Články

Vyhledávání v článcích

29.10.2001 00:00 Pavel Koten Kosmonautika

ISS je rok obydlená

Celý rok nepřetržité přítomnosti posádky završí 2. listopadu Mezinárodní kosmická stanice (ISS). Během uplynulých dvanácti měsíců se rozrostla více než dvojnásobně. V době příletu první stálé posádky to byl 70 tun vážící objekt s vnitřním prostorem srovnatelným s malým bytem, zatímco nyní se na oběžné dráze pohybuje 150tunový obr s objemem vnitřního prostoru třípokojového bytu. Na kosmické stanici pobývalo během uplynulého roku devět členů posádek, z toho pět Rusů a čtyři Američané. Dalších 79 astronautů či kosmonautů zahrnujících muže i ženy celkem šesti národů kosmickou stanici krátkodobě navštívilo. 14x během roku přiletěla ke stanici další kosmická loď. Od loňského listopadu ke kosmické stanici přibyl dosud nejrozsáhlejší systém slunečních panelů, americká laboratoř Destiny, kanadský manipulátor CanadaArm2 a dvojice přechodových komor podporující americké i ruské skafandry. Tyto moduly byly připojeny v průběhu celkem 18 výstupů posádek do volného kosmického prostoru.
Zdroj: NASA Press release 01-205 ze dne 25. října
PK

26.10.2001 00:00 Pavel Koten Hvězdy

Třicet hnědých trpaslíků v mlhovině

Evropská infračervená observatoř ISO pracovala na oběžné dráze v letech 1995 až 1998. Během této doby pořídila na 30 000 astronomických pozorování, ze kterých vědci čerpají ještě dnes. Svědčí o tom například publikace výsledků pozorování prachového oblaku v blízkosti hvězdy rho Ophiuchi. Tento oblak leží ve vzdálenosti 540 světelných roků a patří mezi oblasti s intenzivní tvorbou nových hvězd. Nachází se zde minimálně stovka nedávno vzniklých hvězd. ISO zde objevila navíc třicet hnědých trpaslíků, výjimečných a neurčitých objektů, které jsou považovány za neúspěšné hvězdy, protože jejich hmotnost nedostačuje na zažehnutí termonukleární reakce v jejich nitru. Vzhledem k tomu, že dosud bylo těchto "hvězd" zaznamenáno velmi málo, je tento objev vskutku unikátní. Někteří vědci považují hnědé trpaslíky spíše ze obří planety. Minimální hmotnost pro zažehnutí termonukleární reakce je 8% hmotnosti Slunce nebo také 80 hmotností Jupitera. Řada z nově objevených trpaslíků má hmotnost kolem 50 Jupiterů a je téměř jisté, že v mlhovině jsou skryty další, ještě méně hmotné. Trpaslíci v této mlhovině jsou navíc velmi mladí ve srovnání s ostatními, poměrně starými a proto také velmi chladnými objekty stejného typu. V mlhovině se jedná typicky o objekty staré pouhých milión let, čehož důsledkem je, že jsou relativně ještě jasné, jejich atmosféry nestihly příliš vychladnout.
Zdroj: ESA Press release ze dne 25. října
PK

24.10.2001 00:00 Pavel Koten Kosmonautika

Mars Odyssey je na dráze kolem Marsu!

Spojené státy se vrátily na Mars, tak začíná dnešní tiskové prohlášení JPL/NASA oznamující úspěšné navedení kosmické sondy 2001 Mars Odyssey na oběžnou dráhu kolem této planety. Dvacetiminutový zážeh hlavního motoru kosmické sondy provedený dnes v ranních hodinách našeho času snížil rychlost sondy natolik, že ji gravitační pole planety bylo schopno zachytit na oběžnou dráhu. Podle prvních zpráv obdržených z blízkosti Marsu se zdá, že vše proběhlo přesně podle plánu. Pozemský řídící tým v současné době analyzuje informace odeslané sondou, aby zjistil v jakém je stavu a přesně určil její dráhu. V pátek 26. října poté bude zahájen tříměsíční proces tzv. aerobreakingu, tedy brždění sondy o horní vrstvy atmosféry planety, jehož cílem bude postupná změna současné dlouhé, velmi protáhlé dráhy na dráhu kruhovou ve výšce 400 km nad povrchem a oběžnou dobou 2 hodiny. Ačkoliv je přechod na dráhu kolem planety nejkritičtější fází letu, jsou si členové pozemského týmu vědomi, že je čeká ještě hodně práce. Aerobreaking totiž vyžaduje neustálou pozornost a nutnost reagovat na změny v atmosféře planety. Ovšem již nyní je velmi nadějné, že fiasko předchozých výprav k Marsu, které skončily těsně po příletu k planetě, by se opakovat nemělo.
Zdroj: JPL Press release ze dne 23. října
PK

