Podle Swinburne University of Technology – vedoucí výzkumné studie – nově objevený reliktní oblak plynu dosud nebyl „znečištěn“ vzniklými hvězdami dokonce ani 1,5 miliardy roků po Velkém třesku. „Všude, kam se podíváme, je ve viditelném vesmíru plyn znečištěn množstvím těžkých prvků vzniklých po explozích hvězd,“ říká hlavní autor studie P. Frederic Robert, Ph.D., Swinburne University of Technology. „Avšak tento mimořádný oblak se zdá být původní, bez přítomných hvězd či jejich pozůstatků, a to dokonce ještě i v době 1,5 miliardy roků po Velkém třesku.“
V pořadu Hlubinami vesmíru pokračujeme v setkání s doc. Michalem Švandou z Astronomického ústavu Akademie věd ČR, slunečního oddělení.
Nejprve se budeme zabývat erupcemi na slunci, ale i u jiných hvězd.
Hlavním tématem budou však především nejbližší hvězdy našemu slunci.
Ačkoli první náznaky o vzhledu planetky doputovaly na Zemi už na Nový rok, to hlavní bylo očekáváno až 2. ledna 2019 ve 20:00 SEČ, na kdy byla připravena tisková konference NASA. Jak už víme, planetka je určitě protáhlého tvaru (vypadá to, že nejde o dvě tělesa obíhající kolem společného těžiště, ale vyloučit se to nedalo). A už z náznaků je jasné, že se máme na co těšit. Pokud půjde vše podle náznaků, mohli bychom se dočkat nejen detailních snímků kamery LORRI, ale i barevné fotografie kamerou MVIC. V článku vám proto stručně ukážeme to nejzajímavější, co se na tiskovce objeví.
Publikovaný obrázek ukazuje, jak by mohla vypadat hromada čerstvého nepošlapaného sněhu – což je snem pro každého milovníka zimní dovolené. Bohužel, nachází se poněkud daleko pro zimní výlet v podobě last-minute: tento charakteristický útvar známý jako kráter Koroljov byl objeven na planetě Mars a je zde vyobrazen v nádherném detailu, jak byl pozorován sondou Mars Express, kterou provozuje Evropská kosmická agentura ESA.
Pestrý rok 2018 se schýlil ke konci a mnozí nadšenci ještě živě vzpomínají na ta „nej“, která se v něm odehrála. Mars se maximálně přiblížil k Zemi za posledních 15 roků, vypočítaví šťastlivci uzřeli nejdelší úplné zatmění Měsíce tohoto století anebo se kochali těmi několika nočními oblaky na červnové obloze. Vzácné podmínky měly i srpnové Perseidy, v září se nakrátko ukázalo všech 5 nejjasnějších planet a konec roku nabídl jeden z nejbližších průletů komety kolem Země v historii lidstva. Může tohle něco přebít? Vězte, že ano: I v roce 2019 nás několikrát pod nebe nalákají pozoruhodné ale i vzácné astronomické úkazy!
Přehled událostí na obloze od 31. 12. 2018 do 6. 1. 2019. Měsíc je před novem. Večer je vidět Mars. Na ranní obloze se k sobě pomalu blíží Jupiter a Venuše. Kromě planet se na obloze dají vidět i komety. Nastane maximum meteorického roje Kvadrantid. Sonda New Horizons vykoná historický průlet kolem tělesa Kuiperova pásu přezdívaného Ultima Thule. Sonda Chang’e 4 má přistát na odvrácené straně Měsíce. Fanoušky SpaceX opět zaměstnává zajímavé dění v Texasu. Před 60 lety odstartovala první sonda, která proletěla kolem Měsíce – Luna 1.
Televize Noe uvede v lednu debatu s předními odborníky na téma současného vývoje v astronomii. Hosty pořadu budou dr. Jiří Grygar – astrofyzik, prof. Zdeněk Stuchlík – teoretický fyzik a prof. Petr Kulhánek – matematický fyzik. Premiéra již v pátek 4. ledna od 20:00 hod. Vážení čtenáři, neváhejte se zapojit svými dotazy!
Rok 2019 bude přát astronomickým úkazům, včetně dobrých pozorovacích podmínek pro několik meteorických rojů. První z nich, Kvadrantidy (nebo též Quadrantidy), vrcholí už v pátek 4. ledna 2019 v časných ranních hodinách za bezměsíčné noci. Na tmavé obloze daleko od měst proto uvidíme v době okolo maxima ve 3:20 SEČ počty meteorů s frekvencí až 80 za hodinu. Znovu budou mít Kvadrantidy takto příznivé podmínky až v roce 2022.
19. prosince byla podepsána závěrečná dohoda mezi Cherenkov Telescope Array Observatory (CTAO), právním subjektem zaštiťujícím výstavbu a budoucí provoz observatoře CTA, a Evropskou jižní observatoří (European Southern Observatory, ESO) nutná k zajištění umístění jižní části observatoře CTA v sousedství observatoře ESO na hoře Paranal v Chile.
Nové výzkumy NASA potvrzují, že planeta Saturn postupně ztrácí svoji ikonickou ozdobu v podobě prstenců poměrně velkou rychlostí odhadnutou na základě pozorování, která uskutečnily kosmické sondy Voyager 1 a Voyager 2 před více než dvěma desetiletími. Prstence jsou přitahovány na planetu Saturn její gravitací v podobě deště ledových zrníček ovlivňovaných magnetickým polem Saturnu.
Betlémská hvězda patří ke stálicím oslav Vánoc, ale dá se říci, že sama stálicí nebyla. Pojďme si zafabulovat: co vlastně mohlo mudrce, o kterých mluví Matouš, dovést k právě narozenému králi Židů? Přeji všem čtenářům Astro.cz příjemné svátky a pohodový nový rok.
Přehled událostí na obloze od 24. 12. do 30. 12. 2018. Měsíc po úplňku spěje k poslední čtvrti. Večer je vidět Mars. Velmi nízko na ranní obloze je Merkur a Jupiter, výše je jasná Venuše. Stále můžeme vidět nejméně dvě celkem pohodlně viditelné komety. Máme za sebou slušnou kadenci startů raket, 19. prosince dokonce čtyři v jednom dni. Také se vraceli tři kosmonauti z ISS. Před 50 lety vyslala od Měsíce k Zemi své vánoční poselství posádka Apolla 8.
Gama záblesky jsou jedním z nejenergetičtějších jevů ve vesmíru. Objeveny byly na konci šedesátých let vojenskými družicemi a v prvních letech jejich pozorování bylo k dispozici více hypotéz vysvětlujících jejich existenci než pozorovaných exemplářů. Petra Suková z ASU společně s kolegy z Polska prezentovala studii spojující v jednom modelu původce dlouhých záblesků gama a vlastnosti černých děr nedávno pozorovaných novým oknem astrofyziky – gravitačními vlnami.
Jedním z přelomových poznatků astrofyziky kulových hvězdokup z posledních let je, že oproti původním očekáváním se v těchto kupách pozoruje více generací hvězd. Astronomové si nyní lámou hlavu nad vysvětlením původu více populací. Užitečným nástrojem pro ně jsou numerické simulace. Jednu takovou inovativně zkonstruovali Dorottya Szésci a Richard Wünsch s ASU.
Už to zaznělo mnohokrát a jistě to ještě stále bude mnoho (minimálně) desetiletí žhavým tématem kolem Vánoc: Co byla ta vánoční hvězda? Astronomové se dnes s hlubokým přesvědčením přiklánějí ke třem konjunkcím Jupiteru a Saturnu v průběhu roku 7 před naším letopočtem, nicméně ve hře krom supernovy byly i jevy jako jasná kometa či meteorický déšť. Z nejrůznějších důvodů za Betlémskou hvězdou jistě nestály, ale nic to nemění na tom, že každoročně jen 10 dní před Štědrým dnem jeden aktivní meteorický roj skutečně vrcholí – Geminidy. Za dobrého počasí lze za noc napočítat na 1000 meteorů a já měl letos opravdu obří štěstí. Mohly vzniknout vysněné, prakticky pohádkové portréty proudu meteorů nad zimní Sečí.
Astronomové detekovali silné rentgenové vzplanutí u hvězdy v Malém Magellanově oblaku, což je blízká trpasličí galaxie vzdálená od Země téměř 200 000 světelných roků. Kombinace rentgenového záření a viditelného světla vědcům napověděla, že zdrojem tohoto záření je hvězda typu bílého trpaslíka, která může být nejrychleji přibývajícím „na váze“ dosud pozorovanou hvězdou typu bílého trpaslíka.
Astronomové vědí, že mnoho hvězd má arabské jméno. Navíc i mezi běžně používanými slovy najdeme překvapivě mnoho slov arabského původu. Pojďme se ve stručnosti podívat, co za tím vězí - kde se ten arabský vliv u nás vzal.
Přehled událostí na obloze od 17. 12. do 23. 12. 2018. Měsíc dorůstá k úplňku. Večer je vidět Mars. Na ranní obloze se potkává Merkur s Jupiterem, nejvýše je Venuše. Kometu 46P/Wirtanen skrývají oblaka, ruší svým svitem Měsíc, minula Plejády, ale je docela jasná. Mimořádný výstup do kosmického prostoru zažila ISS. Virgin Galactic překonala se svým VSS Unity hranici 80 km. Voyager 2 je mimo sféru vlivu slunečního větru. InSight na Marsu konečně vyfotografována z oběžné dráhy. Před 50 lety se na cestu kolem Měsíce vydalo Apollo 8.
Kulové hvězdokupy jsou pradávné skupiny několika stovek tisíc až miliónů hvězd, které jsou gravitačně vázány do kulových struktur o průměru 100 až 200 světelných roků. Tyto objekty patří mezi nejstarší hvězdná uskupení ve vesmíru. Jsou také favorizovanými cíli pro astronomy amatéry. Při pozorování malým dalekohledem vypadají jako větší „rozmazaná hvězda“. Kolem naší Galaxie jich krouží zhruba 180.
32 přednášek, na 90 účastníků z 9 zemí. Už to jasně ukazuje, že o letošní jubilejní 50. konferenci, která se konala od 30. 11. do 2. 12., byl velký zájem. Pestrá přehlídka zajímavých a nezvykle se chovajících objektů noční oblohy prezentovaná přednášejícími ukázala, že amatéři i profesionálové se nemusejí bát, že by neměli co pozorovat. Také ukázala, že čeští astronomové se ve světové konkurenci neztrácejí.
