Přechod Merkura přes Slunce v Kolovratech
 |
Hvězdárna Fr. Pešty v Sezimově Ústí provádí veřejné pozorování přechodu Merkura u Infocentra v Praze-Kolovratech. Počasí nám přeje a proto Vám přinášíme podrobnosti i s fotografiemi na internetové adrese:
Vyhledávání v článcích
ČRo: Co se nachází v nitru Marsu?
O nitru Marsu se toho stále mnoho neví. Astronomy zajímal dosud především povrch rudé planety, její atmosféra a po objevu sond Mariner i obrovské sopečné vulkány. Od sopek vedl zájem i do nitra planety. A to i přesto, že se prokázalo, že vulkány jsou už dávno nečinné.
"Živý" přechod Merkura
Hvězdárna v Karlových Varech ve spolupráci se sdružením Expresní astronomické informace připravila živý přenos tohoto úkazu. Obaz Slunce bude přenášet kamera umístěná v ohnisku 25cm dalekohledu karlovarské hvězdárny. Vysílání začíná ve středu 7.5 v 7h ráno a az potrvá do 12h30m.
Povětroň 3/2003
Vyšlo nové čísloPovětroně- Královéhradeckého astronomického časopisu.Číslo 3/2003 začínáme důrazným upozorněním na tři pěkné nebeské úkazy,které nás čekají v květnu: přechod Merkuru, zatmění Měsíce a Země.Jedinečná šance pořídít fotografii do soutěže Foto ASHK 2003!Přechod Merkura přes sluneční disk
Dne 7.5. 2003 dojde k přechodu Merkura přes sluneční disk. ESO společně s EAAS (European Association for Astronomy Education), Observatoire de Paris a IMCCE (Institut de Mecanique Celeste et de Calcul de Ephemerides) realizují vzdělávací a informační projekt
Jak je zmíněno na této stránce, uplatnit by se měly i snímky pořízené v České republice, tj. slunečním oddělením AsU. K výraznějšímu zapojení AsU AV ČR by mělo dojít při obdobném programu k přechodu Venuše v červnu 2004.
Vyhlášení soutěže s APO
Redakce APO shromáždila a zhodnotila všechny příspěvky do literární soutěže, kterou APO vyhlásilo 4. dubna tohoto roku.Ze všech došlých příspěvků bylo vybráno pět hodnocených míst. Výherci budou odměněni věcnými cenami.V soutěži se nejlépe umístili:
1. místo - Jan "Albireo" Kučera
2. místo - Petr Sklář
3. místo - Zdeněk Kalvoda
4. místo - Jiřina Pešová
5. místo - Jiří Liška
Vítězná literární díla jsou vystavena na stránce APO.
Země se střetla s asteroidem
Čas od času dojde ke srážce planety Země s nějakým větším či menším asteroidem. Většinou událost nezpůsobí žádné škody, ale tentokrát se odehrála v obydlené oblasti. Meteorit v Chicagu zasáhl šest domů a tři automobily. Nikdo nebyl zraněn.Dobrodružství vědy v pampě
V minulém článku jsme zveřejnili článek dr. Grygara o nově budované observatoři Pierre Auger v Jižní Americe. Požádal jsem proto o rozhovor českého fyzika RNDr. Jana Řídkého, CSc. z Fyzikálního ústavu AV ČR, díky kterému se na tomto projektu podílí i čeští vědci. Sešli jsme se před restaurací v Evropské laboratoři pro jaderný výzkum (CERN) v Ženevě a když jsem přicházel na smluvené místo, všiml jsem si, že se potkáváme na ulici jménem Pierre Auger.Pocta Ondřejovu
 |
Projekt Pierre Auger Observatory
 |
Se svolením autora převzato z Instantních astronomických novin (www.ian.cz).
Columbia - vyšetřování pokračuje...
Od tragické havárie raketoplánu COLUMBIA uplynulo již dva a půl měsíce - je tedy čas na hodnocení prvních výsledků vyšetřování.
Ačkoliv má plán možných důvodů a příčin havárie, vypracovaný vyšetřovací komisí CAIB (Columbia Accident Investigation Board), téměř 3200 bodů zaměřme se pouze na několik málo z nich - na ty, které se jeví jako nejpravděpodobnější a které svým nešťastným propojením nejspíše zapříčinily ztrátu sedmi lidských životů a vesmírného korábu.
Vesmír v knihách
Stejně jako v loňském roce, bude mít i letos Česká astronomická společnost výstavní stánek na veletrhu Svět knihy 2003. Na stánku naleznete ty nejzajímavější knižní tituly s tématikou astronomie a kosmonautiky, v sousedství stánku pak výstavy o Africe a především premiéru výstavy Pocta Ondřejovu od Štěpána Kováře.Těšíme se na Vaší účast a podrobnější program uvádíme níže.
ČRo: Dohlédneme jednou až k velkému třesku?
