„Všichni poletí na kosmickou stanici, jeden z nich se projde po Měsíci,“ sliboval při představování nového evropského oddílu kosmonautů ředitel ESA Jean-Jacques Dordain. S Měsícem se trochu zmýlil, což ale bylo dáno veletočem v americké kosmonautice o rok později. S cestou na kosmickou stanici ale zřejmě ne: všichni členové oddílu ji už mají za sebou, jsou na ISS nebo se na cestu intenzivně připravují. A první z nich se dokonce začal připravovat k druhé návštěvě této základny. Ale hezky popořádku. Jako první ze šestice dostal příležitost ochutnat slasti i strasti stavu beztíže italský kandidát Luca Parmitano: letěl v lodi Sojuz TMA 09M od 28. května do 11. listopadu 2013 a byl členem 36./37. základní posádky. „Proslavil“ se především tím, že se mu během druhého výstupu do otevřeného prostoru dostala do přilby skafandru voda – a on se (ne vlastní vinou) málem utopil.
Většina z nás ví, co způsobuje polární záře na Zemi. Jsou to nabité částice slunečního větru vnikající do magnetosféry Země, která je odklání do oblastí magnetických pólů Země. Zde potom pronikají do atmosféry a způsobují krásnou nebeskou podívanou. Co však způsobuje neustálé polární záře na největší planetě naší Sluneční soustavy?
Cestovatelé vesmírem už dávno nejsou vybaveni blokem a tužkou, nebo logaritmickým pravítkem. Ovšem, ačkoliv se palubní počítače dostaly do vesmíru už během dob Gemini, na podobné nasazení jako zde na Zemi si musely počítače počkat. Dnes se na ISS nachází desítky notebooků, několik tabletů a dokonce i chytré telefony. Pojďme se tedy společně podívat, jaká konkrétní zařízení si poletují moduly Mezinárodní vesmírné stanice.
Zatím nejvýraznější polární záře za celý stávající sluneční cyklus v noci 17./18. března 2015, kterou mnozí nadšeně pozorovali i z České republiky, byla nasnímána pochopitelně i družicově. Přinášíme vám nyní vybrané snímky z meteorologické družice, která tvar aurorálního oválu snímala shora. Na úžasných obrázcích si lze všimnout niterných detailů v části aurorálního prstence nad noční severní Evropou.
Týmu čtyř polských astronomů-amatérů se podařilo objevit novou kometu. Ačkoliv kometa samotná nebude pozorovatelná pouhýma očima nebo malým dalekohledem, jedná se o skutečně velký úspěch v Evropě. Jde totiž po 79 letech o první polskou amatérsky objevenou kometu. Jak se to podařilo? A proč to není tak snadné? Podívejme se na celý objev podrobněji.
Cena Františka Nušla je nejvýznamnější ocenění, které Česká astronomická společnost každoročně uděluje. Ocenění je určeno významným osobnostem za jejich celoživotní vědeckou, odbornou, pedagogickou, popularizační nebo organizační práci v astronomii a příbuzných vědách. Návrhy na udělení Ceny Františka Nušla pro rok 2015 lze dle statutu Ceny podávat do konce dubna.
Čas od času se objeví nenápadné náznaky toho, jak by mohla kosmonautika vypadat, až skončí životnost Mezinárodní vesmírné stanice. Nedávno se objevila jedna z těchto zpráv. Důvěryhodnost zprávy je sporná, protože o ní informoval jako první web rt.com, takže bychom k ní měli přistupovat s rezervou. Teprve až později začaly informace přebírat i další portály. Podle zprávy to vypadá, že šéf Roskosmosu, Oleg Komarov, informoval o tom, že Roskosmos a NASA budou spolupracovat na nástupci Mezinárodní vesmírné stanice. Jednání měla probíhat na Bajkonuru před nedávným startem roční posádky na ISS.
Přehled událostí na obloze od 6. 4. do 12. 4. 2015. Měsíc se blíží do poslední čtvrti. Večer je vidět výrazná Venuše na západě a Jupiter vysoko na jihu. Saturn je vidět nejlépe v druhé polovině noci a ráno.
V redakční i soukromé poště často narážíme na zajímavé příspěvky od čtenářů. Často jde také o snímky zajímavých jevů na obloze. A jeden takový příspěvek se nám objevil ve schránce v pátek. Na přiloženém videu je v čase 25 sekund vidět, jak zpoza oblaku rychle vylétl a poté pohasl 31. března 2015 podezřelý objekt. Mohlo by jít o denní bolid?
V sobotu 4. dubna 2015 se nad územím Pacifiku včetně západní poloviny USA, Austrálie, Nového Zélandu či východní Asie a Indonésie odehraje barvité představení – úplné zatmění Měsíce. Půjde zároveň o nejkratší zatmění svého druhu v tomto století vůbec; Měsíc setrvá v plném zemském stínu necelých 5 minut! Ačkoliv se na našem území nebudeme moci kochat ani částí úkazu, netřeba zoufat. Díky viditelnosti z USA nebo Austrálie je připraveno hned několik živých internetových přenosů. Pustit si je budeme moci odpoledne mezi 12. a 16. hodinou našeho letního času. Maximální fáze pak připadá na 14 hodin přesně. Takže nohy do sedačky a pěknou (byť jen zprostředkovanou) podívanou!
Mezinárodní astronomická unie, mise NASA "New Horizons" a SETI pořádají veřejnou kampaň pro pojmenování útvarů na planetě Pluto a jejích měsících. Očekává se, že při průletu sondy New Horizons kolem Pluta (největší přiblížení 14. července 2015) budou objeveny nové útvary a veřejnost je zvána, aby se účastnila rozhodování o jejich jménech.
Centrum studentských aktivit České kosmické kanceláře upozorňuje na aktuálně zařazené a probíhající programy pro studenty, mladé vědce a ostatní mladé zájemce o kosmonautiku.
Abychom stále všemi cestami nepřipomínali jen březnové zatmění Slunce, pojďme se nyní na našeho kosmického souseda - jednoho z hráčů při zatmění - podívat prostřednictvím trošku odlišného pohledu. Majestátný východ měsíčního úplňku si totiž budeme moci vychutnat za přízně počasí již v sobotu 4. dubna (bohužel jen 5 hodin předtím nastane pod obzorem ještě majestátnější úplné zatmění Měsíce). Právě příležitost sledovat východ kulatého Měsíce dává všem důvod vytáhnout svou techniku a zkusit nějaký ten pěkný záběr. Abychom vás trošku navnadili, přinášíme povídání k jedné z nejpopulárnějších fotografií Měsíce v tomto roce v Česku. Autorem "Růžového Měsíce nad Brnem" je Mgr. Pavel Gabzdyl, pracovník brněnské hvězdárny a planetária. Co za tímto dramatickým foto-pohledem stojí?
Česká kosmická kancelář a Mezinárodní astronautická akademie (IAA) pořádají v Praze ve dnech 29. června až 3. července 2015 mezinárodní sympozium s názvem Humans in Space. Konference je zaměřená na problematiku přítomnosti člověka v kosmickém prostoru a s tím souvisejícího výzkumu a techniky. Místní organizační výbor nabízí studentům možnost účastnit se sympozia a podílet se na jeho technickém zajištění.
Slunce je prostoupeno magnetickými poli, jež nejspíše vznikají na samotném dně konvektivní zóny v hloubkách 200 Mm pod povrchem Slunce, procházejí celou konvektivní zónou, kde se zesilují a mění do komplikovanější formy, až se vypínají do všech vrstev sluneční atmosféry. Zatímco ve fotosféře lze intenzitu magnetických polí měřit, ve vyšších vrstvách atmosféry je to zatím značně problematické. Jiří Štěpán ve své práci přijaté k publikaci v Astrophysical Journal ukazuje na způsob, jak přesto informaci o intenzitě magnetických polí v chromosféře, přechodové vrstvě a koróně získat.
Ve středu 1. dubna 2015 proběhne přednáška pro veřejnost pořádaná Hvězdárnou a planetáriem Plzeň. Astronomicko-cestopisné vyprávění nás přesune na jižní polokouli. O cestě na Cookovy ostrovy a lovu krás jižního nebe přijede přednášet astronom, cestovatel a fotograf Petr Horálek. Přednáška proběhne ve Velkém klubu v suterénu plzeňské radnice.
Už po sedmé pořádá Sekce pro děti a mládež České astronomické společnosti letní tábor pro děti a mládež, zaměřený na astronomii a kosmonautiku. První tři ročníky nesly název Astronomicko-kosmonautický tábor a pořádali jsme je ve spolupráci s ČSOP Žlutý květ. Od roku 2012 podnikáme tábory pouze v rámci SDM pod názvem Vesmírná odysea. S tou letošní s podtitulem "2015: Vesmírná odysea – Duna" se podíváme na planetu Arrakis…
Deset dní uplynulo od úplného zatmění Slunce 20. března 2015, které masy nadšených lidí pozorovaly v Česku jako výrazné částečné. Už jsme přinesli fotogalerii čtenářů, jejich zážitky a rovněž strohé svědectví z Faerských ostrovů, kde počasí moc nepřálo. Nyní přinášíme první snímek sluneční koróny vytvořený z dat pořízených nedaleko špicberkého letiště vědeckou expedicí vedenou prof. Miloslavem Druckmüllerem z VUT v Brně a prof. Shadiou Habbalovou z Univerzity v Honolulu. Ačkoliv jde pouze o rychlý výsledek na počátku značně delší a sofistikovanější práce, která brněnského matematika čeká, už sám o sobě poskytuje neuvěřitelné a v mnoha ohledech doposud ještě nezachycené struktury.
Západočeská pobočka České astronomické společnosti pořádá v sobotu 11. dubna 2015 exkurzi do Německého muzea v Mnichově. Sbírku tohoto muzea tvoří více než 100 000 exponátů ze světa vědy a techniky. Právě díky velkému množství originálních exponátů je řazeno k nejzajímavějším muzeím techniky na světě. Sbírky jsou velmi rozsáhlé a natolik pestré, že zde každý návštěvník nalezne to, co ho zajímá. Pokud máte zájem, ještě máme poslední volná místa…
Přehled událostí na obloze od 30. 3. do 5. 4. 2015. První jarní úplněk přinese Velikonoce. Úplné zatmění Měsíce bude pro nás jen na internetu. Večer je dobře vidět jasná Venuše na západě a Jupiter vysoko na jihu. Saturn je vidět nejlépe ráno.
