Další dvě planety velikosti Země v potenciálně obyvatelné zóně – a docela blízko nás
Při hledání planet mimo naši Sluneční soustavu zajímají astronomy hlavně Zemi podobné planety. Z více než 5 000 exoplanet, které byly dosud objeveny, má pouze asi desítka z nich hmotnost podobnou Zemi a nachází se v obyvatelné zóně, tedy v oblasti planetárního systému, kde se na povrchu planety může udržet voda v kapalném skupenství.
K těmto exoplanetám by se mohla přiřadit i planeta Wolf 1069 b. Podle analýzy týmu vedeného astronomkou Dianou Kossakowski z Astronomického ústavu Maxe Plancka jde o těleso, která obíhá kolem své domovské hvězdy, červeného trpaslíka Wolf 1069, v obyvatelné zóně. Velmi pravděpodobně se jedná o kamennou planetu, která může mít i atmosféru. Díky tomu může být jedním z mála cílů pro hledání známek, zda zde existují podmínky vhodné pro život.
Tým použil přístroj, který byl na observatoři Calar Alto ve Španělsku v rámci projektu Carmenes vyvinut speciálně pro hledání potenciálně obyvatelných světů. „Když jsme analyzovali data z hvězdy Wolf 1069, objevili jsme jasný signál s nízkou amplitudou, který vypadá jako planeta o hmotnosti zhruba Země,“ říká Diana Kossakowski. „Kolem hvězdy oběhne za 15,6 dne ve vzdálenosti odpovídající jedné patnáctině vzdálenosti mezi Zemí a Sluncem.“
Podle studie se povrch trpasličí hvězdy jeví jako oranžovočervený, protože je relativně chladný. Navzdory své malé vzdálenosti od centrální hvězdy proto planeta Wolf 1069 b přijímá jen asi 65 % dopadajícího zářivého výkonu, který Země dostává od Slunce.
Pokud předpokládáme, že Wolf 1069 b je holá a kamenitá planeta, průměrná teplota i na straně přivrácené ke hvězdě by byla jen minus 23 stupňů Celsia. Podle dosavadních zjištění je však možné, že Wolf 1069 b má vytvořenou atmosféru. Pak by se její teplota mohla zvýšit na plus 13 stupňů, jak ukazují počítačové simulace s klimatickými modely. Voda by za těchto podmínek zůstala tekutá a mohly by zde panovat podmínky příznivé pro život, jak ho známe.
Wolf 1069 b je s vzdáleností 31 světelných let šestou nejbližší planetou s hmotností Země v obyvatelné zóně kolem své hostitelské hvězdy. Patří do malé skupiny objektů, jako jsou Proxima Centauri b a Trappist-1 e, které jsou kandidáty na hledání známek biologické aktivity. Taková pozorování jsou však v současné době mimo možnosti astronomického výzkumu. „Pravděpodobně si na to budeme muset počkat dalších deset let,“ upozorňuje Kossakowski. Extrémně velký teleskop (ELT), který se v současné době staví v Chile, by mohl být schopen studovat složení atmosfér těchto planet a možná i odhalit molekulární důkazy života.
Další tým astronomů potvrdil existenci exoplanety K2-415 b o velikosti Země, která obíhá kolem trpasličí hvězdy typu M ve vzdálenosti 72 světelných let od Země. Využili přitom archivních dat z kosmického dalekohledu Kepler a nález potvrdili studiem údajů z teleskopu TESS.
Tým zjistil, že její velikost je velmi blízká Zemi, i když má mnohem vyšší hmotnost. Obíhá také mnohem blíže svému hostiteli, přičemž jeden její oběh trvá pouhé čtyři pozemské dny. Při takto blízké oběžné dráze může být jen těžko považována za obyvatelnou, přestože hostitelská hvězda je mnohem chladnější než Slunce. Zdá se však, že planeta má atmosféru, a je tedy vhodná pro další výzkum. A stále je možné, že kolem hostitelské hvězdy obíhají i další planety, což znamená, že hvězdný systém K2-415 bude v hledáčku dalšího výzkumu.
Zdroje a doporučené odkazy:
[1] phys.org
[2] scitechdaily.org