Počátkem letošního roku byl tisk plný pohledů do vzdáleného vesmíru. Nedíval se jen Hubbleův teleskop. Kupříkladu sonda WMAP nám zprostředkovala pohled na vesmír, starý necelých čtyři sta tisíc let. I vy jste možná dumali nad tím, jak je vůbec možné pohlédnout do tak vzdálené minulosti - a co to tam vlastně vidíme. To vám prozradí Jiří Grygar.Měsíce Jupitera
Upřesnění minulého článku o Jupiterových měsících.Astronomové z Havajské univerzity oznámili 12. dubna 2003 objev dalších sedmi nových měsíců Jupitera. Toto oznámení způsobilo další navýšení počtu měsíců Jupitera, toto číslo se prozatím zastavilo na čísle 59. Ovšem dne 14. dubna 2003 došlo ke zveřejnění dalšího měsíce a tím se současný počet měsíců dostal na 60.
mise: Pluto-Kuiper
Kuiperův pás, vnější část sluneční soustavy je oblast ledových objektů. Rozprostírá se za drahou Neptunu a prozatím zůstává téměř neprozkoumaná. Známe mnoho objektů - Pluto a jeho měsích Charon a díky výkonným dalekohledům i velké množství objektů. Boužel, žádná sonda se nevydala zblízka prozkoumat tuto "bílou oblast" na mapě sluneční soustavy.
Květen bude letos ve znamení zatmění
Tiskové prohlášení ČAS číslo 46V květnu 2003 dojde hned ke třem astronomicky zajímavým a neobvyklým úkazům. Jde o zcela ojedinělé soustředění jevů, z nichž každý sám o sobě je velmi vzácný, do poměrně krátkého časového intervalu necelých čtyř týdnů. V květnu budeme svědky přechodu Merkura přes Slunce (7.5.), úplného zatmění Měsíce (16.5.) a prstencového zatmění Slunce (31.5.). Všechny přitom budeme moci pozorovat i z našeho území (zatmění Slunce alespoň jako částečné). Tyto úkazy mají jeden společný jmenovatel - ve všech třech případech se dostanou 3 tělesa Sluneční soustavy téměř přesně do přímky a umožní tak úkazy úplného zatmění Měsíce (Slunce, Země a Měsíc), částečného (či prstencového) zatmění Slunce (Slunce, Měsíc a Země) a přechodu Merkura před Slunečním kotoučem (Slunce, Merkur a Země). S trochou nadsázky tak můžeme letošní květen označit za "Měsíc stínů".
INTERKAMERA
Vážení přátelé, nezapomeňte, že dnes 15.4.2003 začal v Průmyslovém paláci v Praze, veletrh INTERKAMERA.20. mezinárodní výstava foto a video technika
Otevřeno 15.-17. 4. 10 - 18 hod, 18. 4. do 16,30
Vstupné 100,- Kč
Zlaté století astronomie
Česká televize opakuje velmi zdařilý seriál autorů: RNDr. Jiřího Grygara, CSc. a doc. RNDr. Zdeňka Pokorného, CSc. s názvem: Zlaté století astronomie. Je vlastně volným pokračováním legendárního seriálu Okna vesmíru dokořán.
Repríza začíná prvním dílem seriálu dne 29.dubna od 18:00 hodin na programu ČT2. Další díly budou návazně každé úterý od 18:00 hodin. "Zlaté století astronomie" tak plynule naváže na 3-dílný britský seriál BBC Vesmír, který je vysílán rovněž na ČT2 od 8. dubna (od 20:00 hodin)
Zlaté století astronomie bylo vysíláno již před 3 lety, ale v tak nevhodné době (léto a odpoledne), že jej prakticky nikdo neviděl.
Nové měsíce: Jupiter a Saturn
Na počátku letošního roku jsme znali 40 měsíců planety Jupiter. Nyní jich známe 58. Před nedávnem jsme Vás informovali o objevu dvanácti nových měsíců, nyní bylo objeveno dalších šest malých měsíců. V článku Pojmenovány nové měsíce Jupitera se dozvíte podrobnosti o pojmenování měsíců Jupitera.
Stejný tým oznámil objev nového měsíce u planety Saturn. Jedná se o první podobný objev od konce roku 2000. Nyní známe 31 měsíců obíhajících Saturn.
42. výročí letu J. Gagarina
12. dubna 1961 v 09:07 hodin (moskevského času) z kosmické základny Bajkonur odstartovala kosmická loď Vostok 1 s J. Gagarinem na palubě. Let trval 1 hodinu 48 minut a kosmonaut jednou obletěl Zemi.
S Gagarinem bylo navázáno a udržováno radiové spojení. Během letu pil, jedl, viděl východ Slunce nad Severní Amerikou, rozeznal hranice kontinentů, řeky a pozoroval hvězdy.
Kosmonaut přistál na padáku poblíž města Saratovo v 10:55 hodin. Je nazýván Kolumbem vesmíru.
Text převzat ze serveru www.astronomie.cz
