Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  51. vesmírný týden 2018

51. vesmírný týden 2018

Mapa oblohy 19. prosince 2018 v 18:00 SEČ (Stellarium)

Přehled událostí na obloze od 17. 12. do 23. 12. 2018. Měsíc dorůstá k úplňku. Večer je vidět Mars. Na ranní obloze se potkává Merkur s Jupiterem, nejvýše je Venuše. Kometu 46P/Wirtanen skrývají oblaka, ruší svým svitem Měsíc, minula Plejády, ale je docela jasná. Mimořádný výstup do kosmického prostoru zažila ISS. Virgin Galactic překonala se svým VSS Unity hranici 80 km. Voyager 2 je mimo sféru vlivu slunečního větru. InSight na Marsu konečně vyfotografována z oběžné dráhy. Před 50 lety se na cestu kolem Měsíce vydalo Apollo 8.

Obloha

Měsíc bude v úplňku v sobotu 22. prosince v 18:49 SEČ.

Planety:
Mars (0,2 mag) najdeme večer nad jižním obzorem, později se sklání k jihozápadu. Venuše (−4,7 mag) se nachází ráno relativně vysoko nad jihovýchodem v souhvězdí Vah. Za pokročilého svítání se nízko nad obzor vyhoupne i Merkur (−0,5 mag) a Jupiter (−1,8 mag). Tyto planety projdou vzájemnou konjunkcí o víkendu 22. / 23. prosince.

Aktivita Slunce je velmi nízká. Jak to vypadá na Slunci nám ukazuje aktuální snímek SDO.

Kometa 46P/Wirtanen
Ačkoli nejpříznivější období k pozorování komety nyní končí, ještě stále máme šanci. V neděli 16. 12. nad ránem byla stále pohodlně viditelná i pouhým okem a navíc zrovna míjela Plejády v Býku. Bohužel zcela selhalo počasí a tak nám zůstala až na výjimky skryta. Nyní proletí až do Vozky a příští neděli bude u hvězdy Capella. To už bude prakticky neviditelná i kvůli svitu úplňku. Škoda že pozorování komety nyní nepřálo počasí, protože ti, kdo ji měli možnost spatřit, potvrzovali pěkný zážitek, a to jak při pohledu pouhým okem, kdy se jevila jako slabá mlžinka, tak v dalekohledech s velkým zorným polem. Snímky komety od našich čtenářů najdete v galerii snímků.

Kometa 46P/Wirtanen u Plejád na Benecku v Krkonoších 16. 12. 2018 Autor: Martin Gembec
Kometa 46P/Wirtanen u Plejád na Benecku v Krkonoších 16. 12. 2018
Autor: Martin Gembec

Kosmonautika

Mezinárodní vesmírná stanice zažila neobvyklý výstup ruských kosmonautů, při kterém rozpárali orbitální úsek lodi Sojuz a podívali se zvenku na plášť lodi, kde byla ona díra, která způsobila tolik dohadů.

Společnost Virgin Galactic nejenže opět vyzkoušela svůj miniraketoplán VSS Unity, ale navíc její piloti poprvé překonali výšku 80 km, což je v USA považováno za hranici kosmického prostoru. Na palubě bylo jako bonusová zátěž také vybavení s experimenty NASA. Pěkné záběry z testu nabízí web Spaceflightnow.com.

V rámci příprav superrakety SLS byla v minulém týdnu zkompletována sestava propojovacích dílů a vodíkové nádrže rakety a nyní dochází k přesunu na člun Pegasus.

Marsovská družice MRO konečně trefila svou kamerou přesné místo přistání sondy InSight, takže sjme mohli vidět barevné snímky padáku, sondy i tepelného štítu.

Raketa Electron byla nyní využita pro NASA, když při startu z Nového Zélandu vynesla 13 cubesatů, jejichž let NASA podpořila.

V týdnu přišlo potvrzení již dříve uvedených informací, že Voyager 2 se již také nachází v tzv. mezihvězdném prostoru, pokud tak vnímáme prostor, kam už přímo nezasahuje magnetické pole Slunce, vyletěl tedy z pomyslné bubliny, nebo spíše prostoru vytlačovaného slunečním větrem. Jinak je Voyager pochopitelně stále hodně uvnitř sféry gravitačního vlivu našeho Slunce.

V příštím týdnu také nastane několik startů raket. Odklady provází a možná ještě budou provázet start Delty IV Heavy z Kalifornie, kde není vhodné počasí. Na Floridě se chystá Falcon 9, který má startovat 18. 12. v 15:11 SEČ a na palubě je první družice ze série GPS III. Z Francouzské Guayány má 18. 12. startovat Sojuz 2-1a s družicí CSO 1 (Composante Spatiale Optique-1). 19. 12. má z Indie startovat raketa GSLV MkIII s družicí GSAT-7A.

Výročí

21. prosince 1968 (50 let) odstartovala na první let kolem Měsíce kosmická loď Apollo 8. Pozoruhodné je, že šlo o teprve druhý pilotovaný let lodi Apollo a první start obří rakety Saturn V s lidskou posádkou, takže program Apollo provázela velká spolehlivost, a nebo byli lídři ochotni více riskovat, než by bylo možné dnes. Každopádně šlo o úspěšnou misi, k níž se ještě vrátíme za týden.

21. prosince 1978 (40 let) přistála na povrchu Venuše sonda Veněra 12. Sonda zvládla měřit základní charakteristiky atmosféry a bleskovou aktivitu. Po přistání se však neodkryly krytky kamer a nefungoval ani experiment pro přímé studium povrchu a vrtání do něj. Přenos dat ze sondy na povrchu trval velmi solidních 110 minut.

Výhled na příští týden 

  • vánoční kometa Wirtanen
  • Výročí: Deep Space Network
  • Výročí: Apollo 8, lidé poprvé nad odvrácenou stranou Měsíce
  • Výročí: Veněra 11, přistání na Venuši
  • Výročí: Mars Express naveden na orbitu Marsu
  • Výročí: Vladimír Znojil, úmrtí

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v prosinci ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Veněra 12, Apollo 8, Vesmírný týden


25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »