Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  51. vesmírný týden 2018

51. vesmírný týden 2018

Mapa oblohy 19. prosince 2018 v 18:00 SEČ (Stellarium)

Přehled událostí na obloze od 17. 12. do 23. 12. 2018. Měsíc dorůstá k úplňku. Večer je vidět Mars. Na ranní obloze se potkává Merkur s Jupiterem, nejvýše je Venuše. Kometu 46P/Wirtanen skrývají oblaka, ruší svým svitem Měsíc, minula Plejády, ale je docela jasná. Mimořádný výstup do kosmického prostoru zažila ISS. Virgin Galactic překonala se svým VSS Unity hranici 80 km. Voyager 2 je mimo sféru vlivu slunečního větru. InSight na Marsu konečně vyfotografována z oběžné dráhy. Před 50 lety se na cestu kolem Měsíce vydalo Apollo 8.

Obloha

Měsíc bude v úplňku v sobotu 22. prosince v 18:49 SEČ.

Planety:
Mars (0,2 mag) najdeme večer nad jižním obzorem, později se sklání k jihozápadu. Venuše (−4,7 mag) se nachází ráno relativně vysoko nad jihovýchodem v souhvězdí Vah. Za pokročilého svítání se nízko nad obzor vyhoupne i Merkur (−0,5 mag) a Jupiter (−1,8 mag). Tyto planety projdou vzájemnou konjunkcí o víkendu 22. / 23. prosince.

Aktivita Slunce je velmi nízká. Jak to vypadá na Slunci nám ukazuje aktuální snímek SDO.

Kometa 46P/Wirtanen
Ačkoli nejpříznivější období k pozorování komety nyní končí, ještě stále máme šanci. V neděli 16. 12. nad ránem byla stále pohodlně viditelná i pouhým okem a navíc zrovna míjela Plejády v Býku. Bohužel zcela selhalo počasí a tak nám zůstala až na výjimky skryta. Nyní proletí až do Vozky a příští neděli bude u hvězdy Capella. To už bude prakticky neviditelná i kvůli svitu úplňku. Škoda že pozorování komety nyní nepřálo počasí, protože ti, kdo ji měli možnost spatřit, potvrzovali pěkný zážitek, a to jak při pohledu pouhým okem, kdy se jevila jako slabá mlžinka, tak v dalekohledech s velkým zorným polem. Snímky komety od našich čtenářů najdete v galerii snímků.

Kometa 46P/Wirtanen u Plejád na Benecku v Krkonoších 16. 12. 2018 Autor: Martin Gembec
Kometa 46P/Wirtanen u Plejád na Benecku v Krkonoších 16. 12. 2018
Autor: Martin Gembec

Kosmonautika

Mezinárodní vesmírná stanice zažila neobvyklý výstup ruských kosmonautů, při kterém rozpárali orbitální úsek lodi Sojuz a podívali se zvenku na plášť lodi, kde byla ona díra, která způsobila tolik dohadů.

Společnost Virgin Galactic nejenže opět vyzkoušela svůj miniraketoplán VSS Unity, ale navíc její piloti poprvé překonali výšku 80 km, což je v USA považováno za hranici kosmického prostoru. Na palubě bylo jako bonusová zátěž také vybavení s experimenty NASA. Pěkné záběry z testu nabízí web Spaceflightnow.com.

V rámci příprav superrakety SLS byla v minulém týdnu zkompletována sestava propojovacích dílů a vodíkové nádrže rakety a nyní dochází k přesunu na člun Pegasus.

Marsovská družice MRO konečně trefila svou kamerou přesné místo přistání sondy InSight, takže sjme mohli vidět barevné snímky padáku, sondy i tepelného štítu.

Raketa Electron byla nyní využita pro NASA, když při startu z Nového Zélandu vynesla 13 cubesatů, jejichž let NASA podpořila.

V týdnu přišlo potvrzení již dříve uvedených informací, že Voyager 2 se již také nachází v tzv. mezihvězdném prostoru, pokud tak vnímáme prostor, kam už přímo nezasahuje magnetické pole Slunce, vyletěl tedy z pomyslné bubliny, nebo spíše prostoru vytlačovaného slunečním větrem. Jinak je Voyager pochopitelně stále hodně uvnitř sféry gravitačního vlivu našeho Slunce.

V příštím týdnu také nastane několik startů raket. Odklady provází a možná ještě budou provázet start Delty IV Heavy z Kalifornie, kde není vhodné počasí. Na Floridě se chystá Falcon 9, který má startovat 18. 12. v 15:11 SEČ a na palubě je první družice ze série GPS III. Z Francouzské Guayány má 18. 12. startovat Sojuz 2-1a s družicí CSO 1 (Composante Spatiale Optique-1). 19. 12. má z Indie startovat raketa GSLV MkIII s družicí GSAT-7A.

Výročí

21. prosince 1968 (50 let) odstartovala na první let kolem Měsíce kosmická loď Apollo 8. Pozoruhodné je, že šlo o teprve druhý pilotovaný let lodi Apollo a první start obří rakety Saturn V s lidskou posádkou, takže program Apollo provázela velká spolehlivost, a nebo byli lídři ochotni více riskovat, než by bylo možné dnes. Každopádně šlo o úspěšnou misi, k níž se ještě vrátíme za týden.

21. prosince 1978 (40 let) přistála na povrchu Venuše sonda Veněra 12. Sonda zvládla měřit základní charakteristiky atmosféry a bleskovou aktivitu. Po přistání se však neodkryly krytky kamer a nefungoval ani experiment pro přímé studium povrchu a vrtání do něj. Přenos dat ze sondy na povrchu trval velmi solidních 110 minut.

Výhled na příští týden 

  • vánoční kometa Wirtanen
  • Výročí: Deep Space Network
  • Výročí: Apollo 8, lidé poprvé nad odvrácenou stranou Měsíce
  • Výročí: Veněra 11, přistání na Venuši
  • Výročí: Mars Express naveden na orbitu Marsu
  • Výročí: Vladimír Znojil, úmrtí

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v prosinci ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Veněra 12, Apollo 8, Vesmírný týden


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »