Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  51. vesmírný týden 2018

51. vesmírný týden 2018

Mapa oblohy 19. prosince 2018 v 18:00 SEČ (Stellarium)

Přehled událostí na obloze od 17. 12. do 23. 12. 2018. Měsíc dorůstá k úplňku. Večer je vidět Mars. Na ranní obloze se potkává Merkur s Jupiterem, nejvýše je Venuše. Kometu 46P/Wirtanen skrývají oblaka, ruší svým svitem Měsíc, minula Plejády, ale je docela jasná. Mimořádný výstup do kosmického prostoru zažila ISS. Virgin Galactic překonala se svým VSS Unity hranici 80 km. Voyager 2 je mimo sféru vlivu slunečního větru. InSight na Marsu konečně vyfotografována z oběžné dráhy. Před 50 lety se na cestu kolem Měsíce vydalo Apollo 8.

Obloha

Měsíc bude v úplňku v sobotu 22. prosince v 18:49 SEČ.

Planety:
Mars (0,2 mag) najdeme večer nad jižním obzorem, později se sklání k jihozápadu. Venuše (−4,7 mag) se nachází ráno relativně vysoko nad jihovýchodem v souhvězdí Vah. Za pokročilého svítání se nízko nad obzor vyhoupne i Merkur (−0,5 mag) a Jupiter (−1,8 mag). Tyto planety projdou vzájemnou konjunkcí o víkendu 22. / 23. prosince.

Aktivita Slunce je velmi nízká. Jak to vypadá na Slunci nám ukazuje aktuální snímek SDO.

Kometa 46P/Wirtanen
Ačkoli nejpříznivější období k pozorování komety nyní končí, ještě stále máme šanci. V neděli 16. 12. nad ránem byla stále pohodlně viditelná i pouhým okem a navíc zrovna míjela Plejády v Býku. Bohužel zcela selhalo počasí a tak nám zůstala až na výjimky skryta. Nyní proletí až do Vozky a příští neděli bude u hvězdy Capella. To už bude prakticky neviditelná i kvůli svitu úplňku. Škoda že pozorování komety nyní nepřálo počasí, protože ti, kdo ji měli možnost spatřit, potvrzovali pěkný zážitek, a to jak při pohledu pouhým okem, kdy se jevila jako slabá mlžinka, tak v dalekohledech s velkým zorným polem. Snímky komety od našich čtenářů najdete v galerii snímků.

Kometa 46P/Wirtanen u Plejád na Benecku v Krkonoších 16. 12. 2018 Autor: Martin Gembec
Kometa 46P/Wirtanen u Plejád na Benecku v Krkonoších 16. 12. 2018
Autor: Martin Gembec

Kosmonautika

Mezinárodní vesmírná stanice zažila neobvyklý výstup ruských kosmonautů, při kterém rozpárali orbitální úsek lodi Sojuz a podívali se zvenku na plášť lodi, kde byla ona díra, která způsobila tolik dohadů.

Společnost Virgin Galactic nejenže opět vyzkoušela svůj miniraketoplán VSS Unity, ale navíc její piloti poprvé překonali výšku 80 km, což je v USA považováno za hranici kosmického prostoru. Na palubě bylo jako bonusová zátěž také vybavení s experimenty NASA. Pěkné záběry z testu nabízí web Spaceflightnow.com.

V rámci příprav superrakety SLS byla v minulém týdnu zkompletována sestava propojovacích dílů a vodíkové nádrže rakety a nyní dochází k přesunu na člun Pegasus.

Marsovská družice MRO konečně trefila svou kamerou přesné místo přistání sondy InSight, takže sjme mohli vidět barevné snímky padáku, sondy i tepelného štítu.

Raketa Electron byla nyní využita pro NASA, když při startu z Nového Zélandu vynesla 13 cubesatů, jejichž let NASA podpořila.

V týdnu přišlo potvrzení již dříve uvedených informací, že Voyager 2 se již také nachází v tzv. mezihvězdném prostoru, pokud tak vnímáme prostor, kam už přímo nezasahuje magnetické pole Slunce, vyletěl tedy z pomyslné bubliny, nebo spíše prostoru vytlačovaného slunečním větrem. Jinak je Voyager pochopitelně stále hodně uvnitř sféry gravitačního vlivu našeho Slunce.

V příštím týdnu také nastane několik startů raket. Odklady provází a možná ještě budou provázet start Delty IV Heavy z Kalifornie, kde není vhodné počasí. Na Floridě se chystá Falcon 9, který má startovat 18. 12. v 15:11 SEČ a na palubě je první družice ze série GPS III. Z Francouzské Guayány má 18. 12. startovat Sojuz 2-1a s družicí CSO 1 (Composante Spatiale Optique-1). 19. 12. má z Indie startovat raketa GSLV MkIII s družicí GSAT-7A.

Výročí

21. prosince 1968 (50 let) odstartovala na první let kolem Měsíce kosmická loď Apollo 8. Pozoruhodné je, že šlo o teprve druhý pilotovaný let lodi Apollo a první start obří rakety Saturn V s lidskou posádkou, takže program Apollo provázela velká spolehlivost, a nebo byli lídři ochotni více riskovat, než by bylo možné dnes. Každopádně šlo o úspěšnou misi, k níž se ještě vrátíme za týden.

21. prosince 1978 (40 let) přistála na povrchu Venuše sonda Veněra 12. Sonda zvládla měřit základní charakteristiky atmosféry a bleskovou aktivitu. Po přistání se však neodkryly krytky kamer a nefungoval ani experiment pro přímé studium povrchu a vrtání do něj. Přenos dat ze sondy na povrchu trval velmi solidních 110 minut.

Výhled na příští týden 

  • vánoční kometa Wirtanen
  • Výročí: Deep Space Network
  • Výročí: Apollo 8, lidé poprvé nad odvrácenou stranou Měsíce
  • Výročí: Veněra 11, přistání na Venuši
  • Výročí: Mars Express naveden na orbitu Marsu
  • Výročí: Vladimír Znojil, úmrtí

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v prosinci ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Veněra 12, Apollo 8, Vesmírný týden


34. vesmírný týden 2025

34. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 8. do 24. 8. 2025. Měsíc po poslední čtvrti se na ranní obloze potká s Venuší a Jupiterem. Na ranní obloze už budou všechny planety kromě Marsu (tedy uvidíme i Merkur). Aktivita Slunce je nízká. Evropská raketa Ariane 6 má za sebou druhou komerční misi, když vynesla evropskou meteorologickou družici Metop-SGA1. První misi pro americké bezpečnostní síly má za sebou raketa Vulcan. Vrcholí přípravy letu IFT-10 Super Heavy Starship. Před 50 lety se k Marsu vydala úspěšná dvojice sond Viking 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mlhovina Barnard 150

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš       Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kométa C/2025 K1 (ATLAS)

Kométa C/2025 K1 (ATLAS) je neperiodická (pravdepodobne dynamicky nová) kométa, ktorú 24. mája 2025 objavil prehľad ATLAS v Rio Hurtado (Čile). Perihélium dosiahne 8. októbra 2025 vo vzdialenosti ~0,334 AU; letí po výrazne sklonenej retrográdnej dráhe (i ≈ 148°, e ≈ 1.0003), teda takmer parabolickej – perihélium leží vnútri Merkúrovej dráhy. Najbližšie k Zemi bude približne 25. novembra 2025 (~0,40 AU); predpovede hovorili o jasnosti okolo 7.–8. mag, no s nízkou elongáciou pri Slnku. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, Siril, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 20x60sec. na každý LRGB kanál, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 19.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »