Úvodní strana  >  Články  >  Exoplanety  >  HET nalezl svoji první planetu - nejrychleji na světě

HET nalezl svoji první planetu - nejrychleji na světě

hetgal_dome_dusk.jpg
McDonaldova observatoř pomocí dalekohledu Hobby-Eberly, našla svou první extrasolární planetu. Planeta je 2,84x hmotnější než Jupiter a její oběžná doba okolo mateřské hvězdy HD 37605 činí 54,23 dnů. Objevitelský tým použil na stanovení hmotnosti planety metodu měření radiálních rychlostí, techniku, při níž se hmotnost planety zjišťuje pomocí měření rychlosti při tom, když se planeta na své oběžné dráze pohybuje směrem k Zemi a od Země. Observatoř použila spektrograf s vysokým rozlišením, přístroj, který může změřit složení objektů s velkou přesností.

Astronomové McDonaldovy observatoře, Bill Cochran, Michael Endl a Barbora McArthurová použili dalekohled Hobby-Eberly (HET), pro jeho schopnost rychle najít a potvrdit, s velkou precizností, objekty mimo naši sluneční soustavu. Tento objev znamená, že dalekohled HET, v kombinaci s vysokou rozlišovací schopností použitého spektrografu, se může stát nejlepším současným přístrojem v honu na další světy mimo sluneční soustavu. Výsledek výzkumu byl přijat k tisku pro další vydání Astrophysical Journal Letters.

Nově objevená planeta 2,84x hmotnější než Jupiter, obíhá hvězdu HD 37605 za 54,23 dny. HD 37605 je o něco menší a chladnější než Slunce. Je typu "K0", ve srovnání se Sluncem bohatá na těžké chemické prvky. Hvězda HD 37605 se nalézá v souhvězdí Orion, nedaleko jasné hvězdy Betelgeuse.

Dodnes se našlo 122 extrasolárních planet. Tato nová planeta, která je v pořadí 123, má třetí nejvýstřednější oběžnou dráhu, jejíž průměrná vzdálenost od hvězdy činí ¨jen 0,26 AU. Jedna AU je vzdálenost Země - Slunce.

Za použití techniky měření radiální rychlosti, již po 100 dnech pozorování, tedy o něco méně než dvou plných oběhů, dostali astronomové velmi dobré řešení pro tuto oběžnou dráhu a mohli prohlásit objev za potvrzený. Tohoto rychlého výsledku bylo dosaženo díky metodě pružného plánování pozorovacího času HET. Pokud by totiž, v případech kdy nemá význam pozorovat každou noc, byl použit klasický postup plánování pozorování, pak by potvrzení takového objevu mohlo trvat až dva roky.

HET - Hobby-Eberly Telescope, je společným projektem Texaské univerzity v Austinu, Pensylvánské státní university, Stanfordské univerzity, Univerzity Ludwiga Maximiliana v Mnichově a Univerzity Georga Augusta v Goettingenu. Zajímavý je svým velmi levným provedením sférického segmentového zrcadla, které je největší na světě. Primární zrcadlo, které je nepohyblivé, se skládá z 91 šestiúhelníkových segmentů. Měří 11,1 x 9,8 metrů, ale efektivně, díky fixní elevaci, je z něj využito jen 9,2m. Primárně slouží pouze pro spektroskopii a nyní, právě díky ní, se může stát i přeborníkem na hledání extrasolárních planet.

Zdroj: Texaská Univerzita v Austinu, tiskové zprávy, CNNPřevzato od Hvězdárny Uherský Brod




O autorovi



11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »