Pokud máte pocit, že cesta rozkopaným Brnem v ranní špičce trvá celou věčnost, představte si sondu Voyager 1.
Před 180 lety, dne 10. 10. 1846, objevil William Lassell Triton, největší měsíc planety Neptun.
William Lassell (18. června 1799 – 5. října 1880) byl anglický amatérský astronom a objevitel. Kromě Tritonu objevil v roce 1848 také Saturnův měsíc Hyperion a roku 1851 dva Uranovy měsíce Ariel a Umbriel.
Spektrum meteoru je často jediným zdrojem informací o složení tělesa, které vstupuje do zemské atmosféry. Chemické složení je pak z pozorovaného záření odvozováno na základě fyzikálního modelu. Práce, kterou vedla Adriana Pisarčíková z ASU, proto využívá laboratorní „umělé meteory“ a podrobný model přenosu záření, aby posoudila, jak moc je používaná metodika interpretace spekter meteorů úspěšná v popisu původního materiálu. Výsledky ukazují, že při odpařování se jednotlivé prvky neuvolňují rovnoměrně: těkavý sodík a draslík se do plazmové stopy dostávají velmi snadno, zatímco hořčík je oproti železu výrazně potlačen a žáruvzdorné prvky, jako je hliník, vápník nebo titan, se za daných laboratorních podmínek prakticky neuvolňují.
Souhvězdí Andromedy, a především pak slavná galaxie M 31 zdánlivě v něm ležící, se do dějin kosmologie zapsalo vskutku zlatým písmem. Navždy už zůstane spojeno s vyřešením největší záhady astronomie počátku 20. století. Připomeňme si tehdejší události a podívejme se na to, co dalšího můžeme v souhvězdí Andromedy spatřit.
V říjnu zažijeme dobrodružnou misi s posádkou kosmické lodi Sojuz 23. Spolu se sondou LDREX-2 rozbalíme na oběžné dráze anténu, budeme sledovat klima pomocí sondy MetOp-A a vypravíme se k Měsíci s Lunou 12. Na závěr spolu se sondami STEREO vydáme na pomslnou pť kolem Slunce.
Meteorický roj Orionidy patrí medzi najznámejšie a pravidelne pozorované meteorické roje jesennej oblohy. Každoročne v druhej polovici októbra ponúka pozorovateľom možnosť sledovať rýchle meteory, ktoré vznikajú pri vstupe drobných prachových častíc z legendárnej Halleyho kométy do zemskej atmosféry.
Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2026 obdržel snímek
Zdeňka Vojče „LDN 1251“
Hluboko v souhvězdí Cefea, v oblasti oblohy bohaté na mezihvězdný prach a plyn, se nachází objekt označený jako LDN 1251.
Malá slovní hříčka uvádí dnešní pozvánku k pozorování zákrytu hvězdy planetkou. Vzhledem k velikosti tělesa a předpokládané přesnosti předpovědi jižně od Karlových Varů, Prahy, Pardubic a Opavy není čas na výmluvy, ale na přípravu dalekohledů, kamer, stopek, případně evscopů. A ještě přidat chuť lehce si přivstat.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 19. do 25. října 2026. Měsíc po první čtvrti přibývá k úplňku, který nastane až v pondělí 26. října. Mezitím bude ještě tmavé ráno 22. října, kdy nastává maximum meteorického roje Orionidy, tvořeného částicemi Hallyeovy komety. Večer je vidět Saturn, ráno Mars s Jupiterem. Venuše prochází na denní obloze zdánlivě pod slunečním kotoučem a 24. října bude v dolní konjunkci. V pondělí 19. října má z Tanegašimy odstartovat japonská sonda MMX určená k průzkumu Marsovských měsíců. Před 425 lety zemřel v Praze Tycho Brahe. V neděli 25. října ve 3:00 SELČ se čas mění na 2:00 SEČ.
