Úvodní strana  >  Články  >  Exoplanety  >  CHEOPS – nová družice k výzkumu exoplanet

CHEOPS – nová družice k výzkumu exoplanet

Představa družice CHEOPS k výzkumu exoplanet Autor: University of Bern
Představa družice CHEOPS k výzkumu exoplanet
Autor: University of Bern
Na výzkum planet kroužících kolem jiných hvězd než Slunce bude zaměřena malá vědecká družice Evropské kosmické agentury ESA pojmenovaná CHEOPS (CHaracterising ExOPlanets Satellite). Bude zkoumat blízké „jasné“ hvězdy, o kterých je známo, že kolem nich obíhají planety. Vypuštění družice se předpokládá v roce 2017.

V průběhu velmi přesného monitorování jasnosti hvězd budou astronomové hledat známky tzv. tranzitů, tj. poklesů jasnosti sledovaných hvězd způsobených přechodem přítomných planet přes kotouček hvězdy.

Získají tak doplňující informace o planetách objevených jinými metodami. Tato pozorování umožní například přesné změření průměru přítomných planet. V případě známé hmotnosti těchto planet bude možné vypočítat jejich hustotu. To zase poskytne určitou představu o vnitřní struktuře pozorovaných těles.

Zjištění těchto klíčových parametrů umožní astronomům lépe porozumět vzniku planet, jejichž velikosti se pohybují v rozmezí od několika hmotností Země (tzv. super-Země) až po exoplanety srovnatelné s velikostí planety Neptun ve Sluneční soustavě. To také umožní rozpoznat planety s rozsáhlými atmosférami a studovat migraci planet během vzniku a vývoje jejich mateřských planetárních soustav.

CHEOPS je první z předpokládané nové třídy malých vědeckých družic vyvinutých jako součást vědeckého programu ESA (Science Programme).

Průběh změny jasnosti hvězdy při tranzitu exoplanety Autor: CNES
Průběh změny jasnosti hvězdy při tranzitu exoplanety
Autor: CNES
„Na základě znalosti mateřských hvězd, kolem nichž obíhají exoplanety, družice CHEOPS umožní vědcům provádět srovnávací studie planet s hmotností Země a výše s přesností, které nemůže být dosaženo při pozorováních pozemními dalekohledy,“ říká profesor Alvaro Giménez-Cañete, ředitel vědeckého výzkumu a robotiky, ESA.

Tato mise byla vybrána z 26 zaslaných návrhů. Předpokládané malé vědecké družice by měly být levné a rychle realizovatelné, aby mohly poskytnout větší flexibilitu při získávání odpovědí na nové podněty vědecké komunity.

Projekt družice CHEOPS bude realizován ve spolupráci mezi ESA a Švýcarskem. „Bude tak pokračovat úspěšná 40letá historie švýcarské vědy a průmyslu v popředí kosmického výzkumu,“ říká profesor Willy Benz, Center for Space and Habitability na univerzitě v Bernu.

Tato mise rovněž poskytne unikátní cíle pro mnohem detailnější výzkumy atmosfér obklopujících exoplanety prostřednictvím příští generace pozemních i kosmických dalekohledů, jejichž výstavba byla nyní zahájena, jako je například evropský dalekohled E-ELT (European Extremely Large Telescope) a kosmický dalekohled NASA s názvem James Webb Space Telescope (JWST).

Družice CHEOPS bude kroužit kolem Země po heliosynchronní oběžné dráze ve výšce 800 km nad zemským povrchem. Její životnost je plánována na 3,5 roku a část pozorovacího času bude nabídnuta k dispozici široké vědecké společnosti.

Zdroj: www.esa.int
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: ESA, CHEOPS, Exoplaneta


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »