Vyhledávání v článcích

07.03.2002 00:00 Pavel Koten Kosmonautika

"Elektrikářské" práce na HST úspěšné

Raketoplán Columbia zachytit HST v neděli a hned v pondělí začala série výstupů astronautů do volného prostoru. První tři vycházky byly věnovány "elektrikářským" pracem. V pondělí byl vyměněn jeden sluneční panel, v úterý následoval druhý a ve středu přišla na řadu nejobtížnější operace - výměna centrální energetické jednotky dalekohledu. S tou prací se při konstrukci dalekohledu nepočítalo. Astronauté museli ve velmi stísněných podmínkách odpojit 36 konektorů, aby mohli starou jednotku odebrat z dalekohledu. Přístroj o hmotnosti 80 kg sloužil k zásobování všech systémů dalekohledu elektrickou energií. Proto musel být dalekohled poprvé v historii zcela "vypnut". Všechny práce bylo nutné provést během jednoho dne, aby nedošlo k poškození přístrojů vlivem nízké teploty na oběžné dráze. Jisté riziko tedy tato operace přinesla, ale byla nutná. Stará jednotka utrpěla pobytem v kosmickém prostoru a hrozilo nebezpečí selhání, které by pro dalekohled bylo fatální. Operátoři tedy zvolili "menší zlo". Práce proběhly velmi hladce a dalekohled byl znovuoživen už s novou jednotkou. Nová jednotka společně s novými slunečními panely umožní astronomům vůbec poprvé v historii simultánní pozorování se všemi přístroji dalekohedu.
Zdroj: SpaceFlight Now - Full Mission Coverage
PK

06.03.2002 00:00 Luděk Vašta Kosmonautika

Pioneer 10 stále žije

V pátek 1. března byl vyslán signál z Goldstone (Kalifornie) k sondě Pioneer 10. O 22 hodin později zachytili odpověď 70m anténou v Madridu (Španělsko). V současnosti je sonda odSlunce vzdálena 79,86 AU (asi 11,95 mld. km) a letí rychlostí 12,24 km/s (asi 44 tisíc km/hod). Sonda Pioneer startovala před 30 lety, 2. března 1972.
Zdroj: Space Projects ze dne 5. března
LV

05.03.2002 00:00 Marcel Grün Světelné znečištění

Pražský hrad na popud astronomů nepohasne

Hvězdárna a planetárium hl. m. Prahy

V souvislosti se schválením Zákona o ochraně ovzduší oběma komorami Parlamentu České republiky a podpisem prezidenta republiky se v některých sdělovacích prostředcích objevily zkreslené zprávy informující o tom, že astronomové požadují zhasnutí osvětlení Pražského hradu.

Zákon skutečně obsahuje části, které mají sloužit k omezení tzv. světelného znečištění. Tento pojem je v našem zákonodárství zaváděn poprvé. Ustanovení samotného zákona jsou poměrně stručná a konkrétní opatření budou regulována prováděcím předpisem - vyhláškou vlády, kterou připravuje Ministerstvo pro životní prostředí v součinnosti se zástupci osvětlovacích organizací, zástupci Svazu měst a obcí a astronomy. Tato vyhláška v současnosti ještě neexistuje, nemůže tedy ani obsahovat takový požadavek, aby bylo zrušeno osvětlení Pražského hradu.

03.03.2002 00:00 Pavel Koten Sluneční soustava

Důkazy pro vodní led na Marsu

Už první výsledky, které získala kosmická sonda 2001 Mars Odyssey, přinášejí možné důkazy pro existenci vodního ledu ve vrstvách do několika metrů pod povrchem planety. Hned tři přístroje tvořící balíček zvaný spektrometr gama záření zjistily dvěma různými metodami výskyt velkého množství vodíku v oblastech pod 60. stupněm jižní šířky. Přístroje detekují výsledky interakce kosmického záření s atomy tvořícími povrch. Při této interakci vznikají protony a neutrony, které dále interagují s okolními atomy. Bylo zjištěno, že gama záření z povrchu odpovídá svojí energií absorpci neutronů atomy vodíku. Kromě toho z povrchu uniká jen malé množství rychlých a epitermálních neutronů, což je rovněž způsobeno množstvím vodíku, který je vynikajícím moderátorem rychlých neutronů. Také data z dalšího přístroje, který mapuje povrch ve viditelném a infračerveném oboru spektra, vědce příjemně překvapila. Jsou mezi nimi i vůbec první pořízené noční snímky, které ukazují velké rozdíly v teplotách různých částí povrchu způsobené jejich složením. Výprava je ale teprve na samotném začátku, pokud vše bude pokračovat bez komplikací, měla by trvat minimálně tři roky. Ale už tyto výsledky naznačují, že nová sonda otevře zcela nové okno pohledu na Rudou planetu.
Zdroj: NASA/JPL Press release ze dne 2. března
PK

01.03.2002 00:00 Pavel Koten Kosmonautika

Vzhůru k dalekohledu!

Ve 12:22 středoevropského času odstartoval z kosmodromu Cap Canaveral raketoplán Columbia mířící k Hubbleově kosmickému dalekohledu (HST). Po 8,5 minutách dosáhl oběžné dráhy a následující dva dny bude kosmický dalekohled stíhat, aby jej posléze zachytil. Cílem sedmičlenné posádky bude zásadní modernizace kosmického dalekohledu. Po technické stránce bude dalekohled vybaven novými slunečními panely a napájecí jednotkou, vyměněn bude rovněž jeden z gyroskopů, který je mimo provoz. Z vědeckých přístrojů je největší pozornost věnována výměně dnes už nepoužívané Faint Object Camera za novou Advanced Camera for Surveys. Kromě toho je v plánu instalace nového chladícího systému infračerveného spektrografu NICMOS. Za řízením raketoplánu sedí velitel Scott D. Altman (3. let do vesmíru) a pilot Duane G. Carey (letí poprvé). Dvojice astronautů John M. Grunsfeld (4. let), Richard M. Linnehan (3. let) a James H. Newman (4. let), Michael J. Massimino (poprvé) vystoupí celkem pětkrát do volného prostoru, aby provedly naplánované úkoly. Náročností těchto výstupů do volného kosmického prostoru je výprava považována za jednu z nejsložitějších v historii letů raketoplánů. Poslední členkou posádky je Nancy Jane Currie (3. let), která bude obsluhovat robotický manipulátor. Raketoplán Columbia se vydal do vesmíru po více než dvouleté přestávce věnované důkladné prohlídce, opravám a modernizaci některých systémů.
Zdroj: SpaceFlight.Now ze dne 1. března
PK

27.02.2002 00:00 Karel Mokrý Ostatní

"Hviezda" známeho hvezdára Bochníčka zhasla

23.02.2002: "Hviezda" známeho hvezdára Bochníčka zhaslaVo veku nedožitých 82 rokov zomrel dnes ráno v Bratislave po ťažkej chorobe popularizátor astronómie Doc. RNDr. Záviš Bochníček, Csc. TASR to oznámil jeho syn Oliver Bochníček. Záviš Bochníček sa narodil v Prahe, ale väčšinu svojho života žil na Slovensku. Ako šestnásťročný objavil hviezdu Nova CP Lacertae a táto udalosť poznamenala jeho ďalšie kroky v živote. Pri tejto príležitosti ho ocenili exprezident Tomáš Garrigue Masaryk a vtedajší prezident Eduard Beneš.
více - Markíza

27.02.2002 00:00 Pavel Koten Úkazy

Nejjasnější úplněk roku 2002

Úplněk, který nastal dnes 27. února, je nejjasnějším úplňkem letošního roku. Protože Měsíc se nachází v blízkosti perigea své dráhy kolem Země, jeví se o 9% větší než při běžném úplňku a dokonce o 20% procent jasnější. Jak je známo, Měsíc neobíhá kolem Země po kruhové, ale eliptické dráze a jeho vzdálenost od naší planety se mění v rozmezí 356 400 km až 406 700 km. Větší jasnost není způsobena jenom menší vzdáleností k Zemi, ale i blízkostí Země k perihelu její dráhy kolem Slunce. Jelikož Měsíc září odraženým slunečním zářením, i tato skutečnost se projeví na jeho větší jasnosti. Srovnáme-li jasnosti jednotlivých úplňků v letošním roce, zjistíme, že první tři z nich jsou jasnější než je celoroční průměr. Všechny se uskuteční v době, kdy je Měsíc blízko perigea a zároveň Země blíže ke Slunci. Naopak "nejslabší" bude úplněk v srpnu, protože Měsíc bude v apogeu své dráhy a rovněž Země bude od své mateřské hvězdy dále. Jasnost měsíčního úplňku bude v srpnu o celou třetinu nižší než dnes. Což ale samozřejmě neznamená, že nebude naprosto dominantním objektem na obloze. I tento "slabý" úplněk vrhá stíny a lze při něm pohodlně číst noviny.Horké novinky zde.Zdroj: Science@NASA ze dne 26. února
PK

26.02.2002 00:00 Pavel Koten Vzdálený vesmír

Pohasínání krátkých gama záblesků

Záblesky gama záření, jedny z nejenergetičtějších procesů ve vesmíru, jsou denně detekovány družicemi obíhajícími kolem Země. Některé z nich jsou dlouhé, trvající sekundy až minuty, jiné naopak velmi krátké, s dobou trvání do dvou sekund. O první skupině z nich se vědci domnívají, že vznikají při kolapsu hypernovy, hypotetické hvězdy, která je mnohem masívnější než hvězda zanikající jako supernova. Druhá skupina gama záblesků by mohla být naopak způsobena srážkami neutronových hvězd či černých děr. Zatímco u dlouhotrvajících záblesků není problém studovat jejich pohasínání, u těch krátkých to je velmi obtížné. Protože velmi rychle pohasínají, nejsou obvykle detektory schopny přesněji určit jejich polohu. Samotné pohasínání obou skupin je způsobeno šířením rázové vlny do okolního prostředí. Tým vědců kolem Davida Lazattiho se zabýval právě krátkými záblesky a z archívu dat přístroje BATSE na družici Compton vybral několik set takových záblesků. Světelné křivky 76 z nich splňovaly další kritéria a umožnily studovat pohasínání těchto zdrojů. Studie ukázala podobnost světelných křivek krátkých a dlouhých záblesků. Data naznačují, že u krátkých záblesků se energie šíří v 3-10 krát širších výtryscích než je tomu u záblesků dlouhých. Celková energie obou skupin záblesků tak může být podobná a odlišuje je pouze velikost prostoru, do kterého je vyzářena.
Zdroj: Royal Astronomical Society News release ze dne 19. února
PK

25.02.2002 00:00 Pavel Koten Vzdálený vesmír

Původ "středních" černých děr

Astronomové se dříve domnívali, že existují dva druhy červných děr. Jednak jsou malé černé díry, které vzniknou při zhroucení jádra hmotné hvězdy a jednak obrovské, velmi hmotné černé díry vyplňující jádra mnohých galaxií. Zatímco černé díry první skupiny mají hmotnost řádově několika Sluncí, hmotnosti druhé skupiny jsou miliardy těchto jednotek. V nedávné době byl objeven třetí typ černé díry, který je mezičlánkem mezi druhy výše zmíněnými. Rentgenové a viditelné snímky dalekohledů Chandra a HST vedly k objevu mladých hvězd, které obíhají kolem těchto "středních" černých děr a "živí" je vlastním plynem. Střední černé díry mají hmotnosti až tisíce Sluncí a jejich původ je nejasný. Počítačové simulace ukazují na možnost vzniku těchto děr v hustých hvězdokupách mladých hvězd. Typickým příkladem je hvězdokupa Arches ležící pouhých 100 světelných roků od středu naší Galaxie. Černá díra roste postupnými srážkami hvězd ve hvězdokupě a pomalu klesá stále blíže ke galaktickému centru. Tyto myšlenka by zároveň mohla pomoci vysvětlit existenci obřích černých děr v jádrech galaxií právě postupným splýváním množství "středních" černých děr.
Zdroj: www.space.com ze dne 21. února
PK

19.02.2002 00:00 Pavel Suchan Světelné znečištění

Světelné znečištění škodí všem

Světelné znečištění škodí všem.
Jak se pasáže zákona věnující se světelnému znečištění projeví v našem běžném životě? Příklady ze světa i od nás ukazují, že světelné znečištění lze velmi snížit a současně tím docílit bez dodatečných nákladů lépe osvětlených obcí a ještě přitom ušetřit peníze za elektřinu. Rozhodující je používat v budoucnu jen takové lampy, které nesvítí nahoru, jinými slovy - jejichž světlo je usměrněno na zem, kterou chceme dobře vidět.
Více je v tiskové zprávě ČAS z 19. 2. 2002

19.02.2002 00:00 Pavel Koten Sluneční soustava

Vnitřní část Měsíce je roztavená

Nově určená tzv. Loveho čísla naznačují, že uvnitř Měsíce je kolem jeho pevného jádra vrstva materiálu svojí strukturou připomínající roztavenou břečku. Potvrzují se tak domněnky z období výprav Apollo na Měsíc. Měření umělých "měsícotřesení" tehdy ukázala, že seizmické vlny ztrácí svoji energii v hloubkách kolem 1000 km pod povrchem, z čehož vyplývala právě existence roztavené vrstvy v těchto hloubkách. Nové výpočty vycházejí z laserových měření, která využívají odražečů zanechaných na Měsíci před třiceti lety americkými i ruskými výpravami. Tato měření umožňují s přesností na 2 centimetry určit vzdálenost obou těles. Ukazuje se, že tvar povrchu Měsíce se vlivem gravitačního působení Země a Slunce mění až o deset centimetrů v průběhu 27 dnů. Pro srovnání - v případě naší planety to je až o půl metru během jednoho dne. Zmíněná Loveho čísla obecně ukazují jak moc se povrch a vnitřek planet a měsíců pohybuje v závislosti na gravitačním vlivu okolních těles. Jsou pojmenována podle Augusta E.H. Loveho, matematika, který působil v Oxfordu a věnoval se matematickým teoriím o elasticitě a vlnění.
Zdroj: JPL Press release ze dne 13. února
PK

17.02.2002 00:00 Karel Mokrý Kosmonautika

Kosmonautika v roce 2001

V úterý 26. února 2002 se od 18 hodin v kinosále Planetária Prahauskuteční přednáška Kosmonautika v roce 2001. Přehled nejzajímavějšíchudálostí slovem i obrazem připravil a hovoří Ing. Marcel Grün ředitelHvězdárny a planetária hl. m. Prahy. Přednáška je přístupná veřejnosti.Členove ČAS mají vstup zdarma, pokud se prokáží členskou legitimací.
Pořádá Pražská pobočka ČAS.

14.02.2002 00:00 Pavel Suchan Světelné znečištění

Ochrana před světelným znečištěním schválena

Ochrana před světelným znečištěním schválena
Poslanecká sněmovna dnes schválila Zákon o ochraně ovzduší v původní, tj.sněmovní verzi (quorum 101, pro 121, proti 26), jejíž součástí bylo i řešenísvětelného znečištění. Do zákona tedy ochrana před světelným znečištěním JEzahrnuta. Zbývá ještě usilovná několikaměsíční práce na prováděcím předpisu,která bude řešena vládní komisí a která musí být vedena vstřícně i kprotiargumentům, aby zákon byl reálně vymahatelný.
Pavel Suchan

12.02.2002 00:00 Pavel Koten Kosmonautika

Iridium posiluje

Dalších pět záložních družic pro satelitní telefonní síť Iridium vynesla v pondělí večer našeho času osvědčená raketa Delta 2. Její start byl v předchozích dnech třikrát po sobě odložen kvůli technickým problémům nebo nepříznivému počasí. Tentokrát již vše proběhlo podle plánu a vynesené družice posílily dalších sedm, které slouží jako záloha pro případ selhání některé z 66 základních družic sítě. Jednalo se o 12. start rakety Delta 2 pro Iridium, celkem tedy raketa vynesla už 60 družic z celkového počtu 93, které byly kdy na oběžnou dráhu dopraveny. Kromě 66 funkčních a 12 záložních zbývajících 15 družic na oběžné dráze selhalo. Připomeňme, že zkrachovalé Iridium bylo oživeno na konci roku 2000 a komerční služby znovu spustilo v březnu loňského roku. Pro letošní rok je plánován ještě jeden start. Raketa Eurockot by měla vynést na oběžnou dráhu další dvě záložní družice. Celý systém by poté měl mít zajištěnu plnou funkčnost až do konce tohoto desetiletí.
Zdroj: Spaceflight Now ze dne 11. února
PK

11.02.2002 00:00 Pavel Koten Kosmonautika

Základna "Marťanů" v Utahu

Základna "Marťanů" neboli Mars Desert Research Station byla uvedena do provozu v poušti severovýchodně od města Hanksville v americkém státě Utah. Základnu ovšem neprovozují bytosti z Rudé planety, ale společnost Mars Society. Tato stanice, stejně jako stanice Flashline Mars Arctic Research Station, která se nachází v Arktidě na kanadském ostrově Devon, slouží jako základna šestičleným týmům vědců, kteří zde žijí týdny až měsíce v relativní izolaci v prostředí podobném tomu, se kterým se setkáme na Marsu. Cílem projektu je příprava lidské výpravy na tuto planetu. Každá ze stanic je válcovou budovou o průměru 8 metrů, se dvěma patry, umístěná na přistávacích vzpěrách. Další struktury, především nafukovací, mohou být k této základní budově připojeny. Obě stanice by měly pomoci při testování a vývoji nástrojů, technologií, strategie průzkumu cizí planety i výběru nejvhodnější konstrukce samotné základny a členů její posádky tak, aby případná lidská výprava na Mars byla co nejvíce efektivní. Vědecké týmy jsou tvořeny z geologů, astrobiologů, inženýrů, konstruktérů, lékařů a dalších profesí.
Zdroj: Space Daily ze dne 8. února
PK

08.02.2002 00:00 Karel Mokrý Sluneční soustava

Snimek komety C/2002 C1

Snímek komety C/2002 C1 (Ikeya-Zhang) pořízený v noci z 3./4.února 2002.Tato kometa by mohla být koncem března viditelná okem.
Snímek byl pořízen na observatoři Kleť

08.02.2002 00:00 Karel Mokrý Ostatní

Vyšly Kosmické rozhledy

Vyšly Kosmické rozhledy - Z říše hvězd

31.1.2002 vyšlo první číslo 40. ročníku členského časopisu ČAS. Obsah čísla:
Rozhovor s RNDr. Jiřím Grygarem CSc.
Anketa - Ohlédnutí za rokem 2001 (P. Barttoš)
Recenze - Jak si nezadat (Z. Pokorný)
Hvězdárny - Pražská hvězdárna v Klementinu (Š. Kovář)
Aktuality (Pavel Koten, J. Grygar, P. Suchan)
Historie - Vzpomínky na Antonína Bečváře (V. Vančura), Vznik ČAS (H. Zíková)
Slunce - Úplné zatmění Slunce 21.6.2001 Angola (M. Bělík)
Planetky - Kolik je planetek? (J. Tichá), Internet o planetkách
Pro mládež - Život ve vesmíru (Š. Kovář)
Úkazy (P. Bartoš)
Ze společnosti Tisková prohášení (P. Suchan), Zasedání VV, Ze života složek (P. Bartoš)

Časopis je určen pouze pro členy ČAS. Členové ČAS mají další výhody - levnější vstupné na řadu hvězdáren a pořady v některých planetáriích, většina složek vydává své specializované věstníky...přehled všech výhod
jak se stát členem
kontkat na redakci - kr@astro.cz

07.02.2002 00:00 Luděk Vašta Úkazy

Vizuálně objevena nová jasná kometa

Prvního února byla vizuálně objevena nová jasná kometa kolem 9 mag.Nezávisle ji nalezli Kaoru Ikeya z Japonska a Daqing Zhang z Číny. V současné době je v souhvězdí Velryby.
Kometa C/2002 C1 (Ikeya-Zhang) se zjasňuje. Což odpovídá předpovědi uveřejněné v MPEC-C19 ze 4. 2. 2002, kde je publikována zpřesněná dráha, podle které má kometa projít periheliem 18. 3. 2002 ve vzdálenosti zhruba 0,5 AU (asi 75 mil. km). Krátce poté zřejmě dosáhne maximální jasnosti kolem 4 mag. Jedinou nevýhodou bude malá vzdálenost od Slunce - elongance asi 30 stupňů.
Třeba nás kometa překvapí. Jak se bude vyvíjet jasnost, je zcelanevypočitatelné, zvláště pokud se potvrdí neoficiální hypotéza. Je totiž možné, že lidstvo kometu již jednou pozorovalo a zanechalo o tétonávštěvě záznamy. S. Nakano došel k závěru, že dráha je velmipodobná dráze komety C/1532 R1, kterou objevili v Číně 01. 09. 1532 na ranní obloze (elongance 78 stupňů) a měla 3 mag. Pozorována byla do 26. 12. 1532. V okolí perihelia značně zjasnila a kolem 3. 10. 1532 byl pozorován chvost dosahující délky 15 stupňů. Pokud se jedná o stejné těleso, máme se na co těšit.
Podle Martina Lehkého z ASHK

07.02.2002 00:00 Karel Mokrý Hvězdy

Pozorujte proměnné hvězdy

Pozorujte proměnné hvězdy!

Zaujala Vás 'podivná hvězda'? Zajímá Vás, co se děje na obloze?Pozorujte proměnné hvězdy a objevujte krásy astronomie.Pozorování je jednoduché a není třeba astronomickýchnákladů na vybavení. Pozorovat lze i obyčejným triedrem.
návod k pozorování
B.R.N.O. - sekce pozorovatelů proměnných hvězd ČAS
skupina MEDUZA - část B.R.N.O.
Karel Mokrý

06.02.2002 00:00 Petr Sobotka Hvězdy

V838 Mon pouhým okem

První člověk na Zemi již viděl podivnou hvězdu V838 Mon okem BEZ POUŽITÍ dalekohledu! Podle jeho vyjádření má hvězda naoranžovělou barvu. Její jasnost, či přesněji hvězdná velikost je podle jeho pozorování 6.6 mag. Italský astronom Toni Scarmanto je zkušený pozorovatel noční oblohy a ke spatření hvězdy mu dopomohla léta praxe. Na to, abychom ji mohli pozorovat i my, si budeme muset ještě chvíli počkat. Naše šance jsou navíc značně omezeny velmi vysokým světelným znečištěním. Hvězda se nadále zjasňuje a je možné, že ji přeci jen budou moci pozorovat i běžní občané třeba na některé z českých hvězdáren.
Petr Sobotka Zdroj

předchozí 1 …486 487 488 489 490 491 492 …518 následující