Úvodní strana  >  Články  >  Exoplanety  >  Astronomové pořídili přímé fotografie dvou protoplanet u hvězdy PDS 70

Astronomové pořídili přímé fotografie dvou protoplanet u hvězdy PDS 70

Umělecké ztvárnění soustavy PDS 70 včetně cirkumstelárního disku a dvou rodících se protoplanet
Autor: W. M. Keck Observatory/Adam Makarenko

Při využití infračervené kamery NIRC2 (Near-Infrared Camera) nainstalované na dalekohledu Keck II observatoře W. M. Keck Observatory na Maunakea, Havaj, astronomové přímo zobrazili dvě rodící se obří plynné planety PDS 70b a PDS 70c. PDS 70 je hvězda spektrálního typu K7 hlavní posloupnosti, která je od Země vzdálená 370 světelných roků a její poloha se promítá do souhvězdí Kentaura.

Hvězda je rovněž známá pod označením V* V1032 Cen nebo IRAS 14050-4109, její stáří bylo určeno na 5,4 miliónu roků. Obíhají kolem ní dvě protoplanety PDS 70b a PDS 70c, hvězda je obklopena rovněž cirkumstelárním diskem, v němž se rozkládá široká oblast ve vzdálenosti 20 až 40 AU, která je vyčištěná od prachu.

Protoplaneta PDS 70b se nachází uvnitř mezery v disku a krouží ve vzdálenosti 21 AU od mateřské hvězdy, což zhruba odpovídá vzdálenosti planety Uran ve Sluneční soustavě. Odhadovaná hmotnost exoplanety leží v rozmezí 4 až 17 hmotností planety Jupiter.

Protoplaneta PDS 70c krouží v blízkosti vnějšího okraje mezery v disku, ve vzdálenosti 34,5 AU od hvězdy, což zhruba odpovídá poloze Neptunu ve Sluneční soustavě. Tato druhá exoplaneta je méně hmotná – její hmotnost je odhadována na 1 až 10 hmotností Jupitera.

Snímek znázorňující protoplanety PDS 70b a PDS 70c označené bílými šipkami Autor: J. Wang, Caltech
Snímek znázorňující protoplanety PDS 70b a PDS 70c označené bílými šipkami
Autor: J. Wang, Caltech
PDS 70 je první známý vícenásobný planetární systém, kde astronomové mohou být svědkem formování planet přímo v akci. První přímé zobrazení jedné z planet této soustavy – PDS 70b – bylo uskutečněno v roce 2018 následované četnými snímky pořízenými na různých vlnových délkách, kdy byla v roce 2019 vyfotografována i planeta PDS 70c.

Nastalo trochu vzrušení, když byly dvě protoplanety poprvé vyfotografovány,“ říká Jason Wang, astronom na Department of Astronomy at Caltech. „Planetární embrya vznikají v disku prachu a plynu, který ještě obklopuje nově zrozenou hvězdu.“

V tomto cirkumstelárním materiálu dochází k akreci za vzniku protoplanet, vytvářející jakýsi druh kouřové clony, která dělá obtížným odlišit pracho-plynný disk od vyvíjejících se planet na pořízeném snímku. Aby pomohli vnést do problému jasno, Jason Wang se svými spolupracovníky vyvinuli metodu k odlišení signálů z cirkumstelárního disku a z protoplanet na pořízené fotografii.

Víme, že tvar disku by měl být symetrickým prstencem kolem hvězdy, zatímco protoplanety by měly být osamělé body na získaném snímku,“ říká Jason Wang. „Dokonce jestliže planety vypadají, že jsou posazeny na vrcholu disku, což je případ planety PDS 70c, na základě našich znalostí, jak disk vypadá skrz naskrz na celém snímku, můžeme odvodit, jak jasný by měl být disk v místě protoplanety a odečíst signál přítomného disku. Vše, co zůstane, je záření přítomné planety.“

Článek byl publikován v Astronomical Journal.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] sci-news.com
[2] phys.org

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Keck observatory, Hvězda PDS 70, Exoplanety


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »