdy ve dvou protilehlých směrech. Směr jezřejmě důsledkem existence hustého disku hmoty vytvořeného podél rovníku hvězdy.Zdroj: STScI Press release PRC99-23 z 10. června.