23.10.2001 00:00 Pavel Koten Kosmonautika

Francouzská návštěva na ISS

Ve 12:44 letního středoevropského času se spojila kosmická loď Sojuz s Mezinárodní kosmickou stanicí (ISS). Její posádku tvoří Rusové velitel Viktor Afanasjev a letový inženýr Konstantin Kozejev a Francouzka Claudie Haignere. Ta je sice trénována též jako velitel lodi Sojuz, ale na této výpravě působí ve funkci druhého letového inženýra. Zatímco Afanasjev (4. let do vesmíru) a Haignere (ve vesmíru podruhé) už v minulosti navštívili stanici Mir, Kozejev je úplným nováčkem kosmických letů. Hlavním cílem této výpravy je dopravit novou záchrannou loď Sojuz ke kosmické stanici, protože Sojuz v současnosti k ISS připojený se blíží konci své půlroční záruční lhůty. Hosté pobudou na ISS osm dnů a poté se vrátí na Zemi právě v této kosmické lodi. Francouzská kosmonautka je první Evropankou, která ISS navštívila. Její přítomnost na palubě je výsledkem komerčního kontraktu mezi francouzskou kosmickou agenturou CNES a Ruskem. Mezi její další úkoly patří provedení řady vědeckých experimentů. Nový Sojuz odstartoval na cestu k ISS v neděli 21. října.
Zdroj: Spaceflight Now ze dne 23. října
PK

19.10.2001 00:00 Pavel Koten Kosmonautika

Mars Odyssey je u cíle

Po 200 dnech a 460 miliónech km dlouhé cestě bude sonda 2001 Mars Odyssey navedena 24. října v ranních hodinách našeho času na dráhu kolem Marsu. Sonda se na cestu vydala 7. dubna a nyní se pokusí zlepšit bilanci výprav k Marsu, které není příliš lichotivá. Tři země vyslaly k Marsu v uplynulých 40 letech celkem 30 sond, ale jen třetina z nich uspěla. Téměř na dvacet minut bude zažehnut hlavní raketový motor sondy a spálením 262,8 kg paliva se sníží rychost sondy a zakřiví její dráhu tak, že se z ní stane dráha eliptická s počáteční oběžnou dobou kolem 19 hodin. Deset minut po zážehu zmizí sonda za diskem planety a po celých 20 minut s ní nebude moci být navázán kontakt. Na potvrzení úspěšné změny dráhy bude tedy nutno ještě několik dalších minut počkat. Během následujících týdnů a měsíců bude pomocí techniky zvané aerobreaking, která spočívá v brždění sondy o horní vrstvy atmosféry v místě nejmenšího přiblížení, zkracována oběžná doba. Cílem je dosažení kruhové dráhy s oběžnou dobou 2 hodiny a výškou 400 km nad povrchem planety. Poté bude zahájen vědecký program výpravy.
Zdroj: JPL Press release ze dne 18. října
PK

18.10.2001 00:00 Pavel Suchan Ostatní

Čtyři sta let od úmrtí Tychona Brahe

18.10.2001: Vydáno tiskové prohlášení č. 29Tycho Brahe čtyři století od úmrtí největšího pozorovatele nebeských těles Ve středu 24.října 2001 uplyne čtyři sta let od úmrtí Tychona Brahe, velkého dánského hvězdáře a jednoho ze zakladatelů moderní astronomie, který strávil poslední roky svého života v Praze ve službách císaře Rudolfa II. a je pochován v Týnském chrámu na Staroměstském náměstí.

18.10.2001 00:00 Luděk Vašta Ostatní

Nušlova cena 2001

V úterý 27. listopadu 2001 od 18 hodin bude v Planetáriu Praha udělena Nušlovacena za rok 2001 RNDr. Ladislavu Křivskému, CSc. Laureát při tétopříležitosti přednese přednášku na téma Od slunečních erupcí kpyramidám. Organizuje Pražská pobočkaČAS.
Nušlova cena České astronomické společnosti je nejvyšší ocenění, kteréuděluje ČAS badatelům, kteří se svým celoživotním dílem obzvláště zasloužilio rozvoj astronomie. Je pojmenována po dlouholetém předsedovi ČAS prof.Františku Nušlovi (1867-1951). ČAS obnovila její udělování po padesátiletépřestávce v r. 1999.

17.10.2001 00:00 Luděk Vašta Světelné znečištění

Světelné znečištění (nejen) v Praze

Pražská pobočka České astronomickéspolečnosti ve spolupráci s Hvězdárnou a planetáriem hl. m. Prahypořádala pracovní seminář Světelné znečištění (nejen) v Praze, který se uskutečnilv pondělí 15. října 2001. Zde jsoufotografie

17.10.2001 00:00 Pavel Koten Úkazy

Orionidy přicházejí

Dvakrát během roku se naše planeta setkává s meteorickým proudem pocházejícím z Halleyovy komety. Poprvé je to v květnu a my můžeme na obloze pozorovat meteory patřící k roji eta-Aquaridy, podruhé právě v nadcházejících dnech a výsledkem jsou Orionidy. Maxima činnosti by letos měly dosáhnout v neděli 21. října v ranních hodinách. Pozorovatelé na severní polokouli mohou očekávat 15 až 20 meteorů za hodinu, v případě výjimečných pozorovacích podmínek až 30 ks/hod. Radiant roje se nachází v severovýchodní části souhvězdí Oriona, 5 stupňů západně od hvězdy 2. velikosti zvané Alhena (neboli Gamma Geminorum). Nejvhodnější čas pro pozorování roje je kolem 5. hodiny ranní místního času, kdy je radiant nejvýše nad obzorem. Orionidy jsou po Leonidách druhým nejrychlejším rojem, do atmosféry vstupují rychlostí 66 km/s. A podobně jako jiné rychlé meteory zanechávají na obloze stopy viditelné sekundy až minuty po průletu. Při pohledu k radiantu uvidí pozorovatel krátké meteory, zatímco bude-li svůj pohled směřovat o čtvrtinu oblohy od tohoto bodu, zaregistruje dlouhé a velmi rychlé meteory. Vzhledem k tomu, že dráhy komety Halley a Země se míjejí o celých 22 miliónů km, jsou meteoroidy způsobující Orionidy na naší obloze velmi staré. Není přesně známo jak dlouho trvá částicím nově vyvrženým z kometárního jádra než se vlivem gravitačního působení planet a tlaku slunečího záření dostanou na dráhu, která se protíná s dráhou naší planety. Předpokládá se, že to může trvat celá století či dokonce tisíciletí.
Zdroj: Science@NASA ze dne 17. října
a IMO News
PK

15.10.2001 00:00 Pavel Koten Kosmonautika

Galileo opět míří k Io

Vytrvalá kosmická sonda Galileo změnila 13. října svoji dráhu kolem Jupitera tak, aby mohla 16. října v ranních hodinách našeho času prolétnout 181 km nad povrchem měsíce Io. Přelet nad jižními polárními oblastmi poskytne příležitost pro studium magnetického pole, což umožní nahlédnout do roztaveného nitra toho měsíce. Zvolená dráha umožní studovat i další zajímavé znaky na povrchu, například nedávno objevenou horkou skvrnu jižně od vulkánu Loki. Vzhledem k neustálým změnám na povrchu Io očekávají vědci další možné překvapivé objevy. Při posledním obletu v srpnu letošního roku objevila sonda nový obří vulkán v oblasti, kde se předtím žádný nevyskytoval. Ve dnech kolem přiblížení k Io budou zkoumány i detailní struktury oblačnosti Jupitera a jeho radiační pásy. Už dříve byla kamera sondy vybavena novým softwarem, který by měl snížit pravděpodobnost selhání vlivem intenzivní radiace ve vnitřích částech Jupiterova magnetického pole. Sonda už nyní zažila trojnásobek kumulativní dávky záření než na jakou byla původně konstruována. Rovněž původně zamýšlená dvouletá životnost na oběžné dráze Jupitera byla už téměř třikrát překonána. Výprava se ale pomalu blíží ke konci, protože množství paliva na palubě sondy je nízké. Na programu zbývá už jen jeden průlet kolem Io v lednu 2002, průlet vnitřním radiačním pásem a v blízkosti malého měsíce Amalthea v listopadu 2002 a konečně zánik družice v atmosféře Jupitera v září 2003.
Zdroj: JPL Press release ze dne 12. října
PK

09.10.2001 00:00 Pavel Koten Kosmonautika

Rusové posté vystoupili do kosmického prostoru

Ruští kosmonauté Vladimír Děžurov a Michail Ťurin, členové třetí stálé posádky Mezinárodní kosmické stanice (ISS), vystoupili do volného kosmického prostoru a připsali na konto sovětské a ruské kosmonautiky jubilejní 100. výstup mimo bezpečí kosmické lodě či stanice. Bez dvou minut pětihodinová "kosmická procházka" byla první ze tří, které jsou plánovány pro zprovoznění ruského spojovacího modulu a přechodové komory Pirs. Během výstupu mimo stanici provedli kosmonauté řadu operací. Vůbec poprvé použili ruskou přechodovou komoru. Na jejím povrchu nainstalovali zábradlí a madla, která umožní snažší pohyb při dalších výstupech. Za stejným účelem dále umístnili mezi moduly Pirs a Zvezda žebřík a oba moduly spojili i datovými kabely. Dalším úkolem byla instalace dvou antén, které poskytnou radarová data při přibližování lodí Sojuz a Progress. V závěrečné fázi tohoto manévru bude používán naváděcí terč, který byl rovněž v rámci tohoto výstupu umístěn na požadované místo. Posledním úkolem kosmonautů bylo připojení 12m jeřábu Strela, který bude sloužit pro manipulaci s náklady pro ruskou část stanice. Test tohoto jeřábu byl odložen na další výstup. Velitel posádky Frank Culbertson sledoval celou operaci z kosmické stanice. První ruský výstup do volného prostoru, který byl zároveň vůbec prvním v historii kosmických letů, uskutečnil sovětský kosmonaut Alexej Leonov 18. března 1965.
Zdroj: Space.Com ze dne 8. října
PK

04.10.2001 00:00 Pavel Koten Vzdálený vesmír

Perfektní snímek perfektní galaxie

Po sedmi letech konstrukce a pouhé dva týdny po uvedení do provozu pořídil moderní, sofistikovaný přístroj GMOS spojený s 8,1m dalekohledem Gemini na Mauna Kea vynikající první snímky spirální galaxie M74 v souhvězdí Ryb. Pro svůj téměř ideální tvar je tato galaxie nazývána "Perfektní spirální galaxií" a nový snímek to jen potvrzuje. GMOS neboli Gemini Multi-Object Spectrograph je sice určen zejména pro simultánní studium stovek spekter hvězdokup či galaktických kup, ale první data ukazují, že je schopen pořídit i krásné astronomické snímky. Galaxie M74 je vzdálena 30 miliónů sv. r., přesto jsou na snímku zřetelně viditelné hvězdokupy, plynná oblaka a prachové pásy. Některé z nich jsou tak výrazné, jako je běžně vidíme v naší Galaxii. Nový přístroj váží 2 tuny, stál 5 miliónů dolarů a byl vyroben spoluprací vědců z projektu Gemini a kanadských a britských odborníků. Ti jsou nadšeni tím, že GMOS byl schopen hned po uvedení do zkušebního provozu pořídit tak kvalitní data. Do plného provozu by měl být uveden na konci letošního roku. V současnosti je naplánováno už několik měsíců pozorování s tímto přístrojem. Projekt Gemini zahrnuje dva identické dalekohledy postavené na Havajských ostrovech a v Chile, čímž bude plně pokryta severní i jižní obloha. Druhý z dvojice dalekohledů by měl být uveden do provozu ještě letos.
Zdroj: Gemini Observatory Press release ze dne 2. října
PK

26.09.2001 00:00 Pavel Koten Sluneční soustava

První data o kometě Borrelly

Na tiskové konferenci byly představeny první, předběžné výsledky blízkého průletu sondy Deep Space 1 okolo komety Borrelly. Sonda pořídila dosud nejpodrobnější snímky kometárního jádra. Jádro komety svým tvarem připomíná bowlingovou kuželku. Délka jádra je 8 km, šířka 4 km. Nejlepší dosažené rozlišení na snímcích je 45 m na pixel, což je lepší rozlišení než na snímcích jádra komety Halley pořízenými sondou Giotto v roce 1986. Na povrchu jádra jsou patrné světlé a tmavé oblasti. Světlejší oblasti jsou souvisí s několika pozorovanými výtrysky prachu a plynu. Tyto výtrysky jsou spojovány s prasklinami na "krku" kuželky, které mohou vést v budoucnosti k rozpadu komety. Povrch je velmi členitý, mnohem více než se původně předpokládalo, a je tvořen velmi tmavým materiálem. Na jeho složení si musíme ještě několik týdnů počkat než budou analyzována data pořízená infračerveným spektrometrem. Iontový a elektronový spektrometr odhalil jinou zajímavost. Předběžný pohled na data ukazuje, že jádro komety není ve středu komy, ale je posunuto poněkud stranou. To by mohlo být způsobeno právě výtrysky viditelnými na černobílých snímcích. Vědci jsou nadšeni kvalitou získaných dat a také nečekaně bezproblémovým průběhem přiblížení obou těles. Technické poznatky získané při tomto setkání budou prospěšné i pro budoucí výpravy ke kometám.
Zdroj: JPL Press release ze dne 25. září
PK

23.09.2001 00:00 Pavel Koten Kosmonautika

DS1 to dokázala!

Dnes ráno, 30 minut po půlnoci prolétla kosmická sonda Deep Space 1 ve vzdálenosti 2200 km od jádra komety Borrelly. Potvrzení o úspěšné přiblížení dorazilo do řídícího střediska o 13 minut později. Úspěch potvrzuje i zpráva, že všechny čtyři přístroje na palubě pořizovaly data o kometě. Během následujících několika dnů budou na Zemi odeslány černobílé snímky jádra komety, měření infračerveného spektrometru, data o iontech a elektronech a výsledky měření magnetického pole a plasmy v blízkosti komety. Pozorování začala už několik hodin před nejtěsnějším přiblížením, kdy byla sledována přítomnost iontů a elektronů v okolí komety. Hodinu a půl před průletem pořídil spektrometr globální záznam o složení povrchu jádra komety a kamera začala snímkovat jádro 32 minut před okamžikem nejmenší vzdálenosti. O půl hodiny později byla kamera odkloněna, aby mohla být měřena opět přítomnost iontů a elektronů v těsné blízkosti jádra. Po sondě Giotto, která se těsně přiblížila ke kometě Halley, to byl teprve druhý pokus o blízký průzkum komety v historii kosmických letů. Sonda jím završila téměř tři roky trvající výpravu, která zaznamenala řadu úspěchů.
Zdroj: JPL Press release ze dne 23. září
PK

20.09.2001 00:00 Pavel Koten Kosmonautika

Setkání s kometou

Kosmická sonda Deep Space 1 už dávno splnila všechny své úkoly, mezi které patřilo otestování dvanácti nových technologií, například využití iontového motoru k pohonu či umělé inteligence pro řízení činnosti sondy. Následující víkend ji čeká další těžký úkol, který bude jakýmsi bonusem pro tuto velmi už nyní velmi úspěšnou výpravu. V neděli, půl hodiny po půlnoci našeho času by měla tato kosmická sonda prolétnout ve vzdálenosti 2000 km od jádra periodické komety Borrelly, která se nyní nalézá ve vzdálenosti 1,34 AU od Slunce. Vzhledem k vzájemné rychlosti obou těles, která bude činit 16,5 km/s, velkému přiblížení k jádru komety a faktu, že pro podobné účely nebyla původně zamýšlena a tudíž nemá ani ochranný štít, může nastat situace, že kosmická sonda bude zničena. Při takové rychlosti může být srážka i s velmi malou částicí osudová. Kamera a infračervený spektrometr na palubě budou mít za úkol zkoumat jádro komety a původ a složení plynů z jádra unikajících. Přístroj původně určení pro měření výkonnosti iontového motoru nyní poslouží k měření interakce slunečního větru s materiálem obklopujícím jádro komety. Úspěch setkání záleží také na skutečnosti, zda má ještě sonda dostatek paliva pro malé chemické motory, které používá pro změnu orientace v prostoru. Pokud se podaří v průběhu setkání pořídit vědecká data, bude to vynikající úspěch pro tuto malou kosmickou sondu. V opačném případě to jistě nevrhne stít neúspěchu na její výpravu.
Zdroj: JPL Press release ze dne 18. září
PK

14.09.2001 00:00 Pavel Koten Kosmonautika

Ruský modul ISS startuje

Pro tento rok poslední přírůstek k Mezinárodní kosmické stanici (ISS) je připraven ke startu na palubě nosné rakety Sojuz na kosmodromu Bajkonur. Pokud vše půjde podle plánu, vydá se na cestu na oběžnou dráhu v sobotu ráno v 1:35 LSEČ. Spojovací modul nazývaný také Docking Compartment 1 nebo Pirs (rusky) Pier (angl.), je čistě ruským příspěvkem k budování kosmické stanice a bude připojen k ruské části stanice. Modul bude sloužit jako přechodová komora pro výstupy posádky do volného prostoru a bude zálohou americké přechodové komory Quest, která byla připojena nedávno. Quest je velmi složité zařízení, které podporuje výstup jak v amerických tak i v ruských skafandrech a navíc je energeticky závislý na zbytku stanice. Naopak Pirs je jednoduchý, robustní a umožňuje výstup jen v ruských skafandrech. Modul je dále vybaven porty pro připojení kosmických lodí Sojuz a nákladních lodí Progress, čímž odpadne nutnost uvolnění jiných portů v příletu některé nové lodě k ISS. Necelých 5 metrů dlouhý modul cylindrického tvaru se s kosmickou stanicí spojí v pondělí krátce po 3. hodině LSEČ. V průběhu října a listopadu budou následovat tři výstupy posádky ISS do volného prostoru, během kterých bude připojení nového modulu dokončeno.
Zdroj: Space.com ze dne 13. září
PK

06.09.2001 00:00 Pavel Koten Kosmonautika

Pojmenujte kosmickou observatoř

K identifikaci řady kosmických výprav se užívají acronymy, které nejsou mnohdy příliš dobře vyslovitelné a řada lidí je nemá ráda. Pokud vše půjde podle plánů, měla by být na oběžnou dráhu kolem Země v průběhu příštího roku vypuštěna poslední ze čtveřice velkých observatoří NASA. Po Hubbleově kosmickém dalekohledu, rentgenové observatoři Chandra a družici Compton sledující vesmír v oboru gamma záření, je na řadě infračervený dalekohled. V anglickém originále Space Infrared Telescope Facility nebo také SIRTF. A jsme u toho. Komu by se takový název líbil? Proto se NASA rozhodla - a rozhodně ne poprvé, vždyť třeba výše zmíněná observatoř Chandra také získala jméno stejným způsobem - vyhlásit veřejnou soutěž o vhodný název pro tento nový dalekohled. Soutěže se může přihlásit každý, kdo zašle v elektronické formě návrh jména spolu s krátkým vysvětlením, proč považuje toto označení za vhodné. Název nesmí být shodný s jinou současnou či minulou kosmickou výpravou. Rovněž nejsou přípustná jména žijících osob. Uzávěrka přihlášek je 20. prosince letošního roku. Autor vítězného návrhu se zúčastní startu dalekohledu do vesmíru, dalších 200 semifinalistů dostane čestné uznání a výukovou soupravu. A každý účastník si bude moci vytisknout certifikát o účasti v soutěži. Vkládat návrhy je možno na internetové adrese http://sirtf.caltech.edu/namingcontest.
Zdroj: JPL Press release ze dne 5. září
PK

05.09.2001 00:00 Pavel Suchan Světelné znečištění

1. čtení návrhu zákona o ochraně ovzduší

2001.09.05Poslaneckou sněmovnou prošel v 1. čtení návrh zákona o ochraně ovzduší. Do tohoto zákona byly astronomy navrženy doplňky týkající se světelného znečištění a ochrany před ním. Pokud by se tato zákonodárná snaha podařila, znamenalo by to, že by vyhráli všichni (pravda, možná až na některé výrobce elektřiny). Astronomové by měli opět dobré podmínky pro práci, lidé by opět začali v městech a obcích vidět hvězdnou oblohu nad sebou, úspora elektřiny by šetřila naše kapsy i životní prostředí, lépe by se nám spalo a zejména některým živočichům bychom také prospěli. A to tenhle výčet není vzhledem ke stručnosti textu zdaleka úplný. Zákon bude projednáván ve výborech pro životní prostředí a pro evropskou integraci ve dnech 12. -14. září 2001 a k projednání Poslaneckou sněmovnou přijde na pořad možná už na její poprázdninové schůzi 18. září 2001. Všechna tato jednání jsou veřejná. Zde si můžete přečíst dokumenty, které astronomové navrhují a také příklady řešení ve světě. Schválením ochrany před zbytečným svícením na oblohu nebudeme sice první, ale určitě příkladuvhodní. Vždyť loňský zákon z Lombardie má sloužit jako vzor pro Evropskou unii. Jaké je to bezkonfliktní opatření, ukazuje případ zákona z amerického státu Connecticut, kde zákon podpořili všichni poslanci bez rozdílu.

05.09.2001 00:00 Karel Mokrý Ostatní

Soutěž Life in Universe

Česká astronomická společnost spolupořádá národní kolo mimořádné soutěže, která je určena středoškolákům a probíhá nyní ve více jak 22 zemích v Evropě. Informujte prosím své známé, přátele, kolegy, své žáky o možnosti zapojit se do zcela ojedinělého projektu. Šanci uspět má každý úplně stejnou, jen se zapojit.

Soutěž pořádají CERN, největší evropská laboratoř pro nukleární výzkum, ESO, Evropská jižní observatoř a ESA, Evropská kosmická agentura, tedy veličiny číslo jedna na poli světové vědy. Pro vítěze národního kola čeká třídenní pobyt v CERNu v Ženevě, kde budou moci nahlédnout pod pokličku nebývalé laboratoře, která se rozkládá na hranicích mezi Francií a Švýcarskem. Budou se moci setkat s předními vědci nukleární fyziky a Ti nejlepší budou moci sami svůj projekt prezentovat na konferenci. V CERNu Vám nezůstane nic utajeno a s radostí Vás zavedeme do obrovského centra výpočetního střediska, kde je srdce téměř všech probíhajících experimentů. Vítězům kromě oficiálního programu vyjednáme návštěvu experimentálních pracovišť, kde sto metrů pod zemí se v 27 km dlouhém tunelu urychlují částice. Tak neváhejte a zapojte se do mimořádného projektu "Život v kosmu" a jeďte v listopadu do Cernu, místa, kde se zrodil web.
Podrobnosti
Ke stažení
Přihláška (pdf) Přihláška (doc)

05.09.2001 00:00 Pavel Koten Kosmonautika

Soukromá kosmická stanice

Společnost MirCorp, která měla rozsáhlé komerční plány s bývalou ruskou kosmickou stanicí Mir nyní oznámila úmysl postavit ve spolupráci s ruskými kosmickými firmami vlastní stanici. Předběžně nazývaná Mini Station 1 by mohla na oběžnou dráhu odstartovat už v roce 2004. Cenou 100 miliónů dolarů je srovnatelná se zamýšleným komerčním modulem Enterprise určeným pro ISS. Mini Station 1 by se pohybovala na podobné dráze jako ISS, aby mohla být navštěvována při letech určených k výměně kosmické lodi Sojuz, která je permanentně k ISS připojena jako evakuační plavidlo. Nová kosmická stanice by mohla být modifikací kosmické lodi Sojuz. K ní bude připojen přechodový modul se dvěma uzly pro spojení s nákladními loděmi Progress a osobními loděmi Sojuz. Stanice nebude trvale obydlena, ale bude pravidelně navštěvována tříčlennými posádkami, které se zde budou moci zdržet až 20 dnů. Měla by sloužit pro nejrůznější komerční účely, například jako cíl kosmických turistů, místo pro výrobu materiálů a léků v beztížném stavu, pro reklamní účely apod.
Zdroj: SpaceflightNow.Com ze dne 5. září
PK

předchozí 1 …490 491 492 493 494 495 496 …518 následující