NASA uspíšila termín startu sondy ke kovové planetce

PSYCHE, což je sonda NASA připravovaná v rámci projektu Discovery, jejímž cílem bude výzkum unikátního kovového asteroidu stejného názvu, bude vypuštěna dříve, než se původně předpokládalo. NASA uspíšila její start o jeden rok – nyní se s jejím vypuštěním počítá v létě roku 2022. Plánovaný přílet k planetce Psyche z hlavního pásu asteroidů se tak posunul na rok 2026, což je o čtyři roky dříve v porovnání s původními předpoklady.

Přijďte na Astronomický den v Nečtinech

Západočeská pobočka České astronomické společnosti ve spolupráci s obcí Nečtiny a Hvězdárnou v Rokycanech a Plzni si Vás dovolují pozvat na Astronomický den v Nečtinech, který se koná v pátek 2. 6. Smyslem této akce je představit aktivity našich organizací, přiblížit návštěvníkům noční oblohu a upozornit na stále se zhoršující problém tzv. světelného znečištění.

Výzkumy v ASU AV ČR (89): Jsou aktivní galaktická jádra podobná rentgentovým dvojhvězdám?

Jiří Svoboda z ASU se ve spolupráci se zahraničními kolegy zabýval srovnáním vlastností aktivních galaktických jader s rentgenovými dvojhvězdami. Společným jmenovatelem podstatným pro aktivitu těchto objektů je akrece, plynulý dopad hmoty na černou díru. Černá díra ve dvojhvězdném systému dosahuje hmotnosti několika hmotností našeho Slunce. Naopak v jádrech galaxií se vyskytují veledíry, převyšující hmotnost našeho Slunce milion až miliardakrát. Ve své práci autoři odhalují, že navzdory tak odlišné hmotnosti existuje mezi těmito dvěma typy kosmických objektů určitá podobnost. Na základě této podobnosti je pak možné vysvětlit i dlouho trvající záhadu, proč některé aktivní galaxie jsou rádiově hlučné a jiné tiché.

Objav nových kvazarov poodhaľuje tajomstvo čiernych dier

V centre každej supermasívnej galaxie číha čierna diera. Ako sa tieto čierne diery formovali a ako sa rozrástli do hmotností  miliárd Sĺnk, je stále otvorenou otázkou. Vedci z Max Planck Institute for Astronomy (MPIA) objavili tri kvazary, ktoré majú veľkú hmotnosť, avšak podľa súčasných poznatkov, by na jej nadobudnutie potrebovali oveľa viac času.

Budou kosmonauti na palubě ISS používat automatickou pračku?

Technici RKK Eněrgija (Raketno-kosmičeskaja korporacija) navrhují výrobu pračky, která by mohla být používána na palubě Mezinárodní kosmické stanice ISS. Tuto zprávu publikovala 19. května 2017 tisková agentura TASS. Podle názoru techniků, publikovaného v článku v podnikovém časopisu Kosmičeskaja technika i technologija, zavedení pračky umožní značně snížit množství nákladu, který je nutné pravidelně dopravovat na oběžnou dráhu.

Po stopách súrodencov Slnka

Výskumný tím vedený Ivanom Ramirezom z University of Texas v Austine identifikoval prvého kandidáta na súrodenca Slnka – hviezdu, ktorá sa zrodila z rovnakého mračna plynu a prachu. Ramirezove metódy zároveň pomôžu astronómom nájsť ďalších slnečných súrodencov, čo by mohlo viesť k hlbšiemu pochopeniu toho, ako a kde sa vytvorilo naše Slnko a ako sa naša Slnečná sústava stala vhodným miestom pre život. Štúdiu publikovali v časopise Astrophysical Journal.

Slavnostní položení základního kamene dalekohledu ESO/ELT

Na observatoři ESO/Paranal v severním Chile, která leží nedaleko od Cerro Armazones – stanoviště budoucího dalekohledu ESO/ELT, se 26. května 2017 uskutečnilo slavnostní položení základního kamene tohoto obřího teleskopu. Ceremoniálu se zúčastnila prezidentka Chilské republiky Michelle Bachelet Jeria. Položení základního kamene symbolicky zahajuje stavbu kopule a hlavních konstrukčních prvků největšího dalekohledu světa pro viditelnou a infračervenou oblast elektromagnetického záření. Zároveň ohlašuje nástup nové éry pozemní astronomie. Při této příležitosti bylo rovněž zprovozněno napojení nové observatoře na Chilskou národní elektrickou síť.

Amatérští astronomové vystopovali další tajnou družici

Jeden nacistický pohlavár kdysi přirovnal český národ ke smějícím se bestiím kvůli specifické satiře autorit, a trošku podobně se možná chová celosvětová komunita amatérských astronomů když propočítává a zveřejňuje pozorovatelné přelety armádních družic, čímž samozřejmě stahuje roušku utajení z jejich oběžných drah. V minulosti se tak stalo například americkému armádnímu raketoplánu X-37B, nyní zase zpravodajské družici, kterou vynesla na začátku měsíce raketa společnosti SpaceX. 

22. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 29. 5. do 4. 6. 2017. Měsíc bude kolem čtvrti. Večer je ideálně vidět Jupiter. V druhé polovině noci Saturn. Ráno je nízko na východě jasná Venuše. Slunce je málo aktivní, ale malé skvrnky na povrchu se objevují. Rusko vypustilo další družici pro sledování balistických střel. Mezitím SpaceX je blízko plánovaného startu s nákladní lodí Dragon k ISS. Dočkat se můžeme i japonského a evropského startu. Dechberoucí záběry Jupiterovy atmosféry, ale i várku vědeckých dat představila sonda Juno. Zajímavá raketa startovala také z Nového Zélandu. Na ISS vyměnili vadný počítač na vnějšku stanice.

Na akú vzdialenosť môže supernova spôsobiť hromadné vymieranie na Zemi?

V roku 2016 vedci publikovali dôkazy vychádzajúce z izotopov železa 60 na starom morskom dne, že výbuch supernovy asi pred 2,6 miliónmi rokov narazil na Zem. Toto tvrdenie podporil Adrian Melott, profesor fyziky a astronómie, podporil tieto zistenia v časopise Nature v článku s názvom Supernovy v okolí.

Hon na Mezinárodní vesmírnou stanici

Viděli jste někdy na obloze Mezinárodní vesmírnou stanici (International Space Station - ISS)? Pokud ano, tak jistě víte, že na obloze vypadá jako taková pohybující se světlá tečka, která, pokud není alespoň dostatečně jasná, tak nikoho nepřiláká. Na Astronomické expedici v Úpici jsme minulý rok na Mezinárodní vesmírnou stanici namířili dalekohled a prohlédli jsme si ji zblízka. To vše jsme zdokumentovali a nyní si můžete prohlédnout naše výsledky. 

Zlučovanie galaxií zahaľuje čierne diery

Vedci s použitím teleskopu NuSTAR (NASA) dokazujú, že v záverenčnej fáze zlučovania galaxií, padá do čiernej diery také množstvo plynu a prachu, ktoré je schopné zahaliť aj aktívne galaktické jadrá. Kombinácia gravitačných efektov dvoch galaxií spomaľuje rýchlosť otáčania plynu a prachu, ktoré by v opačnom prípade voľne obiehali. Táto strata energie spôsobuje, že materiál padá do čiernej diery.

DigiFest opět na Kraví hoře

Jedna z událostí roku brněnské hvězdárny. Festival těch nejlepších audiovizuálních show přinášejících poselství o světě vysoko nad našimi hlavami se vrací do Brna. Vlastně ho ani neopustil – po loňském ročníku Mezinárodní společnost planetárií, která akci zaštiťuje, neměla jinou možnost než pořadatelství festivalu přiřknout Brnu znovu.

Prstenec ľadu v systéme Fomalhaut

Medzinárodný tím astronómov pomocou sústavy rádioteleskopov ALMA (Atacama Large Millimeter/submillimeter Array) v Chile pozoroval planetárny disk obklopujúci čerstvo zrodenú hviezdu Fomalhaut, vzdialenú od nás 25 svetelných rokov.

Tábor ÚLeT+ vás zve za dobrodružstvím

Úžasné divadlo fyziky (ÚDIF) z Brna pořádá i letos tábor mimo jiné pro středoškoláky a má na něm ještě volná místa. Pokud rádi objevujete svět kolem sebe, rádi vytváříte nové věci, chcete poznat nové přátele i se sami o sobě něco dozvědět nebo jen zažít nezapomenutelné dobrodružství, pak je tu pozvánka na letní tábor ÚLeT+.

Tábor je programově bohatý. Jednu jeho rovinu tvoří experimenty a poznávání, ať již z oblasti fyziky, chemie nebo biologie. Druhou rovinu tvoří zážitková část programu, kde se fyzicky vyřádíte, zasmějete a dozvíte se více o sobě – kdo jste, co vás baví a kam kráčíte.

Sekundární zrcadlo pro dalekohled ELT úspěšně odlito

Firma SCHOTT (Mainz, Německo) dokončila odlévání kotouče pro sekundární zrcadlo dalekohledu ESO/ELT. Hotové zrcadlo bude mít průměr 4,2 m a bude vážit 3,5 tuny. Půjde o největší sekundární zrcadlo, jaké bylo dosud osazeno v dalekohledu, a také o největší konvexní zrcadlo, jaké kdy bylo vyrobeno.

Dopady meteoritov na dávnom Marse vyvolali búrlivé tornáda

Zvláštne útvary okolo marsovského krátera Sante Fe svedčia o aktivite tornád dosahujúcej rýchlosť 800 kilometrov za hodinu. Odhalili to infračervené snímky krátera, na ktoré si posvietil geológ Peter Schultz z Brownovej univerzity, ktorý výsledky svojej práce uverejnil v časopise Icarus.

Špičková česká elektronika napájí vesmírné mise ESA

Špičková česká elektronika bude napájet dvě vesmírné mise Evropské kosmické agentury. Po sedmiletém vývoji dodali pracovníci Astronomického ústavu Akademie věd ČR ve spolupráci s kroměřížskou firmou CSRC plně funkční zařízení pro sondu Solar Orbiter, která bude v roce 2019 vypuštěna do vesmíru a po  dvou  letech  se dostane  do nejtěsnější blízkosti Slunce v historii, kde bude zkoumat například jevy doprovázející nebezpečné výrony sluneční hmoty do volného vesmíru. Sonda JUICE zamíří k Jupiteru, kde bude zkoumat prostředí ledových  měsíců  této největší planety Sluneční soustavy. Obě aktivity byly financovány z vědeckého programu ESA-PRODEX pod záštitou českého Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy a Ministerstva dopravy a jsou součástí kosmických aktivit v rámci programu Akademie věd Strategie AV21.

Supermasivní černá díra byla vyvržena při galaktické kolizi

Supermasivní černé díry jsou všeobecně stacionárními objekty, které sídlí v centrech většiny velkých galaxií. Nicméně na základě použití dat z rentgenové družice NASA s názvem Chandra X-ray Observatory a z dalších teleskopů astronomové nedáno vypátrali, že může existovat supermasivní černá díra, která se pohybuje. Tato možná černá díra – odpadlík, která má hmotnost přibližně 160 miliónů hmotností Slunce, se nachází v eliptické galaxii vzdálené zhruba 3,9 miliardy světelných roků od Země. Astronomové mají zájem o tuto pohybující se supermasivní černou díru, protože tak mohou odhalit více informací o vlastnostech těchto tajemných objektů.

Komety vizuálně v době novu 25. 5. 2017

Pomalu, ale jistě, se dostáváme do období dalšího novoluní. Květnový nov nastává 25. dne v měsíci, což už v tuto chvíli alespoň v první polovině noci prospívá pozorování difúzních objektů, jakými jsou například i komety. Těm ovšem na druhou stranu uškodí začátek absence astronomické noci, která v našich zeměpisných šířkách nenastává přibližně od konce května do poloviny července. Výsledkem zmíněných okolností je to, že na obloze uvidíme pouze pět komet. Dobrou zprávou je, že hned tři z nich jsou poměrně jasnými objekty. Protipólem je ale skutečnost, že ne každá z komet má vhodné pozorovací podmínky.