Články

Vyhledávání v článcích

20.02.2001 00:00 Pavel Koten Kosmonautika

NEAR měří na povrchu Erosu

Krátce po úspěšném přistání sondy NEAR na povrchu planetky Eros bylo rozhodnuto o prodloužení výpravy minimálně o deset dnů. NASA našla finanční zdroje i čas sítě Deep Space Network (DNS), sloužící pro komunikaci s kosmickými sondami. V současné době je na palubě sondy v provozu spektrometr pracující v pásmu gama záření. Za pomoci tohoto záření určuje elementální složení povrchu asteroidu v místě přistání. Podle zpráv jsou vědci nadšeni kvalitou dat. Citlivost přístroje je 10x větší než byla na oběžné dráze planetky. Na rozdíl od pobytu na oběžné dráze pracuje spektrometr za vyšších teplot, protože není možné odvádět teplo z důvodu polohy na povrchu. Kvalita dat ovšem ovlivněna není. Pokud se pokračování výpravy prokáže zajímavými výsledky, je možné další prodloužení až do konce měsíce.
Zdroj: www.space.com z 19. února.
PK

13.02.2001 00:00 Pavel Koten Kosmonautika

Přistání na Erosu úspěšné!

Sonda NEAR úspěšně dne v noci přistála na povrchu planetky NEAR, ačkoliv nebyla k této operaci konstruována. Poslední snímek vyslaný ze sondy byl pořízen ve výšce 120 metrů nad povrchem planetky a pokrývá oblast o průměru 6 metrů. Sonda přistání přežila, o čemž svědčí zachycený signál rádiového majáku na palubě přijmutý anténami sítě Deep Space Network. Předběžná analýza ukazuje, že sonda leží na povrchu na boční straně. Na povrch dosedla sonda rychlostí 1,9 m/s. Na zítřek je naplánována tisková konference, kde budou oznámeny další podrobnosti o prvním přistání kosmické sondy na planetce.
Zdroj: tisková zpráva John Hopkins University z 12. února.
PK

12.02.2001 00:00 Pavel Koten Kosmonautika

Pokus o přistání na planetce Eros

Kosmická sonda NEAR je od 14. února loňského roku oběžnicí blízkozemní planetky Eros. Během uplynulého roku splnila sonda všechny úkoly, téměř vyčerpala palivo a také finanční prostředky výpravě vyhrazené. Pozemský řídící se tým se na úplný závěr mise pokusí o něco, co tu ještě nebylo. O měkké přistání sondy na planetce. Riziko neúspěchu je velké, vždyť sonda k takovému pokusu není stavěna, ale vzhledem ke konci mise není co ztratit. Ba naopak, hodně může být získáno. Předpokladá se, že sonda bude schopna vysílat ostré snímky až do výšky 500 metrů nad povrchem. Očekávané rozlišení je 10 cm! V případě, že sonda opravdu dosedne měkce, je šance na navázání kontaktu. Vědci by v takovém případě byli zvědaví zejména na data pořízená magnetometrem na palubě sondy. Závěrečný manévr sondy začíná v 16:31 SEČ, kontakt s planetkou by měl nastat ve 21:04. Bez ohledu na úspěch či neúspěch manévru končí výprava 14. února.
Zdroj: Projekt NEAR na stránkách John Hopkins University.
PK

11.02.2001 00:00 Pavel Koten Kosmonautika

Laboratoř spojena s ISS

Po dvoudenním stíhání se v pátek v 17:51 SEČ spojil raketoplán Atlantis s kosmickou stanicí Alfa, aby si o dvě hodiny později mohly obě posádky podat ruce. Následovalo přestěhování čerstvých zásob pro stálou posádku, včetně náhradních dílů pro systém čistící vzduch od oxidu uhličitého. V průběhu noci ze soboty na neděli došlo k připojení laboratoře Destiny k modulu Unity. Nejdříve ovšem musela astronautka Ivinsová pomocí robotického manipulátoru přemístit přechodový adaptér PMA-2, který byl k Unity připojen právě v místě určeném pro Destiny. Poté vyložila laboratoř z nákladového prostoru, otočila ji o 180 stupňů a připojila na zmíněné místo. Ve volném kosmickém prostoru se v tuto dobu nacházeli astronauté Jones a Curbeam, kteří propojili modul se stanicí pomocí kabelů pro přenos energie a dat. Při připojování trubic vedoucích čpavek k chladícím panelům na "stožáru" Z1 došlo k malému úniku této látky, který se ale podařilo brzy zastavit. Curbeamův skafandr byl lehce potřísněn, proto bylo nutno přistoupit k proceduře jeho čištění, což prodloužilo kosmickou vycházku. Ta trvala 7 hodin a 34 minut, téměř o hodinu déle než bylo původně plánováno.
Zdroj: STS-98 mission control center status reports.
PK

09.02.2001 00:00 Pavel Koten Vzdálený vesmír

Srážka galaktických kup

Za pomoci radioteleskopu Australia Telescope objevili australští astronomové pozůstatky obrovské kolize a posléze splynutí dvou velkých kup galaxií. Větší z nich, galaktická kupa Abell 3667, leží ve vzdálenosti 700 miliónů sv. r. Klíčovým důkazem srážky je dvojice obloukových útvarů nacházejících se ve vzdálenosti 12 miliónů sv. r. od středu kupy. Tyto útvary září na rádiových vlnách. Teorie předpovídá, že galaktické kupy se mohou srazit rychlostmi řádově 1000 km/s, přičemž vzniknou v důsledku postupu rázové vlny horkým mezigalaktickým plynem právě takové zářící oblouky, jako v případě této kupy. Při srážce kup se uvolní obrovské množství energie [10^57 J], největší od doby Velkého třesku. Tyto kolize by mohly vysvětlit jednu velkou záhadu - odkud se berou extrémně energetické částice kosmického záření [až 10^21 eV], které jsou detekovány v blízkosti Země. Při žádném procesu v galaxii vzniknout nemohou. Nyní se nabízí vysvětlení pomocí rázových vln, které vznikají právě při kolizích galaktických kup.
Zdroj: CSIRO Media Release ze dne 6. února.
PK

07.02.2001 00:00 Pavel Koten Kosmonautika

Laboratoř Destiny

Na startovací rampě 39A Kennedyho kosmodromu na Floridě je připraven na cestu ke kosmické stanici Alfa raketoplán Atlantis, let nesoucí označení STS-98. V jeho nákladovém prostoru se nachází americký laboratorní modul Destiny v ceně 1,38 miliardy dolarů, který umožní v průběhu letošního roku zahájit vědecký výzkum v podmínkách beztížného stavu. Posádku v pořadí 102. letu raketoplánu tvoří velitel Kenneth Cockrell (4. start) pilot Mark Polansky (1) a specialisté Marscha Ivinsová (5), Thomas Jones (2) a Robert Curbeam (4). Zatímco Ivinsová bude obsluhovat robotický jeřáb raketoplánu, Jones a Curbeam provedou tři (v případě potřeby čtyři) výstupy do volného kosmického prostoru, aby společně připojili modul Destiny k uzlu Unity. Pokud vše půjde podle plánu, uskuteční se start ve čtvrtek 8. února 11 minut po půlnoci našeho času. Spojení s kosmickou stanicí by se mělo v takovém případě uskutečnit v ranních hodinách 10. února.
Zdroj: Spaceflight Now ze dne 1. února.
PK

05.02.2001 00:00 Pavel Koten Vzdálený vesmír

Mlhovina Mravenec

Nově zveřejněné snímky mlhoviny Mz3 zvané pro svůj tvar Mravenec, které pořídil HST, ukazují 10x více detailnější pohled na laloky horkého plynu proudící z umírající, Slunci podobné hvězdy. Tyto snímky jsou velkou výzvou pro současnou teorii zániku takové hvězdy, protože vědci nyní musí vysvětlit, jak sféricky symetrická hvězda může při svém zániku vytvořit tak nesféricky symetrický objekt, jakým mlhovina bezesporu je. První možností je přítomnost velmi blízko obíhajícího společníka, jehož silné gravitační pole tvaruje odvrhovanou hmotu. Společník by měl obíhat ve vzdálenosti srovnatelné se vzdáleností Země od Slunce. V takovém případě by mohl být dokonce pohlcen a obíhat uvnitř plynného obalu umírající hvězdy. Druhou možností je pokřivení silného magnetického pole hvězdy v poslední fázi vývoje. Unikající elektricky nabitý plyn by se pohyboval podél siločar tohoto pole. Mlhovina Mravenec není jediná, která vykazuje takové znaky, ačkoliv u žádné jiné planetární mlhoviny nejsou tak výrazné.
Zdroj: Hubble Heritage Project ze dne 1. února.
PK

01.02.2001 00:00 Pavel Koten Kosmonautika

MGS splnil úkoly

Sonda Mars Global Surveyor (MGS), která je již několik let oběžnicí rudé planety, splnila hlavní úkoly své výpravy. Jejím cílem bylo mapování planetypo dobu jednoho marsovského roku (tedy dvou roků pozemských). Nyní začíná prodloužená část mise, která je prozatím plánována do dubna roku 2002. Ke konci ledna zaznamenala sonda více než 8500 obletů planety, během kterých pořídila přes 58000 snímků, 490 miliónů laserových měření k určení topografie povrchu a 97 miliónů spektrálních měření. Vědci tvrdí, že díky sondě máme dnes před sebou úplně jinou planetu, než jak jsme Mars znali ještě před několika lety. Dokonce je nyní Mars po některých stránkách lépe zmapován než samotná naše Země. Z velké řady významných přínosů uveďme nalezení vážných důkazů pro existenci vody v dávné historii planety, první reálný odhad množství vody zbývající v polárních čepičkách, zjištění sklonu terénu směrem od jižního k severnímu pólu, který pravděpodobně určoval směr proudění vody a mnoho dalších objevů.
Zdroj: NASA Press release 01-14 ze dne 31. ledna.
PK

30.01.2001 00:00 redakce II Sluneční soustava

Magnetosféra Země

Americká družice IMAGE získala první globální snímky zemského magnetického pole, které obsahují i informace o předpokládaném, ale dosud nepozorovaném "ohonu" elektricky nabitého plynu. Magnetosféra, oblast zemského magnetického pole, řídí chování elektricky nabitých částic v blízkosti Země a chrání naši planetu před slunečním větrem. Před vypuštěním družice IMAGE bylo složité získat celkový pohled na tuto rozsáhlou oblast, protože magnetosféra zasahue až do vzdálenosti Měsíce na noční straně Země. Už před 30 lety byla předpovězena existence ohonu podobné struktury plazmatu, která se táhne směrem ke Slunci, ale předchozí sondy nebyly schopny jej detekovat. Předpokládá se, že se jedná o zpětný tok plazmatu, ke kterému dochází když sluneční vítr zasáhne magnetosféru a pokřiví její tvar. Kromě toho objevila družice i některé další, dosud zcela neznámé znaky v magnetosféře, jako třeba prázdná místa bez plazmatu.
Zdroj: NASA Press release 01-08 ze dne 25. ledna.

29.01.2001 00:00 redakce II Sluneční soustava

Tisíce meteoritů z Antarktidy

Světové sbírky meteoritů byly opět rozšířeny japonskou expedicí do Antarktidy, která jich zde během tří týdnů hledání nalezla 3 554 kusů. Šest členů týmu hledalo meteority v období mezi 19. prosincem a 10. lednem v blízkosti pohoří Jamato, které je vzdáleno 300 km od japonské stanice na pokraji Antarktidy. Vědci doufají, že v tomto velkém množství nejrůznějších meteoritů budou identifikovány některé vzácné případy, které budou užitečné při hledání odpovědí na otázky vzniku sluneční soustavy či přítomnosti života na jiných planetách. Dosud japonské expedice na tento ledový kontinent nalezly kolem 13 000 meteoritů, což je asi polovina všech, které zde byly kdy nalezeny.
Zdroj: Space.Com ze dne 23. ledna.

18.01.2001 00:00 redakce II Sluneční soustava

Kanály na Marsu mohl vytvořit led

Podle práce, kterou publikovala Baerbel K. Lucchitta, mají kanály v jedné oblasti Marsu řadu stejných charakteristik jako ty, které byly vytvořeny ledovými proudy tekoucími pod povrchem Antarktidy a ústící do volného oceánu. Obecně se dosud předpokládalo, že tyto kanály byly vytvořeny tekoucí vodou. Kanály v Kasei Vallis a Ares Vallis jsou tvarově podobné s antarktickými, zvláště tam, kde obtékají kamenou či ledovcovou překážku v jejich cestě. Typickým příkladem je ledový proud Rutford v Antarktidě. Na některých místech Marsu je zřejmé, že kanály byly vytvořeny při proudění "nahoru", což je podle autorky nemožné vysvětlit tekoucí vodou ale tekoucím ledem ano. Ačkoliv byly studovány kanály ve zmíněných oblastech, není důvod proč by podobným způsobem nevznikly i kanály jinde na Marsu. Rovněž rozměry kanálů mohou být důkazem pro ledový původ, protože některé z nich by vyžadovaly veletoky až 10 000 krát mohutnější než největší pozemské řeky.
Zdroj: Spaceflight Now ze dne 18. ledna.

17.01.2001 00:00 redakce II Kosmonautika

Sonda Stardust nabrala kurz ke kometě

Kosmická sonda Stardust přešla na dráhu, která ji navede do blízkosti komety Wild 2. Stalo se tak 15. ledna, kdy prolétla v těsné blízkosti Země a využila jejího gravitačního pole pro změnu vlastní dráhy a rychlosti. Oběžná doba sondy kolem Slunce se prodloužila ze 2 na 2,5 roku. Sonda toho dne ve 12:13 SEČ prolétla ve výšce 6012 km nad jižním výběžkem afrického kontinentu rychlostí kolem 10 km/s. Několik pozemských pozorovatelů zaznamenalo blízký průlet sondy kolem naší planety fotograficky. O 15 hodin později prolétla sonda ve vzdálenosti necelých 100000 km od Měsíce, čehož bylo využito pro testování navigační kamery, která byla nedávno znovu uvedena do provozu. Podařilo se odstranit nečistotu, která vedla k pořizování neostrých snímků. Kamera získala 25 snímků Měsíce. S kometou Wild 2 se Stardust setká v lednu roku 2004.
Zdroj: stardust.jpl.nasa.gov.

15.01.2001 00:00 redakce II Kosmonautika

Mir zanikne 6. března

Krátce po "oslavě" 15. narozenin základního modulu bude proveden řízený zánik ruské kosmické stanice Mir. Za tímto účelem odstartuje 18. ledna nákladní loď Progress M1-5, která zánik bude řídit. Aby se ušetřilo drahocenné palivo, nebude Progress používat hlavní raketový motor, ale menší trysky. Cesta ke kosmické stanici tak bude trvat čtyři místo obvyklých dvou dnů. Pokud by se automatické spojení nepodařilo, je v záloze připravena posádka zkušených kosmonautů Genadij Padalka a Nikolaj Budarin, kteří by v takovém případě k Miru letěli a spojení provedli ručně. Setrvačníky kontrolující polohu a orientaci stanice budou vypnuty 10. února. A konečně 4. a 5. března zažehne své trysky nákladní loď a sníží rychlost Miru o 28 m/s. Následující den proběhne poslední zážeh, který ubere dalších 17,3 m/s a navede kosmickou stanici nad Tichý oceán, kde vstoupí do atmosféry. Předpokládá se, že některé části neshoří v atmosféře a dopadnou na zemský povrch.
Zdroj: Space.Com ze 12. ledna.

11.01.2001 00:00 redakce II Hvězdy

Pozůstatek supernovy z roku 386

Výroční zasedání Americké astronomické společnosti, které se v těchto dnech odehrává v San Diego, přináší jako obvykle velkou řadu zpráv a novinek. Například tým vědců pracujících s rentgenovou observatoří Chandra oznámil objev pulsaru v pozůstatku supernovy, jejíž explozi zaznamenaly čínští astronomové v roce 386. Po pulsaru v Krabí mlhovině je to teprve druhý pulsar, u kterého přesně známo jeho stáří. Pulsar, který rotuje 14x za sekundu, je tedy starý 1615 let. Objev vznesl další otázky ohledně vývoje pulsarů, zejména v období krátce po jejich vzniku. Nedávno totiž tým okolo japonské družice ASCA určil za základě současných teorií stáří tohoto pulsaru na 24 000 let. Objevitelé se snaží tento nesoulad vysvětlit tím, že pulsar rotuje od svého vzniku stále stejnou rychlostí. To je ale v protikladu se stávající teorií, podle které se rotace pulsarů průběžně zpomaluje.
Zdroj: Spaceflight Now z 11. ledna.

10.01.2001 00:00 redakce II Kosmonautika

Druhý start Shenzhou

Čína vypustila do vesmíru druhou kosmickou loď Shenzhou (Boží loď). Start se uskutečnil ve středu v ranních hodinách místního času z kosmodromu Jiuquan. Na oběžnou dráhu vynesla kosmickou loď raketa Dlouhý pochod 2-F. První let čínské kosmické lodi se uskutečnil před více než rokem a trval "jenom" 21 hodin. Tentokrát byl měla loď Shnezhou obíhat kolem naší planety několik dní, možná až týden. Čínští odborníci budou v průběhu letu provádět složitější testy. Na palubě jsou i živá zvířata což ukazuje, že jsou testovány i systémy na podporu životních podmínek, vliv beztížného stavu na živé organismy a jejich znovupřizpůsobení se gravitaci po přistání. Čína plánuje ještě několik dalších testovacích letů dříve než proběhne pilotovaný let. O jeho datu se stále spekuluje.
Zdroj: Space.Com z 9. ledna.

09.01.2001 00:00 redakce II Hvězdy

Nový model výbuchu supernovy

Nová pozorování pozůstatku supernovy SN 1987a odhalila detaily, které nejsou zcela v souladu se stávajícím modelem výbuchu jedné třídy supernov. Na snímcích pořízených HST byly nalezeny výtrysky hmoty šířící se z nové neutronové hvězdy, která vznikla při explozi. Už dřívější pozorování přinesla nepřímé důkazy pro existenci těchto výtrysků. Podle současného modelu se jádro velmi hmotné hvězdy po vyčerpání nukleárního paliva zhroutí do neutronové hvězdy a většina energie je přitom odnesena neutriny, které spustí explozi supernovy. Ovšem výsledkem takové exploze je symetrický pozůstatek hvězdy, což je v protikladu s nesymetrií tohoto případu. Původ výtrysků ovšem není známý, pouze se uvažuje, že by mohly pocházet z některých magnetických či rotačních procesů. SN 1987a je první supernova, která mohla mohla být sledována skutečně detailně, protože se nachází ve Velkém Magellanově mračnu ve vzdálenosti 168 000 sv. r.
Zdroj: Spaceflight Now z 9. ledna.

08.01.2001 00:00 redakce II Sluneční soustava

Deset nových měsíců Jupitera

Hned deset nových měsíců Jupitera objevil tým astronomů pracujících s širokoúhlou kamerou na 2,2m dalekohledu observatoře Mauna Kea na Havajských ostrovech. Měsíce s provizorním označením S/2000 J2 - J11 byly objeveny na přelomu listopadu a prosince. Všechny měsíce jsou velmi malé, podle jasnosti a odhadu albeda se předpokládá, že nejsou větší než 5 km v průměru. Devět z nich se pohybuje na retrográdních drahách s průměrnou vzdáleností mezi 21 a 24 milióny km od Jupitera, desátý má dráhu prográdní se střední vzdáleností 13 miliónů km. Všechny dráhy jsou eliptické se sklonem mezi 15 a 30 stupni. K zpřesnění drah jsou nutná ještě další pozorování. Celkem bylo v loňském roce objeveno 12 měsíců Jupitera, jeden z nich byl později identifikován jako ztracený objev z roku 1975. Současný počet měsíců planet Sluneční soustavy je následující - Saturn 30 ks, Jupiter 28 ks a Uran 21 ks.
Zdroj: Spaceflight Now z 8. ledna.

29.12.2000 00:00 redakce II Kosmonautika

Galileo prolétl nad Ganymedem

Kosmická sonda Galileo uskutečnila další přiblížení k některému z velkých Jupiterových měsíců. Tentokrát se jednalo o Ganymed. Galileo se k němu přiblížil na minimální vzdálenost 2 337 km. Přiblížení bylo zajímavé tím, že měsíc se v té době nacházel ve stínu planety. Sonda měla za úkol pozorovat hlavně polární záře v řídké atmosféře měsíce vznikající při její interakci s elektrony z jupiterových radiačních pásů. Za normálních podmínek je polární záře přesvětlena slunečním zářením. Vědci využijí této možnosti pro studium složení atmosféry měsíce a jeho magnetického pole. Kromě Ganymeda se sonda zaměřila i na vzdálená pozorování Jupitera a dalších měsíců. Část těchto pozorování probíhá ve spolupráci se sondou Cassini, která prolétne kolem Jupitera zítra v mnohem větší vzdálenosti než Galileo.
Zdroj: Galileo Millenium Mission status z 28. prosince.

19.12.2000 00:00 redakce II Úkazy

Ursidy mohou překvapit

Ursidy jsou nevýrazným meteorickým rojem s radiantem v Malém medvědovi. Běžná aktivita roje jen několik meteorů za hodinu, letos by se ale mohla strhnout sprška s frekvencí větší než 100 ks/hod. Mateřská kometa 8P/Tuttle oběhne kolem Slunce jednou za 13,5 roku a při každém průchodu perihelem zanechá za sebou vlákno materiálu. Podle výpočtů by měla letos Země projít 22. prosince v 8:29 SEČ ve vzdálenosti rovné 0,52 násobku vzdálenosti Měsíce od středu vlákna vzniklého v roce 1405 a v 9:40 SEČ v 3x větší vzdálenosti od středu vlákna z roku 1392. Vzhledem k tomu, že meteorický proud Ursid nebyl v minulosti nikdy podrobněji sledován, měly by tyto předpovědi být brány s rezervou. Je nutno tento roj dále studovat, aby mohl být model upřesněn. Doporučuje se pozorovat Ursidy po celou noc z 21. na 22. prosince. Radiant leží v blízkosti hvězdy Kochab v Malém voze.
Zdroj: NASA Space Science News z 18. prosince.

18.12.2000 00:00 redakce II Sluneční soustava

Podpovrchový oceán i na Ganymedu

Ganymed, největší měsíc ve Sluneční soustavě, byl přidán na seznam objektů, pro které existují důkazy o existenci podpovrchového oceánu tekuté vody. Silná vrstva slané vody je nejlepším vysvětlením pro data zaznamenaná magnetometrem na palubě sondy Galileo. Navíc infračervená spektroskopie odhalila slané minerály na povrchu, které byly zřejmě kdysi vystaveny působení slané vody. A do třetice snímky z Galilea ukazují místa, kde mohla voda či rozbředlý led vytéci na povrchu. Jedná se o zlomy v kůře podobné těm, které se vyskytují na Europě, horkém kandidátovi na podpovrchový oceán. Oceán o tloušťce několika kilometrů by se na Ganymedu měl nacházet v hloubce kolem 200 km v případě, že by jeho slanost byla srovnatelná s oceány na Zemi. Každopádně nově zveřejněná data naznačují, že minulost Ganymeda byla mnohem bouřlivější než se dosud předpokládalo.
Zdroj: JPL press release ze 16. prosince.

předchozí 1 …509 510 511 512 513 514 515 …532 následující