Úvodní strana  >  Články  >  Exoplanety  >  Čeští vědci studují vzdálené exoplanety
redakce Vytisknout článek

Čeští vědci studují vzdálené exoplanety

exoplanety v představě malíře Autor: NASA/Ames/JPL-Caltech/T. Pyle
exoplanety v představě malíře
Autor: NASA/Ames/JPL-Caltech/T. Pyle
Čeští vědci ze SLO UP Olomouc a optického centra TOPTEC AVČR v Turnově publikovali článek v prestižním časopise Planetary and Space Science. Tento vědecký článek popisuje souvztažnosti mezi povrchovou teplotou hvězd a vzdáleností exoplanet od jejich mateřských hvězd a navrhuje i novou metodu k porovnání cizích planetárních systémů mezi sebou.

Studium extrasolárních systémů je vědní obor, který se velmi rychle rozvíjí. Do 11. února 2012 známe již 759 planet u jiných hvězd a celkem 609 extrasolárních systémů. Z tohoto počtu má 99 extrasolárních sytémů více než dvě planety,“ konstatuje RNDr. Pavel Pintr z TOPTEC centra AVČR, spoluautor vědeckého článku. A jak takové vědecké bádání vypadá? „Dnes ke studiu vzdálených planet potřebujete jen internetové připojení, matematický a fyzikální aparát a přehled o nových objevech, které jsou zveřejňovány ve vědeckých článcích. Další data získáváme z vědeckých publikací a pomocí kosmické sondy KEPLER, která zkoumá 100 000 hvězd v Mléčné dráze,“ popisuje spoluautor vědeckého článku.

A jaký je cíl českého výzkumu? „Tento vědecký článek je teprve začátkem. Tato data budou využita k hlubší analýze vzdálených exoplanet a cílem výzkumu je nový výpočet oblastí kolem hvězd, kde by se mohly nacházet planety s podmínkami vhodnými pro život,“ uzavírá RNDr. Pavel Pintr.

Vědecký článek neleznete zde: http://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0032063312003066.




O autorovi

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz je tu od roku 1995, kdy stránky založil Josef Chlachula. Nejaktivnějším přispěvovatelem je od roku 2003 František Martinek. Šéfredaktorem byl v letech 2007 - 2009 Petr Kubala, v letech 2010 - 2017 Petr Horálek, od roku 2017 je jím Petr Sobotka. Zástupcem šéfredaktora je astrofotograf Martin Gembec. Facebookovému profilu ČAS se z redakce věnuje především Martin Mašek a o Instagram se starají především Jan Herzig, Adam Denko a Zdeněk Jánský. Nejde o výdělečný portál. O to více si proto vážíme Vaší spolupráce! Kontakty na členy redakce najdete na samostatné stránce.

Štítky: Exoplanety Kepler, TOPTEC centrum AVČR


35. vesmírný týden 2025

35. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 8. do 31. 8. 2025. Měsíc po novu se koncem týdne objeví na večerní obloze. Ráno můžeme pozorovat všechny planety kromě Marsu. Aktivita Slunce se možná zvýší. SpaceX se chystá k 10. testu Super Heavy Starship. První stupeň Falconu 9 se chystá k 30. znovupoužití. Tato raketa má letos za sebou již více než 100 startů a v uplynulém týdnu vynesla i vojenský miniraketoplán X-37b a nákladní loď Dragon na misi CRS-33 k ISS. Před 50 lety zazářila v souhvězdí Labutě poměrně jasná nová hvězda, nova V1500 Cygni.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mlhovina Barnard 150

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš       Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 1396 Sloní chobot

IC 1396 je veľká emisná hmlovina v súhvezdí Cefea. Nachádza sa pod spojnicou hviezd alfa a zéta Cephei a je v nej aj premenná hviezda Erakis. Hmlovina zaberá oblasť s priemerom niekoľko stoviek svetelných rokov a jej svetlo k nám letí asi 3 000 rokov. Na nočnej oblohe je jej zdanlivý priemer desaťkrát väčší ako priemer Mesiaca v splne, čo je 170´ (5°). Má celkovú magnitúdu 3,0, ale je taká roztiahnutá, že voľným okom nemáme šancu ju vidieť. Hmotnosť hmloviny je odhadovaná na 12 000 hmotností Slnka. Hmlovinu vzbudzuje k žiareniu najmä veľmi hmotná a veľmi mladá hviezda HD 206267 v strede oblasti. Hviezdu obklopujú ionizované mraky vytvárajúce okolo nej vo vzdialenosti 80 až 130 svetelných rokov prstencový útvar. Sú to zvyšky molekulárneho mraku, z ktorého sa zrodila hviezda HD 206267 a ďalšie hviezdy v tejto oblasti, ktoré spolu tvoria hviezdokopu s označením Tr37. Ďalej od centrálnej hviezdy sú pásma tmavého a chladného materiálu. Známou časťou hmloviny je obrovský tmavý molekulárny mrak pomenovaný hmlovina Sloní chobot. Jej tvar vymodeloval hviezdny vietor z HD 206267. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 65x120sec. R, 63x120sec. G, 52x120sec. B, 120x60sec. L, 186x600sec Halpha, 112x600sec.+18x900sec. O3, 144x600sec. S2, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.6. až 23.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »