přednáška Roberta Genta
přednáška Roberta GentaTi, kteří nebyli na pořednášce pana Genta si mohou poslechnout záznam z jeho přednášky v Praze. Ke stažení jsou také slidy z přednášky.
přednáška - slidy
přednáška - mp3
přednáška Roberta GentaTi, kteří nebyli na pořednášce pana Genta si mohou poslechnout záznam z jeho přednášky v Praze. Ke stažení jsou také slidy z přednášky.
přednáška - slidy
přednáška - mp3
To budou hlavní témata, kterým je věnováno setkání s evropskýmkoordinátorem tohoto velkého mezinárodního sdružení, panem Robertem L.Gentem, které se uskuteční v úterý 23.4.2002 v Praze v budově Akademie vědČeské republiky na Národní třídě 3,dveře 108 od 17 hodin a ve středu 24.4.2002 na Hvězdárně a planetáriuM. Koperníka v Brně od 15 hodin.
Pan Gent vysvětlí, jak světelné znečištění závažně poškozuje životníprostředí, jak tomu lze čelit i jaké aktivity vyvíjí International DarkSky Association (viz http://www.darksky.org). Řeč bude i o šancích, kterénám dává začlenění tohoto typu znečištění do nového českého zákonao ovzduší.
Na pražském setkání bude rovněž ustavena česká sekce IDA -- skupina českýchčlenů této světové organizace, ztotožňujících se s cíly a pravidlyInternational Dark Sky Association.
Zváni jsou všichni zájemci o účinné potlačování světelného znečištěníi zástupci médií.
Přednáška bude tlumočena do češtiny.
Během setkání bude prostor na dotazy novinářů.
V odpoledních hodinách prvního jarního dne roku 2002 se konala na rušné pardubické třídě Míru u budovy č. 62 (někdejší pardubické "Staré pošty") malá astronomická slavnost. Po usilovném mnohaletém snažení tamější členky České astronomické společnosti paní Ireny Venzarové se podařilo odhalit pamětní desku, připomínající život a dílo pardubického rodáka barona Artura Krause (* 2.VIII. 1854 / + 21.III. 1930) - tedy přesně 72 roku po jeho smrti.
http://www.astrohk.cz/slunecni_hodiny.html
naleznete nový Katalog slunečních hodin ve východních Čechách.Databáze v současné době obsahuje podrobné údaje o 225 hodinách,fotografickou dokumentaci, možnost prohledávání, zobrazení mapy,aktuálních statististik, články o pozoruhodných slunečních hodinách,reference, atd.Autoři (Miloš Nosek, Martin Navrátil a Miroslav Brož) plánují v dalšíchměsících rozšíření katalogu na území celé České republikya také jeho vydání v tištěné podobě.
Výzkum planetek křižujících dráhu Země či naopak těles za drahou Neptunu patří v současnosti mezi nejrychleji se rozvíjející obory astronomie. Většina nových těles je objevována v zahraničí s dalekohledu o průměru zrcadla kolem jednoho metru či dokonce větších jako je LINEAR (1-m), Spacewatch II. (1,8-m), NEAT (1,2-m). Část z jejich objevů je pozorovatelná (alespoň brzy po objevu) i malými 0,3 - 0,5-m přístroji vybavenými ovšem CCD kamerami, jaké využívají i mnozí amatérští pozorovatelé v USA, Evropě a Japonsku. Část nově objevených těles je však velmi slabá či velmi rychlá a pro jejich následnou astrometrii, nezbytnou pro určení přesné dráhy, je třeba užívat 1-m či větší profesionální dalekohledy. Astronomové na Kleti blízkozemní planetky dlouhodobě systematicky sledovali s menším 0,57-m zrcadlovým dalekohledem vybaveným CCD kamerou. Dosavadní výsledky a vlastní i zahraniční zkušenosti je vedly k záměru postavit pro tento účel větší přístroj.
K úniku došlo asi hodinu po začátku tankování.Únik zaznamenaly videokamery rozmístěné okolo rampy. "Něco takového jsme nikdy neviděli" poznamenal Kyle Herring(tiskový mluvčí NASA).
Start bude opožděn minimálně o jeden den.
Karel Mokrý, zdroj NASA
"Tento let začne náročný rok při výstavbě stanice. V jeho průběhu bude na stanici dopraveno více než 50 tun materiálu." oznámil Ron Dittemore.
Odpočítávání se očekává mezi 14:00 - 18:00 místního času (21:00 - 01:00 SELČ). Vzhledem k bezpečnostním předpisůmbude přesnější čas startu uveden až 24 hodin předem.
V průběhu mise dopraví Atlantis nosník S0 (13.4m, 13tun), který sedmičlenná posádka v průběhu čtyř výstupů upevní ke stanici.S0 je základní částí vnější konstrukce a základem k rozšiřování vědeckého výzkumu.
Posádka STS-110 zprovozní mobilní transportér, který se bude pohybovat po nosníku S0. Tento vozík mimo jiné umožní přesun robotické ruky na ISS.
Karel Mokrý, zdroj: NASA
Časopis je určen pouze pro členy ČAS. Členové ČAS mají další výhody - levnější vstupné na řadu hvězdáren a pořady v některých planetáriích, většina složek vydává své specializované věstníky...přehled všech výhod
jak se stát členem
kontkat na redakci - kr@astro.cz
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 5. do 18. 5. 2025. Měsíc bude v úplňku a bude ubývat k poslední čtvrti. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je nízká a zmizela už i velká skvrna. Přistávací pouzdro Veněry, které zůstalo na oběžné dráze jako Kosmos 482, vstoupilo zpět do atmosféry 10. 5. nad Indickým oceánem. Před 20 lety byly objeveny pomocí HST měsíčky Pluta nazvané Nix a Hydra. Před 100 lety se narodila americká astronomka Nancy Grace Roman, jejíž jméno nese připravovaný vesmírný teleskop, ale nad jeho osudem se nyní trochu vznáší otazník, i když je prakticky hotový, protože Trump navrhuje přísné škrty.
Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu
Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4