Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  20. vesmírný týden 2025

20. vesmírný týden 2025

Mapa oblohy 14. května 2025 ve 22:00 SELČ
Autor: Stellarium/Martin Gembec

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 5. do 18. 5. 2025. Měsíc bude v úplňku a bude ubývat k poslední čtvrti. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je nízká a zmizela už i velká skvrna. Přistávací pouzdro Veněry, které zůstalo na oběžné dráze jako Kosmos 482, vstoupilo zpět do atmosféry 10. 5. nad Indickým oceánem. Před 20 lety byly objeveny pomocí HST měsíčky Pluta nazvané Nix a Hydra. Před 100 lety se narodila americká astronomka Nancy Grace Roman, jejíž jméno nese připravovaný vesmírný teleskop, ale nad jeho osudem se nyní trochu vznáší otazník, i když je prakticky hotový, protože Trump navrhuje přísné škrty.

Obloha

Měsíc bude v úplňku v pondělí 12. května v 18:56 SELČ. Ve středu 14. května nad ránem bude zářit poblíž hvězdy Antares v souhvězdí Štíra.

Planety
Merkur je ráno při východu Slunce nepozorovatelný. Venuše (–4,8 mag) také nedosahuje velké výšky, ale je velmi výrazná. Nedaleko ní je také Saturn (1,2 mag), který je díky malé jasnosti obtížným cílem i s použitím dalekohledu, ale jeví se jakoby bez prstence. Neptun mezi Venuší a Saturnem je zatím nepozorovatelný. Uran se blíží úhlově ke Slunci a je také nepozorovatelný. Jen nevysoko nad obzorem je večer už i Jupiter (–2 mag) a vysoko zůstává pouze Mars (1 mag) v souhvězdí Raka.

Aktivita Slunce je nízká a z dohledu zmizela i zatím největší skvrna roku 2025. Výskyt skvrn ukazuje také aktuální snímek SDO. Další informace k aktivitě Slunce jsou na Spaceweather.com, Solarham a Spaceweatherlive.  

Kosmonautika a sondy

Když se měla v roce 1972 vydat k Venuši dvojice sond Veněra, zůstalo jedno z přistávacích pouzder uvězněno na oběžné dráze Země a na Venuši úspěšně přistála pouze Veněra 8. Přistávací modul nakonec zůstal na orbitě jako Kosmos 482 až do soboty 10. 5. 2025. Po mediálně sledovaném neřízeném vstupu do atmosféry zřejmě dopadlo vcelku do Indického oceánu.

Družice Evropské vesmírné agentury ESA Biomass minulý týden úspěšně rozložila svou velkou 12m anténu, která je hlavním zařízením potřebným k průzkumu biomasy pod přikrývkou lesů i dalších zajímavostí na povrchu Země.

Bude zajímavé sledovat hlasování o rozpočtu NASA pro rok 2026, protože Trumpova administrativa navrhla tak velké a místy až nesmyslné škrty, že hrozí i zrušení některých projektů, jako je například již prakticky dokončený teleskop Nancy Grace Romanové. Podobně se může ukončit program SLS Orion již po Artemis III, ale zde to trochu smysl dává, i když i zde je problém, protože je na to navázána řada mezinárodních projektů, především mezi NASA a evropskou ESA.

Výročí

12. května 1800 (225 let) se narodil francouzský astronom Jean-Félix Adolphe Gambart s jehož jménem se potkáváme u mnoha komet, které objevil nebo spoluobjevil. Mezi nimi vyniká zejména kometa C/1827 M1 (Pons-Gambart), která byla dlouho považována za ztracenou. Teprve v roce 2012 se ji podařilo ztotožnit s tehdy nově objevenou kometou SWAN.

15. května 2005 (20 let) poprvé vyfotografoval HST u Pluta dva nové měsíčky, později nazvané Nix a Hydra. Kromě těchto menších měsíců jsou u Pluta známy ještě dva miniaturní satelity Kerberos a Styx a zapomenut nelze ani na veliký Charon. Detailně tyto měsíce fotografovala sonda New Horizons, při průletu kolem Pluta v roce 2015.

16. května 1755 (270 let) se narodil francouzský astronom Honoré Flaugergues. Pokud toto jméno vidíte poprvé, pak vězte, že je poměrně znám jednak díky objevu prachových bouří na Marsu a také tím, že objevil „Velkou kometu 1811“. Kometu poprvé spatřil 25. března 1811. Od poloviny dubna se stala kometou viditelnou pouhým okem a nejjasnější byla na podzim 1811. V říjnu měla kometa ohon dlouhý 24°. Kometa byla viditelná okem až do poloviny ledna 1812. Tak dlouho byla později okem viditelná až kometa Hale-Bopp v letech 1996 a 1997.

16. května 1875 (150 let) se narodil John Francis Skjellerup. Rodiče byli dánského původu, John se narodil v Austrálii a delší čas působil v Jižní Africe. Jde o objevitele nebo spoluobjevitele několika komet, z nichž nejznámější je nejspíš periodická kometa 26P/Grigg-Skjellerup.

16. května 1925 (100 let) se narodila americká astronomka Nancy Grace Roman. Její jméno nese vesmírný teleskop, který je již téměř připravený k vynesení na oběžnou dráhu, ale přesto mu hrozí zrušení, pokud by vstoupily v platnost poněkud nesmyslně velké škrty v rozpočtu NASA na rok 2026 navržené Trumpovou administrativou.

Výhled na příští týden 

  • Měsíc s ranními planetami
  • Výročí: Francesco de Vico
  • Výročí: Země prošla ohonem Halleyovy komety
  • Výročí: George Phillips Bond
  • Výročí: Daniel Barringer

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v květnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
CzSkY.cz – web pro pozorovatele oblohy.
Sdílený kalendář úkazů.
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Hydra, Nix, Jean-Felix Adolphe Gambart, Honoré Flaugergues, John Francis Skjellerup, Nancy Grace Roman, Vesmírný týden


20. vesmírný týden 2025

20. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 5. do 18. 5. 2025. Měsíc bude v úplňku a bude ubývat k poslední čtvrti. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je nízká a zmizela už i velká skvrna. Přistávací pouzdro Veněry, které zůstalo na oběžné dráze jako Kosmos 482, vstoupilo zpět do atmosféry 10. 5. nad Indickým oceánem. Před 20 lety byly objeveny pomocí HST měsíčky Pluta nazvané Nix a Hydra. Před 100 lety se narodila americká astronomka Nancy Grace Roman, jejíž jméno nese připravovaný vesmírný teleskop, ale nad jeho osudem se nyní trochu vznáší otazník, i když je prakticky hotový, protože Trump navrhuje přísné škrty.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »