Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  1. vesmírný týden 2019

1. vesmírný týden 2019

Mapa oblohy 2. ledna 2019 v 18:00 SEČ (Stellarium)

Přehled událostí na obloze od 31. 12. 2018 do 6. 1. 2019. Měsíc je před novem. Večer je vidět Mars. Na ranní obloze se k sobě pomalu blíží Jupiter a Venuše. Kromě planet se na obloze dají vidět i komety. Nastane maximum meteorického roje Kvadrantid. Sonda New Horizons vykoná historický průlet kolem tělesa Kuiperova pásu přezdívaného Ultima Thule. Sonda Chang’e 4 má přistát na odvrácené straně Měsíce. Fanoušky SpaceX opět zaměstnává zajímavé dění v Texasu. Před 60 lety odstartovala první sonda, která proletěla kolem Měsíce – Luna 1.

Obloha

Měsíc bude v novu v neděli 6. ledna ve 2:28 SEČ. Měsíc bude 2. ledna blízko Venuše a 3. ledna ráno blízko Jupiteru nízko nad jihovýchodním obzorem. Navíc 3. ledna pár minut po 6:10 SEČ zpoza něj vyleze hvězdička 7. velikosti č. 2391 ze souhvězdí Hadonoše. Úkaz by mohl být snadno viditelný i přes výšku menší než 10°, protože hvězda se objeví zpoza neosvětlené strany Měsíce.

Planety:
Mars (0,4 mag) najdeme večer nad jihem až jihozápadem. Výše na pomezí Ryb a Berana je planeta Uran (5,7 mag). Venuše (−4,7 mag) a Jupiter (−1,8 mag) se nachází ráno nad jihovýchodem.

Záběr korónografu LASCO C3 sondy SOHO z 29. prosince 2018
Záběr korónografu LASCO C3 sondy SOHO z 29. prosince 2018
Aktivita Slunce je velmi nízká. Jak jsme si říkali, v korónografu LASCO C3 observatoře SOHO je nyní vidět planeta Saturn a byly tam i známé objekty ze Střelce, například mlhoviny M 8 Laguna a M 20 Trifid. Ukazuje to obrázek vpravo.
Jak to vypadá na povrchu Slunce nám pro změnu ukazuje aktuální snímek SDO.

Kometa 46P/Wirtanen aj.
Stále nejjasnější kometou na obloze zůstává 46P. Nyní se nachází v souhvězdí Rysa, tedy nad souhvězdím Raka, které během noci stoupá vysoko nad obzor, téměř až do zenitu. Další pěkná kometa 64P/Swift-Gehrels je v souhvězdí Berana a měla by jít vidět velkými binokuláry a slabší kometa 38P/Stephan-Oterma je poblíž Wirtanen také v souhvězdí Rysa.

Historický průlet New Horizons

Sonda mine 1. ledna planetku Kuiperova pásu přezdívanou Ultima Thule. Průlet bude tak bleskový, že ještě dva dny před průletem zabírá planetka na snímcích zhruba jeden pixel. Situace se zlepší až na Silvestra, kdy očekáváme první detailnější obrázky (příjem prvního snímku má probíhat 31. 12. od 2:31 do 5:56 SEČ a druhý snímek bude stahován od 18:10 do 21:55), kde bude planetka velká asi 4 pixely resp. na druhém snímku 5 až 7 pix. A samozřejmě nejlepší snímky přijdou na Nový rok a po něm, kdy snad uvidíme toto těleso alespoň na 100 pixelech kamery LORRI.

Největší přiblížení dosáhne New Horizons 1. 1. 2019 v 6:33 SEČ (pokud by sonda v tu chvíli o tom poslala signál, dozvěděli bychom se o max. přiblížení ve12:41 SEČ, ale se sondou samozřejmě nebude v tu chvíli spojení). Potvrzení úspěšného průletu sonda začne zasílat v 10:20, ale my se to začneme dozvídat na Zemi až s odstupem 6 h a 8 minut, tedy data začnou proudit mezi 16:28 a 16:45 SEČ. No a stahování první várky dat z průletu bude probíhat v noci na druhého ledna. První detailní snímek bude stažen mezi 21:15 a 0:35 a druhý mezi 2:55 a 9:39 SEČ. Na prvním snímku by měla planetka být vidět celá a zabírat asi 100 pixelů při rozlišení 300 m/px, na druhém, pokud se vůbec kamera LORRI trefí, by zabírala alespoň 200 pixelů při rozlišení 140 m/px. Další snímek LORRI, pokud by předchozí planetku neobsahoval, bude mezi várkou dat stahovanou mezi 2. lednem 17:44 a 3. lednem 9:10 SEČ. Také tento snímek by byl v rozlišení 140 m/px. Kromě snímků LORRI budou samozřejmě stahovány i snímky barevné kamery MVIC a další spektrální měření a experiment zákrytu hvězd. Nejzajímavější tisková konference NASA bude tedy zřejmě 2. ledna ve 20:00 SEČ.

Při odletu bude probíhat rádiový experiment za účelem detekce případných prstenců nebo komy kolem tělesa. Stahování veškerých dat ze sondy zpět na Zemi zabere následujících dvacet měsíců. Z toho vyplývá, že nejdetailnější záběry dostaneme až dlouho po průletu. Z celkových asi 900 snímků se totiž bude muset najít těch pár, kde bude zachycena planetka a ty musí být zaslány. Odhaduje se, že první takové snímky bychom měli mít na Zemi do konce února 2019.

Hlavní informační portál NASA k misi najdete na adrese http://pluto.jhuapl.edu/. Průlet si můžete v reálném čase simulovat v aplikaci NASA Eyes, kde bude vidět nejen pozice sondy, ale i co zrovna dělá (nabízí se též live video na Youtube, opožděné jen o 25 sekund za reálnou animací).

Kosmonautika

Čína uskutečnila další tři starty raket a na kontě jich má letos 39.  USA vypustily 34 raket a Rusko 19. USA však vyhrály co do hmotnosti – souhrnně 123 tun, vs. 68 tun ruských startů a cca 57 tun u čínských.

3. ledna je v plánu přistání čínské sondy Chang’e 4 na odvrácené straně Měsíce. Tento unikátní manévr má proběhnout v kráteru Von Kármán a jak je patrné, o přenos signálu se budou muset postarat družice na oběžné dráze Měsíce.

SpaceX opět něco kutí, tentokrát na svém chystaném texaském kosmodromu Boca Chica. To, co nejprve vypadalo jen jako vodojem ve tvaru lodi Starship se zdá být nyní dokonce testovacím exemplářem. Musíme se nechat překvapit, zda toto monstrum bude opravdu osazeno motory Raptor a uskuteční nějaké malé skoky s pohonem.

27. prosince odstartovala z Vostočného raketa Sojuz 2-1A. Na palubě byly především družice Kanopus-V, určené k zobrazování lesních požárů a jiných katastrofických událostí. Vedlejším nákladem byla řada dalších družic a cubesatů. Jeden z nich, iSat, je určený ke sledování pozic letadel a byl vypuštěn pro českou společnost iSky technology.

Výročí

2. ledna 1959 (60 let) odstartovala první vesmírná sonda k Měsíci. Byla jí sovětská Luna 1. Sověti se pokoušeli vyslat sondu několikrát, ale vždy selhala raketa. Teprve zde došlo k úspěchu, ale sonda určená původně k zásahu Měsíce, kolem něj pouze proletěla.

2. ledna 2004 (15 let) proletěla sonda Stardust kolem jádra komety 81P/Wild 2. Sonda při své pouti chytala částice meziplanetárního prachu a u komety poté i částice z jejího jádra. Pouzdro pak přistálo na Zemi (15. ledna 2006). Sonda také fotografovala planetku (5535) Annefrank a samozřejmě i jádro komety Wild 2.

4. ledna 2004 (15 let) přistálo na povrchu Marsu vozítko Spirit. Úspěšný robot z programu Mars Exploration Rover pracoval v kráteru Gusev až do jara 2010, kdy se náhle odmlčel. Dvojče Opportunity se stalo rekordmanem, který bude jen těžko překonán, když jeho činnost ukončila až v roce 2018 prachová bouře.

5. ledna 1969 (50 let) odstartovala sovětská sonda Veněra 5. Sonda vstoupila do atmosféry Venuše v květnu 1969 a po dobu 53 minut vysílala data o jejím složení a dalších vlastnostech. Pouzdro nebylo ještě vybaveno tak, aby vydrželo sestup až na povrch a tak se ve výšce 25 km nad povrchem zřejmě vlivem tlaku a vysoké teploty odmlčelo.

Výhled na příští týden 

  • mladý Měsíc na večerní obloze
  • Výročí: Veněra 6
  • Výročí: Ing. Pavel Příhoda

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v lednu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. 

Štítky: Luna 1, 81P Wild, Comet Wild 2, Stardust, Mars exploration rover, Spirit, Veněra 5, Vesmírný týden


26. vesmírný týden 2019

26. vesmírný týden 2019

Přehled událostí na obloze od 24. 6. do 30. 6. 2019. Měsíc bude v poslední čtvrti. Od soumraku můžeme pozorovat Jupiter směřující nad jižní obzor a Saturn na jihovýchodě, ráno se objevuje Uran. Aktivita Slunce je velmi nízká. Mezosférická noční svítící oblaka nad Evropou doslova explodovala během první letní noci. Kromě úspěšného letu rakety Ariane 5 jsme zaznamenali i odklad startu rakety Proton na červenec. Falcon Heavy má za sebou statický zážeh a měl by odstartovat v úterý nad ránem. Týden bude bohatý i na starty dalších raket. Carolyn Shoemaker(ová) se dožívá 90 let a před 45 lety startoval Saljut 3.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Lobster

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2019 obdržel snímek „Humří mlhovina“, jehož autorem je Pavol Kollarik Humří maso je považováno za pochoutku. Rozlousknout mohutná klepeta tohoto mořského korýše speciálními kleštičkami chodí gastronomičtí gurmáni do restaurací, objednat si ho můžeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NLC 24. 6. ráno z Jablonce n. N.

Pěkné struktury v NLC

Další informace »