Úvodní strana  >  Články  >  Exoplanety  >  HET nalezl svoji první planetu - nejrychleji na světě

HET nalezl svoji první planetu - nejrychleji na světě

hetgal_dome_dusk.jpg
McDonaldova observatoř pomocí dalekohledu Hobby-Eberly, našla svou první extrasolární planetu. Planeta je 2,84x hmotnější než Jupiter a její oběžná doba okolo mateřské hvězdy HD 37605 činí 54,23 dnů. Objevitelský tým použil na stanovení hmotnosti planety metodu měření radiálních rychlostí, techniku, při níž se hmotnost planety zjišťuje pomocí měření rychlosti při tom, když se planeta na své oběžné dráze pohybuje směrem k Zemi a od Země. Observatoř použila spektrograf s vysokým rozlišením, přístroj, který může změřit složení objektů s velkou přesností.

Astronomové McDonaldovy observatoře, Bill Cochran, Michael Endl a Barbora McArthurová použili dalekohled Hobby-Eberly (HET), pro jeho schopnost rychle najít a potvrdit, s velkou precizností, objekty mimo naši sluneční soustavu. Tento objev znamená, že dalekohled HET, v kombinaci s vysokou rozlišovací schopností použitého spektrografu, se může stát nejlepším současným přístrojem v honu na další světy mimo sluneční soustavu. Výsledek výzkumu byl přijat k tisku pro další vydání Astrophysical Journal Letters.

Nově objevená planeta 2,84x hmotnější než Jupiter, obíhá hvězdu HD 37605 za 54,23 dny. HD 37605 je o něco menší a chladnější než Slunce. Je typu "K0", ve srovnání se Sluncem bohatá na těžké chemické prvky. Hvězda HD 37605 se nalézá v souhvězdí Orion, nedaleko jasné hvězdy Betelgeuse.

Dodnes se našlo 122 extrasolárních planet. Tato nová planeta, která je v pořadí 123, má třetí nejvýstřednější oběžnou dráhu, jejíž průměrná vzdálenost od hvězdy činí ¨jen 0,26 AU. Jedna AU je vzdálenost Země - Slunce.

Za použití techniky měření radiální rychlosti, již po 100 dnech pozorování, tedy o něco méně než dvou plných oběhů, dostali astronomové velmi dobré řešení pro tuto oběžnou dráhu a mohli prohlásit objev za potvrzený. Tohoto rychlého výsledku bylo dosaženo díky metodě pružného plánování pozorovacího času HET. Pokud by totiž, v případech kdy nemá význam pozorovat každou noc, byl použit klasický postup plánování pozorování, pak by potvrzení takového objevu mohlo trvat až dva roky.

HET - Hobby-Eberly Telescope, je společným projektem Texaské univerzity v Austinu, Pensylvánské státní university, Stanfordské univerzity, Univerzity Ludwiga Maximiliana v Mnichově a Univerzity Georga Augusta v Goettingenu. Zajímavý je svým velmi levným provedením sférického segmentového zrcadla, které je největší na světě. Primární zrcadlo, které je nepohyblivé, se skládá z 91 šestiúhelníkových segmentů. Měří 11,1 x 9,8 metrů, ale efektivně, díky fixní elevaci, je z něj využito jen 9,2m. Primárně slouží pouze pro spektroskopii a nyní, právě díky ní, se může stát i přeborníkem na hledání extrasolárních planet.

Zdroj: Texaská Univerzita v Austinu, tiskové zprávy, CNNPřevzato od Hvězdárny Uherský Brod




O autorovi



12. vesmírný týden 2026

12. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa C/2025 R3 (PANSTARRS).

Kometa C/2025 R3 (PANSTARRS). Měřítko snímku je 6.8 arcsec/px, sever je nahoře, východ vlevo. Nastupující nízká oblačnost, přicházející od východu, znemožnila pořídit všech 60 plánovaných expozic, použitelných zůstalo jen 17. Přesto se kometu nízko nad obzorem (zhruba 11 stupňů) podařilo zachytit.

Další informace »