Úvodní strana  >  Články  >  Exoplanety  >  Exoplanety nejpodobnější Zemi

Exoplanety nejpodobnější Zemi

Exoplaneta Kepler-62f Autor: NASA Ames/JPL-Caltech
Exoplaneta Kepler-62f
Autor: NASA Ames/JPL-Caltech
Na základě dat z americké družice Kepler astronomové objevili dvě nové planetární soustavy, jejichž součástí jsou mj. tři tzv. superZemě obíhající kolem mateřských hvězd v oblasti zvané obyvatelná zóna. Tímto termínem astronomové označují oblast v okolí hvězdy, kde se může na povrchu přítomné planety s vysokou pravděpodobností vyskytovat kapalná voda vzhledem k příznivým teplotním podmínkám.

Nové planetární soustavy mají označení Kepler-62 a Kepler-69. Kolem první z dvojice hvězd obíhá 5 planet, z nichž Kepler-62e a Kepler-62f obíhají v obyvatelné zóně. U druhé hvězdy byly objeveny dvě planety, z nichž jedna (Kepler-69c) obíhá rovněž uvnitř obyvatelné zóny.

„Objev těchto kamenných planet v obyvatelných zónách nás posouvá o kousek blíže k nalezení planety podobné naší Zemi,“ říká John Grunsfeld z NASA. „Je pouze otázkou času, než zjistíme, zda v naší Galaxii existuje větší množství planet podobných Zemi či zda je naše Země naopak velkou vzácností.“

Planetární soustava Kepler-62 Autor: NASA Ames/JPL-Caltech
Planetární soustava Kepler-62
Autor: NASA Ames/JPL-Caltech
Hvězda s označením Kepler-62 je poněkud menší a chladnější než Slunce. Je oranžovým trpaslíkem spektrální třídy K2, jehož průměr dosahuje pouze 2/3 průměru Slunce a vyzařuje jenom 1/5 sluneční energie. Hvězda je asi o jednu miliardu let starší než Slunce. Na obloze ji najdeme v souhvězdí Lyry, ve vzdálenosti 1200 světelných roků od Země.

Exoplaneta Kepler-62f je pouze o 40 % větší než Země, čímž se svojí velikostí nejvíce blíží naší Zemi ze všech doposud známých exoplanet, které obíhají uvnitř oblastí označovaných jako obyvatelná zóna. Pravděpodobně se jedná o kamenné těleso s dobou oběhu 267 dnů. Je známa velikost exoplanety, nikoliv její hmotnost a vnitřní stavba.

Další planeta s označením Kepler-62e obíhá kolem mateřské hvězdy na vnitřním okraji obyvatelné zóny. Její velikost dosahuje 1,6 průměru Země a jeden oběh vykoná za 122 dnů. Zatím není jasné, zda se jedná o vodní planetu či zda má pevný suchý povrch.

Kolem hvězdy Kepler-62 obíhají ještě další tři planety, všechny mimo obyvatelnou zónu – blíže k povrchu hvězdy. Planety Kepler-62d a Kepler-62b jsou větší než Země, exoplaneta Kepler-62c má velikost srovnatelnou s Marsem. Kolem svého slunce oběhnou jednou za 5, 12 a 18 dnů. Malá vzdálenost od hvězdy z nich dělá velmi horné planety nevhodné pro život, jak jej známe na Zemi.

Planetární soustava Kepler-69 Autor: NASA Ames/JPL-Caltech
Planetární soustava Kepler-69
Autor: NASA Ames/JPL-Caltech
Hvězda s označením Kepler-69 se velmi podobá Slunci, patří do stejné spektrální třídy G. Její průměr odpovídá 93 % velikosti Slunce a vyzařuje 80 % energie v porovnání se Sluncem. Od Země je vzdálena 2700 světelných roků a promítá se do souhvězdí Labutě.

Exoplaneta označená Kepler-69c je o 70 % větší než Země. Astronomové zatím neznají složení této planety. Skutečnost, že obíhá jednou za 242 kolem hvězdy podobné Slunce, vede k předpokladu, že se může podobat Venuši v naší Sluneční soustavě. Druhá planeta této soustavy – Kepler-69b – je více než 2krát větší než Země a kolem mateřské hvězdy oběhne jednou za 13 dnů.

„Zatím jsme si jisti pouze tím, že známe jedinou hvězdu s planetou obdařenou životem, a tou je Slunce. Objev planet v obyvatelné zóně kolem hvězdy podobné Slunci je důležitým milníkem na cestě k objevu planety podobné Zemi,“ říká Thomas Barclay, vědecký pracovník projektu Kepler a hlavní autor článku publikovaného ve vědeckém časopise Astrophysical Journal.

Zdroj: science.nasa.gov a www.nasa.gov
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Kepler-69, Kepler-62, Exoplanety Kepler


35. vesmírný týden 2025

35. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 8. do 31. 8. 2025. Měsíc po novu se koncem týdne objeví na večerní obloze. Ráno můžeme pozorovat všechny planety kromě Marsu. Aktivita Slunce se možná zvýší. SpaceX se chystá k 10. testu Super Heavy Starship. První stupeň Falconu 9 se chystá k 30. znovupoužití. Tato raketa má letos za sebou již více než 100 startů a v uplynulém týdnu vynesla i vojenský miniraketoplán X-37b a nákladní loď Dragon na misi CRS-33 k ISS. Před 50 lety zazářila v souhvězdí Labutě poměrně jasná nová hvězda, nova V1500 Cygni.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mlhovina Barnard 150

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš       Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 1396 Sloní chobot

IC 1396 je veľká emisná hmlovina v súhvezdí Cefea. Nachádza sa pod spojnicou hviezd alfa a zéta Cephei a je v nej aj premenná hviezda Erakis. Hmlovina zaberá oblasť s priemerom niekoľko stoviek svetelných rokov a jej svetlo k nám letí asi 3 000 rokov. Na nočnej oblohe je jej zdanlivý priemer desaťkrát väčší ako priemer Mesiaca v splne, čo je 170´ (5°). Má celkovú magnitúdu 3,0, ale je taká roztiahnutá, že voľným okom nemáme šancu ju vidieť. Hmotnosť hmloviny je odhadovaná na 12 000 hmotností Slnka. Hmlovinu vzbudzuje k žiareniu najmä veľmi hmotná a veľmi mladá hviezda HD 206267 v strede oblasti. Hviezdu obklopujú ionizované mraky vytvárajúce okolo nej vo vzdialenosti 80 až 130 svetelných rokov prstencový útvar. Sú to zvyšky molekulárneho mraku, z ktorého sa zrodila hviezda HD 206267 a ďalšie hviezdy v tejto oblasti, ktoré spolu tvoria hviezdokopu s označením Tr37. Ďalej od centrálnej hviezdy sú pásma tmavého a chladného materiálu. Známou časťou hmloviny je obrovský tmavý molekulárny mrak pomenovaný hmlovina Sloní chobot. Jej tvar vymodeloval hviezdny vietor z HD 206267. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 65x120sec. R, 63x120sec. G, 52x120sec. B, 120x60sec. L, 186x600sec Halpha, 112x600sec.+18x900sec. O3, 144x600sec. S2, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.6. až 23.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »