55 Cancri - planetární systém podobný našemu
Ostatní známé extrasolární planetární systémy obsahují planety blízko mateřské hvězdy. Velmi mnoho jich má velmi excentrické dráhy. Tato objevená planeta se nachází přibližně ve vzdálenosti Jupitera.
Vyhledávání v článcích
Asteroid 2002MN těsně minul Zemi
V pátek 14.června minula Zemi planetka o průměru 50-120m. Planetku objevili astronomové v rámci projektu LINEAR (Lincoln Near Earth Asteroid Research) 17.června - několik dní po nejbližším přiblížení k Zemi.
Nová podoba www.astro.cz
Na nově upravených stránkách České astronomické společnosti naleznete několik novinek - sekci FAQ (často kladené dotazy), Download s pozadím do Windows a dokumenty o společnosti (včetně přihlášky).
V přehledně zpracované části o společnosti se dozvíte něco o uspořádání společnosti.
Na všechny stránky budou postupem času přibývat dalši informace. Máte-li jakýkoliv dotaz, připomínku, či by jste se chtěli podílet na vytváření obsahu tohoto serveru, obraťte se na info@astro.cz
příjemné čtení
21. 6. Nastane letní slunovrat
Tiskové prohlášení České astronomické společnosti číslo 35 ze 17. 6. 200221. 6. Nastane letní slunovrat
Dne 21. 6. 2002 v 15h 24min letního času se severní polokoule Země nejvíce přikloní ke Slunci - v tom okamžiku nastane letní slunovrat, začne astronomické léto a Slunce vstoupí do znamení Raka. 21. 6. bude nejdelší den, Slunce u nás setrvá 16h 22min nad obzorem a jen 7h 38min zbývá na noc. V poledne vystoupí u nás Slunce nejvýš z celého roku, na obratníku Raka projde nadhlavníkem a na severním polárním kruhu o půlnoci nezapadne.
Když se o Sluníčku mluví aneb 16. Celostátní sluneční seminář v Turčianských Teplicích
Když se o Sluníčku mluví aneb 16. Celostátní sluneční seminář v Turčianských TeplicíchJak je již dlouholetou tradicí, jednou za dva roky pořádá Slovenská ústredná hvezdáreň Hurbanovo Celostátní sluneční seminář. Setkání je určeno především pro pracovníky lidových hvězdáren a klade si za cíl informovat tyto pracovníky o nejnovějších trendech a výsledcích v oblasti výzkumu naší nejbližší hvězdy. Semináře jsou pořádány pokaždé v zajímavé oblasti Slovenské republiky a jsou tak částečně zaměřeny i na poznávání krás slovenského kraje.
"Astronomie a kosmonautika na Euroconu"
"Astronomie a kosmonautika na Euroconu"Už za necelý měsíc se v České republice uskuteční vůbec poprvé v historii Eurocon, evropské setkání fanoušků literatury, filmu, Internetu a her, zaměřených na science fiction a technologie budoucnosti, fantasy a mytologii a horor, kosmonautiku a astronomii, UFO a záhady, historii a budoucnost. V rámci programu se uskuteční i tzv. Futurologický kongres s řadou přednášek věnovaných astronomii a kosmický letům a technologiím.
"Dokumentární film a soudobé dějiny"
"Dokumentární film a soudobé dějiny"Dovolujeme si Vás pozvat na seminář"Dokumentární film a soudobé dějiny" věnovaný tentokrát astronomii aklimatologii. Seminář se koná 27. června od 15 hodin v budově Akademie vědČR, Národní 3, Praha 1, místnost č. 206.
Program:
Hledáme supernovy (Chile)
Vesmírné spojení (ze seriálu Perspektivy) (Velká Británie)
Vzdušný polární experiment (Itálie)
3MW ze Slunce (Itálie)
Klimatické konflikty (Dánsko)
více informací - http://www.kratkyfilm.cz/astro/
První blízkozemní planetka objevená novým teleskopem na Kleti
První blízkozemní planetka objevená novým teleskopem na KletiV noci z 1. na 2.června 2002 objevili astronomové na jihočeské Observatoři Kleť dosud neznámou planetku pohybující se v blízkosti Země. Zemi minula o pouhé 0,02 astronomické jednotky, tj. o tři a půl milionů kilometrů. Dnes se už od nás bezpečně vzdaluje do vesmíru. Patří mezi velmi vzácné planetky typu Apollo, které křižují dráhu Země. Takových těles zatím známe jenom necelých devět stovek, zatímco počet všech už někdy zaznamenaných planetek se blíží dvou set tisícům a absolutní většina takových objevů připadá na velké americké hledací projekty.
Medzinárodné astronomické edukačné centrum
Medzinárodné astronomické edukačné centrumV dňoch 30. až 31. 5. 2002 sa na Sninských Rybníkoch a Astronomickom observatóriu na Kolonickom sedle uskutočnilo sympózium s medzinárodnou účasťou pod názvom "Medzinárodné astronomické edukačné centrum", ktoré bolo venované 50. výročiu založenia Hvezdárne v Humennom spojené s uvedením do prevádzky najväčšieho ďalekohžadu na Slovensku s priemerom hlavného zrkadla 1 meter. Uvedený ďalekohžad Vihorlatská hvezdáreň dostala do bezplatného užívania v rámci Zmluvy o vedecko-technickej spolupráci od svojho dlhoročného partnera Astronomického observatória v Odesse na Ukrajine. Prevoz a inštalácia ďalekohžadu trvala dva roky a bola úspešne ukončená 24.mája 2002 vložením hlavného zrkadla do tubusu ďalekohžadu za účasti odborníkov z Odessy p. Paulína - hlavný konštruktér, p. Rjabova - elektronik a p. Faščevského - optik. 26. mája 2002 bolo nainštalované sekundárne zrkadlo, čím boli zavŕšené práce na optickej sústave ďalekohžadu a vznikli predpoklady na jeho úspešné uvedenie do prevádzky. Celý ďalekohžad aj s montážou váži 4,2 tony, hlavné zrkadlo má hmotnosť 407 kg. Ďalekohžad je originálnym výrobkom Astronomického observatória v Odesse, montáž je vidlicová a optická sústava je modifikovaný systém ARGUNOVA. Celý projekt bol finančne zabezpečovaný prostredníctvom Neinvestičného fondu ,,TELESKOP", ktorý výrazne podporilo Ministerstvo kultúry SR.
RNDR. Igor KUDZEJ, CSc.
riaditež Vihorlatksej hvezdárne v Humennom
ASHK: Povětroň 4/2002
ASHK: Povětroň 4/2002
Dnes vyšlo nové číslo časopisuPovětroň 4/2002- občasníku Astronomické společnosti v Hradci Králové.Jako první jsme zařadili článek 10 otázek a odpovědí, v němž senejprve seznámíte s vlastnostmi komet (formou komentovaných odpovědína otázky z čísla 1/2002) a pak si můžete zapřemýšlet o meteoritecha vzniku sluneční soustavy.
V rubrice Přečetli jsme si shrnujeme nově publikované odborné práce,především z oborů proměnných hvězd a meziplanetární hmoty.Vladimír Kocour připravil Dění na obloze pro prázdninové období.Slunečních hodin se týkají dva články: Miloš Nosek píše o prstencovýchslunečních hodinách a následuje krátká anonce internetovéhoKatalogu slunečních hodin v Čechách.
Kamil Fryš upozorňuje na možné využití fólie při pozorování reflektorem.Ostatně v následujících Povětroních byste se s popisem konstrukcírůzných astronomických přístrojů měli setkávat častěji!Druhým článkem Vladimíra Kocoura ml. je třetí, závěrečný dílFyziologické optiky pro astronomy.
Následují chronologicky řazené články týkající se dění ve společnostia akcí z uplynulých dvou měsíců:odhalení pamětní desky baronu Arturu Krausovi,10. výročí založení hvězdárny v Pardubicích,setkání Společnosti pro meziplanetární hmotu ve Vlašimi a7. setkání MEDÚZY v Partizánském.
Mimořádná cena Učené společnosti udělena Ondřeji Pejchovi
Mimořádná cena Učené společnosti udělena Ondřeji PejchoviPři příležitosti prvního dne 8. valného shromážděni Učené společnosti České republiky, jež se konalo v budově Akademie věd ČR v Praze dne 20. května 2002 byla studentu Gymnázia na Slovanském nám. v BrněOndřeji PEJCHOVIudělena mimořádná cena Učené společnosti pro studenty gymnáziíza práci v astronomii, zejména pozorování a měření proměnných hvězd.
V této kategorii ocenila Učená společnost sedm studentů českých gymnázií,ale z nich jedině Ondřej Pejcha získal cenu mimořádnou.
Ondřej Pejcha je členem ČAS a aktivním pozorovatelem proměnných hvězd.Věnuje se především pozorovacímu programu skupiny MEDUZA.
zpráva převzata od J. Grygara
Další měsíce Jupiterovy
Objev dalších jedenácti měsíců obíhajících kolem největší planety Sluneční soutavy posunul Jupiter na první místo v tomto žebříčku. S celkovým počtem 39 měsíců předstihl do té doby vedoucí Saturn o celých osm kusů. Objev byl učiněn pomocí 3,6m Kanadsko-francouzsko-havajského dalekohledu na Mauna Kea na Havaji. Snímky získala jedna z největších digitálních kamer používaných v astronomii nazývaná "12K", protože má průměr 12 tisíc pixelů. Právě nová generace velkoplošných a zároveň velmi citlivých detektorů umožňuje v posledních letech zvyšovat počty měsíců velkých planet. Všechny nové měsíce obíhají na skloněných, velmi výstředných drahách, ve vzdálenostech kolem 300 poloměrů planety (21 miliónů km), ve směru opačném než je rotace Jupitera. Měsíce jsou velmi malé, jejich průměr je odhadován na dva až čtyři kilometry. Astronomové se domnívají, že tyto i další podobné měsíce byly planetami zachyceny ve velmi ranných stádiích vesmíru.Zdroj: Spaceflight Now ze dne 16. května
PK
Teleskop ESO objevil neobvykle vyhlížející objekt
Teleskop ESO objevil neobvykle vyhlížející objekt
Pomocí ESO 3.6m NTT a VLT dalekohledů ESO (Evropská jižní observatoř) objevil tým astronomů prachoplynový neprůhledný disk obklopujícímladou hvězdu slunečního typu. Objekt je na okraji tmavého mračna v Mléčné dráze.Tento objekt byl nalezen náhodou při jiném výzkumu a poskytuje pozoruhodný pohled na to, jak pravděpodobně vypadalasluneční soustava v raném stadiu vývoje. Pro jeho neobvyklý vzhled jej astronomové nazvali "letající talíř".
Nový objekt se jeví jako ideální příklad velmi mladé hvězdy s diskem, ve kterém se formují nebo brzy budou formovat planety.Hvězda se nachází dostatečně daleko od jiných vyvíjejících se hvězd.Velké množství mladých hvězd, zvláště v hustých oblastech většinou díky prudkému hvězdnému větru ze sousedních masivních hvězd přichází o svůj prachový disk.
Hmota pozorovaného prachoplynového disku je minimálně dvojnásobek hmotnosti Jupitera s poloměrem přibližně pětkrát větším než oběžná dráha Neptunu.
Hvězda ve středu "létajícího talíře" vypadá předurčená k dlouhému životu v centru planetárního systému velmi podobného našemu.Tyto parametry jej zařazují mezi velmi zajímavé objekty k dalšímu studiu pomocí VLT a ostatních teleskopů.
Karel Mokrý zdroj www.eso.org
Planetární představení vrcholí
Proměnářské CD
Proměnářské CDSekce pozorovatelů proměnných hvězd České astronomické společnosti v těchto dnech vydala Proměnářské CD. Obsahuje všechny potřebné pomůcky pro pozorovatele proměnných hvězd, např. všechny soubory hledacích mapek, 30 různých programů na zpracování pozorování a analýzu naměřených dat, všechna čísla časopisu Perseus a Cirkuláře skupiny MEDÚZA, materiály ke studiu, trenažéry pozorování proměnných hvězd a katalogy. Bližší informace na www.meduza.info/cd
Petr Sobotka
Obálka okolo V838Mon
obálka okolo V838Mon
Snímek prachové obálky kolem V838 Mon pořídil 30. dubna 2002 HST nově nainstalovanou kamerou Advanced Camera for Surveys (ACS). Obálku osvětluje záření, které uniklo z hvězdy při výbuchu na počátku tohoto roku. Sledovat můžeme detailně minimálně 11 soustředných prstenců. Rozměr vnější slupky je 22 úhlových vteřin. Nápadný je prázdný prostor uprostřed. Takto svítí obálka v modrém světle, ovšem lépe pozorovatelná je v delších vlnových délkách. Obálku je možno pozorovat i menšími pozemskými dalekohledy. HST se na obálku znovu podívá mezi 20. a 24. květnem. Jistě bude velmi zajímavé sledovat k jakým změnám během tří týdnů v obálce dojde. Samotná V838 Mon prudce zeslábla a její hvězdá velikost je přibližně 14 magnitud.
První Zlatá MEDÚZA udělena
První Zlatá MEDÚZA udělenaVedení skupiny MEDÚZA uděluje od roku 2001 ocenění s názvem Bronzová, Stříbrná a Zlatá MEDÚZA. Ocenění je udíleno pozorovatelům, kteří dosáhnou počtu 100, 1000 nebo 10 000 pozorování v centrální databázi. Bronzová MEDÚZA je udělována začínajícím pozorovatelům jako poděkování, že překonali období "začátečníka" a povzbuzení k další práci. Dosud ho získalo 44 pozorovatelů. Kdo dosáhne ocenění Stříbrná MEDÚZA, může se již počítat mezi velmi zkušeného pozorovatele. Zatím se to povedlo 16 pozorovatelům. Dosažení mety 10 000 vizuálních odhadů se v době zavádění ocenění zdálo jako hudba daleké budoucnosti. Uplynul však jen jeden rok a první držitel je na světě. Stal se jím Pavol A. Dubovský z Podbielu na Slovensku. Z historického pohledu je to významný úspěch, protože se tím zařadil mezi pět nejaktivnějších vizuálních pozorovatelů proměnných hvězd, kteří kdy na území bývalého Československa žili. Připomeňme, že se jednalo např. o Vojtěcha Šafaříka či Zdeňka Kopala. Dubovský, který jen v roce 2001 pořídil přes 5000 pozorování sleduje proměnné hvězdy od roku 1996 a v současnosti patří mezi deset nejaktivnějších vizuálních pozorovatelů na světě.
Petr Sobotka
HST pozoroval V838Mon
HST pozoroval V838MonPozorování V838 Mon HST z 30.dubna (část zprávy IAUC 7892). V838 Mon je obklopena přinejmenším 11 oddělenými, přibližně kruhovými prstenci nebo oblouky, s vnějším průměrem 22". Je možné, že část struktur pochází z okolohvězného materiálu z dřívějších výbuchů V838 Mon. V okolí je také pozorováno několik velmi strukturovaných nekoncetrických vláknitých struktur. Pokud má někdo možnost získat ten snímek, rád bych ho viděl.
(převzato z http://www.meduza.info/)
7. setkání členů skupiny MEDÚZA
7. setkání členů skupiny MEDÚZAVe dnech 3. až 5. května 2002 proběhlo na hvězdárně v Partizánskem na Slovensku 7. setkání amatérských i profesionálních astronomů sdružených ve skupině MEDÚZA. Že je MEDÚZA projektem Česko-Slovenským dokládá i skutečnost, že poměr počtu účastníků z těchto dvou zemí byl přibližně stejný. Celkem se na hvězdárně sešlo 27 astronomů z nichž jednu čtvrtinu tvořili noví členové. Průměrný věk účastníků 24 let svědčí o atraktivnosti činnosti skupiny MEDÚZA zejména pro mladé lidi.
O odbornou úroveň setkání, které bylo zaměřeno na symbiotické proměnné hvězdy se svými skvělými přednáškami postarali profesionální astronomové ze Slovenské akademie věd. Pozadu nezůstali ani amatérští členové skupiny a tak na setkání zaznělo celkem 15 příspěvků pojednávajících o pozorování vykonaných členy, o software, připravovaných projektech či o podivné hvězdě V838 Mon. Podrobnosti o setkání budou k dispozici na www.meduza.info a v časopisu Perseus.
Petr Sobotka
Mimořádná planetární podívaná na večerní obloze
34. tiskové prohlášení ČAS:Mimořádná planetární podívaná na večerní obloze
Na obloze můžeme každou jasnou noc sledovat nepřeberné množství různě zářivých hvězd. Ti, kdo se na noční nebe dívají častěji, si mohou všimnout, že mezi dobře známými obrazci se občas objeví "bludná hvězda". Většinou se jedná o jasný, nápadný objekt, který s časem mění svoji polohu na jinak nehybném hvězdném pozadí a narušuje svou přítomností obvyklý vzhled souhvězdí. Již v dávné minulosti začali první pozorovatelé tyto objekty nazývat "bludnými hvězdami". Vedle Slunce a Měsíce jich znali pět. Byly pojmenovány Merkur, Venuše, Mars, Jupiter a Saturn. Jedná se o přirozené oběžnice naší hvězdy - planety - tedy tělesa obíhající kolem Slunce. Astronomové po objevu dalekohledu rozšířili jejich počet o další tři, které jsou ale již natolik vzdálené, že nám je ukáže pouze dalekohled a pouhým okem je nemůžeme spatřit.
Tiskové prohlášení (doc)
