Úvodní strana  >  Články  >  Exoplanety  >  Další dvě planety velikosti Země v potenciálně obyvatelné zóně – a docela blízko nás

Další dvě planety velikosti Země v potenciálně obyvatelné zóně – a docela blízko nás

Umělecká představa kamenné exoplanety Wolf 1069 b o hmotnosti Země. Pokud si planeta zachovala atmosféru, je velká šance, že by se v rozsáhlých oblastech na její denní straně nacházela kapalná voda a podmínky pro život.
Autor: NASA/Ames Research Center/Daniel Rutter

Při hledání planet mimo naši Sluneční soustavu zajímají astronomy hlavně Zemi podobné planety. Z více než 5 000 exoplanet, které byly dosud objeveny, má pouze asi desítka z nich hmotnost podobnou Zemi a nachází se v obyvatelné zóně, tedy v oblasti planetárního systému, kde se na povrchu planety může udržet voda v kapalném skupenství.

K těmto exoplanetám by se mohla přiřadit i planeta Wolf 1069 b. Podle analýzy týmu vedeného astronomkou Dianou Kossakowski z Astronomického ústavu Maxe Plancka jde o těleso, která obíhá kolem své domovské hvězdy, červeného trpaslíka Wolf 1069, v obyvatelné zóně. Velmi pravděpodobně se jedná o kamennou planetu, která může mít i atmosféru. Díky tomu může být  jedním z mála cílů pro hledání známek, zda zde existují podmínky vhodné pro život.

Tým použil přístroj, který byl na observatoři Calar Alto ve Španělsku v rámci projektu Carmenes vyvinut speciálně pro hledání potenciálně obyvatelných světů. „Když jsme analyzovali data z hvězdy Wolf 1069, objevili jsme jasný signál s nízkou amplitudou, který vypadá jako planeta o hmotnosti zhruba Země,“ říká Diana Kossakowski. „Kolem hvězdy oběhne za 15,6 dne ve vzdálenosti odpovídající jedné patnáctině vzdálenosti mezi Zemí a Sluncem.“

Podle studie se povrch trpasličí hvězdy jeví jako oranžovočervený, protože je relativně chladný. Navzdory své malé vzdálenosti od centrální hvězdy proto planeta Wolf 1069 b přijímá jen asi 65 % dopadajícího zářivého výkonu, který Země dostává od Slunce.

Pokud předpokládáme, že Wolf 1069 b je holá a kamenitá planeta, průměrná teplota i na straně přivrácené ke hvězdě by byla jen minus 23 stupňů Celsia. Podle dosavadních zjištění je však možné, že Wolf 1069 b má vytvořenou atmosféru. Pak by se její teplota mohla zvýšit na plus 13 stupňů, jak ukazují počítačové simulace s klimatickými modely. Voda by za těchto podmínek zůstala tekutá a mohly by zde panovat podmínky příznivé pro život, jak ho známe.

Wolf 1069 b je s vzdáleností 31 světelných let šestou nejbližší planetou s hmotností Země v obyvatelné zóně kolem své hostitelské hvězdy. Patří do malé skupiny objektů, jako jsou Proxima Centauri b a Trappist-1 e, které jsou kandidáty na hledání známek biologické aktivity. Taková pozorování jsou však v současné době mimo možnosti astronomického výzkumu. „Pravděpodobně si na to budeme muset počkat dalších deset let,“ upozorňuje Kossakowski. Extrémně velký teleskop (ELT), který se v současné době staví v Chile, by mohl být schopen studovat složení atmosfér těchto planet a možná i odhalit molekulární důkazy života.

Poloha hvězdy K2-415 vzhledem ke hvězdokupám Plejády (modrá) a Hyády (červená). Šipky ukazují relativní velikost a směr vlastních pohybů. Jako kružnice je vynesen 13,1 pc slapový poloměr hvězdokupy Plejády odhadnutý Adamsem a kol. (2001). Autor: arXiv (2023). DOI: 10.48550/arxiv.2302.00699
Poloha hvězdy K2-415 vzhledem ke hvězdokupám Plejády (modrá) a Hyády (červená). Šipky ukazují relativní velikost a směr vlastních pohybů. Jako kružnice je vynesen 13,1 pc slapový poloměr hvězdokupy Plejády odhadnutý Adamsem a kol. (2001).
Autor: arXiv (2023). DOI: 10.48550/arxiv.2302.00699
Další tým astronomů potvrdil existenci exoplanety K2-415 b o velikosti Země, která obíhá kolem trpasličí hvězdy typu M ve vzdálenosti 72 světelných let od Země. Využili přitom archivních dat z kosmického dalekohledu Kepler a nález potvrdili studiem údajů z teleskopu TESS.

Tým zjistil, že její velikost je velmi blízká Zemi, i když má mnohem vyšší hmotnost. Obíhá také mnohem blíže svému hostiteli, přičemž jeden její oběh trvá pouhé čtyři pozemské dny. Při takto blízké oběžné dráze může být jen těžko považována za obyvatelnou, přestože hostitelská hvězda je mnohem chladnější než Slunce. Zdá se však, že planeta má atmosféru, a je tedy vhodná pro další výzkum. A stále je možné, že kolem hostitelské hvězdy obíhají i další planety, což znamená, že hvězdný systém K2-415 bude v hledáčku dalšího výzkumu.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] phys.org
[2] scitechdaily.org



O autorovi

Pavel Hrdlička

Pavel Hrdlička

Vystudoval chemii na pražské VŠCHT, ale už během studia zjistil, že ho víc baví počítače než atomy. Před 30 lety se proto začal věnovat aplikačnímu softwaru. Začátkem 21. století působil jako redaktor, pak se vrátil k softwarové podpoře pro německý T-Systems a nakonec modeloval znečištění ovzduší v Českém hydrometeorologickém ústavu. Přispívá také do Wikipedie, kde se snaží přidávat fotky, vylepšovat články o biatlonu, hlodavcích a… o astronomii.

Štítky: Exoplanenty


25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »