Úvodní strana  >  Články  >  Exoplanety  >  Exoplanety nejpodobnější Zemi

Exoplanety nejpodobnější Zemi

Exoplaneta Kepler-62f Autor: NASA Ames/JPL-Caltech
Exoplaneta Kepler-62f
Autor: NASA Ames/JPL-Caltech
Na základě dat z americké družice Kepler astronomové objevili dvě nové planetární soustavy, jejichž součástí jsou mj. tři tzv. superZemě obíhající kolem mateřských hvězd v oblasti zvané obyvatelná zóna. Tímto termínem astronomové označují oblast v okolí hvězdy, kde se může na povrchu přítomné planety s vysokou pravděpodobností vyskytovat kapalná voda vzhledem k příznivým teplotním podmínkám.

Nové planetární soustavy mají označení Kepler-62 a Kepler-69. Kolem první z dvojice hvězd obíhá 5 planet, z nichž Kepler-62e a Kepler-62f obíhají v obyvatelné zóně. U druhé hvězdy byly objeveny dvě planety, z nichž jedna (Kepler-69c) obíhá rovněž uvnitř obyvatelné zóny.

„Objev těchto kamenných planet v obyvatelných zónách nás posouvá o kousek blíže k nalezení planety podobné naší Zemi,“ říká John Grunsfeld z NASA. „Je pouze otázkou času, než zjistíme, zda v naší Galaxii existuje větší množství planet podobných Zemi či zda je naše Země naopak velkou vzácností.“

Planetární soustava Kepler-62 Autor: NASA Ames/JPL-Caltech
Planetární soustava Kepler-62
Autor: NASA Ames/JPL-Caltech
Hvězda s označením Kepler-62 je poněkud menší a chladnější než Slunce. Je oranžovým trpaslíkem spektrální třídy K2, jehož průměr dosahuje pouze 2/3 průměru Slunce a vyzařuje jenom 1/5 sluneční energie. Hvězda je asi o jednu miliardu let starší než Slunce. Na obloze ji najdeme v souhvězdí Lyry, ve vzdálenosti 1200 světelných roků od Země.

Exoplaneta Kepler-62f je pouze o 40 % větší než Země, čímž se svojí velikostí nejvíce blíží naší Zemi ze všech doposud známých exoplanet, které obíhají uvnitř oblastí označovaných jako obyvatelná zóna. Pravděpodobně se jedná o kamenné těleso s dobou oběhu 267 dnů. Je známa velikost exoplanety, nikoliv její hmotnost a vnitřní stavba.

Další planeta s označením Kepler-62e obíhá kolem mateřské hvězdy na vnitřním okraji obyvatelné zóny. Její velikost dosahuje 1,6 průměru Země a jeden oběh vykoná za 122 dnů. Zatím není jasné, zda se jedná o vodní planetu či zda má pevný suchý povrch.

Kolem hvězdy Kepler-62 obíhají ještě další tři planety, všechny mimo obyvatelnou zónu – blíže k povrchu hvězdy. Planety Kepler-62d a Kepler-62b jsou větší než Země, exoplaneta Kepler-62c má velikost srovnatelnou s Marsem. Kolem svého slunce oběhnou jednou za 5, 12 a 18 dnů. Malá vzdálenost od hvězdy z nich dělá velmi horné planety nevhodné pro život, jak jej známe na Zemi.

Planetární soustava Kepler-69 Autor: NASA Ames/JPL-Caltech
Planetární soustava Kepler-69
Autor: NASA Ames/JPL-Caltech
Hvězda s označením Kepler-69 se velmi podobá Slunci, patří do stejné spektrální třídy G. Její průměr odpovídá 93 % velikosti Slunce a vyzařuje 80 % energie v porovnání se Sluncem. Od Země je vzdálena 2700 světelných roků a promítá se do souhvězdí Labutě.

Exoplaneta označená Kepler-69c je o 70 % větší než Země. Astronomové zatím neznají složení této planety. Skutečnost, že obíhá jednou za 242 kolem hvězdy podobné Slunce, vede k předpokladu, že se může podobat Venuši v naší Sluneční soustavě. Druhá planeta této soustavy – Kepler-69b – je více než 2krát větší než Země a kolem mateřské hvězdy oběhne jednou za 13 dnů.

„Zatím jsme si jisti pouze tím, že známe jedinou hvězdu s planetou obdařenou životem, a tou je Slunce. Objev planet v obyvatelné zóně kolem hvězdy podobné Slunci je důležitým milníkem na cestě k objevu planety podobné Zemi,“ říká Thomas Barclay, vědecký pracovník projektu Kepler a hlavní autor článku publikovaného ve vědeckém časopise Astrophysical Journal.

Zdroj: science.nasa.gov a www.nasa.gov
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Kepler-69, Kepler-62, Exoplanety Kepler


25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »