Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Pozorována nejvzdálenější galaxie

Pozorována nejvzdálenější galaxie

Objev nejvzdálenější galaxie v mladém vesmíru
Autor: NASA, ESA

Mezinárodní tým pod vedením astronomů z Yale University a University of California dohlédl při výzkumu galaxií zpět v čase do doby, kdy stáří vesmíru bylo pouhých 5 % jeho současného věku 13,8 miliardy roků. Vědecký tým objevil mimořádně svítivou galaxii v době před více než 13 miliardami roků a určil její přesnou vzdálenost od Země za použití kombinovaných dat pořízených kosmickými dalekohledy NASA Hubble Space Telescope a Spitzer Space Telescope, a také prostřednictvím Keckova teleskopu o průměru 10 m na Mauna Kea na Havajských ostrovech. Tato pozorování potvrdila, že se jedná o nejvzdálenější galaxii podle současných měření, čímž byl ustanoven nový rekord.

Galaxie pojmenovaná EGS-zs8-1 byla původně objevena na základě její specifické barvy na snímcích z kosmických observatoří HST a Spitzer a je jedním z nejjasnějších a nejhmotnějších objektů v mladém vesmíru. „Dospěla již k 15 % dnešní hmotnosti naší Galaxie,“ říká Pascal Oesch, hlavní autor studie z Yale University, New Haven, Connecticut. Vesmír byl tehdy stále ještě velmi mladý. Nové určení vzdálenosti rovněž umožnilo astronomům přesně zjistit, že v galaxii EGS-zs8-1 stále probíhala tvorba hvězd velmi rychle, přibližně 80krát rychleji, než je tomu v současné době v naší Galaxii (kde vzniká přibližně jedna hvězda za rok).

Pouze hrstka galaxií ve velmi mladém vesmíru má v současné době přesně změřené vzdálenosti. „Každé potvrzení přidává další kousek do skládanky, jakým způsobem v mladém vesmíru vznikaly první generace galaxií,“ říká Pieter van Dokkum z Yale University, další z autorů studie. „Pouze největší dalekohledy světa jsou schopny dohlédnout do těchto velkých vzdáleností.“ Objev byl možný pouze díky relativně novému spektrometru MOSFIRE (Multi-Object Spectrometer For Infra-Red Exploration), což je přístroj umístěný na dalekohledu Keck I s objektivem o průměru 10 metrů, který umožňuje astronomům efektivně zkoumat několik galaxií najednou.

Měření galaxií v těchto extrémních vzdálenostech a určení jejich charakteristických vlastností je hlavním cílem astronomů pro příští desetiletí. Pozorování zobrazila galaxii EGS-zs8-1 v době, kdy vesmír prodělal velmi důležité změny: plynný vodík mezi galaxiemi přecházel z neprůhledného do průhledného stavu. „Zdá se, že mladé hvězdy v raných galaxiích jako je EGS-zs8-1 byly hlavním hnacím mechanismem pro tuto změnu nazvanou reionizace,“ říká spoluautor studie Rychard Bouwens z Leiden Observatory, Nizozemí.

Tato nová pozorování z observatoří HST, Spitzer a Keck společně poskytla nový letmý pohled do podstaty mladého vesmíru. Potvrdila, že hmotné galaxie již v mladém vesmíru existovaly, ale že jejich fyzikální vlastnosti byly velmi odlišné od galaxií, které kolem nás pozorujeme v současné době. Astronomové nyní mají velmi silné důkazy, že typické barvy mladých galaxií pozorované na snímcích z družice Spitzer vznikly v důsledku velmi rychlé tvorby hmotných mladých hvězd, které interagovaly s primordiálním plynem v těchto galaxiích.

Nová pozorování potvrzují velmi vzrušující zjištění, že budoucí kosmický dalekohled NASA s názvem JWST (James Webb Space Telescope) bude schopen po startu v roce 2018 takovéto galaxie pozorovat. Kromě toho, že dosáhne na hranici velmi mladého vesmíru, bude Webbův kosmický dalekohled schopen doslova rozpitvat infračervené záření galaxie EGS-zs8-1, zaregistrované Spitzerovým teleskopem a umožní astronomům nahlédnout s mnohem většími detaily do vlastností plynu. „Naše současná pozorování napovídají, že v budoucnu bude velmi snadné určit přesné vzdálenosti těchto galaxií pomocí kosmického dalekohledu JWST,“ říká Garth Illingworth, University of California, Santa Cruz. „Výsledek připravovaných pozorování pomocí JWST poskytne mnohem komplexnější obrázky vzniku galaxií na úsvitu věků.“ Výsledky pozorování byly publikovány 5. května 2015 v on line vydání časopisu The Astrophysical Journal Letters.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] hubblesite.org

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: HST, Early galaxies


50. vesmírný týden 2024

50. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 12. do 15. 12. 2024. Měsíc je nyní na večerní obloze ve fázi kolem první čtvrti a dorůstá k úplňku. Nejvýraznější planetou je na večerní obloze Venuše a během noci Jupiter. Ideální viditelnost má večer Saturn a ráno Mars. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Geminid. Uplynulý týden byl mimořádně úspěšný z pohledu evropské kosmonautiky, ať už vypuštěním mise Proba-3 nebo úspěšného startu rakety Vega-C s družicí Sentinel-1C. A před čtvrtstoletím byl vypuštěn úspěšný rentgenový teleskop ESA XMM-Newton.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2024 obdržel snímek „Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách“, jehož autorem je Daniel Kurtin.     Komety jsou fascinující objekty, které obíhají kolem Slunce a přinášejí s sebou kosmické stopy ze vzdálených

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC1909 Hlava čarodejnice

Veríte v čarodejnice? Lebo ja som Vám hlavu jednej takej vesmírnej čarodejnice aj vyfotil. NGC 1909, alebo aj inak označená IC 2118 (vďaka svojmu tvaru známa aj ako hmlovina Hlava čarodejnice) je mimoriadne slabá reflexná hmlovina, o ktorej sa predpokladá, že je to starobylý pozostatok supernovy alebo plynný oblak osvetľovaný neďalekým superobrom Rigel v Orióne. Nachádza sa v súhvezdí Eridanus, približne 900 svetelných rokov od Zeme. Na modrej farbe Hlavy čarodejnice sa podieľa povaha prachových častíc, ktoré odrážajú modré svetlo lepšie ako červené. Rádiové pozorovania ukazujú značnú emisiu oxidu uhoľnatého v celej časti IC 2118, čo je indikátorom prítomnosti molekulárnych mrakov a tvorby hviezd v hmlovine. V skutočnosti sa hlboko v hmlovine našli kandidáti na hviezdy predhlavnej postupnosti a niektoré klasické hviezdy T-Tauri. Molekulárne oblaky v IC 2118 pravdepodobne ležia vedľa vonkajších hraníc obrovskej bubliny Orion-Eridanus, obrovského superobalu molekulárneho vodíka, ktorý vyfukovali vysokohmotné hviezdy asociácie Orion OB1. Keď sa superobal rozširuje do medzihviezdneho prostredia, vznikajú priaznivé podmienky pre vznik hviezd. IC 2118 sa nachádza v jednej z takýchto oblastí. Vetrom unášaný vzhľad a kometárny tvar jasnej reflexnej hmloviny silne naznačujú silnú asociáciu s vysokohmotnými žiariacimi hviezdami Orion OB1. Prepracovaná verzia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 150/600 (150/450 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Gemini EAF focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 209x240 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, master bias, 90 flats, master darks, master darkflats 4.11. až 7.11.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »