Úvodní strana  >  Články  >  Exoplanety  >  Astronomové nalezli planetární tělesa v obyvatelné zóně u bílého trpaslíka
Jan Herzig Vytisknout článek

Astronomové nalezli planetární tělesa v obyvatelné zóně u bílého trpaslíka

Umělecká představa bílého trpaslíka WD 1054-226 obklopeného troskami planet a jednou planetou v obyvatelné zóně.
Autor: Mark A. Garlick

Pomocí přístroje ULTRACAM na 3,5m dalekohledu NTT na observatoři Evropské jižní observatoře La Silla v Chile a také vesmírného teleskopu NASA TESS pozorovali astronomové prstenec planetárních trosek obsahující tělesa o velikosti Měsíce v obyvatelné zóně bílého trpaslíka s označením WD 1054-226.

Pomocí přístroje ULTRACAM na 3,5m dalekohledu NTT na observatoři Evropské jižní observatoře La Silla v Chile a také vesmírného teleskopu NASA TESS pozorovali astronomové prstenec planetárních trosek obsahující tělesa o velikosti Měsíce v obyvatelné zóně bílého trpaslíka s označením WD 1054-226.

WD 1054-226 je poměrně chladný bílý trpaslík šestnácté magnitudy s vodíkovou atmosférou. Leží ve vzdálenosti přibližně 118 světelných let  a na pozemské obloze se promítá do malého souhvězdí Poháru nalézajícího se na jižní obloze.

Profesor Jay Farihi a jeho kolegové z University College, Londýn, zaznamenali změny jasnosti WD 1054-226 v průběhu 18 nocí trvajícího pozorování vysokorychlostní kamerou ULTRACAM na NTT (New Technology Telescope). Aby byli schopni tyto záznamy lépe interpretovat, zanalyzovali i data z vesmírného dalekohledu TESS (Transiting Exoplanet Survey Satellite). Objevili výrazné poklesy jasnosti odpovídající 65 rovnoměrně rozmístěným oblakům planetárních trosek obíhajících kolem své mateřské stálice každých 25 hodin. Domnívají se, že pravidelnost obíhajících struktur naznačuje, že jsou takto uspořádány díky nedaleké planetě. 

Dráhy hvězd nad kopulí dalekohledu NTT. ESO, La Silla, Chile Autor: Zdeněk Bardon
Dráhy hvězd nad kopulí dalekohledu NTT. ESO, La Silla, Chile
Autor: Zdeněk Bardon

Planeta by se svou velikostí dala přirovnat k terestrickým planetám ve Sluneční soustavě. Její přibližná vzdálenost od WD 1054-226 je zhruba dva a půl milionu kilometrů, tedy asi 1,7 % vzdálenosti Země od Slunce. 

Struktury obíhají v oblasti, která byla – v době, kdy tato hvězda byla ještě rudým obrem – uvnitř její atmosféry, takže se pravděpodobně vytvořily až v poměrně nedávné době. Je to pravděpodobnější, než že by přežily od vzniku hvězdy a její planetární soustavy. Dá se předpokládat, že v době, kdy se tato hvězda nacházela ve fázi obra, byla tato oblast zcela vyklizena. Proto jakákoliv planeta, na které by se mohla nacházet voda, a tudíž i život, se mohla vyvinout docela nedávno. Tato oblast mohla být obyvatelná poslední dvě miliardy let, přičemž ještě další miliardu let by obyvatelná být mohla.

„Je to poprvé, kdy astronomové objevili jakýkoliv typ planetárního tělesa v obyvatelné zóně bílého trpaslíka“, řekl profesor Farihi. „Tělesa o velikosti Měsíce, která jsme pozorovali, jsou nepravidelná a zaprášená jako například komety; nejsou to tedy pevné, sférické objekty. Jejich absolutní pravidelnost je tajemstvím, které v současné chvíli nejsme schopni objasnit. Je úžasné, že tato tělesa jsou uspořádána v rovnoměrně rozložených oblacích díky gravitačnímu vlivu blízké planety, bez něhož by pod vlivem tření a kolizí ztratily svoji precizní pravidelnost.“ pokračuje Farihi. „Známým případem tohoto ͵pastýřstvíʹ je zformování stabilních prstenců kolem Saturnu a Neptunu pomocí gravitace měsíců těchto planet.“

„Možnost, že by se v obyvatelné zóně nacházela nějaká větší planeta, je vzrušující a také nečekaná, proto jsme ji ani nehledali. Je však důležité si uvědomit, že k potvrzení přítomnosti planety je zapotřebí více důkazů. Nemůžeme ji pozorovat přímo, takže její existenci budeme moci potvrdit porovnáním počítačových modelů s dalšími pozorováními hvězdy a kolem ní obíhajících trosek,“ uzavírá.

 

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Sci-news.com



O autorovi

Jan Herzig

Jan Herzig

Narodil se roku 2008 v Plzni, žije v Horšovském Týně. Studuje na Gymnáziu J. Š. Baara v Domažlicích. Vesmír ho uchvátil v 11 letech, nyní mu věnuje většinu svého času. Věnuje se teoretické i praktické astronomii. Na teoretické obdivuje možnost popsání vesmíru pomocí elegantních rovnic. V souvislosti s praktickou ho fascinuje pohled na vesmír vlastníma očima i svým dvaceticentimetrovým dalekohledem. Baví ho i popularizace astronomie a kosmonautiky, a to jak psaním článků, tak komentováním na youtube či v rádiu. V posledních třech letech se čtyřikrát umístil na vítězných pozicích ve finálových kolech Astronomické olympiády. Na XXVI. Mezinárodní astronomické olympiádě získal bronzovou medaili, na I. a II. Mezinárodní olympiádě v astronomii a astrofyzice pro juniory zlatou medaili, ve druhém případě k tomu dosáhl na 1. místo v Evropě. Správce Instagramu ČAS.

Štítky: Exoplanety, Bílý trpaslík


35. vesmírný týden 2025

35. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 8. do 31. 8. 2025. Měsíc po novu se koncem týdne objeví na večerní obloze. Ráno můžeme pozorovat všechny planety kromě Marsu. Aktivita Slunce se možná zvýší. SpaceX se chystá k 10. testu Super Heavy Starship. První stupeň Falconu 9 se chystá k 30. znovupoužití. Tato raketa má letos za sebou již více než 100 startů a v uplynulém týdnu vynesla i vojenský miniraketoplán X-37b a nákladní loď Dragon na misi CRS-33 k ISS. Před 50 lety zazářila v souhvězdí Labutě poměrně jasná nová hvězda, nova V1500 Cygni.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mlhovina Barnard 150

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš       Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 1396 Sloní chobot

IC 1396 je veľká emisná hmlovina v súhvezdí Cefea. Nachádza sa pod spojnicou hviezd alfa a zéta Cephei a je v nej aj premenná hviezda Erakis. Hmlovina zaberá oblasť s priemerom niekoľko stoviek svetelných rokov a jej svetlo k nám letí asi 3 000 rokov. Na nočnej oblohe je jej zdanlivý priemer desaťkrát väčší ako priemer Mesiaca v splne, čo je 170´ (5°). Má celkovú magnitúdu 3,0, ale je taká roztiahnutá, že voľným okom nemáme šancu ju vidieť. Hmotnosť hmloviny je odhadovaná na 12 000 hmotností Slnka. Hmlovinu vzbudzuje k žiareniu najmä veľmi hmotná a veľmi mladá hviezda HD 206267 v strede oblasti. Hviezdu obklopujú ionizované mraky vytvárajúce okolo nej vo vzdialenosti 80 až 130 svetelných rokov prstencový útvar. Sú to zvyšky molekulárneho mraku, z ktorého sa zrodila hviezda HD 206267 a ďalšie hviezdy v tejto oblasti, ktoré spolu tvoria hviezdokopu s označením Tr37. Ďalej od centrálnej hviezdy sú pásma tmavého a chladného materiálu. Známou časťou hmloviny je obrovský tmavý molekulárny mrak pomenovaný hmlovina Sloní chobot. Jej tvar vymodeloval hviezdny vietor z HD 206267. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 65x120sec. R, 63x120sec. G, 52x120sec. B, 120x60sec. L, 186x600sec Halpha, 112x600sec.+18x900sec. O3, 144x600sec. S2, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.6. až 23.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »