CHEOPS – nová družice k výzkumu exoplanet
Autor: University of Bern
V průběhu velmi přesného monitorování jasnosti hvězd budou astronomové hledat známky tzv. tranzitů, tj. poklesů jasnosti sledovaných hvězd způsobených přechodem přítomných planet přes kotouček hvězdy.
Získají tak doplňující informace o planetách objevených jinými metodami. Tato pozorování umožní například přesné změření průměru přítomných planet. V případě známé hmotnosti těchto planet bude možné vypočítat jejich hustotu. To zase poskytne určitou představu o vnitřní struktuře pozorovaných těles.
Zjištění těchto klíčových parametrů umožní astronomům lépe porozumět vzniku planet, jejichž velikosti se pohybují v rozmezí od několika hmotností Země (tzv. super-Země) až po exoplanety srovnatelné s velikostí planety Neptun ve Sluneční soustavě. To také umožní rozpoznat planety s rozsáhlými atmosférami a studovat migraci planet během vzniku a vývoje jejich mateřských planetárních soustav.
CHEOPS je první z předpokládané nové třídy malých vědeckých družic vyvinutých jako součást vědeckého programu ESA (Science Programme).
Autor: CNES
Tato mise byla vybrána z 26 zaslaných návrhů. Předpokládané malé vědecké družice by měly být levné a rychle realizovatelné, aby mohly poskytnout větší flexibilitu při získávání odpovědí na nové podněty vědecké komunity.
Projekt družice CHEOPS bude realizován ve spolupráci mezi ESA a Švýcarskem. „Bude tak pokračovat úspěšná 40letá historie švýcarské vědy a průmyslu v popředí kosmického výzkumu,“ říká profesor Willy Benz, Center for Space and Habitability na univerzitě v Bernu.
Tato mise rovněž poskytne unikátní cíle pro mnohem detailnější výzkumy atmosfér obklopujících exoplanety prostřednictvím příští generace pozemních i kosmických dalekohledů, jejichž výstavba byla nyní zahájena, jako je například evropský dalekohled E-ELT (European Extremely Large Telescope) a kosmický dalekohled NASA s názvem James Webb Space Telescope (JWST).
Družice CHEOPS bude kroužit kolem Země po heliosynchronní oběžné dráze ve výšce 800 km nad zemským povrchem. Její životnost je plánována na 3,5 roku a část pozorovacího času bude nabídnuta k dispozici široké vědecké společnosti.
Zdroj: www.esa.int
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí
O autorovi
František Martinek
Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.
